Evda
komentáře u knih

Kniha je opět krásně napsaná (Paní Mornštajnová je báječná vypravečka), děj se nevleče, příběhy otce a dcery se krásně prolínají a jakoby na sebe navazují. Vykreslení postav a příběh mě opět donutil alespoň trochu se zapřemýšlet nad životem a nad tím, co všechno má vliv na to, jakým směrem se může ubírat. Musím přiznat, že se mě vztahy postav dotkly, že jsem skoro na druhou polovinu knihy přes slzy neviděla.


Chce se mi napsat krásný příběh, ale vlastně krásný nebyl, silný - to ano.
Trvalo mi pár kapitol, než jsem se začetla. Pak mi ale hlavní hrdinka přirostla k srdci a držela jsem ji palce, nejen u soudu, ale hlavně v té osobni rovině, aby konečně našla k sobě někoho, kdo ji bude milovat. Bažina a ta její surovost celý příběh krásně dokreslily.
Ráda si ji po nějakém čase opět přečtu.


(SPOILER) Velice čtivá, dobře vykreslené postavy, především jsou lidské, takže nikdo není dokonalý charakter a každý má své mouchy :) Námět ala syndrom Popelky nebo Pretty Woman - chudá, ale chytrá dívka s potenciálem změnit svůj život a bohatý, ale nešťastný princ, který potřebuje zachránit.
Nejvíce ale oceňuji konec příběhu. Nekončí prvoplánově dobře - žádný zázrak se nekoná, tím myslím, že Will se ani zázračně neuzdraví a ani nezmění názor na ukončení jeho utrpení. Konec (Švýcarsko) mě opravdu dojal a pár slziček ukáplo.


Upřímně, hned ze začátku, "na férovku"...Konečně jsem ji dočetla! :o)
Bylo to pro mě čtení na hoodně, hoodně dlouhou dobu, a protože nemám ráda, když něco nedočtu, po několika měsících jsem konečně došla do konce. Pořádně jsem se začetla až několik kapitol ke konci knihy.
Když jsem s knihou začínala, vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Ne, že bych čekala podobu s mojí nejoblíbenější Pýchou a předsudkem, ale myslela jsem, že kniha bude patřit k mým oblíbeným z anglického romantismu. Vždyť z tohoto období patří k nejznámějším.
Kniha na mě působila opravdu velmi depresivně. Krutý příběh se snad ještě krutějším hlavním hrdinou. Všichni odpouští, ..až na něj. Možná právě proto hodnotím tak, jak hodnotím. Teď napíši větu, kterou si budu odporovat, vzápětí ale vysvětlím. Kniha je celkem "čtivá" (výborně napsaná..opravdu ;)), avšak pro toho, koho ten příběh nijak nedeprimuje.
Opravdu obdivuji ty, kteří v knize našli to, co hledali a patří k jejich oblíbeným, ba nejoblíběnějším. A upřímně lituji, že já jsem to v ní nenašla. Opravdu jsem chtěla a snažila se.
Možná s odstupem času se k ní vrátím a zkusím jí alespoň trochu "přijít na chuť". :)


Skvělá kniha, četla se sama. Také si myslím, že je vhodná pro generaci, která má již něco odžito a snáz tak pochopí, proč Dáša jedná, jak jedná.
Sprostá slova? Ano, je jich tam dost. Holt jedna z postav se tak vyjadřuje. Já vám nevím, dle některých by snad bylo vhodnější, kdyby snad Jakub Dáše vykal a mluvit spisovnou češtinou…
Každopádně chápu, Radka nesedne všem,… mně třeba zase nebaví styl psaní pana Hartla. (:


*****
Skvělá. Výborná. Geniální.
Příběh, postavy a životy gejš jsou velice barvitě popsané.
S postavami a jejich příběhy jsem se tak rychle sžila, že mi vůbec nedělalo problém vzpomenout si na ně o několik kapitol později, kde je Sajuri znovu zmínila.
(Mimo jiné velice obdivovuji dokonale vystižená přirovnání a zajímavé myšlenky!)
Už teď vím s jistotou, že se k této knize brzy vrátím.


Knihy mi přišla podobná Hladovým hrám než jsem si uvědomila, že to, co čtu, není sci-fi, ale realita. Kniha vlastně ale popisuje Hladové hry v 21. století. Dost mě zamrazila skutečnost, že tento příběh není dávná historie, ale současnost. Malé děti se musí stát ze dne na den dospělými a dělat vše pro to, aby přežili.
Kniha pěkně plyne, je napsaná ze vzpomínek dospívajícího chlapce. S hlavními hrdiny sympatizujete, přestože s některými jejich činy nemusíte souhlasit. Jen jim fandíte, aby přežili. Jsem ráda, že autor knihy přežil, aby jeho příběh mohl šířit za hranice Severní K.


