evelýny komentáře u knih
,,Proč někdo ze vztahu odejde jako z hospody a někdo se pak nemůže dvacet let nadechnout?“
Neutěšené rodinné vztahy, přerušené životní dráhy,
možná bludné úvahy, pocuchané kořeny.
Co je to láska?
Na očích páska, na čele vráska?
Něžný vánek, co laská? V kytičce sedmikráska?
Někdy skrýš pro běláska…
A tak se Ema zeptala.
Příběh nadprůměrně chytré pubertální Emy, která nezapadá do kolektivu, má zvláštní rituály, jen jednoho kamaráda a komplikovanou rodinnou situaci. Klade si plno otázek, na které hledá odpovědi.
,, Je opravdu rodina iluze, když o sobě lidé ví tak málo?“
Příběh o vztazích, o setkávání i rozcházení. Příběh odpovědí, jež zákonitě přinášejí další PROČ? Minulost nezměníme, ale když pochopíme PROČ, můžeme najít JAK.
Na tyto otázky si již Ema musí odpovědět sama.
,,Láska je výsledek dlouhé rovnice o spoustě neznámých.“
Pro mě příběh k přemýšlení, vzpomínání. Někdy trochu uspěchaný, některé pasáže zbytečné, přesto povznášející. Ale to je na každém z nás.
P.S.: Tak hodně štěstí, Emičko! Kytičko, rozkvetlá na rozcestí.
Audiokniha: ministersky informativně, artikulovaně se zpěvným přízvukem čte Pavla Dostálová
Příběh Štěpána, co stává v koutě, když máma neví, co s ním.
A tolik smutných bolestí.
Ale co má člověk dělat, když bůh dal ramena a tedy dává i břemena?
Proč člověk vyčítá to, co sám dělá?
Je život jedno velké loučení?
Ale i ve smutku je krása, jen se jí nebát.
Povstat jak Fénix z popela a být soběstačný.
V poslední den babího léta...
Velmi emotivní, ve své podstatě smutný příběh o dospívání, prvních láskách, o každodenních radostech i zklamáních.
Příběh selhání rodičovské odpovědnosti.
Příběh o smrti a odcházení, o návratech a odpuštění.
Příběh o strachu.
Příběh k zamyšlení.
Pro mě příběh jednoho absurdního sporu dcery se svým otcem, což zbytečně zkomplikovalo život hlavně Štěpánovi. Nepochopila jsem.
Ještě že Štěpán se z toho nepo*ral i díky svému dědečkovi.
P.S.: Co tě nezabije, to tě posílí.
Audiokniha: Lukáš Hejlík, Zuzana Kajnarová čtou osobitě, vcítěně.
Upíři se vynořili z temnot a hlubin věků a stali se ztělesněním zla.
Tím nejznámějším poutníkem mezi světlem a tmou je Dracula, hrdina románu irského spisovatele, novináře a divadelního kritika Brama Stokera.
Jméno mu díky fantazii spisovatele propůjčil nemilosrdně krutý rumunský kníže Vlad III. Dracula, řečený též Napichovač – bojovník proti nadvládě Osmanské říše. Pro Rumuny byl národním hrdinou, pro Turky ,,kníže narážeč“, pro zbytek světa se stal Draculou – upírem legendou, která se vryla do historie.
Prvky hororu dávno odvál čas a zbylo klasické dílo plné fantazie, idealismu, detailních popisů krajin, dobrodružství a … vampyrismu. Místy napínavé, místy zajímavé, místy nudné.
Zajímavost: Největší raně středověké kosterní pohřebiště s množstvím protivampyrických zásahů ve střední Evropě bylo odhaleno v Čelákovicích u Prahy….
A pak že Transylvánie… )
P.S: Ne vždy je vše tak, jak se jeví a já jsem obohacena o několik upírských zajímavostí. Děkuji vám, pane Stokere za Draculu i za Vlada III. A děkuji za všechny čtenáře světa. Amen…
,,Chtěl bych někdy vidět moře a lodě, co po něm plují. Chtěl bych se někdy podívat tam na jih." (Čeněk z Vřesova)
,,To není tak těžké. Těžší je to přežít a vrátit se. (Wolfram z Olšové)
Hrdý lev si pročísnul hřívu.
Červená růže se sklonila v údivu.
Král cizinec vystrčil růžky.
Spanilá jízda Jana Lucemburského pokračuje.
