freejazz
komentáře u knih
Deti v daždi
Dušan Dušek
vianočný darček. to najlepšie, čo sa mi mohlo stať je súhra sviatkov a termínu vydania. takto sú Vianoce dvakrát krajšie.
a kniha? dosť podrobné záznamy toho, čo sme si v nedávnej dobe odžili. s krásnou hrou slov a obrazov, s pripomienkami neviditeľného sveta, ktorý nosíme hlboko v sebe a ukazujeme ho zasa iba sami sebe - Dušan toto dokáže prekonať a predstavuje svoj svet aj nám - asi preto, aby sme sa v tom našom vedeli zorientovať a nestratiť.
jednoducho krásna kniha na ktorú sa oplatilo čakať.
Kto sa smeje naposledy ...
Erle Stanley Gardner
jako přestávka mezi knížkami o.k. už aby byly Vánoce, snad na mně Ježíšek nezapomene.
ale jo, je to klasika a na klasiky se nemá nadávat. taky nenadávám, ale je to spíše úplná oddechovka, něco jako ty románky z červené knihovny, co teď zaplavují vánoční pulty. kdybych to nečetl, nic se nestane.
Playback
Raymond Chandler
áno, oddychovka. a Phil Marlowe ako čistý ľudomil, to sa podarilo. v každom prípade lepšie ako celá krimi produkcia našich telekanálov, hoci v tom strašnom zošitovom vydaní z roku 1973, ktoré tu ani nie je zaznamenané, je to prudko odpudzujúce balenie.
Prinesené búrkou
Ivan Kolenič
nebol problém získať status bohéma v tej dobe. niekedy stačili dlhé vlasy a výtržnosti po nociach. veršami ma nikdy nepresvedčil.
a keď sa ma raz v kníhkupectve pýtali, či máme Prinesené búrkou, odpovedal som, že hej, ale že Odviate vetrom je lepšie.
Láska Adama a Evy II.
Jean Effel
a pretože ten, kto sem toto dielko vkladal, urobil zásadnú chybu a rozdelil ho na dva samostatné tituly, musím dať „zárez“ aj sem:). všetko ostatné som napísal k prvému dielu (https://www.databazeknih.cz/knihy/laska-adama-a-evy-i-135082).
Nápady laskavého čtenáře
Michal Viewegh
kedysi dávno som čítal knihu s podobným názvom aj s podobným námetom, takže v prípade Viewegha ide slušne povedané o recykláciu. a je fakt, že z jeho verzie si nepamätám vôbec nič a dokonca ma prekvapilo, že napísal aj takéto knihu:)
Vabank
Henri Charrière
logicky po Motýľovi musel prísť na rad Vabank. tiež putoval z ruky do ruky a bol aj predmetom mnohých rozhovorov, v ktorých dominovalo najmä porovnávanie s Motýľom. už to nebolo také fascinujúce ako trestanecká kolónia, ale pre nás, neustále oblbovaných kdejakými dietlovinami to bol nádherný únik do sveta, kde malo slovo svoju váhu.
Samuel Fritz
Kamila Šimková Broulová
mám rád staré mapy. a tak som na nete objavil mapu Amazónie, vydanú v roku 1707 vďaka starostlivosti jezuitov. a dostal som sa k menu Samuel Fritz. len pár letmých nazrení do života a obrovského diela tohto skromného misionára vo mne vzbudillo samozrejme zvedavosť. takže som si našiel knihu, oslovil autorku a potom zistil, že mám doma aj ďalšiu z krásnych kníh o objavoch.
úžasné, čo všetko dokázali ľudia s nedokonalými prístrojmi, prakticky bez vybavenia, v cudzom a často nepriateľsky naladenom prostredí.
a úžasné, na čo sa podujali naši vedci v čase, keď už sa všeobecne malo za to, že všetko už bolo objavené a popísané...
vďaka, toto bol pre mňa veľmi príjemný zážitok. a idem študovať ďalej.
Testament pana Tena
Vladimír Sís
holoubátko pěti vůní...nezapomenutelné. knížka byla pohlazením, budu ji muset vydolovat z tajných regálů knihovny a znovu prolistovat.
Mé svatby, cizí pohřby
Zdeněk Rosenbaum
až se z toho stala posedlost - Rosenbaumem i nakladatelstvím profil, díky kterému jsem četl hodně zajímavých knih.
hezký ponor do duše...
