Finn69 komentáře u knih
Zase něco úplně jiného než ostatní Mitchellovy knihy, a zase je to hodně dobré.
Moc hezky se to četlo, je to jedna z těch knih které vás od začátku zaujmou - a to i přesto, že to není žádná třeskutá akce. No a jelikož Jason je přesně můj ročník (v roce 1982 mi bylo taky 13), pamatuju si všechny ty písničky, válku o Falklandy, Margaret Thatcherovou... to byla taková nečekaná přidaná hodnota.
Tak se mi zdá, že Kuttner se sám při psaní těchto povídek napojil na Gallegherovy alkoholické varhany a zaexperimentoval si s mícháním koktejlů. Je to vážně zábava, navíc takový ten elektronkový "analogpunk", inu je to z padesátých let. Gallegherovy kocoviny doprovázené zmateným zjišťováním "co jsem to zas postavil" jsou kouzelné a můj oblíbenec robot Joe je praotec všech těch Marvinů, C3P0 a podobných. Budete se bavit, slibuju :)
Už jsem dříve viděl seriál, což byla samozřejmě chyba, přišel jsem o to WOW, když konečně všechny kousky skládačky zapadnou na své místo. Ale i tak dám ty čtyři hvězdy - hlavně za tu tíživou podivnou atmosféru v městečku Wayward Pines, která opravdu trochu evokuje Twin Peaks.
Zatím to nejlepší, co jsem od Jareda Diamonda četl. Hlavně první polovina knihy věnovaná právě vývoji člověka jako druhu, srovnání se šimpanzi a ostatními primáty ze všech možných hledisek byla skvělá. Hodně se mi také líbily kapitoly o vývoji lidské řeči a té spousty jazyků, kterými se dorozumíváme. Je to zábavné, dobře napsané a přitom nabité informacemi.
Nechci tím říct, že druhá polovina je nějak horší, věnuje se ale tématům, které pak Diamond rozvíjel v Kolapsu a ve Zbraních, choroboplodných zárodcích... Je tam i hodně stejných pasáží, čili měl jsem dost často pocit, že už jsem to někde četl.
Je vidět, že Diamond měl svůj náhled na vztah člověka, civilizace a životního prostředí srovnaný od samého začátku, a byť jsou věci, ve kterých bych s ním tak úplně nesouhlasil, musím obdivovat jeho rozhled, vzdělání a schopnost se o to všechno s námi velmi zajímavou formou podělit.
Jako všechno v této edici, lidsky a čtivě podaná historie pro "nehistoriky". Projdete si minulost Kanady od osídlení severní Ameriky někdy před 15000 lety až po rok 2000, dozvíte se ledacos zajímavého a nebude vás bolet hlava z přemíry podrobností.
Já bych asi přivítal víc informací o indiánských válkách (Pontiac, Tecumseh, povstání Métisů) a třeba o životě současných Irokézů, Mohawků nebo Siouxů na úkor docela obsáhlé kapitoly o kanadské kultuře (která je vlastně jen soupisem jmen a tedy je vlastně k ničemu). Ale člověk nemůže mít všechno, že? :-)
Půjdu proti proudu, za mě nic moc.
Nedokážu posoudit, jaká je úroveň v kontextu české detektivky, moc jsem toho nepřečetl, ve srovnání s americkou drsnou školou ale Rychlopalba neobstojí ani náhodou.
Těch vtípků je až příliš moc a často z toho textu trčí, jako by byly dopisované dodatečně. Hlavního hrdinu Kopřivovi nevěřím, takového pochůzkáře prostě nenajdete. Děj mi neseděl k prostředí a ani době, možná kdyby to bylo o první polovině devadesátých let...
Asi by to líp fungovalo jako komiks.
