evelýny komentáře u knih

Bez rozpaků musím dát nejvyšší hodnocení, protože tato kniha mě ,,dostane" vždy. Možná i proto, že i já jsem několikrát vyhlížela ,,padající hvězdu", abych změnila nelítostný osud. Ale co s tím, když na nebi je tak málo padajících hvězd v tom správném okamžiku...
P.S: Ačkoli jsem svůj pracovní život na 12 let spojila s nemocnicí na Královských Vinohradech, prof. MUDr. Valju Stýblovou jsem v jejích zahradách nepotkala. Aspoň touto cestou děkuji za krásně popsaný život ,,sester - žákyněk".
P.P.S: Bohužel, moje dcera tento krásný, dojemný, poetický příběh nikdy nečetla. A já se jí ani nedivím. Dnes je to vše již o něčem jiném.
Ale až bude padat hvězda, stejně si něco přejte, protože ... Kdo ví ?

47 17.11.2017

Adinu Mandlovou jsem spíše vnímala jako povrchní, namyšlenou krásnou ženu, než jako dobrou herečku. O to více jsem byla překvapena obsahem této knihy. I když jsem na ni nezměnila svůj názor, oceňuji její upřímnost, otevřenost, překvapila mě svým vtipem, byl mi sympatický její smysl pro humor - pasáž, věnovaná dopisům se mi opravdu líbila. No, snad aspoň ke konci svého života našla trochu klidu.
I audiokniha, která je obohacena dobovými zvukovými nakrávkami, je fakt dobrá.

47 29.09.2015

Opět kniha, která je celá spoutaná nesmyslnými předsudky, zoufalými činy. Je to příběh lásky - útěku od ní - zoufalství - nevyzrálosti - možná falešného přátelství - závisti - ale hlavně strachu. Mě příběh opravdu emočně spoutal a to, že byl zasazen do horolezeckého prostředí mně nijak nevadilo. V jednu chvíli jsem byla tak šokovaná dějem, že jsem si musela "odskočit" do jiného žánru. Ale zoufalí lidé konají zoufalé činy zvláště, když jejich rozehrávačem je válka. Někdy mně jednání postav tohoto příběhu připadalo dost nelogické, ale co je v lásce logického.
Po dočtení knihy mě pohltila lítost. Nezbývá mi než se opět zeptat: Proboha PROČ?! Ale koho se zeptat?
Z mého pohledu Simon Mawer je mistr popisu a přirovnání. A překlad knihy také dobrý. Horolezec ze mě však nikdy nebude :-(

47 06.09.2015

Velmi procítěně, poeticky napsaný příběh lásky Aničky, dcery přednosty soudu a Františka,soudního adjunkta.
Svým vypravěčským uměním vám dovolí pan Kožík vstoupit do sto let starého obrazu renesanční Telče, města, co se vznáší na rybnících jak leknín – jak Nymphaea candida, jezerní růže.
Tajemné fluidum genia loci přenese vaši fantazii na pár hodin na náměstí Zachariáše z Hradce, nejkrásnějšího náměstí v srdci Evropy.

,,Jak by se mi nezastavil dech, když zaslechnu odraz kroků na podloubí…
A když zase jednou po letech jsem v tom domě dětství, v známých zdech…
Starý mlýn… Jak voní dyjský břeh!
Tam, kde mávli jste si při loučení…

Jak by se mi nezastavil dech!"

,, V Telči je tolik lásky než jinde na světě.“
Víte, jak se jmenovali rodiče pana Kožíka? Přeci Anna a František… :-)

P.S: Věřte, já mezi řádky aspoň na chvíli zaslechla…. Stříbrný vítr…
P.P.S: Některé lásky v Telči začínají, některé končí... Koloběh života...

46 20.02.2020

Knížka veršů půjčena v knihovně a půjčena ze zvědavosti. Jakéže verše psával pan Šmoldas, úspěšný glosátor a moderátor?
Na první pohled fantasmagorie – tak trochu odpuzující, tlachající o každodennosti života, fantaskně neuchopitelné, nevkusné…?
Na druhý pohled glosátorské - krátké, stručné, osobité, jízlivé, a přesto prosluněné geniální pointou
Na třetí pohled svébytné, samorostlé, zvláštní, absolutně originální
Na poslední pohled překvapivě krásné….

Odysseus
Dům není loď. A přece potápí se.
Ve vlnách elektromagnetických vod,
věčných jak tráva, sypkých jak písek,
táhlých jak step a chorovod.

A songy Sirén vlajou na skalisku.
Větrají propast - trychtýř tmy -
vsříc králi Ithaky (té z cementu a písku)
co připoutal se k stěžni antény.