Chamtivost českou šlechtu stále spojuje.
Historie se opakuje.
V druhém díle pokračuje příběh bratrů Beneše a Čeňka z Vřesova, kterým velmi dobře sekunduje Wolfram Katzinger z Olšové.
Dobrodružné, místy napínavé, místy škádlivé.
Sympatické postavy, však historie známá.
Zábavné, to bez debat.
Správný týpek ten Čeněk z Vřesova :-)
Audiokniha: Martin Zahálka čte seriálově standardně, změkčile.
,,Jsem sice členem sboru, ale přece nebudu chytat lidi, který se bojej a rozhodli se žít jinde.
Takový jsou rozkazy? A kde je zdravej selskej rozum...?"
Josef Hasil vzal rozum do hrsti.
,,Můžeš - li si vybrat mezi dvěma cestami, vyber si tu těžší a méně pravděpodobnou."
Agent chodec vyrazil.
Směr Bavorsko. Svoboda pro všechny.
Strážní andělé všech zemí se spojili,
aby muž malé postavy, co o svobodě měl své představy,
vzbuzující u četníků obavy,
stal se Králem Šumavy.
A k radosti všech dráždil hada bosou nohou.
,,Prošel jsem vám, kamarádi. Pepa Hasil."
Beletristicky zpracovaná literatura faktu.
Fakticky popsaná doba utužování komunistické totalitní vlády 50.let minulého století.
Poutavé, přesto mnohdy dějové přebíhání do budoucnosti mou pozornost rušilo. Ke konci jsem se totálně ztrácela v záplavě agentů, jejich pravých jmen nebo těch krycích.
Pro mě někdy velmi zmatené.
Dlouho budu přemýšlet, kdo vlastně byl Josef Hasil - hrdina nebo dobrodruh?
Každá mince má dvě strany.
Smekám před všemi nápomocnými, bez kterých by se Josef Hasil nikdy nestal Králem Šumavy.
Přesto stále něco trápí moji mysl.
P.S: Mělo to vůbec nějaký smysl?
Audiokniha: variabilně procítěně, nadneseně, jeden za všechny čte Ondřej Brousek
Na první čtenářské zážitky se nezapomíná. Kdykoli tuto knihu spatřím, vrátí mě do první třídy a já ji aspoň pomyslně musím pohladit a zavzpomínat, kterak čáp přelstil chytrou lišku nebo jak děti hlídaly trávník.
Ale ze všeho nejvíc se mi líbily hádanky.
Sedí panenka v komoře,
vlasy má venku na dvoře.
Je velké jako jablíčko,
a kůň je z jámy nevytáhne.
P.S.: Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš... :-)))
ČR České Budějovice, četba na pokračování: čte Ondřej Volejník, klidně, patos smutku všudypřítomný
Genealogie.
Stromy života, jména bez tváří, data narození, data úmrtí.
Historie skoro detektivní.
Kolíbky, hroby, hřbitovní kvítí.
Zatuchlé archivy, kde léta šustí mezi prsty.
Prach se snaží skrýt hlubokých smutků a marností vrstvy.
Jeden dopis jak maják svítí.
Závist a pomsta se do sítí chytí...
Stroze, přesto poeticky, pro mě bravurně napsaný příběh jihočeské vesnice, ve kterém stíny 50.let minulého století cloní prosluněnou současnost.
Kolektivizace zemědělství a její zločiny.
Příběh zoufalství, kterou způsobila křivda.
Příběh lásky, kterou pokřivila zrada.
Rub a líc jedné mince?
Jedno jméno: Rozálie Zandlová.
Jedna věta: ,, Nedonutili mě nenávidět."
Chaos ve jménech a číslech jsem odpustila, neboť konec mi vyrazil dech.
Selský baroko - na vrch huj, však někdy ve spod fuj...
P.S.: Zákazník vždy nemusí být náš pán...
Však já bych četla ještě dál. Takto příběh klouzal po povrchu. A možná základní myšlenka se skrývá v jediné větě odpuštění.
Pro mě hodně k přemýšlení.
Audiokniha: čte Michaela Rykrová, klidně, přesto z toho mrazí.
Příběh lásky, zrozené z několika psaných vět,
ukryté v listovním tajemství,
živené naivitou šestnácti let.
Příběh naděje,
chráněné kokonem ostnatého drátu
a křídly smrtihlava.
Je možné závidět?