Obsáhlá kronika vzniku státu Izrael, ve které najdete spoustu velmi zajímavých historických faktů, o kterých se jinak příliš nemluví. Zejména mě zajímalo období britského mandátu a jeho konce, to bylo opravdu velmi dobré a spoustu věcí jsem se dozvěděl. A je třeba říct, že celý ten příběh vzniku prosperujícího státu v podstatě z ničeho a proti vůli všech je fascinující a je vlastně zázrak, že se to vůbec podařilo.
Na druhé straně pro člověka, který má k Palestině v podstatě neutrální vztah a nemá hotový názor na to, kdo má v dlouhém sporu mezi Židy a Araby vlastně právo na své straně, může být na závadu ten romanticko-sionistický pohled, kterým je celá kniha doslova prosáknutá. Mě to místy opravdu vadilo. Nějak nedokážu uvěřit tomu, že všichni Židé jsou vysocí, silní a stateční a všichni Arabové neschopní, hloupí a bezzásadoví. Že jsou židovské ženy krásné, inteligentní a rusovlasé bojovnice, zatímco všechny Arabky jsou ošklivé a smrdí.
To je asi hlavní důvod proč nedávám pět hvězd, troška objektivity by na škodu nebyla...
Mám sice rád knihy Dana Simmonse a taky mě odjakživa (jako každého kluka) zajímali Indiáni, tohle mě ale až tak za srdce nechytilo. Ne, že by to bylo zase až tak špatné, ale je to hodně zdlouhavé, místy až nudné, řada věcí v podstatě zbytečných... Nechci tu spoilovat, takže jen to, co už je stejně v anotaci: jak se tam píše, do hlavního hrdiny jako malého chlapce vstoupí u Little Big Hornu duch generála Custera. Ten se ale celou knihu projevuje pouze tím, že ubohému Paha Sapovi vysílá do hlavy pornografické vzpomínky na svou ženu, to mi přijde docela málo. Jinak se v podstatě neprojevuje.
Co mě naopak zaujalo, je historie památníku Mount Rushmore, tady se člověk aspoň něco dozví o historii a vzniku tohohle monumentu. Až na toho Custerova ducha mi tenhle příběh občas docela připomínal Malého velkého muže, samozřejmě z té indiánské strany. A v tomhle srovnání Black Hills bohužel prohrávají.
Lord Petr Wimsey, to je prostě taková nesmrtelná klasika z dvacátých let, co k tomu říct víc. Krásně se to čte, postavy (a zejména hlavní hrdina) vás určitě zaujmou a možná si trochu oprášíte i klasické vzdělání :)
Osobně mám Dorothy Sayersovou raději než Agathu Christie, možná i pro to, že lorda Petera není tak plná televize jako Hercule Poirota.
Myslím si, že touto knížkou chtěl Gaiman říct svým čtenářům něco jako: "Děcka, když budete něco vědět o postavách, daleko víc si Americké bohy užijete." A s tím samozřejmě naplno souhlasím.
Severská mytologie je totiž trošku takový úvodní kurs do této oblast pro čtenáře, kteří znají Thora jenom z komiksů a nebo si myslí, že Odin patří do Svaté trojice spolu s Batmanem a Wonderwoman :) Nicméně, i pokud už máte nějakou povědomost o severském Pantheonu, nenechte si tuhle knížku ujít - sice se moc nového nedozvíte, ale Gaiman převyprávěl severské mýty moc pěkně a s humorem, moc se mi to líbilo a dávám čtyři hvězdičky.
Hrdinou téhle knihy je samotné město Londýn a Edward Rutherfurd vás provede dvěma tisíciletími jeho dějin. A myslím si, že se mu to hodně povedlo. Vzhledem k tomu, jak dlouhé období popisuje, jde vlastně o takové střípky z dlouhého život města, tyto střípky ale dohromady dávají docela fascinující mozaiku. Ukážou vám duši města jako tavícího kotlíku národností a ras, ze kterých nakonec vznikl dnešní Londýňan.