P.S: Kam se poděla básnická múza doktora Šmoldase? Možná se zalekla maloobchodní ceny této sbírky (10, - Kčs. ) Psal se rok 1988…

46 08.02.2020

Krásné návraty času, které nám čtenářům dopřál pan Munzar.

A zároveň již teď vím, že kdykoli nad mojí hlavou zakrouží letadlo, moje první myšlenka poletí do oblak, přímo k vám, pane Luďku Munzare…

,,Jezdit na kole, souložit a lítat se nezapomíná. Jen si člověk musí uvědomit, kterou činnost v kterém věku dělá.“
Tak to jsem si tedy oddychla...)

P.S: K létání jsem nikdy nepřičichla, ale touto knihou jsem nadšena. Opravdu, fakt...
P.P:S: A teď konečně vím, proč byl - je - a bude pan Munzar vždy oblíbený...

46 31.12.2019

Kniha, která vás může inspirovat, ale také kniha k opakovanému prostudování. Kniha k poučení. Kniha, která vás dokáže zbavit úzkosti...
Je opravdu láska stav extrémní závislosti, který se každou chvíli může změnit ve svůj opak - tady nenávist?
Vše se stává v přítomném okamžiku a tím minulost ani budoucnost nemají vlastní existenci.
Emoce jsou reakce těla na naši mysl.
Aktivujte vyšší úroveň svého myšlení - uvědomte si krásu, lásku, tvořivost, radost, vnitřní klid.

P.S. Cestou posvěcené činnosti jdu vyrábět bramborový salát... )))

46 24.12.2019

,,Těm, kteří věří a doufají, že se jejich partner změní."
Kniha nejenom pro ženy a nejenom o ženách.
,,Milovat příliš znamená zakoušet bolesti a neuspokojení."
Četla jsem spíše ze zvědavosti, zda se dovím něco nového. Bohužel stále stejné pravidlo:
Aby nám mohla vykvést naše koruna, musíme nejdříve vyčistit svoje kořeny. Aby se ve studni opět objevila voda, musíme zabít žábu na prameni.
Bohužel život není pohádka O třech zlatých vlasech děda Vševěda, takže ,,Plaváčka" ve svém životě nečekejte...
Naděje: ,,Změňte sebe a tím pomůžete i druhým, aby se uzdravili."

P.S: Pozor na psychopaty. Ti se vymykají jakýmkoli pravidlům.

46 11.12.2019

,,Veršíky - Kresby - To byl můj způsob - Jak se zbavit některých myšlenek - Aby udělaly místo dalším" ( Jiří Suchý)

Přečíst si veselé, hravé, melodické veršíky s vtipnými pointami je můj způsob, jak se zbavit některých myšlenek, aby udělaly místo dalším. (evelýny)

V lásce je lepší leccos nevědět
A když už se ví
Dělat že se neví
Protože někdy postačí pár vět
A zrno zmizí
Zůstanou jen plevy

Láska je krutá
co svět světem stojí
někdy však umí být i laskavá
A my jen žasnem
Jak nám tiše hojí
Ty rány které
Sama rozdává

P.S: V jednoduchosti je síla a pan Suchý to dobře ví. A proto je pro mě jeho ničím nekomplikovaná a přesto inteligentní poezie, dokonalá. Vždy si nad jejími řádky odpočinu...

46 10.10.2019

Krásně zpracovaný historický román o dvojnásobné české a polské královně.
Richenza, Eliška Polská, Alžběta, Eliška Rejčka, Hradecká královna - polská princezna, později z Boží milosti česká a polská dvojkrálovna.
Zpočátku pouhá figurka na šachovnicovém poli v politickém boji o moc - na konci královna vdova, jejíž charisma, inteligence a krása prostoupily staletími, aby nás okouzlovaly dodnes.
Celý život byla nucena vést boj o přežití a celý život díky své kráse, chytrosti a snad i osudovému štěstí vyhrávala. Ve svém dětství sirotek, odsouzený k milosti ,,braniborských," v dospělosti přední šlechtična evropského významu, přesně tak, jak se od královny vdovy očekává.
Přejme jí klidné spočinutí v bazilice Nanebevzatí Panny Marie v Brně po boku své snad jediné velké upřímné lásky, pana Jindřicha z Lipé.

P.S: Richenzo, moje srdce jste získala, ač jsem duší patriot a Přemyslovci jsou mojí velkou láskou. Eliška Přemyslovna snad již pochopila a odpustila...

46 28.09.2019

Klasická detektivka. Již z názvu odvodíte sériový zločin. Pachatele tušíte, ale k jeho jménu se musíte pročíst až do konce. Nenásilná forma nepotěší milovníky tolik oblíbených ,,severských detektivek" a dnes na ni zřejmě narazíte náhodou.
Já ji objevila zapadlou v mojí knihovně při úklidu. Mezi jejími řádky na mě občas probleskl odlesk šťastného mládí.
A teď řeším skoro nerudovské dilema: Kam s ní ....?

