evismaior komentáře u knih

80% - I tentokrát se autorovi podařilo vybrat si zajímavé téma - vraždy pomocí elektrického proudu, přičemž v tomto pokračování detektivních hádanek rozplétaných Lincolnem Rhymem a Amélií Sachsovou mě asi víc než kdy předtím fascinovalo, do jaké míry je Deaver schopný (a hlavně ochotný:-)) si podrobně nastudovat aspekty toho, o čem píše - zde tedy elektrického proudu, jeho výroby a vedení z elektrárny přes rozvodny až do poslední zásuvky, obloukových výbojů a dalších nebezpečí s elektrickým proudem spojených a možností, jak se nenechat proudem zabít. Škoda jen, že se to dost dlouho motalo kolem nudného podezřelého a jeho celkem nezáživného motivu, nakonec se sice podle očekávání objevil Hodinář, ovšem podobně jako v románu, kde se objevil poprvé, jsem s ním měla problém, že na můj vkus dělá věci prostě strašně moc překombinovaně. Až tak, že na to Rhyme (a s ním i pozorný čtenář) vždycky dost snadno přijde.

1 08.02.2019

80% - Než jsem se dostala k této knížce, viděla jsem výborný film s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompson (a Hughem Grantem:-)). Proto jsem se na knížku moc těšila, neboť jsem očekávala mnohem hlubší vhled do příběhu. Toho se mi však nedostalo - film je opravdu velmi věrný a skvěle románovou předlohu adaptuje a představitelé hlavních rolí jsou ve svém výkonu tak poplatní románové předloze, že jsem je při čtení stále měla před očima. Kniha je napsaná formou vzpomínek pana Stevense během jeho možná první delší dovolené, když v době, kdy má panství lorda Darlingtona svá slavná léta dávno za sebou, jede navštívit bývalou hospodyni, o níž vzhledem ke svojí zaslepenosti a oddanosti jediné myšlence - dokonale sloužit - ani neví, že si na něj kdysi myslela. Zprvu bylo dost obtížné včíst se do jeho stylu uvažování, který není schopný vybočit ze zajetých kolejí, bylo to jako se ocitnout v kleci něčí hodně omezené hlavy. Ale postupně se dalo proniknout trochu pod povrch a utěšit se tím, že minimálně i on nakonec trochu přemýšlel o tom, jaká byla role a názory jeho pána v období před a během druhé světové války. Myslím, že asi nejlépe ho charakterizuje mrazivá scéna, kdy mu umírá otec a on se vrací obsluhovat na konferenci - protože i otec, bývalý majordomus, by to takhle považoval za správné. A pan Stevens je tak zaujatý povinností, že si ani nevšimne svých vlastních slz.

6 07.02.2019

70% - doma máme Šmouly v oblibě, takže jak se něco objeví v knihovně, dítko to hned tahá k výpůjční přepážce. Černí Šmoulové nakažení mouchou a kousající se mezi sebou sice nejsou tím nejlepším, čeho se čtenáři může ze Šmoulí říše dostat, ale příběh má vývoj a spád, jedná se sice o knížku ale při čtení jako bychom na Déčku koukali na další díl. A přečtení zhruba i stejnou dobu trvá - akorát na udržení pozornosti těch nejmenších čerstvých čtenářů. Není to zlý nápad vydávat to formou těchhle kapesních knížek.

