Finn69 komentáře u knih

Moc dobrá scifi o cestách mezi paralelními vesmíry, originální a navíc i dobře napsaná. Nemusíte se bát kvantové fyziky, není to až tak úplně hard scifi, a to nejnutnější minimum je podané přístupně a pochopitelně. To hlavní se stejně odehrává v mysli hlavního hrdiny (teda vlastně hrdinů).
Nepřijdete ani o akci a napětí, docela rychle to zejména v druhé polovině akceleruje a pak už ani nestačíte otáčet stránky. Byl by to jasný kandidát na pět hvězd, bohužel to trošku kazí "hollywoodský" závěr.

9 29.12.2018

Abyste z tohohle něco měli, je nutně potřeba znát (a mít rád) původní seriál. Pokud tomu tak je, určitě si to užijete - dozvíte se toho spoustu o minulosti jak městečka, tak obyvatel. Do toho havárie mimozemských lodí, pátrání po UFO, historie Indiánů Nez Percés a další věci, které ještě zahušťují tajemnou atmosféru, kterou je celé Twin Peaks zahalené. Samozřejmě včetně sov, které rozhodně "nejsou, čím se zdají být".
Tohle vlastně ani není kniha ve smyslu nějakého příběhu, je to spíš artefakt, který si správný fanda Twin Peaks uloží na polici a obloží sbírkou DVD se seriálem. Tak jak to mám já :)

9 28.12.2018

Třetí díl série se od prvních dvou dost liší - především tím, že se neodehrává na Spatterjay. Za to dám hvězdičku dolů, i když chápu, že o pijavicích atd. se nedá psát donekonečna.
Na druhou stranu, Orbus je zdaleka nejakčnější ze všech tří knih, to tempo je místy šílené. Hodně velký prostor dostal Snajpr (paráda), což napovídá, že se bude hodně střílet, vybuchovat, anihilovat, trhat na cucky, nadávat a na závěr nezůstane zrovna moc věcí pohromadě. Takže vlastně super :)

2 25.12.2018

Druhý díl série Spatterjay už sice postrádá ten "VOW" efekt prvního setkání, který má Stahovač, pořád je to ale jízda. Posuďte sami: pouť lodi plné nemrtvých na cestě za vzkříšením, okořeněná mutovaným mimozemšťanem, vážně nasranou obří škeblí a především mým oblíbencem, vysloužilým bojovým robotem Snajprem. Pečlivě zamícháno šéfkuchařem Asherem a výsledkem je fakt pekelná bujabéza :)

2 22.12.2018

Stahovač byl kdysi můj první Asher, a byla to láska na první pohled. Od té doby jsem toho od něj přečetl pěknou řádku a vždycky to stálo za to.
Je to šťavnatá a svižná space opera, která nenudí ani při třetím čtení. Planeta Spatterjay si nezadá s Planetami smrti a proti nim je to navíc neskutečný gejzír nápadů - celá ta místní ekologie je naprosto šílená záležitost, a třeba takové místní lodní plachty, to rozhodně nikde jinde nenajdete. K tomu váleční roboti které si prostě musíte zamilovat, oživené mrtvoly, inteligentní sršni...
Opět pět hvězd a myslím, že si dám znovu celou sérii.

4 16.12.2018

Sbírka krátkých, lehce mrazivých lidových příběhů ze zeleného ostrova. Čas od času si něco takového přečtu moc rád, vždycky mě dostane ta krásně magická atmosféra. A pak si musím nalít trošku Jamesona, nelze jinak :)

5 10.12.2018

Docela bizarní záležitost, která místy trošku šokuje, místy hodně pobaví a často nutí k přemýšlení - vždyť ono by se něco takového klidně mohlo stát.
Rozhodně to není nějak extrémně "nechutné" nebo "hnusné" jak se v některých recenzích píše, ten kdo četl Palahniuka, nebude s tím mít sebemenší problém. Právě Palahniuka nebo možná Vonneguta mi to trošku stylem připomnělo. Z Vonneguta je ale v každé knížce cítit taková nějaká ta láska k lidem a pochopení, toho se tady nedočkáte...

