flyingandie komentáře u knih

Nemám ráda scifi. Ale nadčasovost, aktuálnost a faktická možnost, že se něco takového může reálně opravdu stát, podtržené obdobím vzniku - před 70 lety - dělá z knihy veledílo neuvěřitelných rozměrů. Z postapokalyptického románu Johna Wyndhama jednoduše mrazí.

Co způsobilo náhlou slepotu všech lidí na světě? Byla to snad pomsta přírody za staletí plenění naší planety nebo lidstvo skutečně dokáže zničit samo sebe?
"Nejotřesnější na tom je, když si uvědomíš, jak hladce jsme přišli o svět, který nám připadal tak bezpečný a zaručený. Člověk snadno zapomíná na všechny síly, které ho udržovaly v rovnováze a jeho jistotu, kterou považoval za samozřejmou."

Emocí jako je v knize Den Trifidů, aby člověk jinde v životě pohledal. A tak i přes nepříjemnou pachuť a úzkost, kterou ve mě kniha zanechala, je zde i něco, co nutí k zamyšlení. "Dokud trvá život, trvá i naděje..."

23 21.08.2020

Zde leží člověk, který vše řekl aniž by kdy promluvil… nebýt Kožíka, zapadl by Kašpar Deburau v propadlišti dějin. Velmi krásně napsaný životopis největšího z pierotů, jehož příběh a umění dokáže plně ožít i o 150 let později. Nádhera!

14 17.03.2022

(SPOILER) "Té noci bylo Čangi prázdné. Zbavené lidí. Ale hmyz zůstal. A krysy. Ty také zůstaly. Pod barákem. A mnoho jich už pošlo, neboť jejich věznitelé na ně zapomněli. Ty nejsilnější však byly naživu."

Syrový vhled do tajů lidského pudu sebezáchovy. Je v pořádku vydělávat na utrpení druhých? Měl bych se cítit provinile, že se mám dobře? Je v pořádku, že se díky svým obchodním schopnostem dokážu přiživit na lidském neštěstí? A co pak, až se z klece dostanu, nebude to naopak moje smrt?

"Adam vládl nade všemi. Byl Král. Až do dne, kdy ho vůle být králem opustila. Pak pošel a stal se potravou pro ty silnější. A nejsilnější byl vždy Králem, nejenom zásluhou své síly, ale zásluhou své chytrosti, štěstí a síly dohromady. Mezi krysami."

10 22.04.2021

Od peněz, přes tlak na rychlé spuštění, hledání viníka, manipulace s vyšetřováním až po nedostatečnou bezpečnost a terorismus. Jak samotný název knížky napovídá, tohle neskončí dobře.
Rok po tragédii v Three Mile Island, 7 let před havárií v Černobylu. Člověk až žasne jak moc je vyprávění přesné. Ač fiktivní, má v sobě knížka až příliš mnoho pravdy o naší současné existenci.

9 30.01.2021

Saroyan má rád tygry. A taky Wiliama Blakea. V této útlé knížečce se totiž jeden takový zhmotnil. Vlastně ne jeden, ale mnoho tygrů. Ale co vlastně tygr je? Je to chtíč, náboj, energie, touha nebo láska? Je to toulavý kocour z ulice nebo nešťastný panter z cirkusu? Knížku napsal Saroyan v nelehké době, a plánoval si pomocí ní vydělat na obživu. Dokáže se ale takto hluboká knížka napsat během pár týdnů bez rozmyslu jen kvůli penězům? Je opravdu plná významů, jak se domníváme? Anebo prostě autor napsal blamáž, které neprávem přisuzujeme obrovský význam? Kdo ví. Já osobně ji považuji spíše za to druhé...

9 10.11.2018

Životopis jednoho z vykonavatelů konečného řešení židovské otázky Rudolf Hoesse, který vedl tábor v Osvětimi. Obzvláště v druhé polovině knihy mi přišlo zpodobnění k jiným knihám o efektivitě a zvyšování výkonnosti na místě. Židé nebyli židé ale pouhé jednotky. Cílem nebylo zabít člověka, ale splnit rozkaz. K čemu by byla armáda, kdyby se každý voják rozhodoval podle svého svědomí? Má vůbec voják právo myslet a neposlechnout? Změní to něco? Hoess nakonec prozřel, ale otázky bohužel zůstávají. A jak byste se zachovali vy?

