evickakyticka komentáře u knih
Tak tohle byla jiná jízda (po přečtení Lunaparku, který nudil)! Dobrou knihu, která mě baví, dokážu poznat i podle toho, že tempo čtení je pomalejší, vychutnávám si každé slovo a obrazy v mysli jedou naplno. Pan Mercedes to dokázal a právem si zaslouží plný počet.
Kdybych měla knihu hodnotit jako kriminálku, kdy hledáme vraha, byl by to slabý průměr. Pokud bych ji ale měla hodnotit jako knihu od Kinga, tudíž povětšinou horor, jsem velmi zklamaná. Název Lunapark vybízí k myšlence, že se v něm bude něco dít, něco "strašit", např. ve strašidelném domě, že zdroj strachu bude jasný od začátku do konce. Ale ono ne. Plácáme se ve vzpomínkách na bejvalku, přitom vyděláváme prachy a tajemno je někde jinde. Pane Kingu, tohle se vážně nepovedlo!!!!
Přečteno po dlouhé době podruhé a s pocitem, že příběh to byl hezký, silný, dobře odvyprávěný a nejvíce jsem si oblíbila Melony, ta měla šmrnc:)
Kniha rozepsaná jako dokument bez obrazu vás provede všemi možnými změnami a stádii vývoje (mého milovaného) lesa i s jeho obyvateli. Tuto knihu mít ve své knihovně, listuji v ní často a ráda.
Komiks o politice není nic pro mně. Zaujala mě obálka, obsah bohužel vůbec.
Krásné vyprávění od kterého neodtrhnete oči. Nenacházím nic záporného, co bych o této knize mohla říct. W. Smith je mistrným vypravěčem, který dokáže barvitě popsat vše, co chce jeho mysl říct. Nenacházím vhodná slova, která by dostatečně popsala pocity po přečtení knihy. Jen snad skvěle, moc děkuji.
Bohužel jsem neměla možnost přečíst tuto knížku najednou, abych si ji náležitě vychutnala, ale se třemi většími odstupy. Asi proto pro mě ztratila své kouzlo. Něco tam bylo, to ano, co bylo hezké, ale nit se mi dvakrát přetrhla a to je škoda. Určitě se k ní vrátím, abych si ucelila svůj názor na ni. Prozatím průměr.
Jako první jsem od Steinbecka četla Hrozny hněvu, poté O myších a lidech a myslím, že těmto knihám se od něj už nedá jiným vyrovnat. Na plechárně měla také své kouzlo, ale nebylo to ono. Sem tam jsem se pobavila, sem tam jsem myšlenkama byla někde jinde. Čtení Steinbecka u mě má sestupnou tendenci, proto v něm už nejspíš pokračovat nebudu.
Oddychová kniha přečtená za jediný den. Člověk se aspoň zamyslí nad tím, jak řídí a jaké by to mohlo mít následky. Kniha neurazí, ale ani ničím nenadchne...
Díky postavě Jurgise jsme se dozvěděli, jak to tehdá fungovalo na jatkách, jak se bojovalo se systémem a jak krutý život tito lidé měli. Příběh jako takový byl zajímavý, ale pro mě něco, co mi není úplně neznámé. A nutno říct, že konec byl utrpením, číst politiku není moje gusto.
Knížka mě moc nebavila, postavy mi byly vesměs nesympatické, jejich příběhy taky nic moc. Jediné, co oceňuji, je znatelný rukopis Steinbecka, proto mi průměr nevadí, k jeho dalším knihám se určitě vrátím.
Kniha vhodná pro nějakého emaře či gothika, který se vyžívá v hnusu. Nedočteno a nepochopeno. Plýtvání slovy i papírem.
Kniha si zaslouží plný počet bodů, i když mě víc bavila první část. Krásně jsem se začetla, vnímala každé slovo, fantazie jela na plné obrátky. Opět se potvrdilo, že tlusté knihy jsou mými nejlepšími přáteli.
Ještě v první třetině jsem věřila, že knihu odložím a nedočtu. Nakonec jsem se prokousala druhou třetinou a v poslední části knihy už jsem jen seděla jako socha a četla a četla a četla... a ignorovala jsem touhu odejít na záchod...kéž bych knihu dočítala za tmy, abych po cestě musela rožínat všechna světla:)
Nemohla jsem se odtrhnout, příběh mě hodně bavil. Možná i proto, že s hlavní hrdinkou bych si nejspíš rozumněla. Ne tedy úplně ve všem, třeba na horoskopy nevěřím a posedy bych taky neničila:) Ale za překvapivý závěr plný počet.
Na tu dobu dobré počteníčko. I když nejsem z generace, která by chodia pravidelně do kostela a v myšlenkách se zaobírala Bohem, kouzlo to mělo.
Docela jsem se těšila a jsem zklamaná. Knihu jsem si dala nadvakrát, abych měla patřičný zážitek ze čtení. Bohužel jsem se místy docela nudila.
Nejlepší díl z celé trilogie za mne Skála.
Krásný, silný, dojemný příběh. Steinbeck prostě umí. Jen se divím, že jsem na něj nenarazila ve větší míře již dříve. Rozhodně to napravím.
Naposledy jsem Talisman četla r.2011 a byla jsem z něj "okouzlena". Ale znáte to, člověk se časem mění a mění se i jeho vkus a touha číst i jiné knihy než jen horory, potažmo Kinga. Druhé přečtení této knihy bylo zklamáním, zdálo se mi to neuvěřitelné zpatlané dohromady, vůbec jsem se na čtení netěšila a už vůbec jsem po dočtení knihy neměla pocit, že jsem pořád jakoby tam.
Kdysi jsem Šabacha četla a pamatuji si, že jeho knihy byly plné lehkého humoru a dobře se četly. Jinak tomu nebylo u této sbírky krátkých povídek. Autor nezklamal, knížku jsem měla za chvíli přečtenou a rozhodně jsem se nenudila. Udivuje mě hodnocení 29. nejhůře hodnocené knihy.