evismaior komentáře u knih

70% - Asi by mě nenapadlo po této knížce sáhnout, ale vybral ji pro mě knihovník u výdejního okénka v knihovně. A třebaže jsem podle obsahu očekávala pomalu plynoucí příběh o staré paní připravující s láskou vánoční svátky pro svoji širokou rodinu, brzy jsem pochopila, že pod harmonickým vnějškem se těch rodinných tajemství skrývá víc, než by člověk čekal na první pohled, když vidí, jak nadšeně se všichni do modrého domu sjíždějí. Dávné i čerstvé křivdy, nevěra, závist, smutek nad ztrátou blízkých, ale i radost z nových ratolestí a naděje do budoucna. Aneb nejstarší rozumná Zlatka, zapšklá Lenka, rozlítaná Renátka, vytoužený nejmladší syn Martin a mladičká neteř Janička, kterou stará paní se svým manželem vychovávali po smrti jejích rodičů. A jejich partneři, děti, vnoučata. Koncept celkem známý z filmového žánru (rodina se sejde na svátky u jednoho stolu a na povrch vyplývají vztahy mezi nimi), takže zas tak moc překvapivého a originálního tam toho nebylo, ale tato česko-slovenská variace na dané téma se přesto četla docela příjemně.

2 23.04.2021

75% - čekala jsem, že třetí díl bude poslední, protože bitva s netvory a stvůrami byla vybojována a téma se zdálo vyčerpané, a on ten příběh kupodivu docela zajímavě pokračuje. Tentokrát se přesunul do Ameriky a víceméně do současnosti, kam se s hlavním hrdinou Jacobem přesunuly i podivné děti včetně slečny Peregrinové. Podezřívaví rodiče byli elegantně odsunuti z domu a děti mají za úkol navštěvovat Ďáblův akr a pracovat na obnově světa podivných. Jenže takový nanicovatý úkol většině z nich není po chuti, a když objeví tajné skrýše Jacobova dědečka a kontaktují jeho někdejšího spolubojovníka, dostanou se brzy k mnohem dobrodružnější misi - najít a přivést do úkrytu dosud nekontaktovanou, ale velmi mocnou podivnou - indiánskou dívku Noor, která umí moc pěkně pracovat se světlem. Americký svět podivných se ovšem řídí úplně jinými pravidly, než na jaká byli Jacob a jeho přátelé zvyklí... U všech pokračování původního sirotčince vnímám jako největší slabinu, že se už vytratil ten wow efekt z prvního dílu - nápad s podivnými a hlavně ty dobové fotografie, které první díl pěkně dokreslovaly (vlastně hlavně podle nich autor stvořil jednotlivé hlavní hrdiny). V dalších dílech knihy už ale logicky další fotky hlavních hrdinů nenajdeme, naopak vedlejší postavy, které se často příběhu účastní jen na pár řádcích, jsou do knihy vsouvány záměrně podle toho, jaké fotky se autorovi zrovna dostaly do ruky. A ono je to na tom textu bohužel dost vidět.

6 13.04.2021

(SPOILER) 50% - Za začátku mi kniha připadala hodně napínavá, a když se Finnovi uprostřed noci na dálničním odpočívadle Layla ztratila, s napětím jsem čekala, co bude dál. Ovšem ve chvíli, kdy se začalo rozkrývat, že hlavní hrdina není zas takový klaďas a že rozumně uvažující člověk by si od něj držel hodně velký odstup, už to zas tak velká záhada nebyla. Spoiler - popravdě jsem dost dlouho očekávala, že se ukáže, že Layla a Ellen jsou ve skutečnosti jedna osoba, takže zjištění, že dvě sestry opravdu existovaly a jedna se pak za druhou jen nějak nesmyslně začala vydávat (aniž by ji - opět celkem neuvěřitelně - hlavní hrdina poznal) kompletně si pozměnila charakter (co prosím?) a vrátila se tam, kam by se nikdo normální nevracel, mě celkem zklamalo. Když mě napadají zajímavá rozuzlení a autor si vybere nějaké docela hloupé, tak to zkrátka není ono.

