evickakyticka komentáře u knih

Je jen málo knih, u ktreých si říkáte, aby příběh ještě neskončil.Toto je můj případ. Chtěla jsem ještě chvíli pobýt s hlavními postavami, ještě chvíli nakouknout do jejich světa. Moc se mi líbilo prostředí New Yorku, takhle ho ještě neznám. Zvláště poslední obyvatel chránící si své území. K osobě profesora bych jen podotkla, že někoho tak odporného jsem dlouho "nečetla". Brr, opravdu. A autorce děkuji za krásné vyprávění, vtáhnutí do děje a také za tu špetku romantiky, která se nakonec vyklubala až v závěru, tudíž knihu rozhodně nepovažuji za červenou knihovnu.

2 16.03.2016

Pohádka jako taková se mi moc nelíbila. Je to opravdu hodně krátké. Snad jako zadání ve škole by splnila účel, i jako původní dopis vnukovi. Plus za ilustrace.

14.03.2016

Celkově mě knížka bavila, Doseděla mám ráda, líbí se mi, že popisuje příběhy u nás, takže se dá do děje pěkně zapadnout. Jeho knihy mají i strašidelnou atmosféru, což se také cení. Bohužel vždycky se najdou nějaké ty mouchy, které příběhu moc nepřidají. Konkrétně v této knize jich bylo povíc, ale já zavírám obě oči a nechávám si jen to dobré.

2 08.03.2016

Oddychovka, u které moc nemusíte přemýšlet.

05.03.2016

Tohle bylo to nejpříjemnější, co mě v čekárně u doktora mohlo potkat. Sice malé, ale roztomilé dílko. Hezké ilustrace, a také povedený konec. Nevidím důvod, proč nepochválit plným počtem.

2 02.03.2016

Zajímavý nápad, s mužem pod schody. Po setmění působil strašidelně. Proto neuděláte chybu, pokud se knihu rozhodnete za světla odložit a počkat na soumrak. Z této strany jsem byla spokojena, ale pasáže ze života Fredrika mě nudily. Vím, měly tam své místo, musely tam být, (aby děj byl ucelený), ale já se k smrti nudila. Ode mně si kniha vysloužla průměr.

26.02.2016

Kniha pojednává o farmách, chovech a vůbec vztahu ke zvířatům pouze v rámci USA, tudíž ji beru pouze informačně a nehodnotím. Mám už v této oblasti něco načtené, tak nejsem překvapena, znechucena ani se nepotřebuji rozhodnout zda jíst či nejíst maso. Už deset let jsem tam:) GO VEGAN!!!!

Mám ráda, když ve mně kniha dokáže vzbudit pocity. Jakékoliv - špatné, i ty dobré. V této knize jsem jich našla bezpočet. Nejsem typická čtenářka románů pro ženy, ale tento byl opravdu zajímavý. Dozvěděla jsem se mnoho o zvycích v Číně a jen opravdu některé se mi líbí. Líbí se mi především jména, která v překladu znějí tak krásně. Líbí se mi hluboké přátelství mezi ženami a to je asi tak vše. Ale na druhu stranou jsem byla nemile překvapena tématem podvazování nohou. Jak krutý a bolestný zvyk. Nedalo mi to a vyhledala jsem nějaké informace i na internetu. Jak jsem byla překvapena z obrázků ukazujících tuto krutou pravdu... Také silně zakořeněné zvyky, jako hierarchie domácnosti v Číně, by pro nás Evropany byly jen ztěží proveditelné.

Hodnotím průměrem, protože jsem postrádala více popisu kraje, kniha byla velmi jednoduše psaná a důraz se kladl spíše na zvyky a přátelství hedvábného vějíře.

1 23.02.2016

Téma vegetariánství, velkochovy, zabíjení zvířat z trochu jiného pohledu. Jednoduše a čtivě vysvětleno. Z většiny stránek tedy kape doslova krev, ale pokud nejste nováčkem nemůže vás nic zaskočit.

4 21.02.2016

Tak tohle byla docela slabota. Celou knihu jsem se nemohla pořádně začíst, přenést se do té doby. Nevím, na čí straně byla chyba. Dokonce jsem si pohrávala s myšlenkou, že knihu nedočtu. Nakonec se tak nestalo, ale výsledek nic moc. Rozhodně bych knihu nesrovnávala s D. Brownem. Celé rozluštění hádanky mi přišlo drobet překombinované.