05.02.2019

40% - pátrám po dobrých knížkách pro dítko, tak jsem se zkusila odpíchnout od titulů, které zvítězily v literární soutěži Albatrosu, ale u téhle knížky jsem spíš na rozpacích. Jasně, možná jsem ovlivněná tím, že když se v létě po ránu cestou do práce vyhýbám psím exkrementům a zapáchajícím čůrkům moči, nejsem z faktu, že je v Česku milion psů zdaleka tak odvázaná jako hlavní hrdina;-) To ale asi nebude rozhodující. Spíš to bude jednak tím, že na mě hlavní hrdina s tím štítěním se klíštat, psích výkalů a srsti páchnoucí leklou rybou nepůsobil moc důvěryhodně jako někdo, kdo fakt chce psa a něco o tom ví. Tohle prostě s normálním psem člověk zažije a myslím, že jsem byla zhruba v jeho věku, když jsem poprvé drhla auto od zvratků našeho nového pejska, kterého jsem si prosadila:-) (hele, vlastně bych měla být cílová skupina té knihy!). Druhá věc byla ta, že se dle názvu dal očekávat nějaký vtipný a záludný boj s rodiči o pořízení psa, jenže se brzy rozplizl do toho, že rodiče vlastně s jeho pořízením už počítali. A příběh tak skončil dřív než začal - přitom je určen dětem od devíti let, na to je ale podle mě dost jednoduchý a kraťoučký. Taky jsem moc nechápala, co autorka sleduje vypichováním některých slov psaných velkým písmem - no, asi to mělo vypadat jakože hustě, stejně jako ten podivně vyznívající hovorový styl. Tak jdeme pátrat dál...

3 05.02.2019

70% - První dva filmy s Bridget Jonesovou jsou pro mě vždy vítanou oddychovkou a líbilo se mi vcelku i pokračování, které šlo do kin ve stejném roce (2016), kdy vyšla tato kniha. A nějak z toho nejsem moudrá - časově navazující kniha, kde už je Mark Darcy po smrti, vyšla již v roce 2014, takže tenhle těhotenský díl působí spíš jako dodatečná snaha autorky dopsat mezičlánek příběhu, který mezitím šel do kina, resp. napsat ho tak, jak by asi vypadal i film, kdyby v něm neodmítl hrát Hugh Grant. Na jednu stranu se mi postava představovaná Patrickem Dempseym hodně zamlouvala, na druhou stranu teď, po přečtení knihy, bych přece jen byla raději, kdyby i ve filmu zůstalo u osvědčených protihráčů Darcy vs. Cleaver. Jinak byl děj v podstatě totožný a to mi asi nejvíc vadilo - knihu jsem měla přečtenou za dvě hodiny, tedy za stejnou dobu, jako trval film - a ono to tak odpovídalo, protože to opravdu mělo spíš formát převyprávěného scénáře než plnohodnotné knihy, od které přece jen očekávám mnohem větší košatost příběhu a v případě Bridget Jonesové i spoustu vtípků, které se do filmu nevešly.

11.01.2019

70% - Tahle kniha se mi pozdávala víc, než předchozí přečtená Jak být dobrým rodičem od stejné autorky, zejména proto, že jednotlivé aspekty výchovy a dětského chování jsou podrobněji rozebrány a obsahuje opravdu všehochuť témat. Přivítala bych však ještě mnohem podrobnější vhled do problematiky, více času věnovaného jednotlivým tématům, víc příkladů. Z knihy jsem si pár námětů na přemýšlení a zlepšení přístupu k dítěti odnesla (zejména to objímání při záchvatu vzteku dítěte určitě chci alespoň vyzkoušet, jaký to bude mít efekt), leč někdy jsem nad ní i dost nevěřícně vrtěla hlavou - např. když autorka jedním dechem odmítne plácnutí, pokud dítě i přes vysvětlování už podesáté dělá něco, co nesmí (a co je třeba nebezpečné) a vzápětí místo toho doporučí podpořit rodičovský nesouhlas tím, že dítětem zatřesu (!), ale pak ho hned zas obejmu, aby vědělo, že je stále milováno. No nevím, já být dítě, tak bych z takových vzájemně navazujících rozporných vstupů byla asi dost zmatená. No a ta poslední kapitola o tom, jak v dítěti probouzet vztah k andělům, modlitbě a kostelu, to už na mě vážně v psychologické příručce bylo moc.

11.01.2019

60% - Pro někoho, kdo tématu rozumí, to asi bude celkem zbytečná brožura, pro jiného, který je zatím literaturou o výchově nepolíben, to zas je jen taková sbírka tezí - občas jsem si připadala, jako kdybych si pročítala nějaký sborníček citátů, kdy mezi jednotlivými tvrzeními není dost prostoru na zamyšlení. S lecčíms se dá souhlasit, mě se líbil hlavně motiv - když někomu dítě ublíží, nejen že se mu omluví, ale ještě pro toho druhého udělá nějaký dobrý skutek.