Příběh v podstatě jediné věty:
,,Mrtví by měli vědět, že jsou milováni..."
A živí taky..
Pohled na druhou světovou válku a poválečnou apokalypsu očima německé dívky, kterou vychovávala fanatická mutter.
,,Když bratři odešli do války, vzali si všechnu matčinu lásku sebou."
Margot se však nevzdala, i když spravedlnost je jen bezvýznamné slovo a sovětský sektor je děsivý, krutý...
Lze se vzepřít osudu, zvlášť, když v srdci má vepsáno jen jedno jméno...?
Hodně emocí a vyplakanych slz - jejich, mých i vašich, když budete číst...
P.S.: Margot, ach Margot, Margot z Oranienburgu...
Audiokniha: čte Dana Černá, nostalgie s patosem a příchutí pelyňku
Kořeny hluboko zapuštěné, svázané géniem loci.
Připoutané vzpomínky, tesknící a šeptající,
vtisknuté do šroubovice DNA, nelehce opouštějící...
Utopené pro spásu vnuků, snad.
Kóta 370, 5
První lásky, první zklamání pod hlásnou věží atomové elektrárny
Láska, která neumřela na pravdu. Přátelství, co přežilo lež.
Krásná čeština, však pro mě nesympatická hrdinka. Hana mi svým parazitováním otrávila ke konci knihu. Nepochopila jsem.
P.S.: Život je někdy hučící jez a někdy klidná, rozlitá hladina, hluboká voda..
K mládí a dospívání patří rebélie a snění.
Nám starším zbývá nostalgie a vzpomínání...
Jak to bylo krásné na břehu řeky, typická vůně pokosené trávy, kamarádství, večerní chlad a bzučení otravných komárů, které nezahnal ani kouř táboráku.
Údolí krásných žab, měsíc a stříbrná vodní hladina, na které se zaleskne odlesk šťastného mládí. Petr... Kamil... Radan...
Úžasné, když knižní hrdinové splývají s těmi skutečnými... Nebo, že by to bylo naopak?
A ještě něco. Plavky. Měla jsem úplně stejné plavky jako hrdinka Jana ve stejnojmenném filmu.
P.S.: Díky, pane učiteli...
P.P.S.: Díky, tati...
Pamatuji si, že můj tatínek měl všechny komiksové sešity zamčené ve skříni a nám dětem je půjčoval za odměnu. A pro nás to byl svátek listovat jimi ( rok 1965 a výše ). Milovala jsem Jarku Metelku a Rychlonožkovo Himbajs!!!! :-)
Ještě stále do nich nahlížím s posvátnou úctou a nostalgií v srdci a i díky nim se mi na chvíli vrací ,,odlesk šťastného mládí". Pane Foglare, DĚKUJI VÁM.
,,Život je dlouhá klikatá cesta. A člověk se musí pořád prát. Za sebe a za své blízké. Za věci, které má rád. Nic není takové, jak to vypadá na první pohled."
Jednoduše napsaný příběh o složité situaci v poválečných Sudetech, kde se pod vlajkou spravedlnosti, s heslem ,,oko za oko, zub za zub" ujali vlády všichni ti ,,soudruzi" Tomečkové, kteří pravdu a lásku postupně proměnili v lež, nenávist, chamtivost, zradu ...
Příběh je lehce předvídatelný, neboť historie je všeobecně známá. Přesto mě nějaké to ,,ale" stejně napadlo.
Mohu však soudit, co je pravda a co lež, i když moje kořeny sahají zpolovic do Sudet a zpolovic do koncentračních táborů?!
Pro mě smutné čtení i proto, že historie se bohužel tak ráda opakuje.
P.S.: „Naděje začíná tam, kde končí bezohlednost a nastupuje soudržnost.
Audiokniha: Kamila Jankovičová rozehrála adagio v moll
,,Všichni jsme kdysi byli dětmi. A všichni jsme důvěřovali lidem, kteří nás milovali."
Císařovniny ostrovy, kde včera znamená i dnes, tam ztrácí se i vzpomínky
a na okraji v bažinách panuje jen děs.
Musím konstatovat, že Tim Weaver je mistr psaného slova. Polapí vás svým textem do sítí a nepustí. Udržuje napětí tak mistrně, že o příběhu začněte přemýšlet až po jeho dočtení.