2 18.03.2021

90% - Tuhle knížku jsem měla jako dítě moc ráda - starý opuštěný pan učitel je jednoho dne konfrontován s podivnou nadpřirozenou postavičkou či snad mluvícím zvířátkem, které mu obrátí život naruby a učiní z něj náhle nečekaně akční jízdu, která vede až k novým přátelstvím. Doporučila jsem ji teď vlastnímu dítku a ráda si ji znovu přečetla. Syn je ale poněkud techničtější typ než já, takže mu vadilo, že se nakonec nepřišlo na to, co je záhadný host vlastně zač. A mně zase vadilo, že to všechno tak rychle skončilo :-)

1 18.03.2021

80% - tohle bylo docela příjemné překvapení. Hlavní hrdinka Agnieszka je tak trochu urousaný poděs a za sebe jsem po jejím úvodu byla ráda, když si čaroděj na dalších deset let vybral právě ji, a když se navíc zjistilo, že ani ona není zas tak úplně obyčejná a že ty pohromy, které se kolem ní celý život děly, měly svůj důvod. Líbilo se mi, jak to bylo reáliemi a jmény jakoby zasazené do Polska, i když se samozřejmě jednalo o fantazijní svět. Za mě byla dost rozvleklá ta část, kdy se hrdinka vydala do města, aby přesvědčila mocipány k vyslání vojska proti Hvozdu. Samotný Hvozd rozlézající se a pohlcující jednu vesnici za druhou byl ale docela děsivý a dobře napsaný. A vysvětlení celkem neotřelé.

3 18.03.2021

60% - jedna z těch knih o malých dětech, jejichž autor nabízí recept na všechny problémy, zde tedy konkrétně na problém se spánkem od novorozeněte až po předškoláka. Rady o to cennější, že autor je pediatr s celoživotními zkušenostmi. Ovšem i on, tak jak už to bývá, má tendenci se upnout na určitou metodu a té se držet. V tomto případě je to hlavně o pouštění bílého šumu jako o zaručeném způsobu, jak nejen dítě ale i rodiče uspat na celou noc. Tak jsem si ho tedy ze zoufalství poté, co jsem na mateřské začala trpět nespavostí, pustila. Mimčo vypadalo, že je mu to celkem jedno, ale za sebe musím říct, že jsem to po dvou hodinách s třeštící hlavou musela vypnout. Holt všechno není pro každého. Ovšem metoda pečlivého rozložení jídla na celý den (a ještě mlíčko večer), tak aby miminko šlo spát dostatečně syté, ta u nás docela spolehlivě funguje:-)

18.03.2021

50% - Na tuto knížku mě navnadilo srovnání s Bridget Jones, ale přišla mi mnohem slabší a rozhodně ne jako něco, od čeho bych se nemohla smíchy odtrhnout. Ono už ta úvodní zápletka, kdy Alex po mnoha společných letech zjistí, že ji manžel podvádí s jiným, protože je gay - já nevím, kniha se těm jejím nechápavým myšlenkovým pochodům dost věnuje a vysvětluje, jak se asi stalo, že mohla být tak slepá, ale pro všechno na světe, přece jen dělala tak trochu do psychologie (byť jen toho, jak okolní prostor působí na lidi), tak mi nedává smysl, že by ji to nikdy ani nenapadlo. Pak následovala ta poněkud trapná část, kdy se snažila nahnat randící schůzky s nějakým potrhlým seznamem podivných individuí, jen aby splnila jakousi kvótu stanovenou kamarádkou s přispěním bývalého manžela, který se z objektu nenávisti podezřele rychle změnil v nejlepšího kámoše. A o slibném chlapíkovi, který se jí zázračně rychle připletl pod nohy, si pak zas neúměrně dlouho myslela, že homosexuál naopak je. Ale tu jeho restauraci na lodi bych navštívit chtěla, to zas jo :-)

