evickakyticka komentáře u knih
Zprvu jsem se nemohla vžít do doby, ve které se román odehrál. Potom se karta obrátila a já nemohla odtrhnout oči. Dokonce jsem si odnesla domů dalšího Urbana, těším se.(Trochu mi to připomnělo film z Pekla)
Na první přečtení na mě komiks působil jako kombinace snů o létání (hlavně druhá půlka) a hodiny náboženství. Taky stojí za zmínku to magické psychodivadlo - to mělo říz! Jinak si myslím, že by bylo dobré přečíst originál Bulgakova a komiks si dát jako nášup. Mnoho věcí zde určitě nevyznělo...
Občas mám touhu číst i klasiku, abych nebyla za úplného literárního barbara, který čte jen horory. To abych měla aspoň obrázek, o co v té klasice vlastně jde. Tak tady jsem se to nedozvěděla. Ach jo. Asi na to nemám buňky, vidět tu hloubku...ale přece jenom jsem si něco odnesla:
" Ta krajina mě ruší v přemýšlení, rozhoupává mé úvahy jako řetězové mosty v hněvivém proudu. Je krásná a proto chce být pozorována. "
Odloženo a posléze vráceno zpět do knihovny s nadějí, že jiného čtenáře Strážci uspokojí. Mne neuspokojili. Oni mě vůbec nebavili! Dokonce jsem neměla TU touhu se dozvědět, jak celý příběh dopadne...
Tak tohle se nepovedlo. Kresba se mi vůbec nelíbila, žádná postava nebyla sympatická a ze všeho nejhorší byl ten hnusnej tlustej pes. No děs. A ještě k tomu všemu mluvil. Dokonce mluvily i ty artefakty, některé dokonce létaly. Asi to bylo smyslem příběhu...
Ke konci mě dostala tato věta: Výtvarná stránka je vůbec základem úspěchu de Crecyho. Já ji totiž nenašla. Pardón!
I když jsem si pod titulem "gotický román" představovala hrady, šlechtu, špínu a všechno gotické...nakonec se příběh odvíjel celkem dobře. Stačilo překousnout prvních 50 stran a už jsem se nechala vtáhnout do děje, který se odehrává v Praze. Hlavní postava, pan K., tedy Květoslav (pro mě mimochodem celkem hezké jméno), se pěkně potuluje po různých cestičkách vedoucích k zastrčeným kostelům až se mi chce rozjet do Prahy a všechno to vidět. Konec jsem sice trochu předvídala, ale nevadilo. Co mi ale vadilo, byly ty šílené ilustrace. To teda ne.
Někdo by mohl namítnout, že všechny japonské thrillery či horrory jsou všechny na jedno brdo. Ale u téhle jsem pociťovala touhu číst a číst a nepřestat, dokud není dočtená. Více postav v příběhu mi nevadilo, neztrácela jsem se. Trošku mi vadila předvídatelnost děje.
Snad každý sníme o něčem, co by nás od ostatních odlišilo, i když to hned nedáváme na odiv.
Kresba se mi zpočátku moc nelíbila, ale v průběhu jsem se zadívala i na spoustu detailů kolem, takže nakonec ano. V příběhu jsem se musela párkrát vracet, ale nevadilo mi to. Knihu (originál) jsem nečetla, proto mi byl příběh pana K. neznámý a závěr samotný překvapil.
Škoda, že jsem v minulosti zanedbala poslech skupiny The Priessnitz, určite by mohl napomoct k lepšímu pocitu z knihy. Je to jako u filmu Alois Nebel...........prostě nic...........
Kresba nebyla vůbec špatná, dalo se to přečíst na jeden zátah. Ale Příběh samotný mě bohužel moc nezaujal. Pocit mrazení v zádech jsem rozhodně neměla. Škoda.
PS: Ještě dodám, že vazba byla tak blízko textu, že se člověk musí pracně "zprohýbat".
Ach jo. Pokud jsem byla nadšena Hobitem a bavil mě první díl, dal jsem si říct do celé trilogie. Znovu připomínám, že filmovou adpataci jsem neviděla. Ale poslední díl byl totální nuda, stránky jsem tak nějak bezmyšlenkovitě pročítala až jsem nakonec četla jen ty pasaáže s Frodem, abych věděla, k čemu jsem se tedy dočetla. Po zničení prstenu už jsem neměla chuť číst dál. A nejsem blázen, abych ještě četla dodatky o rodokmenech nebo snad hledala, kde se o kom která strana zmiňuje........
Milunko Lisey, vůbec jsi mě nebavila. Ani Scott mě nebavil. Sákriš, vždyť ani ten Paul mě nedostal. Spíš mi byl k smíchu. V řetězech - ha ha ha! A co ty dardy? Ty taky nic. Poslední, kdo to mohl zachránit, by byl záporák. Bohužel ani ten to u mě nevyhrál. Asi vás zklamu, ale pro mě N:U:D:A: Konec!
Kresba krásná (až příliš?!), postavy, podsvětí, obludy a záporáci taky o.k. Jen mi vadilo, že děj se příliš rychle vracel do druhé linky, což mě při čtení docela rušilo. Snad dojde i na přečtení knihy, uvidíme... Tam bych se možná z děje dozvěděla více, pokud je tedy v předmluvě napsáno, že děj i texty jsou samozřejmě "osekané".
Nuda. Kresba se mi nelíbila, příběh mi po chuti taky nebyl. Nesedlo mi to. Podle obálky jsem se těšila na fantasy. Očekávala jsem něco jiného.
Pokračování příběhu o Prstenu tentokrát nabírá spád a má méně hluchých míst. (Nejvíce jsem se bavila s Frodem, méně už v první polovině knihy, kde o Frodovi moc nebylo). Určitě se těším, co nabídne poslední závěrečný díl.
Zajímavá manga přečtená jedním delším dechem. Taky trochu strašidelná. A to se mi líbí!
Nejsem moc na básničky a sladké řečičky, ale některé básničky stojí za přečtení a hlubší úvahu. Západ romantického slunce, Lahvička, Fontána krve a samozřejmě Mršina. Bohužel jsem ve svém vydání nenašla Litanii k Satanovi nebo Ten, který straší. Proto jsem mrkla na net. A to je fakt síla.
Nemůžu si pomoct, ale kniha mi připomínala Dlouhý pochod. Soutěž, běh... Závěr supr, ale dějově nic moc...
O poznání výpravnější příběh než u Hobita, kde jsem si přála, aby kniha měla o 300 stran více. Tady jsem se toho dočkala. Ale teď nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Popisování krajiny bylo někdy až nudné (pořád dokola bylo buď vše krásné nebo naopak temné), některé pasáže jsem přelétala očima, aby se už něco dělo. Hlavně ty písničky. Nuda. Ani jsem je nečetla!
Určitě nebudu fandou Pána prstenů, ale celou trilogii dočtu. Tak uvidíme, co nabídne další díl.