2 09.12.2018

Výborný úvod do dějin téhle velké země, hodně mě to zaujalo. Neutečou vám žádná fakta, je to psané nestranně a hlavně dobře. Na začátku se to čte jako pohádky tisíce a jedné noci, uprostřed je to skoro jako horror a závěr jako politický thriller... kruciš, nějak jsem se rozjel :)
Stojí to za přečtení, vždyť dneska se o Íránu mluví jen v souvislosti s islámským fundamentalismem, fatvou nad Salmanem Rushdiem, nebo hypotetickými jadernými zbraněmi. Zapomínáme na krále Kýra, pohádkovou Persii, nebo třeba na perskou poezii... a taky na to, že za řadu problémů tohoto státu může především bezohledná politika Ruska, Velké Británie a hlavně Spojených států jak v minulosti, tak i v nedávné době.
Rozhodně doporučuji.

5 08.12.2018

No, odnáším si trošku rozpačité dojmy. Že se nedozvíme odpověď na tu základní otázku, to mě až tak nepřekvapilo. Že jsou Diamondovy teorie někdy trochu vratké, to se dalo také čekat. Oproti Třetímu šimpanzi se ale zas tak moc nového nedozvíte, a to bylo docela zklamání.
Na druhou stranu je to pořád plné informací, zábavné a dobře napsané, rozhodně jsem se nenudil. Nově objevenými výrazy jako "mužská postkopulační dezerce" či "primární a sekundární samice" navíc jistě oslním v jakékoli společnosti :)
Takže výsledek někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami - a dneska je venku ošklivě, tak dávám tři.

7 02.12.2018

Jako obvykle u Morgana, nic pro citlivky, je tu hodně akce, krve i sexu. Jsme někde cca 100 let v budoucnosti, lidé začínají kolonizovat Mars, Spojené státy už nejsou spojené... Muži jsou šlechtění do alfa samců, ženy do poddajných stvoření zvaných trefně "bonobo".
Ale nejde tu jen o akci, hodně se tu řeší právě mužské a ženské role, nebo třeba i politika, zejména ta americká. Vypadá to místy trošku, jako by si to chtěl autor jednou provždy vyřídit s republikány, ty zjevně opravdu nemusí.
A právě tyhle pasáže jsou místy až moc dlouhé a jste často v pokušení kus přeskočit. Proto jen tři hvězdy, Půjčovna masa se mi líbila víc.

2 30.11.2018

Druhá antologie lovecraftovských povídek, stejně jako ta první, není žádný zázrak. Ne, že by tam nebyly dobré povídky, ale je jich zatraceně málo.
Líbil se mi třeba Odvrženec, Mrtvá média, nebo Rozkvět a ještě možná jedna či dvě další, jenže těch povídek je tam osmnáct a ty ostatní bohužel za moc nestojí.
Ty tři hvězdičky jsou možná i trochu moc, ale mám Lovecrafta rád a tak jednu přidávám za snahu. Jo, kdyby se z tří dílů Černých křídel udělal jeden a vybraly se do něj ty nejlepší kousky, byla by to jiná jízda.

5 24.11.2018

Pěkná, skoro "asherovská" space opera, to jsem od Bankse tak úplně nečekal. Vždyť třeba Vosí továrna nebo Most jsou úplně něco jiného. Ale asi když někdo umí, tak holt umí všechno :-)
Je to docela akční a originální záležitost, zejména tedy první polovina knihy, třeba na pojídače hned tak nezapomenu a útěk z prstence, to byla pořádná jízda. Putování v tunelech na mrtvé planetě se už trochu táhlo. Ale bavilo mě to a užil jsem si to, jak tu akci a napětí, tak i nějaký ten odlehčující humor v podobě ukřivděného drona s divným jménem na které si zaboha nemůžu vzpomenout :)

2 22.11.2018

No, za pokus to stálo a číst se to taky dalo. Další díly už ale číst nebudu.
Je tu vidět snaha o vykreslení doby a prostředí středověkého Japonska, místy se to docela daří. Ale to je tak všechno, příběh za moc nestojí, hlavní hrdina je jako vystřižený z papíru a další postavy vás taky moc za srdce nevezmou.
Takový Robert van Gulik a jeho soudce Ti jsou o tři patra výš.