2 30.01.2021

70% - Dvě dějové linky - mladá žena Inara, která zdědí dům na ostrově poblíž Seattlu, rozhodne se ho přetvořit na rodinný hotel, a když pod schody nalezne kousek nádherně vyšívané hedvábné látky pouští se do pátrání nejen po příběhu jeho autorky, ale, jak se brzy ukáže, i po temné minulosti své vlastní rodiny. A druhý příběh odehrávajíci se v minulosti plné nenávisti vůči přistěhovalcům z Asie, jež přivede dívku Mei Lien po útěku z lodi smrti na stejný ostrov do společnosti zřejmě jediného muže široko daleko, který dokáže být k lidem odlišné rasy tolerantní. Tuto část americké historie jsem neznala, a tak mě tato část děje zajímala mnohem víc než ta současná, jež se mi zdála tak trochu uměle nastavená - protože jak často se asi ve skutečném životě stane, že se zakoukáte hned do toho prvního chlapa, na kterého při pátrání narazíte, a ještě zjistíte, že má s tím vším společného stejně tolik jako vy sama.

2 30.01.2021

(SPOILER) 75% - Jak je to u Neila Gaimana zvykem, on dokáže stvořit parádní kulisy příběhu a výborné vedlejší postavy, které by čtenář rád pronásledoval i přes oceán na konci uličky ve snaze se o nich dozvědět něco víc. Těmito postavami jsou zde kamarádka hlavního hrdiny Lettie (a její matka a babička stará snad jako sám svět či vesmír), která ho vezme s sebou na výpravu do světa mimo naše obvyklé sféry zahnat zlo, jež se probudilo k životu, když nájemník rodičů hlavního hrdiny spáchal kvůli penězům v jejich autě sebevraždu. Protože začít se v noci dusit mincí v krku opravdu nechcete. Mise se ale nezdaří a jak už to tak bývá, zlo náhle útočí z mnohem větší blízkosti, než by kterýkoli hlavní hrdina chtěl, i kdyby mu bylo víc než sedm let. Protože náhle mohou být nepřítelem i ti, kteří by vám měli poskytnout ten největší pocit bezpečí. Hlavní hrdina mi ale moc neseděl, na jedné straně byly jeho pocity dítěte, které bere smrtelně vážně i ty nejpodivnější zážitky, jimž by dospělí prostě odmítli věřit, popsány opravdu věrohodně, ale na druhé straně on byl vlastně jen pozorovatel nedobrovolně zatažený do nepěkné bitvy dobro-zlo, ve které by byl ochoten se snad i obětovat, což jsem mu s ohledem na těch sedm let nějak nedokázala věřit. Z Uršuly mě tedy ale mraz doteď:-)

6 01.12.2020

70% - Hodnotím docela vysoko, protože četlo se to opravdu samo, bylo to napínavé a dobře napsané. Vlastně jsem tuhle knihu ve stylu "The truth is out there" chtěla dost chválit, zvlášť ve chvíli, kdy jsem se od ní nemohla v noci odtrhnout, jenže po dočtení přišlo dost pochybností. Především mi nepřipadala moc pravděpodobná hlavní postava senátorovy manželky Lynn Roseworthové, která za fasádou klidné a rodinu stmelující ženy skrývá minulost, v níž byla součástí skupiny pátrající po zmínkách o únosech lidí mimozemšťany - no a v knize toho následně při pátrání po vnukovi, kterého "vzala světla" prožije tolik, že mi to zkrátka nesedělo na sedmdesátnici, ať už by byla jakkoli akční. No a pak celá ta vládní konspirace s cílem utajit všechny ty ztracené a znovunalezené lidi, to nevěřím, že by se dalo takhle snadno ututlat. A taky proč by to ti mimozemšťani dělali zrovna takhle nesmyslně, pokud chtěli dosáhnout toho, co se v knize tvrdilo. Pokud je to tedy první díl série, tak jsem ale zvědavá, s čím autor ještě přijde.