Knihu jsem si koupila jako odpočinkové čtení a jako taková očekávání i předčila. Děj je pro někoho možná povrchní a plytký, ale já se místy i zasmála nebo pobrečela, hlavně se ale nenudila, protože se pořád něco dělo. Co na autorce však oceňuji, jak je všímává a umí skvěle popsat běžné okamžiky, když například popisovala Eliščinu babičku... jako by popisovala tu moji.


! Může obsahovat spoilery.
Klasická Mornštajnová, nicméně tahle kniha příliš nenadchne, ani neurazí. Je dalším vyprávěním/ příběhem napříč generacemi jedné (širší) rodiny za socialismu.
Líbí se mi popis postav, je dobře popsán jejich charakter a jeho vývoj vzhledem k událostem, které se jim dějí. Snad jen, že hlavní hrdina mi moc sympatický nebyl.
Čte se dobře, Mornštajnová je skvělá vypravečka, ale co mi přišlo zbytečné je občasné zakomponování mnoha postav do příběhu. Ne, že by se v nich člověk ztratil (naštěstí nemají severská jména, že :)), ale přijdou mi tam nadbytečné, na děj podle mě nemají vůbec vliv. Např. - cirkus a příběh Olinky(?) apod..
Na konci vlastně snad jen jedno poučení, co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek... nemusíš se ho dožít.


„Napínavá, vzrušující, dojemná, zábavná, překvapivá knížka! A to tak, že chvílemi zapomenete i na sebe sama...“ Takto knihu popsala paní Ivana Chýlková a já nemůžu jinak než souhlasit.
Autorovo psaní mi trošku připomíná psaní pana Viewegha (srovnávám s Báječnými léty pod psa), akorát pro mě lépe čtivé, napínavější, zábavnější...(že bych se smála, až bych se za břicho popadala osobně říci nemůžu, ale nad něčím jsem se upřímně pousmála) ...ale na druhou stranu, "žrala" jsem to tak, že jsem potom ve chvíli, kdy jsem knížku nečetla, o osudech Táni, Zbyňka, Marty, Honzy a jejich dětí... přemýšlela, jakoby to byli moji staří známí a měla jsem chuť ten jejich "osud" snad nějak překroutit. A pak jsem se zamýšlela nad tím, jak to bude asi za několik let se mnou...
Určitě si hodlám přečíst i prvotinu pana Hartla, věřím, že nezklame. :)


Gillian mě baví!:)
Sice jednou a stačilo, ale četla jsem ji (skoro) jedním dechem! Konec mě vlastně i překvapil, že mě překvapil. Jinak
přestože je hlavní hrdinka labilní a alkoholička (čemuž se nedivím, když vyrůstala v tak toxickem prostředí), přála jsem jí nějaký šťastnější konec.


Knihu jsem přečetla během dne cca s odstupem jednoho roku po zhlédnutí seriálu na Netflixu (i tak jsem se bavila! :)). Dokonce mi i některé postavy (např. Daphné) byly v knize sympatičtější než v seriálu, kniha se četla sama, určitě plánuji přečíst celou sérii.


Před pár lety jsem viděla film, který mě fakt dostal, pár let jsem si tedy počkala, abych si knížku přečetla. A musím říct, že i když si film pamatuji, tak mě knížka přesto hodně bavila a během dvou dní mám přečteno. Lovci hlav a Zmizelá (od G. Flynn) jsou především zvratem
Skvěle vyprávěný příběh, nabírá na intenzitě a na konci vás mile překvapí, že není přeci jen tak předvídatelný. Přestože někteří zmiňují zbytečně zdlouhavé některé pasáže a překombinovanost, já se bavila.