8 04.05.2019

Je až s podivem, že jednu z nejkrásnějších japonských knížek napsal Američan. Už od prvních stránek vás vyprávění malé Čijo vtáhne. Nikdy jsem v Japonsku nebyla, ale po dočtení mě japonská kultura naprosto pohltila. Přitom děj je celkem jednoduchý. Malou Čiju prodají, aby se stala Gejšou. Trocha intrikaření, trocha skryté lásky a trocha japonské kultury z ní dělají nezapomenutelný příběh, který ve mě přetrvá ještě dlouho. Je to jako pohlazení po duši a v mé knihovně mistrů zaujme společně s knihami Kmotr a Zvířetovi lidé to nejprominentnější místo.

7 10.02.2019

Nemám ráda knížky, u kterých člověk stráví desítky hodin a autor nemá ani dostatek slušnosti napsat k nim konec. Utrápené smířené nářky vypravěčky na mě nezapůsobily. A styl Atwoodové mi ani příliš nevyhovoval. Povrchní vyprávění, patetické snění ženy, u které neznáme ani pravé jméno. Nevíme, co se stalo s její rodinou, nevíme, proč se tak snadno podvolila podivnému osudu Gileádu, nevíme vlastně vůbec nic. A takový je i pocit, který z knížky mám.

7 25.01.2019

Kniha, kterou přečtěte za víkend. Kniha, kterou už pak nikdy nebudete chtít číst znovu. Velmi předvídatelný až překvapivě jednoduchý děj, i přesto však velmi zručně vložený do sebe. Hanu jsem zhltla za necelé dva dny, smutno mi z ní však bylo mnohem déle..

6 30.12.2018

Na tuhle knížku jsme se dlouho chystala, ze všech anotací mi přišla šíleně ponurá. Po pár stránkách mi ale bylo jasné, že se jen tak neodtrhnu a že to tak možná vůbec není. Osobitý styl autorky, ve které probíhá tisíce pocitů a myšlenek za minutu, mě bavil, protože to snad má v sobě každá žena. Řešit, pořád všechno řešit, je naprostým kontrastem k dvěma adoptovaným klukům, kteří jako naschvál nechtějí řešit vůbec nic. Člověk si říká, kde se stala chyba. Jak je možné, že i přes obětavou výchovu oba kluci prostě splnili očekávání - každý cikán krade a nemaká. Myslím, že částečně za to může i společnost, která to od nich prostě očekává. A i přes dobrou výchovu, kterou jim jistě Boučková s rodinou dala, se sebenaplňující se proroctví opět naplnilo. I tak klobouk dolů, tohle by nikdo zažít neměl...

6 23.11.2018

O tomto tématu už bylo napsáno poměrně mnoho, i tak to nestačí. Poměrně jednoduchý koncept - vyzpovídám uprchlíky různých povolání a jejich pohled na dobu, ve které žili. Nevím, jestli se situace v Koree změnila, ale některé věci, které jsem četla v jiných knihách příliš nesedí (např. svoboda pohybu vs. hlášení do knih o každém pohybu - jakým způsobem by pak fungoval ilegální obchod, když mě pořád někdo hlídá?). Namísto knihy, jsem poslouchala audioknihu. Místy zajímavé, místy uspávající.

5 23.07.2021

"Začínáme se cítit jako na výletě. Ani předtím nám nechybělo nadšení, doplňované vzrůstající zásobou šibeničního humoru, který je, jak řekl někdo moudrý, tou nejinteligentnější formou smutku."
A jakého humoru! Zapomenutý lingvistický skvost. Dina Štěrbová je stejně dobrá spisovatelka, jako je horolezkyně. Humorné pasáže příprav na šestou nejvyšší horu světa se střídají s poetickým popisem samotné cesty až na vrchol. Dina si svůj život uměla užít nejen díky své umíněnosti, ale i skvělé podpoře manžela a celé rodiny. "Člověk se musí naučit hrát s kartami, jaké mu život rozdá." A ona si vydřela rovnou červenou postupku.

5 22.04.2021

(SPOILER) Laskavý čtenář promine, ale dle mého má kniha až příliš mnoho "šťastných náhod". Po výbuchu uvízne skupina dá se říct náhodných kolemjdoucích ve sklepě a jako na potvoru se zachrání téměř vše, co nabízí nedávno zrekonstruovaný hrad. Mají dostatek jídla, pití, osiva, zvířat a dokonce jako na potvoru i geigerův dozimetr a experta přes radiaci. Skupina dle hluchého rádia usoudí, že celá planeta je v troskách, a to přesto, že k jejímu zničení by bylo zapotřebí mnohem víc bomb které by explodovaly v notné výšce. Namísto, aby se jali prozkoumávat okolí a zjistili, kdo přežil a případně "vyplenili" co zbylo (viz. paralela s Dnem trifidů), tak se skupina rozhodne vesele na hradě hospodařit. Do party s vidinou povyražení přiberou i dvě ženy, které naštěstí nemají žádný problém s polygamií a poctivě muže střídají v obšťastnění. Kniha místy dost nudila a stránky jsem raději četla křížem, aby byly rychle za mnou.

