Finskej
komentáře u knih
Riallina hra
Patricia Briggs
Uf. Kniha sama o sobě je skvělá, ale když vidím, budiž mi odpuštěno, neuvěřitelnou bezdůvodnou stupiditu, s níž původní název "Ukrást draka" (který z hlediska děje dává smysl) je, bůh ví proč, předělán na "Riallina hra" (který smysl nedává), říkám si, co ještě bylo změněno, aby "to bylo lepčí" (anebo zanedbáno), a radím každému číst sérii v originálním znění. Pro jistotu: https://amzn.to/3ObfDkG
Dotkni se temnoty
Karen Chance
Cassandra Palmer je zajímavé čtení a celkem pravidelně se objevuje na různých stránkách ve výčtech toho nejlepšího ze současné angloamerické UF. Ale... Je to také nejednoduché čtení a jeden si na autorčin styl musí zvyknout. Jak peripetie plynou a hlavní hrdinka se vyvíjí, různé „přeskakování“ mezi liniemi a časoprostory je stále častější a komplikovanější. Skutečně jde o věc zvyku a přizpůsobení se a kdo k tomu tak přistupovat nehodlá, bude zklamán. A je i pravda, že autorka se také vyvíjela, postupně se naučila psát lépe a pozdější díly jsou stravitelnější než ty počáteční. Alespoň v některých místech.
Mŕtvy na Pekelnom vrchu
Juraj Červenák
Velmi dobře čitelná historická detektivka a začátek neméně zábavné série. Přiznejme si, že nemalá část českých/slovenských historických detektivek, které jsou od konce 20. a začátku 21. století tak oblíbené, je zhusta velice slabé čtení a některé člověk, pokud se skutečně nespokojí s tím nejjednodušším, musí odložit – proto je radost začíst se do Červenáka.
Válka s běsy
Juraj Červenák
Celá série o Roganovi se čte dobře, jen ty povídky jsou ještě o kousek lepší než předešlé celistvé románové díly.
Armagedon ve slevě
Seanan McGuire
Začátek neuvěřitelně vtipné a zábavné série, která se plným právem opakovaně objevuje ve světových žebříčcích toho nejlepšího ze současné UF. A i když zrovna tento první a úvodní díl je spíš průměrný, vyplatí se setrvat a číst dál, protože pak už to bude jen lepší a lepší. Osudy rozvětvené rodiny kryptozoologů Priceových jsou pestré a spletité, a protože rodina je početná, má autorka z čeho brát a jak alterovat. Kromě knih napsala Seanan McGuire celou řadu doplňujících povídek a velkou část z nich si lze stáhnout: http://seananmcguire.com/icshorts.php P.S. Pro jistotu to zdůrazním: tahle kniha je prvním dílem dlouhé série - a takové bývají napsány trochu jinak než samostatné knihy nebo 1. díly krátkých sérií. Třeba to uvádění do reálií bývá, zcela logicky, důkladnější a důležitější než vlastní zápletka jednoho dílčího příběhu.
Předurčený
Benedict Jacka
(Založeno na původní anglické verzi, kvalitu překladu zatím neznám.) Alex Verus je solidní čtení, série rozhodně patří mezi "to nejlepší ze současné anglicky psané UF." A i když příběhy mágů jsou v moderní UF časté, tento má několik předností. Jako věštec (diviner) nemůže Alex řadu věcí řešit silou, ale musí často a hodně přemýšlet. Protivníci jsou schopní a náš hrdina neproplouvá, ale dává to jen tak tak - takže nenakopává bohy do -no tam- moc rychle a brzo. A jeho osobní situace výborně ilustruje postavení jedince, který by se rád nepřidával k žádné ze zúčastněných stran a dělal si svoje, ale realita ho prostě nenechá. A vzhledem k právě řečenému musí spoléhat na přátele (kterých ale nikdy moc není) a všelijaké pomůcky a gadgety. Zasaďte to do obvyklé reality povýšených mágů, kteří rádi se slabšími (z vlastních řad i z řad ostatních nadpřirozených bytostí) zametají, a máme tu solidní potenciál. Autor píše sérii doposud a už se mu povedlo překonat i okamžik úpadku, který delší série postihuje a nezřídka znamená konec jejich čitelnosti, takže uvidíme. Verus, resp. reálie jeho existence, je během času konzistentní, to je také plus. Odhalení se čtenář dočká, ale netahají za mozek. P.S. Ke srovnání s Druidem: je to podobné stylem psaní, ale... Alex Verus jako hrdina je "silově skromnější," a proto se dimenze tak rychle nevyčerpá a křivka tak strmě nestoupá.
Narcis v řetězech
Laurell K. Hamilton
Přelomový díl série, v němž postupný úpadek jinak celkem dobré UF zapříčiněný stále větším hnípáním se v cite- ve stále skupinovějším mrdání protkaném citovými dramaty mezi postupně narůstajícím kroužkem osob tak nějak vyvrch- se završil. Od tohoto dílu jsem milostné peripetie a s tím, bohužel neodlučně, související (pořád k uzoufání repetitivnější) skupinov- ééé polyamorózní mrdanice prostě vynechával (efektivně se tím čtení série zkracuje cca o 40 %) a celkem to šlo. Asi jen sotva kdy pochopím, co autorku vedlo k tomu, že jinak nadějnou sérii tak zmrd- zbodala. (Cca kolem 14. až 15. dílu to možná došlo už i jí? Asi je to spoiler, ale nedá se nečekat, že jednoho dne se musí osoby přemnožit a bude se i ubírat, right?)