Bláboly na úvod: Knihu jsem měla půjčenou už pár měsíců (spíše let) od kamarádky, a tak jsem ji i teda měla na svým "wish listu". Film jsem viděla sice pár let zpátky, ale pamatovala jsem si i detaily, pravděpodobně proto jsem četbu oddalovala, až víc zapomenu. Nicméně...pořád nic a tak jsem se do ní pustila.
Kniha mě tak chytla, že jsem ji až doslova hltala a nemohla se odtrhnout. Film ji sice celkem věrně kopíruje(co si tak vzpomínám a vybavuji), ale to na mě nemělo žádný vliv - kniha je kniha, a předpokládám, že kdybych film teď po několika letech a po přečtení knihy viděla, byla bych spíše zklamaná.
Námět mi přijde jedinečný a přijde mi až absurdní, jak se spoustě lidem (včetně mě) líbí! Troufám se na drzo tvrdit, že celá trilogie (a věřím, že nepředbíhám) vyniká v teď tak velice často podobných námětech (viz Labyrinth či Divergence apod.), jako Twilight sága v úpířím světě. :D
Autorka píše čtivě a přece vůbec ne tak jednoduše jako E. L. James (Padestá odstínů...). Všechny pocity Katniss popisuje tak dobře a přitom vůbec ne nudně a zdlouhavě.
Žádná část mi nepřišla nudná ani zdlouhavá, naopak si myslím, že všeho bylo tak akorát.
no a ..Zítra pokračuji - Vražedná pomsta. :)


Patří k mým nejoblíbenějším. Skvělé příběhy obyčejně neobyčejných lidí. Líbí se mi, že čím dál se dostáváte, tím více to do sebe zapadá. Čte se sama, napsaná je celkem jednoduše, ale přece není jako nějaká "odrhovačka". Rozhodně si ji pořídím do své knihovničky, protože vím, že to nebylo poprvé ani naposled, co jsem si ji přečetla.
Líbila se mi více jak Jozova Hanule, asi tou větší propracovaností.


(SPOILER) Kniha se mi líbila o trošku více než Tatér z Osvětimi, snad pro nějakou obměnu (v podobě gulagu) oproti ostatním knihám s tematikou holocaustu. Co mě ale mrzí je to, že je takto silný příběh napsaný tak stroze, nechci říct úplně bez emocí, ale ani při závěrečném shledání dvou zamilovaných příběh nijak nevygradoval. Za mě tři hvězdičky - za smutný příběh, za ty, kteří si tím peklem prošli.


Plný počet! Flynn + Medek = úžasný čtení
Bavila mě, možná ze začátku jsem si nebyla jistá, zda je to kniha pro mě, ale pak mě pohltila. Už už jsem chtěla být na konci, jen abych věděla, jak to vlastně bylo. Vůbec mi nepřišla zbytečně/ uměle natahovaná.
Líbí se mi, jak kapitoly na sebe "navazují", zmínka v jedné a pak i v další, jen z jiného úhlu pohledu. Pak to všechno do sebe najednou krásně zapadá. Pěkně vykreslené hlavní postavy, jako byste je doopravdy znali...
A nakonec. Mrazivý pohled na udání, která nemusí být pravdivá, ale mohou zničit život nevinným lidem. (Jak aktuální..;))


(SPOILER) Nechala jsem se zlákat dobrým hodnocením, ale nevím, zda si to zaslouží. Možná kdyby měla tak o 200 stran méně, nevadilo by to.
Psaná v ich formě, takže pohled z jednoho úhlu lze očekávat. Děj je poměrně předvídatelný.
Vivian (dle komentářů) všechny čtenářky štve, tedy jasná záporná postava, opustila manžela a chce dceru do péče, ... ale je tomu opravdu tak? Někdy holt člověk míní, osud mění. Nakonec jsem ale ráda, jaké východisko autor zvolil a je vlastně hezké číst, že ne vždy to musí dopadnout hádkou o svěření dětí do péče a pošpinění druhého rodiče.
A nakonec - poslední kapitoly s Marge mě dojaly. A také hezká ukázka "jazyka lásky" tatínka Marge. Ne každý umí lásku vyjádřit slovy.


Zklamání.
Protože jsem měla očekávání. Čekala jsem druhou Zmizelou. Seriál jsem neviděla, recenze ani komentáře zde jsem nečetla. To asi byla ta chyba.
První půlka skvělá, ve druhé jsem čekala, kdy tedy přijde nějaký ten zvrat...a čas plynul, stránka za stránkou a najednou konec. Minimálně jsem čekala, že Grace si najednou začne uvědomovat nějaké náznaky právě z jejich počátku vztahu, ačkoliv tam možná nějaké náznaky byly, úplně jsem se toho AHA momentu nedočkala.
Škoda, za mě měla kniha velký potenciál.


Moc se mi líbí Ladislavův pohled na svět a to, jak to ve svých knihách prezentuje/popisuje.
Také jsem mu vděčná za epilog, protože s ním maximálně souhlasím, no a cítím to stejně! :D
Další plus za ilustrace!