Vyústění tohoto příběhu mě zklamalo. Taková absolutní kravina a tolik let strachu a jakési zvrácené totality, která vedla k pro mě až nepochopitelné zabedněnosti obyvatel Císařovniných ostrovů. Naštěstí je najdeme pouze ve spisovatelově fantazii. Ale i tak by mě TAM AŽ NA OKRAJ ZA PLOT nikdo nedostal ani párem volů.
A prvoplánové náhody, které vždy zachrání detektiva Davida Rakera z komplikovaných situací, jsou přinejmenším úsměvné.
Přesto napínavé, velmi čtivé . A konec příběhu k zamyšlení. Možná je někdy nejlepší paměť ztratit a již nikdy nenalézt.
Smutné.
P.S.: Paměť je výsadou blbých. Chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.
Jan Werich
Audiokniha: tajuplně magicky čte Igor Bareš.
,,Zkušenost člověk vždy získá ve chvíli, kdy ji nepotřebuje."
Krize středního věku nebo pýcha, co předchází pád?
Co s tím, když z lásky se pomalu stává nenávistí vodopád.
Co bude dál...?
Nezbývá, než ztroskotat...
Příběh tuctový, literární zpracování nic moc. Sem tam dobrá hláška pro zasmání, originální konec jsem opravdu nečekala.
Celkový dojem: Nuda, která krapet pobavila.
To nejlepší na této audioknize byl výběr interpretů. A tak přemýšlím: proč nestačil pouze scénář? Proč ještě kniha?
Laskaví čtenáři klasických knih snad prominou, ale třetí hvězda v mém hodnocení patří tandemu Plodková - Langmajer.
Audiokniha: Jana Plodková, Jiří Langmajer čtou v realitě střídavě provázaně, přímočaře, profesionálně dokonale.
,,Oba nás vychovávala válka. Každým dnem nás obrušovala, přetvářela a učila nás zůstávat silnými a statečnými. Proto, abychom přežili."
Příběh dívky, které ukradli dětství.
Příběh chlapce, který pomáhal, protože mohl.
Osudové setkání, co budoucnost pak spojila.
Láska je slepá, osud se neptá.
Kód, heslo a na zárubni značka,
setkání s psychopaty nebyla hračka.
To bylo tenkrát, když hákové kříže vystřídaly srpy a kladiva.
Jednoduchý styl vyprávění, detailní popisy, prošpikování současnosti minulostí. Tajemství rodu s téměř ,,špionážní " zápletkou činí příběh napínavým.
Jemnocitně magické, v závěru z mého pohledu překombinované, trochu psychopatické, pro mě podivné,
Nicméně, hlavně část týkající se válečného období hodně emocionální.
,, ... přesto, že jsme hrdinně vyhnali Němce za hranice, naše země se nám opravit nepodařila. Jeden rozbitý svět přenechal místo jinému.
Bez kompromisu se v našich rozbitých světech žít nedá."
P.S.: Kompromis je zející rozdíl mezi zásadou a praxí. Karel Čapek
Audiokniha: mezinárodně se změkčilým přízvukem čte Claudia Vašeková
Barevně nápaditá kniha pro kreativní jedince.
Inspirací přehršel.
Pro mě trochu zklamání. Je možné podle knihy vůbec něco vyrábět?
Já mohu již jen tiše závidět.
Půjčeno pro vlastní inspiraci, však výtvarník ze mě tedy nebude, časově moc náročné.
P.S.: Neříkej, že to nejde. Raději řekni, že to zatím neumíš... (Tomáš Baťa)
Prastará lidová vietnamská poezie, která nás nechá nahlédnout do života Vietnamu, do smýšlení jeho obyvatel. Jednoduchá ve své prostotě, přímočará.
Pro mě smutná, trpká svým obsahem. Chudoba, hlad, těžká práce, francouzská kolonizace, boj za svobodu, revoluce, snad trochu lásky.
I když nemohu srovnat přebásnění Jana Nohy s originálem, přesto si dovoluji konstatovat, že pan básník odvedl dobrou práci.
Mojí duši však tato poezie blízká není.
Moje duše se k hořkému manioku kloní.
Naše láska je jak oheň,
který roznítili.
Jako východ Luny, lampa, kterou rozsvítili
před chvílí.
Loď nese proud a člověk sám
se bidlem odráží,
kdo z lodi vodu vybere,
vlny se netáží,
loď nese proud a sám a sám
se člověk vlny ptá,
což není, kdo by usnadnil
mu bídu života?
