evickakyticka komentáře u knih
Když pominu ty erotické scény (kterých žel nebylo mnoho), dalo se to číst. Tedy až na samotný závěr, kde už se mi vše zdálo tak překombinované a zbytečné, až mě z toho táhly oči k poslední stránce. Pro mně průměr, který by se dal ohodnotit lépe. Ale do budoucnosti vím, že erotiku v knize nehledej, radši ji sám prožij:)
Krásný, silný příběh, při kterém si uvědomuji, že můžeme být rádi za to, kde, jak a hlavně za jakých podmínek žijeme. Na druhou stranu vyprávění bylo jako dívat se na dokument o Kambodži s celou její krásou. Včetně příběhů, voňavých květin a rýžových polí.
Druhý pokus číst Palahniuka dopadl podle očekávání. Už NIKDY to nebudu zkoušet číst. Pořád mi tam něco vadilo, ať už se jedná o hory ustřižených nehtů, jména jako Coura Courevna Courevičová nebo šmudlilion. Pro mě je to něco, co se nedá číst. Pardón....
Krásné. Plný počet hvězd je málo.Toto je přesně ten druh příběhů, který se mi líbí. Krásná příroda, sympatická hlavní postava, děj obohacený vůní jablek a také napětí při vzpomínkách z války. Přečteno jedním dechem a kniha přesunuta do doporučených.
Druhý díl musím ocenit opět plným počtem. A to pro její parádní atmosféru, do které jsem se zamilovala už ve Skále. Nic mi nechybělo, těším se na závěrečný díl.
Do knihy jsem se pustila trochu s obavami, ale ty byly hned rozptýleny. Jakmile jsem se začetla, nemohla jsem přestat. Nejradši mám přesně takový popis strachu, takový ten strach z neznámého. Když ještě "zlo" nemá své jasné obrysy. Někdy se stává, že odhalením kouzlo strachu pomine. Tady na to ale nezbyl čas. A ke konci knihy jsem si napětím málem začla ohlodávat nehty:) Ale jednu mouchu jsem přece jen našla. Pane autore, co ten nesmyslný, zbytečný a nebojím se říct i trapný epilog? Někdy je méně více.
Na Les jsem se vyloženě těšila a nebyla jsem zklamaná. Bratři to umí pěkně roztočit:) Zajímavý styl vypravování mě neustále nutil si myslet, že je to vše jen snový výjev, něco co se mi možná někdy zdálo v mých strašidelných snech. Jo, tohle se mi líbilo. Dokonce jsem pocítila touhu číst Les znovu, pro úplné pochopení, v klidu a bez přestávek. Ale to se bohužel nestane...ne teď, snad později.
Co jsem ale nedočetla, byla druhá část knihy. To už jsem se ztrácela, až jsem úplně ztratila nit a bylo po všem.
Plným právem získává "Pí a jeho tygr" pět hvězdiček. Na základě toho, že existuje film, jsem narazila v knihovně i na knihu. Trochu mě zarazilo, že kniha má být cestou o hledání víry, zda toho jejich Boha na mě nebude moc. Ale naopak. První část jsem zhltla, a zbytek už jsem se jen vezla. No a ten závěr, panečku, ten byl.
Tato kniha si zaslouží 4 +. A to pro její prostředí, ve kterém se odehrává, pro její atmosféru a také proto, že mi opět nastartovala chuťové buňky na čtení, od kterého jsem si dala chvilku oddych.
Útlá knížka, která by se dala zmenšit na pár vět. Metodu magického realismu jsem bohužel nenašla a nutno říct, že ve mě kniha nezanechala žádný pocit. Vše již bylo někde napsáno, řečeno. Nic, prostě nic...
Nuda. Přiznám, že mě trochu tlačil čas a já posledních dvacet stran vzdala. Bylo to ale i tím, že mě Ig nebavil. Snad nějaké světlé stránky, pár jich bylo, ale jinak nuda a nuda. Škoda!
Knihu jsem si přála pod stromeček. A výsledkem je, že mohu být ráda, že jsem ji tam nenašla, protože jsem zklamaná. První polovinu knihy jsem měla totální zmatek v postavách a nějak jsem postrádala více magična, pohádkovosti, akce, prostě toho, na co jsem čekala. Nakonec jsem se toho asi na posledních sto stranách dočkala, ale pozdě. Jakmile bylo po všem, posledních 30 stran jsem jen proletěla očima.
Bak her! Myslela jsem si, že další díly Řeky bohů mě bavit nebudou. Ale opak je pravdou, mám dočtený třetí díl a rozhodně si přečtu i čtvrtý. Někdo by mohl namítnout, že autor se spustil příliš do fantastična, že děj není moc reálný. Ale mě tato stránka (hlavně Taity) nevadila. Beru příběh jako příběh, jako pohádku, rozhodně nehledám chyby, ale chvíli odpočinku s příjemnou knihou.
Celkem strašidelné. Překvapilo. Jen škoda, že byl příběh tak krátký, dal by se z toho udělat pěkný napínavý román.
U druhého dílu jsem se sice těšila na návrat do starého Egypta, ale navázání na Taitův odkaz a pátrání po hrobu Mamose, nezklamalo. Kniha přečtena s chutí, bez hluchých míst a dočtena s pocitem, že se nemohu dočkat na třetí díl.
Vtipné. Hitler, který se snaží prosadit na facebooku a youtube? Jo, zasmála jsem se. Za břicho jsem se sice nepopadala, ale nápad oceňuji, zlehčení tématu Hitler, se myslím, povedlo. Děkuji, že jsem mohla strávit pár chvil s " Vůdcem všeho", proniknout do jeho myšlenek a zasmát se nad jeho horlivostí ke všem svým soukmenovcům, Německu a hlavné své vlastní politice.
Pro mě průměrný King. Začátek, kdy se teprve vžíváte do děje, byl příjemný. Pominu nudný střed knihy a chválím za závěr. King neurazí, ale už ani nepřekvapí. A ještě děkuji autorovi za hezký výlet do USA.
Kniha se vcelku dobře četla, občas byly i hluché místa, které mě nabavily, ale jakž takž jsem ji dočetla. Ale snad neporuším své "předsevzetí", že detektivky už nečtu. Protože už mi nemají co nabídnout? Vždy je systém stejný: vražda, vyšetřování, rozuzlení. Záleží, jak autor příběh podá. Mo se příběh podat podařilo dobře, ale nebýt těch sado scén, byla bych knihu ani nedočetla.
Po přečtení ve mě převládal pocit, spíš jen hlas v hlavě - saukerl, saumench. Tak jestli mi tato kniha dala jen tohle, tak je to málo. Ke konci už jsem se těšila až knihu úplně dočtu, abych se k ní už nemusela vracet. Moc mě nezaujala.
Po prvních pár stránkách jsem měla obavy, jestli nebude kniha příliš přesycena náboženskou tematikou. Ale ne, dalo se to snést. Byla jsem krásně vtažena do děje a hlavní postava Adélie mi byla sympatická. Jen jsem měla někdy pocit, že ne všechny její dovednosti a znalosti jí věřím. Občas se vyskytly také postavy a jména, které se daly i vynechat, protože působily dojmem zbytečnosti. Snad bude čas i na další knihu od autorky, snad nebude zklamáním.(většinou totiž ženské autorky nevyhledávám, ale vždy jsem potěšena, když je kniha opravdu dobrá)