11.01.2019

45% - Čekala jsem, že by se mi to mohlo líbit - koneckonců pro příběh o nezadržitelně kila a léta nabývající matce, která ráda romantické příběhy (ať čtené nebo vlastnoručně sepsané) bych sakryš měla být cílová skupina a zhmotnění literárních postav v reálném světě taky není nápad, který by tu už nebyl - a nezřídka dokázal čtenáře potěšit. Jenže tady byly ony zhmotnělé postavy Aidana a Lily takové podivné (teda on sice sexy, ale zas z toho nic nebylo:-) a z Lily už vůbec ne), pak do toho autorka zamotala v rámci úporné tvorby zápletky ještě jakousi čarodějnici z jiné hlavní hrdinkou nedopsané knihy a o rychlé prolítnutí knihy, které nezanechá větší dojem, bylo postaráno.

2 07.01.2019

65% - Některé pohádky byly docela vtipné, poučné a dalo se o nich s dítkem dobře debatovat (svátek Pepy Pátka) - zejména se mu líbily ty "kontrolní otázky" (jak jsme to nazvali), na konci každého příběhu, které vždy prověřily, jestli dával pozor. Nad některými pohádkami jsem ale i já měla zdvižené obočí jednak zvoleným tématem a jeho zpracováním (chlapec převlečený za Zorra se setká s ekologicky naladěnými mimozemšťany hledajícími tučňáky...??) a jednak tím, že postrádaly významnější zápletku a uplynuly tak nějak odnikud nikam (viz např. pohádka o pravěku, kterou můžeme využít jako logopedické cvičení, z děje ale syna nezaujalo nic moc).

07.01.2019

90% - Pro mě je tohle zatím nejlepší díl celé série. Téma krádeže identity je velmi aktuální a autor si tentokrát odpustil závěrečné násobení nepravděpodobných rozuzlení, které mi vždy docela vadí (naopak místo toho o kousek posunul případ Hodináře z předchozí knihy), protože ono už to bylo řádně napínavé i bez toho - a kladně hodnotím zejména fakt, že tentokrát ani obvyklý pro mě už dost nepravděpodobný jasnovidec Rhyme na pachatele neměl a ten mu jednu oběť vyrobil téměř před nosem. Představte si, že někde existuje datové úložiště, kde je o vás uloženo vše od základních údajů, přes výpisy telefonních hovorů, seznamy oblíbených webových stránek, nákupní historii až třeba po váš pohyb po městě sledovaný průmyslovými kamerami. A představte si, že někdo s přístupem k těmto údajům toho o vás ví tolik, že klidně může spáchat zločin a nastrčit důkazy tak, aby seděly přesně na vás. Anebo provést v těchto databázích takové změny, že vám náhle klepou na dveře exekutoři, protože máte statisícový dluh, jiný člen vaší rodiny má najednou v trestním rejstříku pěkný soupis spáchaných zločinů a zjistí se, že v porodnici došlo k záměně a vaše dítě třeba dle databází vůbec není vaše. Jo, občas mi už přišlo přitažené za vlasy, že by opravdu vláda dovolila soukromé firmě všechna tato data shromažďovat (ještěže v EU máme teď to GDPR:-)) a že by tato firma mohla tímto způsobem otevřeně nabízet na webu služby pro jiné firmy třebas o nákupních preferencích konkrétních lidí, a proto taky nedávám plných 100%. Ale už skutečnost, že možné by to nepochybně bylo, je natolik znepokojivá, že tuhle knížku ještě dlouho nedostanu z hlavy.