1 01.12.2020

60% - Nějak jsem si k těm postavám nedokázala najít cestu - Christine, která má v poslední době štěstí na sebevrahy, takže se toho druhého v pořadí snaží za každou cenu zachránit, ještě ušla, i když žít život podle všemožných příruček od Jak sehnat peníze po Jak zabránit někomu v sebevraždě asi není to pravé ořechové. Ale nějak mi nebyl moc jasný Adam, protože i když mu umíral otec (kterého vlastně nemusel), vdaná žena jeho života si s ním jenom pohrávala (což by každého normálního chlapa přestalo bavit za pár dní, zvlášť při tom, jak byla dotyčná v ději popsaná) a měl převzít rodinný podnik, což mu zabraňovalo ve výkonu vysněného povolání (ale zas tak moc se tomu převzetí nakonec nebránil), tak mi nedávalo smysl, že by se měl kvůli tomu chtít zabít, protože jinak to byl vcelku rozumně uvažující mužský. No ale jestli ho fakt tohle dovedlo k sebevraždě, tak bych na místě Christine v okamžiku, kdy by svou touhu s podivnou hbitostí obrátil na mě, asi utíkala pryč jak o život.

01.12.2020

85% - Kniha mě příjemně překvapila, už dlouho jsem tak dobrý thriller nečetla. Motiv mladičké dívky, která se provdá za bohatého právníka a odchází s ním žít do Cornwallu na jeho starobylé sídlo, kde je stále cítit přítomnost jeho zesnulé manželky, mi samozřejmě okamžitě připomněla moji oblíbenou Daphne du Maurier a její Rebeccu. K mému potěšení ale tato podobnost záhy skončila, neboť brzy nebylo jisté, zda je podivný a nebezpečný jenom David, nebo jeho syn Jamie anebo ve skutečnosti hlavní hrdinka Rachel, u níž navíc mátlo vcítění se čtenáře do její postavy s ohledem na vyprávění v ich formě. A opravdu bylo těžké odhadnout, kam příběh směřuje, neboť autor odhaluje jednotlivé skutečnosti pozvolna a děj je vystavěný přesvědčivě. Líbily se mi i odkazy do minulosti a popisy těžkého života horníků v místních dolech. A jako matka pak musím vypíchnout až moc pravdivý postřeh o rodičovství: "vaše srdce pořezalo tisíc ostrých střepů štěstí”. Takže asi jediné, co mi zpětně vcelku vadí, je neuchopitelnost Davidovy postavy, protože není úplně logické, když tak toužil chránit rodinná tajemství a synovo duševní zdraví po smrti matky, proč se vůbec s Rachel ženil a tahal tak do domu nový rušivý element, který se už z podstaty věci musí zajímat o to, co se tam vlastně stalo.

5 16.10.2020

70% - Klasika Neila Gaimana, tak jsem se dost těšila. A četlo se to dobře, ovšem nutno říct, že pár týdnů po přečtení si knihu zas tak úplně přesně nevybavuji, což se mi u dobrých knih nestává. Samozřejmě veliké plus za stvoření Podlondýna nacházajícího se ve starých kanálech, tunelech metra a vůbec dalších podivných místech, která se pod chodníky Londýna nacházejí. A další dobrý nápad s tím propadnutím se škvírou, kdy se člověk či jiná bytost stane součástí tohoto urban fantasy místa a pro obyčejné lidi tam nahoře se stane takřka nepostřehnutelným. Ujetí vrahouni pan Croup a pan Vandemar. Tajemná dívka Dvířka s prazvláštní schopností. A markýz de Carabas, který dokáže zařídit prakticky cokoli. Ovšem samotný děj byl takový nemastný neslaný, zřejmě i vinou hlavní postavy Richarda, který propadl škvírou a prochází rádoby bouřlivým přerodem z nudného obyvatele Londýna v ... v podstatě téměř stejně tak nudného obyvatele Podlondýna.