Maniok jedlý je kulturní tropická rostlina patřící do čeledi pryšcovité. Pochází z tropické Ameriky a je zahrnován mezi klíčové okopaniny. Pěstoval se již 4000 let př. n. l.
P.S.: Děkuji Wikipedie... )
Audiokniha: čte Kristýna Kociánová, poklidně, rozvláčně.
,,Může se člověk ubránit nepříteli pouhou laskavostí?"
Poklidně plynoucí, spíše psychologicky laděný příběh s detektivní zápletkou, tentokrát z prostředí beskydských samot, kde se tak nějak zastavil čas.
Uklidňující prostota, soužití s přírodou a její ochrana, přátelství, soudržnost starousedlíků jako protipól tvrdému byznysu, chamtivosti, žárlivosti, sobeckosti.
,,Nikdy neprozrazuj na čem ti nejvíc záleží a čeho se nejvíc bojíš."
Komplikované rodinné i mezilidské vztahy labyrint příběhů a zmatků.
Vražda přijde záhy
a vyšetřovatelé přijedou až z Prahy.
Napoví jim rys ostrovid nebo svit měsíce?
Překombinované, zdlouhavé, ke konci nudné.
Pointa rozplyne se v každodenní šedi
Audiokniha poslouchána bez přerušení.
P.S.: Bludička, ukrytá v textu opět použila svá kouzla a čáry ... :-)
Audiokniha: čte Patricie Pagáčová, Kristýna Podzimková, Matyáš Valenta, Robert Hájek - poutavě, přirozeně, pohodově, jednotně
Věříte na zázraky?
Přečtěte si tento krátký příběh z pera Petry Soukupové, která vás svým magickým kouzlem vtáhne do děje hned první větou.
,,Jsem divná. Já to vim. Vim to už dlouho "
A tak zvláštní kouzlo náhody svede k sobě
čtyři samotáře, které jejich odlišnosti od průměru dostaly až na okraj kolektivu.
Odlišnosti, které se pod kouzelným vlivem přátelství rozplynuly, a možná se jenom staly výjimečnými.
Přátelství je víra v to, že ruka svírá něžně jinou dlaň...
,,A po chvíli se Franta rukou přiblíží k mý ruce a chvilku se dotýkáme prstama. A pak se chytneme a držíme se za ruku. Nevim, proč to lidi dělaj, ale nevadí mi to."
Toto je příběh o dětech a pro děti, ale mohou číst i dospělí.
A že na konci příběhu je společný výlet dětí nějaký zvláštní?
Ke Klubu divných dětí zvláštní výlety patří.
Tato kniha má jedinou vadu. Je příliš krátká, ale zřejmě se Petra Soukupová drží hesla:
V nejlepším se má přestat.
Interpretace Patricie Pagáčové famózní, výjimečná.
P.S.: Milo, Petře, Katko, Franto, plánujete rozšíření členství ve vašem klubu? Pak jsem první v pořadí...
Audiokniha: čte Kryštof Hádek, Jan Meduna, Daniela Choděrová, trojjedině poklidně, odevzdaně
Kdo by někdy nechtěl aspoň na chvíli zmizet, ztratit se, vypařit se...
,,Schovat se do minulosti jako do neviditelné odhlučněné místnosti..."
Bohužel nenávratné zmizení je víc, než smutné.
Petra Soukupová se zaměřila na narušené rodinné vztahy hlavně mezi sourozenci.
Její dynamický styl nenudí.
Nekompromisně roztočí kola osudů, vytáhne kostlivce možná i z vašich skříní, přesně zacílí na cyklické chyby, které nahlodávají rodinná pouta.
Lež, žárlivost, lítost, nenávist, zloba - vlastnosti, které vás, zvlášť u sourozenců, překvapí. A možná jenom způsobí rozpačitost.
Za vším hledejte rodiče, mnohdy prarodiče. Citová karma se chystá zopakovat.
Deprese? Snad. Smutné určitě.
Mnohdy k pochopení, možná k poučení.
Třetí povídka Věneček byla pro mě dost chaotická, vyžaduje rozhodně zvýšenou pozornost. Ani jedna postava mi zde nebyla sympatická.
Díky povídce Věneček z mého hodnocení jedna hvězda zmizela.
P.S.: Škraloup na kakau já nesnáším dodnes - (cyklická chyba nebo rozmar rozmazlené Pražandy...?)