2 03.01.2019

70% - mám severskou krimi literaturu hodně ráda, ale asi proto jsem na ni taky docela náročná. Tohle není první počin s Harrym Holem, se kterým jsem měla tu čest, a zrovna tahle kniha mi přišla ne až tak dobrá, jak jsem u tohoto autora zvyklá. člověk už čeká obvyklou porci pasáží o alkoholismu a problémech v osobním životě hlavního hrdiny, takže tohle nepřekvapí. Koneckonců ani to, že je tím pádem poměrně snadné ušít na něj boudu v podobě vraždy ženy, se kterou toho měl společného víc, než by svým nadřízeným rád přiznal. Romské reálie nahlížené jinýma než českýma očima nejsou bez zajímavosti. A dost mě bavila Holeova kolegyně s geniální pamětí na obličeje Beáta. Začátek s přepadením a odprásknutím bankovní úřednice za to, že její kolega nebyl dost rychlý, je jako rozjezd parádní. Ovšem celkově jsou to spíš jednotlivosti, které mě bavilo číst, nedá se říct, že by to byla jako celek knížka, od které se člověk od začátku až do konce neodtrhne.

1 28.12.2018

85% - Knižní předloha kultovního sci-fi filmu Ridleyho Scotta. Film (a kupodivu i jeho loňské pokračování) řadím mezi své zdaleka nejoblíbenější filmy, takže mě už před lety neminulo setkání s Dickovou předlohou, k níž jsem se po loňském Blade runner 2049 opět ráda vrátila. A - no, není to ono. Tedy, je tam ta atmosféra, která z filmu dýchá a z knížky jakbysmet a je to jeden z mála Dickových románů, které si dokážu pěkně prožít (s povídkami problém nemám, ale u jeho románů je to obvykle těžší). Deckard je takový nějaký obyčejnější - prostě polda s manželkou, který zabíjí andíky a spoří si na pravé (a nikoli jen elektronické) zvíře, což je zjevně středobod života pro většinu populace. Rachel je poměrně nevýrazná a parta androidů určených ke zničení zdaleka nevzbuzuje takové emoce, pochopení a snad i soucit jako ti filmoví. Jsou v podstatě jen trochu tupě zlí a vcelku snadno zničitelní. Žádné existenciální úvahy o jejich větším lidství než v samotných lidech nehledejte, byť samozřejmě otázka oprávněnosti jejich zabíjení se naskýtá. Nicméně je v knize mnoho nápadů, které se do filmu nedostaly a ani se tam nehodily - náladové varhany (přístroj, kde si můžete naladit třeba fajnovou depku), mercerismus (jakési náboženství) atd. Takže to beru nadále jako takovou zajímavost spojenou se svým oblíbeným filmem a o to víc obdivuju jeho tvůrce, že z této předlohy dokázali vykřesat tak neobyčejné dílo.

7 26.12.2018

75% - Tahle knížka mi přišla docela roztomilá a splnila moje požadavky na nenáročné oddychové čtení romantické literatury. Hlavní hrdinka Posy je docela normální, navíc s pěkným vztahem ke knihám, parta zoufalců, kteří jsou jejími zaměstnanci v knihkupectví, mi přišla dobře zvolená a docela ušel i hlavní hrdina Sebastián, který dlouho hrál tu svoji roli nenapravitelného hulváta - až mě pak ten jeho přerod v zamilovaného "musíme se rychle vzít" chlapíka dost překvapil. Skoro nejlepší na tom ale byly ty pasáže historického lechtivého románu, který začala hlavní hrdinka se správnou špetkou sarkastické nadsázky sepisovat - to bych si klidně dala v plném provedení:-)
České nakladatelství, které knihu vydalo, by se ale vážně mělo stydět, protože fakt nejmíň 80% chyb a překlepů, které tam byly (a mnohdy i několik na jedné stránce), by měl označit i samotný textový editor, stačilo by to projít, když už se to teda zjevně nikomu nechtělo číst... Ale to nehodnotím, za to autorka nemůže. A ani překlad sám o sobě není špatný, co se stylu týče, i když ty chyby musela snad ve svém textu vidět i překladatelka...

3 26.12.2018

55% - Těšila jsem se na pěknou romanci z prostředí indických paláců a toho druhého se mi vlastně i dostalo. Leč autorka na můj vkus píše dost kuse až chaoticky, vždy, když něco začalo slibným vývojem, tak pasáž náhle utnula a začala jindy odjinud. Bylo tam pár zajímavých reálií, o kterých snad i věřím, že to tak skutečně v Indii chodí a chodilo (upalování manželek společně s mrtvým manželem), leč námět, kdy se anglická hrdinka mezi dvěma světovými válkami dostane do indického paláce a tak nějak víceméně si tam docela vegetí mezi manželkami a konkubínami, královská rodina se s ní vcelku normálně baví, nějak jsem tomu nedokázala uvěřit a moc mě to do děje nevtáhlo.