46 21.09.2019

Kniha na mě ,,vykoukla" v upoutávce.
Četla jsem ji v dětství z nouze a bavila jsem se. Opravdu humorné čtení pro dětské čtenáře. Ke knize jsem se již nikdy nevrátila, přesto zůstala v mojí knihovně. Historie se totiž opakuje - co kdyby opět ,,někomu došly knihy", i když v současnosti spíše utopie.

P.S: Snad mně starý Klapzuba i Eduard Bass prominou, ale já již číst nebudu. Já mám raději zelené prérie...
A pak, nic ve zlém: Ronaldo je Ronaldo...

46 31.08.2019

Pakliže si vás má kniha najít, najde si vás. Já tuto sbírku objevila v r. 1980 v popelnici. Od té doby mě její verše stále okouzlují, dojímají - někdy rozteskní, někdy pobaví. Ale vždy nad nimi moje srdce plesá i díky skvělému přebásnění Bohumila Mathesiuse.

Vějíři z hedvábí, ty lichotný a hladký, ty sněhu bělejší, bělejší jinovatky,
jak luna kulatý, když kráčíš oblohou, jdi k němu, vějíři, jdi za mne nebohou!
Buď ve dne v noci s ním, skýtej mu doprovod,
tvůj vánek chladivý měj vůni stinných vod!
Pak - chladný podzimek až lehne do kraje a žlutým listovím si vítr zahraje-
on v skříně zásuvku tě hodí nedbale jak symbol, vějíři, znak lásky nestálé.

Přišel jsem za tebou, venku ač sněží,
přišel jsem, venku ač chladně je,
otevři dveře, viz: v mokrém sněhu
tají mé šlépěje.

P.S: Tuto sbírku si beru s sebou i do příštího života.

46 25.04.2018

Minulost nezměníme. Snad proto mě vždy překvapí každý nový střípek v mojí historické skládance se společným jmenovatelem Česká republika. A proto mám ráda historické romány. I v této knize jsem několik střípků posbírala.
Příběh středověkého bodyguarda krále Václava IV., rozehraný na historickém základě boje o českou a římskou korunu na prahu husitské doby. A rozehraný tak dobře, že jsem se na konci musela zeptat: ,,Pane Hynku Tasi z Boru, byl jste skutečností nebo fikcí?"
Oceňuji název knihy, který se originálně pojí s pointou uvnitř příběhu. Vtipnost a prostořekost čtvrtého králova psa - mnohdy hraničící s neomaleností - dobře okořenila tento příběh. Bohužel, ke konci mě příběh nudil (ale jen trošičku, protože jsem dočetla).

P.S: Pane Hynku Tasi, ať jste skutečný nebo fiktivní, z mého pohledu byste se na Pražském hradě vyjímal i v současnosti :-))

P.P.S: Druhý díl této tetralogie mám již připravený ve své čtečce.

46 17.03.2018

Nejdříve jsem zhlédla několikrát divadelní představení pana Jaroslava Duška - královsky jsem se bavila.
Poté jsem zakoupila audioknihu. Zde jsem se již tak nepobavila, i když četl opět pan Jaroslav Dušek. Dalo by se říci, že základní filozoficko-psychologické myšlenky s možná i trochu náboženským charakterem, se stále opakují (několikrát jsem u audia usnula). Možná by kniha mohla být kratší, ale není opakování matka moudrosti?
Nevím, zda mně osobně ,,Čtyři dohody" změní život.. Zatím vím, že mi již někdy život usnadnily, i když jejich aplikace je v realitě opravdu složitá.
S nadějí v srdci doufám, že nás odhodlaných je na světě víc, i když svět to nezmění.

P.S: Evelyny, nevytvářej si žádné domněnky, neber si nic osobně, nehřeš slovem, dělej vše, jak nejlépe dovedeš a KONEČNĚ přečti tu knihu!

ROZKAZ! :-)))

