evacerna18 komentáře u knih

Naprosto skvělá kniha, která patří k tomu nejlepšímu od Agathy Christie. Doporučuji každému milovníkovi klasických a opravdu kvalitních detektivek :)

19 17.04.2021

Na knížku jsem narazila úplnou náhodou a jsem za to neskutečně ráda. Divím se, že kniha není známější, je totiž opravdu skvělá a zasloužila by si více čtenářů. Jde o krátký příběh, který se dá přečíst za jedno odpoledne, přemýšlet o něm však budete ještě dlouho poté.

15 22.08.2020

Tohle byla nejhorší kniha z období 2. světové války, jakou jsem kdy četla. O tohle období se zajímám, obzvlášť mě zajímají příběhy vězňů z koncentračních táborů a po knize jsem sáhla, protože slibovala silný příběh podle skutečných událostí. To však absolutně nesplnila. Kniha je spíš románek z červené knihovny, který zlehčuje dobu a je podle mého názoru velmi urážlivá! Koncentrační tábory jsou tam vykresleny jako místo, kam si někteří vězni v podstatě odjeli na dovolenou, potloukali se tam, hromadili majetek a oddávali se sexuálním hrátkám... Navíc z knihy často není patrné, co je fikce a co skutečnost. Zároveň jsou tam ale části, které jsou tak neuvěřitelné a přehnané, až má člověk chuť knihu spálit, jednou takovou částí je konec, který celou knihu kompletně pohřbil. V knize se zároveň opakovaně píše, že hlavní hrdina a jeho přátelé z tábora rozhodně nebyli kolaboranti, pouze se snažili přežít - kniha je ale napsaná tak, že hlavní postava rozhodně působí jako kolaborant a navíc jako zvrhlík. Například hlavní hrdina v koncentračním táboře vzpomíná na matku, na tom by nebylo nic divného, jenže je to vše se sexuálním podtextem... Kromě incestních částí se také ukazuje, že hlavní hrdina má zálibu ve velmi mladých, často nezletilých dívkách... Na konci knihy je doslov autorky a historická fakta, kdy zjistíte, že přátelé hlavního hrdiny byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Kniha je navíc opravdu tragicky napsaná. Kniha měla být bestseller, nechala jsem se napálit a bohužel jsem ji darovala k Vánocům. Po jejím přečtení se za tento dárek opravdu stydím.

Poznámka: Po dočtení této knihy jsem byla tak znechucená, že jsem pátrala po tom, co na tuto knihu říkají odborníci na holokaust. Kniha podle odborníků obsahuje neskutečné množství faktických chyb, většina děje je smyšlená, ale kniha fikci vydává za skutečnost. To akorát vede k tomu, že čtenáři mohou získat mylnou představu o fungování koncentračních táborů. Zajímavý článek vyšel např. v The Guardian, kde se k tomu vyjadřují lidé z Auschwitz Memorial Research Centre. Článek je zakončen větou "We believe that the survivor’s story deserved better." To myslím vyjadřuje vše.

Kniha je asi tak ze 30 % plagiát původního Saturnina, ze 30 % Macek vykrádá sám sebe a zbylých 40 % tvoří relativně nesouvislé, ale vtipné příběhy, u kterých nedokážu posoudit, zda jsou originální, nebo ukradené od jiných autorů.
Pokud si člověk už příliš nepamatuje Jirotkova Saturnina, tak by se mu Mackova kniha možná mohla i líbit. Já si ovšem Saturnina přečetla asi před měsícem a při čtení Saturnin se vrací jsem byla nepříjemně překvapena, protože Macek slovo od slova zkopíroval celé věty, možná i odstavce z původní knihy. A když Macek přišel s něčím vlastním, tak se to v knize většinou několikrát opakovalo. Měla jsem pocit, jako kdybych donekonečna četla to samé.
Je to škoda, protože jinak by kniha mohla zaujmout. Příběhy byly docela vtipné, občas přišel Macek s nějakým dobrým nápadem (snad svým) a jazyk se podobal tomu Jirotkovu. Jen škoda toho vykrádání a opakování, to celou knihu táhlo ke dnu. Jako letní oddychovka to celkem ujde, ale není to nic, co by si milovníci Saturnina museli přečíst. Pokud se knize vyhnete, o nic nepřijdete.