1 21.02.2016

Toto je mé druhé setkání se spisovatelem. Poprvé to nevyšlo, kniha Po otřesech mě vůbec nebavila, ale dala jsem autorovi druhou šanci. Kniha se mi líbila jen zvenku - má hezký obal, po nahlédnutí do knihy mě upoutaly i ilustrace, ale po přečtení jsem necítila nic. Žádné "spadnutí na zadek", žádné myšlenky, které by se vázaly ke knize. Nemohu říct, že bych se nudila, ale příběh mi nic nedal. A nevím, proč jsou ilustrace vedeny "evropsky", když autor je japonec, čekala bych japonskou dívku. Škoda, snad někdy příště, do třetice všeho dobrého.

18.02.2016

Málokdy se s hodnocením vrhám až tak daleko, k pěti hvězdičkám. Ale informace, některé pasáže a smýšlení postav mě přesvědčily o její kvalitě, která by se měla ocenit. Zpočátku jsem myslela, že obsah bude o něčem jiném, že bude o vivisekci (viz obálka a anotace knihy), vegetariánství, ochraně přírody....ne zcela je to pravdou. Spíše jste pozorovateli, jste divákem v tom neuvěřitelném kolotoči boje o planetu a místa pro život. Nutí se zamyslet nad stavem Země, počtem jejich obyvatel, velké moci biologických zbraní a také následků lidského chování vůbec.

2 11.02.2016

Tento příběh je už tak starý a známý, že od něj nelze očekávat víc. Snad jen doplnit si jej četbou této knihy, aby obraz byl ucelený. Nejvíce se mi líbila atmosféra blat - ta mlha, vytí psa. Být tam sama, beru nohy na ramena a honem pryč.

4 01.02.2016

Bavila mě pouze první půlka knihy a to ještě s přivřenýma očima. Moc jsem autorovi nevěřila, že by "podivín dřevař" mohl takto v průběhu války přežít. Druhá půlka knihy už se nedala číst.

Ne všechny básně se mi líbily. Ale bylo by hezké mít ty zbylé doma, vždy k dispozici, a to nejsem kdovíjaký čtenář básniček.

1 26.01.2016

Chvíli jsem váhala, jestli se mi kniha vůbec líbila. První polovina nudná, postavy jednotlivých příběhů mi byly nesympatické, styl psaní mě neoslovil. Jedině pasáže s Tichošlapem mě nutily číst dál. Od druhé poloviny jsem moc pozorně nečetla, přeskakovala jsem, abych už byla na konci. Konec sice vše vysvětlil, ale příběhu to nic moc nedodalo.

26.01.2016

Historické romány jsou příjemným čtením u kterého se vždy dozvím něco nového z historie. Autor dokázal krásně vykreslit atmosféru desátého století se všemi krásami, krutostmi, intrikami, všemocnou láskou a vším, co do románu patří.

1 23.01.2016

Tak tohle byl ten starý dobrý King. (Už jsem na něj chtěla zanevřít, že nová díla už nejsou co bývala, že je všechno tlačeno jen aby se kniha vydala, bez nápadu, bez Kinga). I když jsem zpočátku měla obavy, aby kniha nebyla prošpikovaná náboženskými bláboly, (které ze srdce nesnáším) když hlavní postavou je kněz. Ale byla jsem mile překvapena nápadem s elektřinou, která mi lehce připomněla Nezbytné věci. Takového Kinga já můžu.

4 13.01.2016

Ke knize jsem se dostala více méně náhodou, když jsem ji viděla v knihovně své tety. Vrtalo mi to tak dlouho hlavou, až jsem si od autora musela něco přečíst. Mlýny osudu mi přišly jsko příjemná detektivka v skvělém prostředí. Četla jsem už něco od Maye a tak jsem se těšila na podobný styl. Nebudu srovnávat, pouze hodnotit. Theorinův styl vyprávění rozdělený do kratších kapitol mi sedl, nutil mě číst dál a dál. Žádná kapitola nebyla ta poslední, až jsem knihu s osezeným zadkem přečetla. Mám ráda, když mi kniha po přečtení ještě dlouho doznívá v hlavě. Určitě se k autorovi ještě vrátím.

03.01.2016

Bylinky jsem naposledy sbírala ještě na základní škole, kde jsme měli "povinné" sběry. Pomocí této knihy jsem si opět vybavila tu vůni seschlých rostlinek, šustění novinového papíru a také neodmyslitelný sběr. Jak jsem se pinožila, ono to pak seschlo a nic z toho nebylo... Proto patří velký obdiv hlavní postavě, která tento sběr považovala za nejdůležitější věc na světě navzdory své nemoci. Krásná, smutná, voňavá kniha, do posledního písmenka přečtená.

15 29.12.2015