Historii města popisuje na historii mnoha generací několika londýnských rodin. Jednotlivé postavy nejsou až tak důležité, jde vlastně o typy lidí, které mohl člověk v té které době v Londýně potkat, takže ani nějak nevadí pokud se začnete ve všech těch Ducketech, Doggetech, Barnikelech a Silversleevesech ztrácet.
Za mě čtyři hvězdy a kousek, a těším se na Dublin :)
Zatím asi nejlepší kousek z této série, dobré, napínavé čtení. Jasně, Steve Carella to není, ale ty čtyři hvězdičky si zaslouží.
Četl jsem několik dílů téhle ságy v osmdesátých letech a vracím se k ní tedy cca po 30 letech. Tenkrát se mi kronika Petra ze Sioraku velmi líbila a líbí se mi i dnes. Robert Merle je bez diskuse výborný spisovatel a i překladatel Miroslav Drápal si s archaickým slohem vyprávění poradil více než dobře. Navíc jde o velmi zajímavé období francouzských dějin (k nimž je tento první díl pouhým úvodem). Čili doporučuji jak čtenářům, tak i "krásným čtenářkám", které tu jako bonus najdou i větší než malé množství romantiky.
Povinná četba nejen pro všechny Brňáky.
Za mě plný počet bodů, moc jsem si to užil. A jelikož pracuji řadu let na Křenové a celkem často se pohybuji na Špitálce, Vlhké, Cejlu atd., můžu potvrdit, že je to všechno ze života. Takže neváhejte a vydejte se do Brnoxu, nebudete litovat :-)
Temná detektivka z New Yorku na sklonku 19. století, leckomu to bude připomínat Lydsay Faye a její Bohy Gothamu či Lovce vran. I tady je výborně vykreslená atmosféra, je to ale celkově ještě temnější a syrovější. Určitě doporučuji, je to thriller jako řemen, nic tomu nechybí - psychopatický sériový vrah, sympatický hlavní hrdina, poněkud záhadný psychiatr ani budoucí americký president Roosevelt. Čtyři hvězdy.
Jako skalní fanoušek Terryho Pratchetta jsem si to nemohl nechat ujít, už to ale jaksi není ono. Sam Elánius už je jen svůj vlastní stín a to vlastně platí pro všechny a pro všechno, co se v knížce děje. Ty tři hvězdy dávám vlastně jen ze sentimentality, jinak bych dal asi dvě.
Soudobá Anglie, kouzla, zlí duchové a bohové londýnských řek, hlavním hrdinou je kouzelníkův učeň ... ne, nebojte se, tohle není Harry Potter. Řeky Londýna jsou na rozdíl od pohádek pro děti paní Rowlingové docela povedená urban fantasy, kterou můžu všem fanouškům žánru jen doporučit. Určitě si přečtu / poslechnu i další díly.
Opět výborná detektivka, o nic horší než Žulové město. Nemůžu si pomoct, Logan McRae je mi o hodně sympatičtější než například Harry Hole a Stuart MacBride než Jo Nesbo. Možná je to tím černohumorným stylem psaní, možná tím, že se tak nerýpe v krvavých detailech...
Ať je to tak nebo tak, tyhle detektivky z Aberdeenu můžu jen doporučit.
Zajímavá antiutopie, připomínající třeba Orwellovo 1984, Huxleyho Konec civilizace nebo i Město Clifforda Simaka. Dobře se to četlo, byť postavy byly trošku toporné a zápletka nebyla zrovna originální. Měl jsem docela často ten známý pocit "tohle už jsem někde četl...".
Ale kniha se mi líbila, je to žánr který mám rád, takže 4 hvězdy.
Klasický kingovský horror, jak ho známe a máme rádi.
Je to velmi volné pokračování Osvícení, Stephen King nám, jak sám říká, chtěl povědět "jak to dopadlo s tím klukem z hotelu Overlook". A povedlo se mu napsat zase jednou výborný horrorový příběh, při jehož čtení každý fanda jeho tvorby zajásá.
Pět hvězd.