evask komentáře u knih
Zatimco Budžes mě bavil skoro na pět hvězd, tak tohle je už takovej odvárek.
Nejdřív jsem byla nadšená a bavilo mě to moc a čím déle jsem četla, tím to nadšení trošičku vyprchávalo, takže teď váhám mezi 5* a 4*.
Hned jsem se pustila do druhého dílu a tam mě nadšení opustilo už nadobro.
Snad ani nelze jinak než 5*. Přestane s tím? Moc věřit se jí nedá.
Nebýt sexuálních scén, byla by ta knížka hlavně pro náctileté. Dobrodružné, místy napínavé, ale dost dlouhé čtení, už jsem se pak docela těšila na konec, ke konci už mě to jakoby přestávalo bavit.
Jsem 60+, takže asi ne tak úplně cílová skupina. Že někdo dokáže vymyslet fantaskní děj a k němu dokonce i názvy věcí, to teda obdivuju, i když některé zápletky se mně zdály až překombinované. Ale mělo to spád, četlo se to dobře, bezva čtení na dovolenou.
Knížku právě zakoupila naše knihovna, tak jsem si ji na základě pochvalných hodnocení půjčila. Myslela jsem, že se bude vyšetřovat smrt Constance Pineaultové, jak prozrazuje přebal. Omyl. Díly této detektivní série nemají společnou jen postavu vyšetřovatele, jak to bývá v jiných detektivkách, ale hlavní zápletka se točí právě kolem samotného vyšetřovatele, takže bez znalosti předchozího děje si člověk moc nepočte. Jen těch postav. A žádná vám nic neříká. Takže: číst jedině popořadě.
Jakkoli ke mně styl vyprávění líbí, přec je poněkud zdlouhavé. Skoro mám problém dočíst.
Snad ani nelze hodnotit jinak. Autorku obdivuji. I styl, jakým je kniha napsána. Jak vykreslila postavy, charaktery lidí. Jak se jí podařilo vtáhnout nás do té hrůzy. Takové knížky v člověku dlouho rezonují.
Román pro ženy. A děj se dosti táhne, chvílemi mě až nudil. Vadily mně ty vložené vzpomínací kapitoly, pořád jsem čekala nějaké dobrodružství. Pak jsem pochopila. Ztroskotání letounu v horách není začátek dobrodružného příběhu, to je kulisa, před kterou se odehrává drama dvou lidí.
Knížka se mně moc líbila, napínavá, dobře se četla. Příběh vymyšlený, někdy možná trochu nevěrohodně, ale to odpouštím.
Dvě až tři hvězdičky. Knihu jsem si půjčila na základě pochvalných komentářů. Velké zklamání. A nechytla mě ani od druhé poloviny. Tyhle detektivky, jejichž čtivost je založená na brutalitě pachatele...Takhle snad dřív klasičtí autoři, myslím třeba Agatha Christie apod, psát nepotřebovali.
Je nová doba. Čtenář si to žádá.
Člověk čte a přemýšlí o ruské duši. Mentalita nás středoevropanů asi opravdu jiná.
Čekala jsem autentická vyprávění pamětníků. Skutečné příběhy. Takže trochu zklamání. Zřejmě prvotina a žádný literární skvost, víc jsem se začetla až v polovině knížky. Ale ke konci už se mně celkem líbila, charaktery a osudy postav vykresleny pěkně. Tři a půl hvězdičky bych dala.
Rozhodně doporučuji k přečtení. Pan Humbl, postava tragická, s trpkým humorem vykreslená. Bohužel, smutná pravda, “... nás Humblů je mnoho a mnoho, ... my děláme dějiny...”.
Poprvé vyšlo v roce 1967, a to se divím, že se tahle knížka za komunistů mohla vydat.
Tak jsme si dlouho mysleli, že to je jasný, a ono houbičky, stál za tím někdo jiný. Že se ale Christine dokázala pomstít, co?
Leningrad v době blokády a těsně po ní. Bez zvláštního patosu a přesto poutavé, zajímavé.