evickakyticka komentáře u knih

Tuto malou knížečku jsem objevila v knihkupectví za pouhých třicet korun - no nekup to! Měla jsem ji hned přečtenou, tudíž se dá říct že je to taková jednohubka. Jednohubka plná šíleností a dokonalé kresby.

04.11.2014

Někdy je dobré mít ve své knihovně knihu, kterou jste ještě nečetli. Toto byla poslední z Murakamiho knih, která čekala na přečtení. Myslím, že byla nejslabší, předchozí knihy na mě víc zapůsobily. Možná to bylo způsobeno tím, že jsem již znala autorův styl a věděla, co mě čeká. Ale líbilo se mi předávání štafet mezi jednotlivými postavami a vykreslení života, který je nám, evropanům, vzdálen.

1 27.10.2014

Na tuhle knihu jsem se docela těšila. Povídky od Doseděla mají něco do sebe a neznám nikoho jiného z naší země, kdo by psal něco podobného. Přesto však budu prvně chválit, potom kritizovat. Největší pochvala patří ilustracím, které povídky parádně dokreslily. Potom bych pochválila atmosféru snad ve všech povídkách. Byla opravdu strašidelná a já si ji vychutnala tempem jedna povídka po setmění za jednu noc. Ale co se mi nelíbilo, bylo, jak autor své povídky ukončoval. Zdálo se mi to takové kostrbaté, uspěchané, moc mi to nezapadalo. A opravdu vůbec se mi nelíbily reakce Hazarda, mluvil tak, že bych mu nejraději vlepila pár facek.

22.10.2014

Přiznám, že celou knihu slovo od slova jsem nečetla. Pouze jsem ji proletěla očima, jestli nenarazím na informaci, kterou jsem ještě nikde jinde neviděla, neslyšela. Vegetariánství ke mně patří už skoro deset let a tak se o toto téma zajímám. Hlavně v začátcích se ke mně dostal časopis OHZ ( Ochránci hospodářských zvířat), se kterým to tak nějak začalo. V této knize je téma bráno z širšího úhlu, ale vzhledem k vydání r. 1975 se mnohé změnilo. Samozřejmě i k horšímu.

Doporučuji přečíst váhajícím, kteří by chtěli začít s vegetariánstvím a potřebují trochu postrčit.

1 20.10.2014

Pěkně vypečená dovolená! Ze začátku mě to moc nebavilo, ale postupem jsem se začetla a bavila se. Na čtyři hvězdy to ale není...

1 14.10.2014

Jen tak, vylézt na strom? Dobrá, řeknete si, proč ne. Ale zůstat tam dva roky? Za tím už něco bude. Prvotní nápad jen prostě někde pomoct, někde být, aby to bylo vidět, se zvrtne v dlouhou dobu čekání na první výsledky. A ono se to podařilo, lidé se o Julii a Luně dozvěděli, poté i celý svět. A nakonec i já. Příběh podle skutečné události se mi líbil, měl v sobě sílu něco dokázat, něco změnit. Nicméně první půlka knihy se mi četla lépe, druhá o něco hůř a básničky mi vůbec nic neřekly (jako skoro vždy). Škoda jen závěru, který jsem tak nějak čekala....

PS: Milujte stromy, více si jich všímejte, i oni mají svoji duši, která sice není vidět, ale můžete ji cítit svým srdcem.

3 07.10.2014

Krásná kniha. Krásný příběh. Příroda a vnímání její krásy je mi také blízké, že jsem neměla potíž se ponořit do děje. Nářečí, starost o koně, přírodu a také buchlovské kopce mám velmi blízko. Také se mi líbila vyprávění staré ženy, ve kterých byla chytře skrytá symbolika a také sem tam moudro nad kterým se dá zamýšlet.


PS: Jó, kdyby takový byl aspoň každý druhý cikán....

2 05.10.2014

Někdy se mi stane, že si z knihovny půjčím více knih, na které se těším. Tuto už jsem měla chvíli půjčenou a řekla jsem si, že bych ji měla přečíst a vrátit. Tak jsem se do toho dala. Ale na prvních pár stranách, kdy hlavní postava píše premiérovi: "To je teda zasranej vtip." nebo "Co myslíte, jak rychle byste vy stihl políbit 36 000 004 prdelí?" jsem věděla, že tohle nebude nic pro mně. (Stejně tak jako typ knih od Palahniuka nebo Bukowského). Nepřipadá mi na tom nic vtipného, nemám ráda slova typu zasranej, když si chci něco přečíst a taková slova se mi pletou pod oči. Je dost lidí, kteří mluví jak dlaždiči a nepotřebuji ve svém volném čase o nich ještě číst. Možná jsem byla příliš natěšená na další stoh knih, které čekaly v pořadí, proto po pár stranách odloženo, nedočteno.