1 26.12.2018

90% - Tedy nejdřív jsem k tomuto počinu byla dost skeptická - proč vůbec plýtvat papírem na pár stránek příběhu o malém vombatovi, který se nemůže vykadit a chodí mu radit různá zvířátka, jak to má udělat? Jako vážně? No ale... Za to překvapení, kdy jsem si na konci přečetla, že vombat je australské zvíře kadící krychlové bobky, zasmála jsem se, řkouc "no, jasně, to si dobře autorka vymyslela", načež jsem otevřela wikipedii a s úžasem zjistila, že je to pravda, za to tedy fakt musím hodnotit vysoko:-D A syn už je drobet větší, tak ho ani tasmánský čert nevystrašil...

26.12.2018

90% - "Zlatá kniha" je zjevně nějakou delší verzí a košatějším převyprávěním filmového příběhu, než kniha Hledá se Nemo, kterou jsem měla v ruce předtím. A hodně to tomu provedení prospělo - krásné obrázky, které připomenou film, délka akorát, v příběhu nic nechybí. Ale filmové zpracování je zkrátka lepší a člověk se neubrání vzpomínkám na všechny vtípky, které so do knihy nevešly, a i kdyby se tam vešly, prostě by tak nevyzněly.

26.12.2018

90% - no a konečně rozuzlení ve třetí knize nesmyslně rozděleného českého vydání. Mám tuhle knihu moc ráda a jsem šťastná, že ji někdo slušně přeložil do češtiny (znám anglický originál, tak vím, že překlad je vážně slušný výkon), ale ta třísvazková verze je fakt děs. Co taky už komentovat ve třetí části, kde se Margaret konečně rozbřeskne v hlavě (a ano i panu Thorntonovi) a dají to dohromady? Achjo, milostné zápletky založené na tom, že si lidi něco nevyříkali, ty nemám moc ráda, jenže North and south je prostě moje srdcovka (tedy až na ty dlouhosáhlé úvahy o víře, to už i ty úvahy o dělnících a stávkách jsou zábavnější). Takže asi moje největší srdcovka je stejně seriál BBC, který mě k téhle knížce přivedl:-)

19.12.2018

90% - stále si trvám na tom, že český překlad je nesmyslně rozdělený na tři knihy. Tady se vlastně dostaneme jen od historky s Margaret a panem Thorntonem během stávky dělníků a k neslavně skončené návštěvě bratra Fredericka, a to už si fakt připadám jak při koukání na latinsko-americkou telenovelu, kde se taky v jednom dílu nikdy nic moc nestane. Tentokrát jsem měla v ruce první české vydání z roku 2012 a musím konstatovat, že tady si ho alespoň někdo před odesláním do tisku přečetl, protože tu zdaleka nebylo tolik chyb, jako v prvním dílu (tam jsem měla v ruce nové, letošní vydání, ale vydavatel je pořád stejný). Samozřejmě příběh samotný hodnotím vysoko.

1 19.12.2018

80% - hledá se Nemo je filmová pohádková klasika a tahle knížka ten animák stručným způsobem s mnoha obrázky v krátkosti rekapituluje tak, že si ji zvládne přečíst samo i dítě, které je poměrně čerstvým čtenářem. Osobně mi to ale připadalo trochu jako shrnutí toho filmu, je to hodně dobrý nápad i pojetí, ale věřím, že děti by to snesly i delší.

19.12.2018

90% - mohlo to být delší! Tak tohle se nám hodně líbilo - a přečetl si to jak syn s tatínkem, tak nakonec i maminka a všichni se dozvěděli hodně nových informací. Styl "podívej se pod okénko" nezklamal ani tady, kde jsme nahlédli do vnitřností velké zaoceánské výletní lodi, na můstek nebo třeba do doku. Moc pěkně udělané!

19.12.2018