46 23.09.2017

S touto knihou se zatím trápím. Jsem sama zvědavá, zda dočtu :-)
Zatím nemám dočteno, ale jednu radu bych již měla pro ty, co začínají číst: Zavřete všechna okna, zatáhněte žaluzie, závěsy, zamkněte minimálně na dva západy, protože sugestivní detailní popisy vás dostanou, mě tedy zatím dostávají.
KONEČNĚ DOČTENO!!! Ale že to trvalo! :-)) Ptáte se, proč jsem knihu dočítala, když jsem se s ní tak trápila? Chtěla jsem v knize objevit 87% její úspěšnosti a také jsem se chtěla nechat okouzlit popularitou tzv. severských detektivek. Ani jedno se mi nepovedlo. Děj knihy byl pro mě překombinovaný. Autorská dvojice tu z mého pohledu stvořila nějaký nový druh kyborgů - policistka ve vysokém stupni těhotenství, rodící za pochodu; stále zfetovaný psychiatr, který by hypnozou vymámil z jalové krávy tele, v závěru knihy úplný ROBOCOP. Se vstupem opět nalezeného policisty Linny do knihy vniklo napětí a spád, ale pak přišel konec a s ním na scénu vnikla superžena - slepá pianistka. A vraždící magorka moji trpělivost ukončila. A epilog s happy endem, za který by se nemusela stydět žádná romance, to nevylepšil.
Jedna hvězda za sugestivní popisy sledovaných obětí, druhá za 150 stránek napětí, které zkrátily moje jedno nudné odpoledne.
P.S. Nejsem severský typ a tak se severským detektivkám zatím budu vyhýbati.
P.P.S. Vyhnu se jim úplně :-))
A rada na závěr: při čtení některých knih nesmíte myslet. Mně se to v tomto případě nepovedlo, ale proti gustu žádný dišputát, takže...směle do čtení, milovníci severských detektivek.

46 26.12.2016

Toto je kniha mého raného dětství, mládí i rodičovství.
V dětství mi ji četl dědeček. Mně se příběh Modrouška tak líbil, že jsem při každé procházce toužebně tohoto ptáčka hledala. A chudák dědeček trpělivě pojmenovával všechny ptáky v širokém dalekém okolí. Šlo mu to bravurně :-)
Podruhé jsem byla já předčítačkou. Knihu jsem četla mému o dost mladšímu bratrovi. Naštěstí po mně nikdy nechtěl vyjmenovat všechny ptáky v okolí.
Potřetí jsem knihu četla svojí dceři. A světe div se! I ona trvala na poznávání všech námi spatřených ptáků. Zakoupila jsem tedy atlas - s tím mi poznávání šlo dost slušně :-)
ZAJÍMAVOST: Nevím, jestli za to může tato kniha, ale já ze všech zvířat mám nejraději ptactvo (tedy kromě mého psa Yorika) :-)
P.S. Kniha stále v mojí knihovně čeká na čtvrté čtení, snad se dočká (nenápadný vzkaz pro dceru)
P.P.S. Přečetla bych ji Yorikovi, ale nějak nechce poslouchat :-)
P.P.P.S. I když se stále snažím, Modrouška jsem za celý svůj život zatím nespatřila, ale stále doufám...

46 14.07.2016

Tuto knihu bych asi nikdy nepřečetla, nebýt povinné četby ve škole. A jaké bylo tenkrát moje překapení - mně se příběh velmi líbil. Myšlenku přemisťování v čase a prostoru oceňuji v literatuře dodnes. A když nenecháte spoutat svoji vlastní fantazii, tak si vlastně přečtete možná první science fiction v české literatuře.
Mně nezbývá než udělit plný počet bodů a tentokrát to není z nostalgie. Tentokrát je to za originální nápad, ale to se musíte přenést v čase a prostoru, přesněji do roku 1888. Tehdy totiž kniha vznikla a já bych aspoň na chvilku chtěla zažít to ohromení tímto příběhem.

P.S. A když už bych byla v roce 1888, tak bych se pana Svatopluka Čecha zeptala, kdo jej inspiroval ke stvoření postavy Matěje Broučka? Mně byl opravdu odporný.

P.P.S. Promiňte pane Čechu, ale další vámi napsané knihy jsem nepřečetla, i když jsem se snažila. Opravdu. Ale neztrácejte naději, člověk s přibývajícími léty prý moudří, tak možná teď...snad...? Určitě!!! :-)))

46 13.07.2016

Na tomto příběhu mě upoutala fantazie spisovatele. Co všechno se dá pomocí e-mailů vyslovit. Musím přiznat, někdy měla moje fantazie velkou honičku, někdy jsem se ztrácela v osobách - kdo koho vlastně oslovuje, kdo komu vlastně odpovídá. Ale stejně je to originální, vtipný, ke konci i napínavý příběh. Moje srdce plesalo nad inteligentními a vtipnými dialogy, nad detailně propracovaným příběhem.
Pro mě prostě SUPER! SUPER! SUPEEEEEEEEEER!

46 12.09.2015

Tentokrát mi lyrika v trojverší zůstala utajená.
Tato sbírka se mnou nerezonovala.
Fantazie básníka zůstala pro mě skrytá.

Přesto pár zrníček jsem vyzobala.

jako starý pant
navždy se zadřel jeden
prchavý dojem

je loď skleněná
ke jménu připoutaná
schránka datová

divoké husy
nápadů snů a plánů
jen peří zbylo

P.S.: Co na to Macuo Bašó se mi zjistit nepodařilo...

45 01.06.2024