Oceňuji myšlenku na knihu, která je v této knize velmi dobře pojata. Bavilo mě to, i když nejsem moc fanda četby, kde se na pozadí příběhu odehrává " růžová knihovna".Trochu mi vadily skoky v čase, kdy jsem musela dávat pozor, kdy se co odehrává. Přesto průměr.

1 02.10.2014

Tak tohle mi vůbec, ale vůbec nic neřeklo. Nic, jedno velké NIC..

1 26.09.2014

Začátek příběhu mě vůbec nebavil. Byla tam spousta maďarských slov, která se špatně četla, potom tam bylo zase spoustu odborných věcí, kterým jsem nerozumněla a taky trochu politiky, která mě nebaví už vůbec. Zhruba od poslední třetiny jsem se teprve začetla, ale zase mi vadila předvídatelnost. A co konec? Ten byl zase pro Kate moc jednoduchý.... Zkrátka, až moc proti a málo pro. Doufám, že při našem dalším setkání s mým dosud oblíbeným Danem Simmonsem, budu mít lepší zážitek ze čtení, než byl tento.

26.09.2014

Nic moc z čeho bych padla na zadek. Možná škoda, že komiks nebyl barevný... Příběh i kresby super, ale chyběla tomu...asi ta barva.

20.09.2014

Tuto knihu mi knihovnice donesla ze skladu - starou, zažloutlou, typickým pachem prosycenou. Tak jsem si řekla, že ji asi dlouho nikdo nečetl, kdo ví, jestli se mi vůbec bude líbit. Ale po prvních stranách jsem se ocitla v době, kdy jsem četla Dickense a příběh mě neuvěřitelně vtáhnul do děje. Opravdu silný zážitek z opravdu silně pyšného a hrubého tyrana. Pokud již tato kniha měla tento název Tyran, měla ho mít. Důsledky tohoto chování mi dlouho zůstanou v paměti.

3 19.09.2014

Opět se mi potvrdilo, že čím tlustší kniha, tím silnější příběh, také jsem více začtená a spokojená. Miluju tlusté knihy!! Moc se mi líbilo nahlédnout do všech zákoutí katedrály, strávit čas s příjemnými postavami a také se trochu přiučit francouzsky:) Jako bych tam byla s nimi. Rochat mi připomínal postavu Quasimoda, ale nemám, co bych vytkla.

1 11.09.2014

Zajímavé. Myslím, že to byl můj první komiks beze slov, a dopadlo to vcelku dobře. Přečteno, tedy pokud se tomu tak dá říct, za chvilku. Líbil se mi nápad, zpracování, příběh i vtip, ale trochu mi neseděly ty šestky a devítky v ruletě. Pokud narazím i na jiná autorova díla, ráda zase "přečtu".

1 11.09.2014

Psychologický román, kdy se hlavní postava vrací ve svých myšlenkách k minulosti, se prolíná se skutečností. Dalo mi fušku se v tom všem vyznat. Nemohla jsem se vůbec začíst. Kniha odložena a nakonec nedočtena.

Tak tohle je cestopis, který se opravdu dá číst. Má to příběh, vtip, originalitu, něco k zamyšlení a i jeho celkové provedení včetně kreseb má hlavu a patu. Moc se mi to líbilo, děkuji za příjemné chvilky při čtení.

2 04.09.2014

Nuda. Tento cestopis mě nebavil. Samozřejmě oceňuji Martina, který dokázal neuvěřitelné, ktreý bojoval za svou věc - čistou vodu a tyhle věci, ale po stránce čtivosti, samá voda. Plavec plave, pak neplave, posádka onemocní, pak je zase v klidu, pak jdou navštívit nějakou tu vesničku, pak se zase plave.....Přiznám, že jsem nevydržela a konec (asi 50 stran) jsem vzdala. Škoda.

Protože kniha neměla vastně ani začátek, ani konec, nemohu se rozhodnout, jestli se mi vůbec líbila. Proto průměr. Mému hodnocení a celkovému dojmu z knihy nepřidaly ani divné rozhovory mezi otcem a synem ve stylu ano, ne, nevím. Ale byly tam taky dva dobré momenty, které mě překvapily a docela se mi líbil jednoduchý styl popisování okolí.

2 29.08.2014

Poutavý příběh, u kterého se nejen zastavíte, ale zjistíte i pár dalších souvislostí, které se k vile Tugendhat pojí. Bavila mě postava Hany a taky se mi líbil závěr knihy. Nemám žádná proti.

2 25.08.2014