Fairiella
komentáře u knih

Taková slabší Bridget Jonesová. Některé části napsané hůř, možná za to může překlad, ale jazyk originálu neovládám. Celek vlastně byl i příjemný, ale je jasné, ze brzy vyšumí...


Četla jsem v angličtině a přesto se kniha četla celkem sama. Dobrá oddechovka.


Čím byl starší, tím mi psal blíž. Život je smutnej.


Už jsem nějak ani nečekala, že vyjde Kingova kniha, která by se mi líbila aspoň srovnatelně jako jeho starší tituly. Ovšem Doktor Spánek mě vyvedl z omylu. Syndrom "opovaž se dělat cokoli jiného, dokud to nedočteš" měl tentokrát velice silné příznaky. Závěr však budí potřebu dalšího pokračování. Jestli se k němu King už nechystá, asi bych půl hvězdy strhla.


Už jsem nějak ani nečekala, že vyjde Kingova kniha, která by se mi líbila aspoň srovnatelně jako jeho starší tituly. Ovšem Doktor Spánek mě vyvedl z omylu. Syndrom "opovaž se dělat cokoli jiného, dokud to nedočteš" měl tentokrát velice silné příznaky. Závěr však budí potřebu dalšího pokračování. Jestli se k němu King už nechystá, asi bych půl hvězdy strhla.


Tak tahle Pratchettova kniha je jednou z nejlepších lekcí v toleranci, jaká se vám může dostat do ruky. Jestli je schopen určité principy pochopit i seržant Tračník - nu, mohli by i jiní.


Hezké myšlenky, hezky vysvětleno (ale nemám ráda ten způsob, jak vám pořád všechno neustále opakují); smutné na tom je, že člověk asi ztuha může ty čtyři dohody plnit, aniž by neustále nenarážel na realitu.. teorie ovšem moc hezká.


Murakami podle mě umí líp delší formát - v jeho kratších knihách mám vždycky dojem, že tam toho spousta chybí.


Podle mě příliš přeceňovaný Murakamiho titul. Neříkám, že je to zajímavá knížka, ale rozhodně mě netáhla tak jako např. Kafka na pobřeží nebo Hard-boilded Wonderland.


Obsahuje balíček spousty důležitých věcí pro vztah. Jednou, až si ji přečtete, budete litovat, že jste to neudělali dřív, protože to byste určitě bývali neudělali to nebo tamto. Tak proč to odkládat?


Těžké a ještě těžší. Syrové. Poezie pro ty, co už přečetli i něco jiného než Kytici od Erbena; je třeba se v tom ztratit, abyste se mohli najít. Dostala jsem se k Jaromírovi přes Lubomíra a jeho texty pro WWW (jež jsou podobně laděny, ale snáz čitelné).


Takové lehké čtení na dovolenou, celkem vtipné, neurazí, nenadchne, ale zase proč ne.


Ještě nikdy v životě se mi nestalo, že by mě nějaká knížka strašně nudila, ale přesto bych četla dál a dál, až do strany kolem 120. Nevím, jak to ten Stieg udělal, že jsem si říkala pořád: "Ježišmarjá, to je nuda, to se nedá, ještě stránku a fakt to musim zavřít", a přesto jsem četla dál. A pak to teprve přišlo. Sežralo mě to a pořád mě to nevyplivlo, protože jsem ještě nepřečetla celou trilogii.


Po několika týdnech od přečtení dojem z knihy vymizel jako vůně laciné aviváže z čerstvě vypraného prádla. Margo mi přijde jako dost zajímavá postava. Tak zajímavá, že zmátla i samotného autora, který jí sám nedovedl tak úplně rozumět. Příběh poztrácel důležité kontury. Nemyslím, že Margo měla všechno a chtěla ještě víc, už kvůli dost divným rodičům to spíš vypadá na nějakou duševní poruchu, se kterou se nedokázala vypořádat a zasela svůj neklid ze svého papírového světa i do Quentina i čtenáře. Myslím, že za přečtení stojí právě kvůli Margo. Sám příběh mohl být vyprávěn asi s větší lehkostí.


Průběh knihy vás vede k závěru s otázkou, jak to asi Hector nakonec vyřešil. Celkě slabší kniha si však s rozuzlením neví rady a hraje na to, že je to jen vymyšlený příběh, tudíž je vlastně jedno, jak to dopadne, a následují kecy doztracena. Hloubka, jestli nějakou kniha má, se nedala moc zažít a tam, kde mohlo dojít k zajímavějším situacím, autor jakoby vycouval nebo sklouzl po povrchu dál. Mohla to být větší legrace, mohlo to jít dál za roh. Ale nešlo. Vyplývaný potenciál tématu.


Co se stalo, nemůže se odestát. Nebo ano? Sam Elánius se v tomhle ohledu doví svoje. A hlavně ten šeřík. Šeřík... ? Ale - kdo u toho byl, ten se neptá, co to znamená.


Ten závěr byl, jako kdyby autor věděl, že to má dobrý spád a je to dobře napsáno, a tak mu bylo líto to dát do šuplíku, ale zaboha nemohl přijít na to, jak to skončí. Hrozně moc velká škoda. Ale ty ilustrace jsou pecka.

Knížka je výborně napsaná, ale opravdu se mi nelíbí, jak je tady prozrazený děj z dost velké části knihy. Kdybych si popis přečetla, než si přečtu knihu, byla bych dost naštvaná, takhle by to být nemělo! To není anotace, to je zápisek ze čtenářského deníku (rozčileně vrčím)! Nicméně, zpět ke knize. Na svou dobu je to odvážný počin, to, jak Škvor zpracovává všechny sestry a využívá jejich slabostí, aby dosáhl svého, jak je popsáno ÚPLNĚ všechno, i to, co by leckterý dnešní autor považoval za něco přes čáru. Nedávám maximum, protože od tohoto autora jsou ještě lepší knihy než tato. Avšak rozhodně je příjemným překvapením.