5 30.01.2021

Nemám ráda střílečky, nemám ráda gangsterky. Tohle je ale naprosto jiná kniha. Je to kniha o smyslu pro rodinu, je to kniha úskoků, laskavostí a mazanosti. Je to podle mého nejlepší kniha, jaká byla napsaná. Popis života dvou generací gangasterů, které vycházeli z reálných skutečnosti. Příběh napsaný tak pravdivě, až z toho mrazí. Doporučuji. Tuhle laťku už jen tak někdo nepřekoná.

5 16.09.2018

Ideální čtenář této knihy by měl být biolog, epidemiolog nebo přinejmenším chemik, protože obsahem je především souhrn odborných hypotéz, které jsou nadřazeny celkovému ději. Námět zajímavý, potenciál pro tuctového čtenáře jako jsem já ale promarněn.

4 05.08.2022

Autora jsem objevila díky jeho nezapomenutelným přednáškám, které z 120% vychází z jeho knih. Tak trochu jiný cestopis, který se více než nudnému faktickému popisu krajiny věnuje lidem a jejich příběhům. Místy doplněné zajímavostmi, konec místy ztrácí dech ale i přesto kniha pobaví, zaujme a hlavně potěší.
Doplněné krásnými ilustracemi Tomski a Polanski.

4 27.03.2022

Zvláštní kniha. První polovina se dost vlekla a už už jsem měla pocit, že z té proklaté chudoby není cesty ven a že knihu odložím. Když v tom se stane něco nečekaného. Zbohatnutí a život se rázem obrátí naruby. Vše, co dříve bylo vzácné a neměnné, bylo rázem dosažitelné a mnohdy ještě víc. Obě knihy spojuje jedno - půda, která je neměnná. Je to zdroj života a všeho bohatství. Místo, kam se v dobrých i špatných chvílích vracíme. I pro dnešní svět, je tam řada poučení. Když nebude země, nebude života..

4 02.04.2021

Naprosto zbytečná kniha sepsaná z autorčiných názorů, kterakto se jako matka pěti dětí pasovala do experta na pořádek. Hlavní nosnou myšlenkou je, že každý by si před smrtí měl po sobě uklidit (tedy s tím trávit tu trochu života, co mu ještě zbývá), než to nechat po smrti na ostatních.
Odnesla jsem si z toho dvě moudra. První, že každá věc má v bytě své místo a to druhé si nepamatuju. Za mě ztráta času.

"Černoši jsou převážně příjemní lidé. Měl jsem s nimi prozatím málo co dočinění, neboť se stýkám pouze se sobě rovnými či s nikým, a ježto sobě rovných nemám, nestýkám se s nikým."

Ignácius obtloustlý ale sečtělý mladík, který žije se svou matkou, se zhruba první polovinu knihy zabývá svými mongoloidními teoriemi nad zvráceností soudobé společnosti. Shodou absurdních náhod se však dostává do dalších absurdních situací, potkává absurdní postavy, která ústí v další absurdní vývoj, který v druhé polovině knihy naprosto graduje.

Knihu jsem zhruba v její polovině odložila, neboť mě neskutečně vytáčel přístup Ignácia k životu a fakt, jak mu to všichni tolerují. Naštěstí jsem se k ní vrátila a naprosto nelituji. Dokonalý překlad Jaroslava Kořána.

4 04.05.2019

Jedna z těch knih, které se vám naprosto dostanou pod kůži. Jedna z těch knih, u které vás zamrzí, že co nevidět skončí a vy musíte zvířetovi lidi opustit a nechat je odejít. Bude mi chybět tragikomický kluk jménem zvíře, jeho aktivistická parta, chození po rozpálených uhlících, čekání na apokalypsu a lekce francouzštiny od Má. Nikdy bych nevěřila, že smrduté uličky indické v kombinaci s Bhopálskou tragédií ve mě zanechají něco diametrálně odlišného než smutek a lítost, jako naději a úsměv.

4 09.12.2018