3 06.10.2020

45% - Předchozí díl Knihkupectví U osamělých srdcí mi přišel docela roztomilý, takže když se mi dostalo do ruky pokračování, ráda jsem po něm sáhla. Ale musím říct, že tentokrát jsem byla spíš zklamaná. Příběh Verity a Johnnyho, kteří se dají naoko dohromady, aby je přátelé přestali obtěžovat dohazováním potenciálních životních partnerů, se dost vlekl a několikrát mě sváděl knihu odložit. Navíc mi hlavní postavy připadaly hodně neuvěřitelné - Verity, která odmítá vztahy, prohlašuje se za silnou introvertku, viditelně dává najevo, jak ji lidi kolem unavují, a přesto se všichni mohou přetrhnout, aby ji pořád někam zvali? No a co ten Johnny, který už deset let trpí nehynoucí láskou ke své bývalé přítelkyni, která se provdala za jeho nejlepšího kamaráda (a ten jim kupodivu celých deset let trpí to neustálé smskování) a jenom ho využívá, aby si sama připadala neodolatelně? A Johnny se pak zázrakem odmiluje a v mžiku zamiluje do té správné? No tedy uf, uf...

06.10.2020

60% - po Hře s láskou, kterou jsem pro její infantilnost měla problém dočíst, jsem dalšímu "bestselleru" této autorky moc šancí nedávala, takže jsem byla příjemně překvapená. Hlavní hrdinové sice byli poněkud stereotypní (Trevor - hezoun, co klátí jen modelky a jeho nájemnice Zoe - obyčejná, trochu obtloustlá puťka), ale na rozdíl od Jasona a Haley (kteří se zde taktéž objeví) si na nic nehráli a do pozice kamarádů s výhodami skočili rovnýma nohama a pak už se čekalo jen na nevyhnutelnou lásku jako trám, a to kupodivu bez zbytečných dramat. Jen už mě tentokrát dost otravovaly ty věčné popisy nenažranosti mužských postav z rodiny Bradfordů, kterých jsme si dost užili už v předchozí knize. Jako já se při popisu hodování ráda mlsně olizuju, jenže z tohohle neustálého ládování se tunami jídla mi bylo spíš nevolno...

2 15.09.2020

20% - tohle je vážně bestseller New York Times?! Mám romanťárny ráda, ale u tohoto jsem vážně povětšinou koulela očima v čiré nevíře. Jasně, otravný soused je pouze nutná předehra k tomu, aby se z něj stal muž snů, ale co ten balast k tomu? Jakože spolu budou každodenně polonazí spát v jedné posteli a k tomu si skálopevně namlouvat, že jsou jen nejlepšími kamarády? A největší zápletkou bude "ona si se mnou jen hraje" vs. "poprvé se vyspím až s tím pravým"? To bylo hodně hloupoučké, ale snad ještě víc to jejich chování ve stylu třináctiletých puberťáků, přestože se mělo prý jednat o středoškolské učitele. No nic moc zábava to čtení nebylo...

6 11.09.2020

75% - Asi každého z nás (a pisatele fanfiction především) to napadlo - jaké by to bylo přenést se do fiktivního světa popsaného v oblíbené fantasy knize? Hrdince knihy Fandom a jejím kamarádům se to skutečně podaří a ocitnou se v ponuré budoucnosti z knihy Šibeniční tanec, kdy světu vládnou geneticky vylepšení lidé a obyčejní "impové" na ně dřou. Zprvu to vypadalo, že to bude nuda - dotyčné literární dílko totiž podle popisu vyhlíželo dost triviálně a fakt se mi nechtělo věřit tomu, že jen kvůli lásce dokonalého Willowa k nedokonalé dívce by se ti u moci zřekli svých požitků, prohlédli by a to by vyvolalo revoluci. Ale autorka to posunula směrem k větší realitě. Violet, která po vpádu do fiktivního světa nahradí původní literární hrdinku, záhy zjišťuje, že jedna věc je o knize romanticky snít a věc druhá je se v takovém nelítostném světě plném násilí, zloby, chudoby a bezpráví opravdu ocitnout. Najednou už bohatý a krásný Willow není tak dokonalý a v knize naopak opomíjený Ash (dle autorky něco jako Jacob ze Stmívání) je hrdince mnohem bližší. Ono tam vůbec bylo hodně odkazů na tento typ literatury, ať už na Divergenci, Hunger Games nebo třeba i Harryho Pottera. Bylo znát, že autorka má načteno a o zákonitostech "kánonu" a psaní fanfiction hodně přemýšlela. Stejně jako přemýšlela o tom, jak celé toto propadnutí se do fiktivního světa vysvětlit a uzavřít. A to vysvětlení nebylo vůbec špatné.

