evickakyticka komentáře u knih
Nuda. Přiznám, že mě trochu tlačil čas a já posledních dvacet stran vzdala. Bylo to ale i tím, že mě Ig nebavil. Snad nějaké světlé stránky, pár jich bylo, ale jinak nuda a nuda. Škoda!
Knihu jsem si přála pod stromeček. A výsledkem je, že mohu být ráda, že jsem ji tam nenašla, protože jsem zklamaná. První polovinu knihy jsem měla totální zmatek v postavách a nějak jsem postrádala více magična, pohádkovosti, akce, prostě toho, na co jsem čekala. Nakonec jsem se toho asi na posledních sto stranách dočkala, ale pozdě. Jakmile bylo po všem, posledních 30 stran jsem jen proletěla očima.
Bak her! Myslela jsem si, že další díly Řeky bohů mě bavit nebudou. Ale opak je pravdou, mám dočtený třetí díl a rozhodně si přečtu i čtvrtý. Někdo by mohl namítnout, že autor se spustil příliš do fantastična, že děj není moc reálný. Ale mě tato stránka (hlavně Taity) nevadila. Beru příběh jako příběh, jako pohádku, rozhodně nehledám chyby, ale chvíli odpočinku s příjemnou knihou.
Celkem strašidelné. Překvapilo. Jen škoda, že byl příběh tak krátký, dal by se z toho udělat pěkný napínavý román.
U druhého dílu jsem se sice těšila na návrat do starého Egypta, ale navázání na Taitův odkaz a pátrání po hrobu Mamose, nezklamalo. Kniha přečtena s chutí, bez hluchých míst a dočtena s pocitem, že se nemohu dočkat na třetí díl.
Vtipné. Hitler, který se snaží prosadit na facebooku a youtube? Jo, zasmála jsem se. Za břicho jsem se sice nepopadala, ale nápad oceňuji, zlehčení tématu Hitler, se myslím, povedlo. Děkuji, že jsem mohla strávit pár chvil s " Vůdcem všeho", proniknout do jeho myšlenek a zasmát se nad jeho horlivostí ke všem svým soukmenovcům, Německu a hlavné své vlastní politice.
Pro mě průměrný King. Začátek, kdy se teprve vžíváte do děje, byl příjemný. Pominu nudný střed knihy a chválím za závěr. King neurazí, ale už ani nepřekvapí. A ještě děkuji autorovi za hezký výlet do USA.
Kniha se vcelku dobře četla, občas byly i hluché místa, které mě nabavily, ale jakž takž jsem ji dočetla. Ale snad neporuším své "předsevzetí", že detektivky už nečtu. Protože už mi nemají co nabídnout? Vždy je systém stejný: vražda, vyšetřování, rozuzlení. Záleží, jak autor příběh podá. Mo se příběh podat podařilo dobře, ale nebýt těch sado scén, byla bych knihu ani nedočetla.
Po přečtení ve mě převládal pocit, spíš jen hlas v hlavě - saukerl, saumench. Tak jestli mi tato kniha dala jen tohle, tak je to málo. Ke konci už jsem se těšila až knihu úplně dočtu, abych se k ní už nemusela vracet. Moc mě nezaujala.
Po prvních pár stránkách jsem měla obavy, jestli nebude kniha příliš přesycena náboženskou tematikou. Ale ne, dalo se to snést. Byla jsem krásně vtažena do děje a hlavní postava Adélie mi byla sympatická. Jen jsem měla někdy pocit, že ne všechny její dovednosti a znalosti jí věřím. Občas se vyskytly také postavy a jména, které se daly i vynechat, protože působily dojmem zbytečnosti. Snad bude čas i na další knihu od autorky, snad nebude zklamáním.(většinou totiž ženské autorky nevyhledávám, ale vždy jsem potěšena, když je kniha opravdu dobrá)
Od teď si budu pamatovat, že ne všechno, co je psáno na obálce (o úchvatnosti), musí být ve skutečnosti pravda...
V začátku mě pořád něco nutilo číst dál a dál a přijít věcem na kloub. A tak to má být. Mám ráda nové, neobvyklé nápady. Za to autora chválím. Ale poslední třetina knihy už mě nějak nebrala.
PS: fotky mi připomínaly obrázky z přednášek Járy Cimrmana:)
Krásné. Chytlo a nepustilo až do samého konce. Ráda se začtu do tlustější knihy a nechám se unášet proudem děje a také jeho postavami, které se dokážou pěkně vykreslit. Děkuji a těším se na další skvělý román Dana Simmonse.
Většinou ke konci knihy, když dočítám, jsem natěšená na závěr a snažím se ho náležitě si vychutnat. Tady to ale tak nebylo. Spíš mi prolétla hlavou myšlenka, že tuto knihu ani nebudu vědět, že jsem kdy četla....
Nejvíc mě bavilo sledovat propletenec vztahů a čekat až do poslední strany, jaký závěr si pro nás autor nachystal. Příště zkusím Skleněný pokoj:)
Jako první mě při čtení zarazilo to, že jít do džungle s jaguárem asi nebude moc normální. Ale budiž, četla jsem dál. Když pominu to, že mě děj nedokázal natolik upoutat, abych se dokázala připoutat a nepustit až do poslední stránky, jsem to v půlce vzdala. Ty zmutované žáby byly pro moji fantazii až až. Takže děkuji, dál číst nemohu.
Krásné, místy krvavé, taky trochu té romantiky a skvělý příběh, který bavil a nedovolil knihu odložit. (jen mě nebavily číst souboje a bitvy)
Ze začátku jsem si musela zvykat na nářečí Joadových, ale velice brzo jsem se do příběhu ponořila a vůbec mi to nevadilo.
Kniha je silným odrazem společnosti, která nemá jinou možnost než se spolehnout sama na sebe a od nikoho nečekat žádnou pomoc. I ženy měly v tomto příběhu silné postavení jako nepochybně důležitý "tmel" rodiny.
Za zmínku stojí snad jen Kukuřičná panna.... Více se mi v mysli neuchová...
Po předchozí dobré zkušenosti s ženskými spisovatelkami jsem si na doporučení přečetla tuto detektivku. Sice je moc nevyhledávám, proto mi snad prominete, když jsem u knihy měla i zapnutou televizi. A to se ještě číst dalo. Pak jsem si knihu chtěla vychutnat a ponořit se do ní i bez TV. Ale už to tak hezky nešlo. Pořád samé co by kdyby, otázky a podezírání každé z postav. Konečné hodnocení pouhé dvě hvězdy za snahu....