3 17.11.2018

Parádní věc, originální, dobře napsaná, zkrátka moc se mi to líbilo. Ten nápad s chilli je prostě milionový a to není zdaleko všechno, co Jádro slunce nabízí. Anotace je trošku zavádějící, kniha je daleko zábavnější a zajímavější než se tam naznačuje. Jsem přesvědčený, že si to užije každý, bez ohledu na pohlaví nebo politické přesvědčení :-)
Přesto, že příběh vyprávějí střídavě dva vypravěči a ještě je prokládán řadou úryvků z fiktivních encyklopedií, časopisů, nebo dokonce třeba dětskou slohovkou, čte se to moc hezky a plynule. Všechno dohromady krásně funguje, je to jedna z těch knížek, od kterých se těžko odchází.

A hlavně si pamatujte, že "spodní ret nikdy nelže"!

12 15.11.2018

Sedm povídek, ze kterých se mi nejvíc líbily ta první (Transit) a poslední (Temná zhouba, uzda smrti). Zbytek byl takový nijaký, občas bez pointy i děje, což je u povídky docela problém. Pod "new weird" povídkou si představím nejspíš něco jako Vandermeerovo "Veniss Underground" nebo Miévillovo "Pátrání po Jakeovi.", což je trošku jiná liga.
Ale zejména kvůli té první a poslední povídce i tenhle "finnish weird" stojí za vyzkoušení.

4 12.11.2018

Opět parádní space opera plná akce, šílených umělých inteligencí, mutovaných mimozemšťanů, vesmírných bitev a vůbec všeho co do Světa Řádu patří. Jsem moc a moc zvědavý na třetí díl, laťka je nastavená hodně vysoko.

2 11.11.2018

Příběh země, která asi nikdy neměla vzniknout - aneb jak to dopadá, když se v Africe namalují hranice mezi státy podle toho, jak byly rozdělené kolonie.
Kterak se kolonie, která byla kdysi synonymem pro obchod s otroky, nakonec vyvinula do samostatné země, kde každý bojuje s každým, kde byla prakticky celá vláda zapojená do obchodu s kokainem, kde ministr obrany krade lodní motory, kde po čtyřiceti letech samostatnosti pořád ještě nefunguje vůbec nic...

2 08.11.2018

Chuck je prostě svůj a stejně jako v jeho knihách, i v téhle sbírce najdete kousky, které vás současně potěší, znechutí, šokují i pobaví. Třeba "Red Sultan’s Big Boy" nebo "Zombíci", to je Palahniuk v nejlepší formě. A že bude někdy psát bajky, to by mě v životě nenapadlo - nejsou vůbec špatné.

4 05.11.2018

Zatím to nejlepší, co jsem od Jareda Diamonda četl. Hlavně první polovina knihy věnovaná právě vývoji člověka jako druhu, srovnání se šimpanzi a ostatními primáty ze všech možných hledisek byla skvělá. Hodně se mi také líbily kapitoly o vývoji lidské řeči a té spousty jazyků, kterými se dorozumíváme. Je to zábavné, dobře napsané a přitom nabité informacemi.
Nechci tím říct, že druhá polovina je nějak horší, věnuje se ale tématům, které pak Diamond rozvíjel v Kolapsu a ve Zbraních, choroboplodných zárodcích... Je tam i hodně stejných pasáží, čili měl jsem dost často pocit, že už jsem to někde četl.
Je vidět, že Diamond měl svůj náhled na vztah člověka, civilizace a životního prostředí srovnaný od samého začátku, a byť jsou věci, ve kterých bych s ním tak úplně nesouhlasil, musím obdivovat jeho rozhled, vzdělání a schopnost se o to všechno s námi velmi zajímavou formou podělit.

6 03.11.2018

Tak dobrá zpráva je, že kvantová teorie mě skutečně nejen nezabila, dokonce mi (až na mírné bolení hlavy) ani nezpůsobila žádné vážnější zranění.
A přestože nemůžu říct, že to všechno ze 100% chápu, řadu věcí jsem si tu ujasnil. Pro nás "nefyziky" jsou takovéhle knihy dar z nebes, na odbornou studii bych jen zmateně hleděl a tohle byla vlastně docela zábava. Do větší hloubky se nechystám, to, co jsem se dozvěděl, určitě využiji při další scifi, případně když budu chtít udělat dojem na nějakou slečnu a víc asi nepotřebuji.

"Čas je to, co ukazují hodiny."
Albert Einstein

No není to super?

9 28.10.2018