Mluvčí za mrtvé
Orson Scott Card
Pokračování Enderovy hry. Asi chápu, co chtěl autor říci, ale přeci jen už to nemá "ten švih."
Války rudého muže
Miloslav Stingl
Stingl at his best. Vedle Wounded Knee druhá zásadní kniha o střetu severoamerických indiánů s bílou civilizací. Nevychází z toho nejlépe. Ta civilizace.
Červený a černý
Stendhal (p)
Tohle není čtení pro každého. Stendhal je těžký klasik, rozvláčný a nesnadno čitelný. Ale pokud patříte mezi čtenáře schopné konzumovat takový druh literatury, pak je to ovšem velmi dobré. Jen se připravte i na to, že taky poněkud depresivní, jeho romány nekončívají dobře a tento není výjimkou. P.S. A zcela subjektivně: hlavní hrdina je pako. Jak dokonale zbodá svůj osud, to rozhodně naučnou hodnotu má.
Poklad
Alois Jirásek
Velmi krátké Jiráskovo dílko, které se, na rozdíl od těch obšírných, dá číst docela dobře. A tím je asi řečeno vše. Tedy kromě toho, že dějiště navštivte, je tam krásně.
Rychlé šípy 1.
Jaroslav Foglar
Tak co dneska budem dělat? Měli bychom zažít nějaké dobrodružství... Nelze nemilovat, i když je to nejspíš věc zcela idealistická a navýsost sentimentální.
Italské pohádky
Italo Calvino
Skvostná sbírka pohádek, které ale místy nejsou moc pro děti. V každém případě velice zajímavé čtení.
Trocha práce vznešeného druhu
John Morressy
Méně známý soubor povídek velmi známého klasika klasické sci-fi & fantasy z onoho zlatého věku, kdy se původně jednotně označený žánr nevyhnutelně dělil. Je to celkem rozmanité a nakonec vlastně celkem pecka, i když to tak zpočátku třeba nevypadá.
V Kordillerách
Karel May
Nejvíc zná člověk Šetrnýho Oldu, jak trajdal po divokém západě s Apačem. Pak má jeden ponětí, jak trajdal po Blízkém východě s nesmírně ukecaným beduínem. A nejméně se ví, jak trajdal po jižní Americe. No... za přečtení to stojí taky. Jestli si to May nakonec všechno jen navymýšlel, byl v tom vymejšlení dost dobrej.
Zoo v kufru
Gerald Durrell
Jedna ze širší řady navýsost vtipných i poučných knih pana Durella o tom, jak jezdil po světě a sbíral zvířata pro svoji zoo. Výhoda této i dalších jeho knih spočívá v tom, že je můžete číst čistě kvůli zábavě, a přitom se bokem a nenásilně přivzděláte.
Dveře do léta
Robert A. Heinlein
Jedna z mých dvou oblíbených a poněkud atypických (protože ve srovnání s ostatními relativně stručných) heinleinovek. A v daném případě skutečně platí, že žánr sci-fi je tu spíš kabátkem pro milostný příběh. Což nevadí, protože příběh je střídmý a věrohodný a kabátek hezky a slušivě střihlý. Rovněž vyšívaný trochou decentního humoru právě tak akorát a to i dnes, po takové době.
Bezvýznamná žena
Oscar Wilde
Jeden z dokonalých skvostů Oscara Wilda kritizující soudobé společenské poměry a lidskou malost. Blbé je, že to platí naprosto stejně i dneska, až do posledního puntíku – na druhou stranu, právě proto má cenu se s tou hrou (i dalšími téhož autora) seznámit. Je to klasika, která má i jinou hodnotu než jen to, že po vás „ve škole chtěj, abyste to věděli.“ Oscar Wilde byl génius a jeho hry jsou nanejvýš vtipné, sarkastické, ironické, břitké a s pointou občas ostrou tak, že by se s ní snad dalo i krájet. Doporučit lze vynikající rozhlasové ztvárnění s hvězdným hereckým obsazením, jemuž dominují Dana Syslová a Viktor Preiss.
Synové Slunce: Sláva a pád největší indiánské říše
Miloslav Stingl
Přesně jedna z těch knih, které člověk, když chce něco vědět o dějinách, prostě přečíst musí. A protože pan Stingl psát umí, čte se to příjemně, takže se člověk přivzdělá a ze stavu "vím o incích to, že... no měli hromadu zlata" se dostane do stavu, kdy už mu najednou Kečuové nejsou cizí, zná jejich kulturu a historii vzniku, vývoje a nakonec i (pod taktovkou evropských dobyvatelů) zániku jejich říše. A že je co znát, protože historie je to zajímavá a bohatá. Skoro by šlo tvrdit, že Kečuové pod svými vládci inky byli Římem latinské Ameriky.
Luisa a Lotka
Erich Kästner
Jedna z nejlepších dětských knih ever, bez zaváhání řadím do stejné kategorie jako třeba Děti z Bullerbynu nebo Pipi. A proto to může v klidu číst i dospělý a dobře se u toho bavit. Některé příběhy zkrátka nestárnou a navíc uměl pan Kästner psát čtivě a jazykově střídmě. Proto žádný div, že námět byl několikrát zfilmován, například https://www.csfd.cz/film/20798-past-na-rodice/prehled/ nebo vcelku nedávno https://www.csfd.cz/film/502284-luisa-a-lotka/prehled/.