12 06.07.2019

Naprosto skvěle napsaná antiutopie, která jde do hloubky. V knize se řeší témata jako náboženství, feminismus, fungování totalitních společností a to vždy z několika různých pohledů. Kvůli obálce a zmíněnému feminismu jsem se trochu obávala, že půjde o knihu z žánru "pro ženy", který nemusím, což naštěstí není pravda. Kniha rozhodně zaujme ženy i muže. Autorka má zajímavý styl psaní, kdy se do sebe prolínají různé časové roviny. Podle recenzí s tím mají někteří čtenáři problém, já si na to brzy zvykla a pro vyznění celé knihy je to důležité. Z recenzí pode mnou jsem si také všimla, že mnozí bohužel nepřečetli poslední část knihy s názvem Historické poznámky - je to přímá součást knihy, závěr, pokud toto nepřečtete, tak kniha nevyzní tak, jak by měla.
Knihu jsem četla v češtině, ale mám i anglickou verzi a obě verze jsem mezi sebou při čtení porovnávala. Doporučuji českou verzi. Překvapilo mě to, ale překlad je lepší než originál, což se stává málokdy. Kniha existuje v různých vydáních, některá z nich jsou opravdová grafická lahůdka :) Podle knihy také vznikl seriál a několik filmů.

11 12.02.2019

Krátký a přitom hluboký příběh, který v sobě ukrývá důležité poselství. Ať už si ho přečtete o Vánocích, nebo v jakoukoli jinou roční dobu, určitě vás obohatí a zvláštním způsobem zahřeje u srdce. Doporučuji a dávám 5*.

10 02.12.2020

Četla jsem všechny Jonassonovy knihy a tahle byla jednoznačně nejhorší. Alan Karlsson byla nezapomenutelná literární postava, kterou se sám autor rozhodl zničit.
Na knihu jsem se dlouho těšila, očekávala jsem návrat zajímavého staříka, který oplývá šarmem, schopností dostat se do silně neobvyklých situací a pěkně zamíchat dějinami. Stojednaletý stařík je ale senilní děda, který vůbec neví, která bije. V knize má navíc minimum prostoru. Kdyby v knize jeho postava nebyla, tak by se vůbec nic nestalo. Daleko větší prostor dostávají "vedlejší" postavy, které jsou všechno možné, jen ne vtipné nebo zajímavé.
Kniha je neuvěřitelně přepolitizovaná a autor bohužel absolutní "libtard". Sama jsem velmi liberálně smýšlející člověk, ale toto tedy bylo opravdu moc. Kniha je víc než cokoli jiného óda na Angelu Merkelovou. Autor vše vidí černobíle, absolutní zlo má podle něj jméno Trump, Merkelová je spasitelka světa a za vše samozřejmě můžou Rusové...
Kniha je navíc opravdu hrozně napsaná. Myslela jsem, že by to mohlo být způsobené překladem, ale stěžují si na to lidé po celém světě včetně těch, co příběh četli ve švédském originále, takže problém bude jinde. Při čtení jsem se ani jednou nezasmála a do čtení jsem se většinu času musela vyloženě nutit. Autorovi asi začaly docházet peníze, jinak absolutně nechápu, proč tuhle hrůzu vypustil do světa. Knihu jsem si koupila a teď lituji vyhozených peněz i času. Pokud milujete Alana Karlssona, tak se tomuto počinu obloukem vyhněte!

10 26.03.2019

Říká se, že Dívka ve vlaku se hodně podobá Zmizelé - to je pravda jen částečně. Vykreslení postav a styl autorčina psaní se Zmizelé skutečně trochu podobá. Dívce ve vlaku však chybí preciznost a kvalitní zápletka. Spousta věcí je zde nedotažená a nedává smysl.
První polovina knihy se autorce povedla, byla zde velmi propracovaná psychologie hlavních postav. Obzvlášť povedené pak byly popisy závislosti. Druhá polovina knihy je bohužel o poznání méně kvalitní. Postavy se zde nechovají uvěřitelně, děj je překombinovaný, zápletka není dvakrát promyšlená. Nápad autorky není špatný, ale zpracování pokulhává.
V rámci žánru se kniha dá zařadit k tomu lepšímu. Celosvětová obliba a získané ocenění Dívky ve vlaku pro mě však zůstává záhadou. Řekla bych, že marketing této knihy se povedl více než kniha samotná.