11.09.2020

90% - po několika letech a několika shlédnutích filmu jsem se vrátila k této knize a shledala, že je stejně čtivá jako napoprvé. Jedna z mých nejoblíbenějších, spojující science fiction v podstatě s fiktivní dokureality z blízké budoucnosti, kdy lidé konečně přistanou na Marsu. Hlavní hrdina Mark Watney je asi nejpozitivněji naladěná a zdaleka nejkonstruktivnější literární postava, co znám, neboť tam, kde by jiný do týdne zcvokl, on vybuduje z ničeho bramborářskou farmu, dojede si tisíc kilometrů pro vysílačku, sestrojí si obytný přívěs a v něm přejede půl Marsu za svojí záchranou a to vše povětšinou bez jediného kontaktu se zbytkem lidstva. Autor navíc vychází z již nyní známých technologií, žádné transportéry a nadsvětelné pohony, a o to je příběh uvěřitelnější. Miluju, jak si Watney dokáže se vším poradit a neztrácí smysl pro humor, jedna z mých nejoblíbenějších pasáží je jeho řešení cesty kolem prašné bouře, byť se do filmu nedostalo... Snad proto bych jako jedinou výtku uvedla absenci jakýchkoli informací o Markově předchozím životě, co přesně z něj udělalo tak schopného a pozitivního člověka. Opravdu bych ho totiž chtěla lépe znát.

(SPOILER) 75% - tahle kniha poněkud mate svým názvem, resp. snaží se čtenáře možná trochu lacině nalákat na setkání s oblíbeným hercem, který se však osobně objeví doslova jen na pár řádcích. To snad autorka neměla zapotřebí a stejně tak mi tam moc neseděla ta dějová linka s údajně zázračnými léčivými koláči. Jinak mě ale toto zdánlivě jednoduché červenoknihovnové počtení příjemně překvapilo. Kupodivu mi byly sympatické všechny tři hrdinky, jejichž prostřednictvím se autorka vypořádává s tématem adopcí - Veronika, která jako mladičká otěhotněla, rodina ji zavrhla a ona po porodu dala dítě k adopci a s potlačovaným pocitem ztráty se léta protloukala Státy, než se rozhodla vrátit domů a začít znovu. Její dcera Bea, která se až po smrti své matky dozvídá, že nebyla biologickou dcerou svých milovaných rodičů, a přijíždí se s matkou setkat, přičemž si obě složitě ujasňují pocity, které to v nich vzbuzuje. A konečně Gemma, které vlastní nečekané otěhotnění zhatilo sny o novinářské kariéře a díky její přípravě článku o domově pro těhotné náctileté nahlížíme do několika dalších příběhů dívek, které jen obtížně hledají ve svém nitru odpověď na otázku, zda a komu dát své dítě k adopci a zda ho pak vůbec někdy ještě chtít vidět.

2 15.08.2020

55% - nebylo to úplně špatné, tedy když si odmyslím tu spoustu překlepů v českém vydání a obrázek na přebalu, který zjevně vybíral někdo, kdo nedočetl anotaci ani k tomu "Benátky 1667". Hlavní hrdinka Alessa byla taková ta hezká šikovná poctivá zlodějka, její milý zas byl sympatický čestný velitel stráže, který jí v jejích aktivitách marně bránil. Zklamala mě ale ta nedotaženost, rychlý konec, z něhož pomalu ani nevyplynulo, proč byl ten modrý medailon tak důležitý a kdo poslal toho nájemného vraha.

1 23.07.2020