8 22.07.2020

Naprosto geniálně napsaná kniha, která si jednoznačně zaslouží všech pět hvězdiček. Vše podstatné k této knize už bylo napsáno, takže jenom stručně - doporučuji ji všem čtenářům i nečtenářům a zařazuji ji do mých nejoblíbenějších knih :)

8 21.04.2020

Myslím, že kniha je oblíbená především proto, že ji každý čtenář chápe jiným způsobem a při jejím výkladu si do ní zrcadlí kus sebe a zároveň svoje literární preference. Někdo knihu vnímá jako hodně zvláštní pohádku ve stylu bratří Grimmů. Někdo ji vnímá jako ukázku toho, jak zvláštní a pro Evropana těžko uchopitelná může být asijská literatura. Jiný ji bere celou jako metaforické dílo a snaží se odhalit její pravou podstatu.
Já mám ráda knihy, nad kterými čtenář musí přemýšlet, se skrytou hloubkou příběhu a proto jsem knihu nejprve chápala metaforicky. Skoro v každé větě jsem se snažila hledat skrytý symbolismus a po přečtení mi došla jedna zajímavá věc. Tahle kniha je literární ekvivalent tvz. Umělcova hovna.
Jeden umělec zavřel svoje výkaly do plechovky a začal je prodávat jako umělecké dílo za tisíce dolarů. A skutečně se našli lidé, kteří byli ochotní za jeho výkaly v plechovce tisíce dolarů zaplatit a označovali to za konceptuální umění. Z toho vyplývají dvě věci - absolutní úpadek západní kultury a to, že hranice mezi uměním a doslova hovnem může být dost úzká.
Pokud by tuhle knihu napsal pacient psychiatrické léčebny (a kniha působí, jako kdyby ji napsal), tak by po ní neštěkl ani pes a nikdo by ji za umění nepovažoval. Vzhledem k tomu, že se ale knize dostalo dobrého PR, tak je veřejností považovaná za umělecké dílo. A to i přesto, že je tvořena jedním nesmyslem za druhým.
Dávám knize dvě hvězdy, jednu za ilustrace a jednu za výše popsané oklamání čtenářů.

8 03.12.2019

Autorka přišla se zajímavým nápadem, v knize bylo hodně zvratů, děj mě několikrát příjemně překvapil, zaujaly mě promyšlené detaily a líbilo se mi gradující napětí. Kniha začala velmi rychle nabírat spád a nakonec jsem se od ní nemohla skoro vůbec odtrhnout. Na druhou stranu jsem tam objevila spoustu nelogičností, vadil mi plytký jazyk a na několika místech byl příběh málo uvěřitelný. Chápu ale, že kniha spadá do kategorie pro děti a mládež a pro tento žánr se jednodušší jazyk i trochu přehnaný děj hodí. Knihu bych tedy doporučila hlavně dětem a dospívajícím, ale rozhodně může bavit i dospělé. Ve výsledku tedy dávám 4*.

7 06.08.2019

Saturnin zasahuje se podle mě povedl, rozhodně o dost více než předchozí Saturnin se vrací. V této knize se totiž Macek konečně vydal vlastní cestou a nesnažil se pouze zkopírovat původního Saturnina.
Saturnin zasahuje má originální děj, je vtipný a obsahuje zdařilé ilustrace. V neposlední řadě musím také pochválit jazyk, který se docela podobá tomu Jirotkovu. Příběh je zasazen do zasněžených Orlických hor a z knihy dýchá příjemná zimní atmosféra, což z ní dělá ideální čtení na toto roční období :)
Za jedinou výraznější vadu považuji neustálé narážky na manželství z úst slečny Barbory, kterých je zde přespříliš a čtenáře velmi rychle začnou nudit.
Knihu každopádně doporučuji a věřím, že milovníci Saturnina si ji opravdu užijí :)

6 10.01.2021

Kniha mě vážně příjemně překvapila :) Narazila jsem na ni náhodou a bála jsem se, že spoustu věcí nepochopím, protože počítačové hry moc nehraju. Dopadlo to ale tak, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout dokud jsem nedočetla poslední stránku. Kniha je plná popkulturních odkazů na 80. léta, příběh je promyšlený a autor mě ohromil svým obrovským rozhledem. Jednu hvězdičku dávám dolů za tak trochu useklý konec a to, že na několika málo místech kniha nebyla moc uvěřitelná. Jinak je to lahůdka, která potěší každého geeka :)

6 04.04.2019

Ze začátku jsem měla problém se začíst. První polovina knihy je plná příliš dlouhých (a podle mého názoru zbytečných) popisů krajiny, které dnešního čtenáře už moc neosloví. Druhá polovina ale stála za to a od knihy jsem se naopak nemohla odtrhnout. Kniha právem spadá mezi doporučenou četbu na většině škol. Zároveň ale dokáže zaujmout i daleko starší čtenáře. Knihu tedy doporučuji všem bez ohledu na věk a celkově dávám 4*/5.

5 23.03.2020

Po několika předchozích knihách jsem si říkala, že Jonassonovi už žádnou další šanci nedám. Když jsem ale uviděla dobré recenze, tak jsem neodolala a do jeho nejnovější knihy se přece jen pustila. Musím říct, že jsem hodně příjemně překvapená - přečtení nelituji a dokonce jsem si knihu opravdu užila. Autor po dlouhé době konečně napsal něco poměrně kvalitního. Sladká pomsta se v mnohém podobá Stoletému staříkovi, nechybějí zde originální postavy, humor ani bláznivé situace. Pokud jste tedy fanoušky Staříka a Analfabetky, jistě se vám Sladká pomsta také zalíbí.

4 06.01.2021

Po knize Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii jsem si říkala, že si od Zibury nic dalšího nepřečtu. Pak jsem ale k Vánocům dostala Prázdniny v Evropě, dala jsem mu poslední šanci - a jsem nadšená! Zibura sice nechodí pěšky, ale přišel s jiným zajímavým nápadem - projet autostopem Evropu. V knize je opět jeho typický humor, člověk při čtení získá skvělé tipy na cestování a dozví se i spoustu věcí o kultuře i každodenním životě lidí z různých koutů Evropy. Kniha má navíc krásné grafické zpracování. Doufám, že se i další Ziburovy knihy ponesou v podobném duchu. Těším se na ně :)

4 27.04.2020

Skvělá kniha se skvěle propracovanou psychologií hlavních postav, navíc s překvapivým zvratem a výborným koncem. Jde vidět, že se autorka snažila vše promyslet do nejmenšího detailu. Přišla se zajímavou zápletkou, dala si záležet, aby z knihy dýchala úžasně stísněná atmosféra a nechala čtenáře dokonale nahlédnout do mysli sociopata. Pro mne jedna z nejlepších knih, co v poslední době vyšla.

4 29.02.2020

Tahle kniha byla naprostá ztráta času. Začala jsem ji číst, protože mě nalákala masivní reklama a zajímavá anotace, ale tak na straně 50 mi bylo jasné, že jediná dobrá věc na knize je její PR.
Kniha nemá se sci-fi žánrem nic společného, podle závěru bych ji zařadila někam do červené knihovny. Děj tady skoro úplně chybí. Navíc autorka na papír hodila každý nesmysl, který ji zrovna napadl - například asi tři strany jsou věnované myšlenkám o menstruaci... Postavy jsou ploché, jejich chování není ani trochu uvěřitelné. Skoro celý "děj" se navíc točí okolo reality show. Aby toho nebylo málo, tak je kniha opravdu hrozně napsaná a v českém vydání je snad na každé druhé straně překlep. Dávám knize 1* a i to je hodně.

4 14.11.2019

OBSAHUJE SPOILERY!
Hlavní dějová linka mi přišla zajímavá a líbila se mi, bohužel se mi ale nelíbila vedlejší dějová linka s Amsterodamem a Peterem Van Houtenem. Představa, že dva náctiletí odjedou přes půl světa, sedí v drahé restauraci, popíjejí šampaňské a všude kolem nich padají okvětní lístky... to byla červená knihovna hadr a ke zbytku knihy se to vůbec nehodilo. Peter Van Houten byl podle mne způsob, jak se Green snažil do knihy násilně dostat pseudohlubokomyslné myšlenky, které by z úst hlavních postav zněly až příliš neuvěřitelně. Naopak oceňuji, že si autor pravděpodobně dopodrobna prostudoval příběhy lidí s rakovinou a snažil se věrohodně popsat myšlenky a stavy umírajících. Nebýt Amsterodamu a Petera Van Houtena, dala bych 4*, možná i 5*. Takto dávám 3*.

4 13.08.2019

Zibura už nechodí pěšky, ale jezdí na kole a později dokonce stopuje. Místo čaje pije vodku po lahvích a má potřebu o tom psát skoro na každé stránce (slovo stakan jsem napočítala 35x). O lidech jsem toho z knihy moc nezjistila, jen to, že většina pije, má děti a chybí jim Sovětský svaz. Ani o jednotlivých zemích jsem se skoro nic nového nedozvěděla.
Četla jsem všechny Ziburovy knihy a tahle je nejslabší. Jeho humor mám ráda, ale pár vtipných hlášek celou knihu prostě neutáhne.
40 dní pěšky do Jeruzaléma - hlavně pěší chůze a čaj = skvělá kniha
Pěšky mezi buddhisty a komunisty - občas autobus a pár piv = průměrná kniha
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii - hlavně auto a vodka = nic moc
Další knihy už si nekoupím, číst 300 stran o alkoholu mě nebaví.

4 17.07.2019