Tragické hľadanie života: Dušan Makovický: Život a dielo v dokumentoch
Tomáš Winkler
veľmi smutné čítanie o osobnej tragédii vzdelaného človeka. mohli by sme ho nazvať moderným Európanom v pravom zmysle toho označenia. lekár, trochu filozof, tak trochu svetobežník, no najmä hľadač. poznal sa s Masarykom, pracoval pre Tolstého, pri ktorom sa zoznámil s Čechovom a Gorkým, spolupracoval, ale sa aj sporil so slovenskými intelektuálmi. určite videl za roh.
oplatí sa čítať, pretože to nie je farbotlačové podanie našich nedávnych dejín cez osudy významnej osobnosti, ale veľmi hlboký ponor do stavu vtedajšej spoločnosti.
lenže ako tak pozerám na náklad, knihu sotva niekde objavíte...
Deväťdesiatdeväť bielych koní
Peter Jilemnický
toto je opravdu osvěžení a jiný pohled na autora, ukradeného propagandisty komunismu a vychváleného do nebe a vnucovaného mládeži, které neměl co říct. i když kritický realizmus a sociální témata zpracoval mistrně, žil v jiné době. a opravdu, možná nějak podobně by se odvíjel i Wolkrův život a jeho tvorba, kdyby neskončil tak předčasně a blbě.
31 songů
Nick Hornby
„Nicku, letos jsi ještě neudělal žádnou knížku! Co s tím uděláme?“
„Tak jo, já něco splácám.“
oni lidi si to koupí, když uvidí, od koho to je.
nejde jenom o to, že hudební vkus autora je mi na hony vzdálen, prostě britští hooligans a jejich subsvět mě nikdy nebral, radši bych se usadil u Muramakiho a utonul v jeho jazzové kolekci. v této slátanině se zrtácí i to, co je na Hornbym tak příjemné - hra se slovy a situacemi, smysl pro humor, radost ze psaní...
Deníky, dopisy, vzpomínky
Ferdinand Peroutka
no, mohli jsme mít důstojného prezidenta... jenomže lihově – demagogický stát se šokialistickým zřícením na čele s komickou polibdírou přes své po zuby ozbrojené dědky milicionáře, v Moskvě školené dogmatiky a po krvi bažící lůzu rozhodl jinak. a jak se tak dívám, dodnes jsme se s tím neodkázali srovnat... líh, krev a nenávist nás provázejí neustále.
poučné čtení, ovšem velmi těžké a výživné. toto není kniha na jedno odpoledne na pláži, od čtenáře vyžaduje také trochu těch znalostí...
Brány vnímání
Aldous Huxley
není každý den neděle. a tohle mi vůbec nesedlo. nějak mě problematika drog nebere, jsem opojen životem:)
Jak se zbavit starostí a začít žít
Dale Carnegie
kdysi dávno...
přesto jsem si zapamatoval, že 99 % problémů vzniká v mojí hlavě. a lety jsem se setkal s mnoha lidmi, pro které nebyl problém vymyslet jakýkoliv problém:) dneska kolem sebe vidím samé kluby řešitelů - problémů, které by nevznikli, kdyby o ně tolik nestáli:)
knížka, určená především pro Carnegieho pěšáky, jak získat určité dovednosti a jak se cítit hodnotněji než jiní otroci kolem. přesto v ní šlo především o manipulaci s lidskou myslí a oblbnutí peonů, kterým slíbili, že když padnou v boji za větší zisk, bude na ně milostivě pamatováno.
(a nebylo. nikdo už nezná jména těch, co uvěřili. zůstalo jenom jméno toho, co hlásal nové náboženství.)
Zostať nažive a iné texty
Michel Houellebecq
niekedy pred rokom som si túto knihu kúpil za pár drobných. začal som ju čítať a potom som ju prekladal z miesta na miesto a nakoniec s inými knihami dal do police... trištvrte roka som ju hľadal, aby som ju mohol dočítať:) a minule som len tak siahol do knižnice – a, aha ho!, bisťu, hľadaný Houellebecq sa našiel.
nie je to práve najvhodnejšie čítanie do vlaku, ale na druhej strane, opakovaným čítaním niektorých statí si človek môže aspoň čo-to zapamätať.
v prvom rade nie som presvedčený, že len depka, dezilúzia, chudoba, zima a svrab dokážu z obyčajného priemerného ľudka vyrobiť génia. nepopieram, mohlo sa to stať. kedysi dávno. dnes nie je problém najesť sa, obliecť sa a aj pod tým mostom je väčší komfort...
Houellebecq nijako neprekročil svoj tieň, stále je sarkastický, skeptický a ladený depresívne.
z celej knihy najlepšie?
Mŕtvi básnici nepíšu. Preto sa snaž zostať nažive (alebo tak nejak, knihu som už zasa kamsi založil:).
Abeceda módy
Fiona Ffoulkes
jistě, jsou lidé, které toto téma zajímá. rozhodně k nim nepatřím, z módních trendů mám legraci. pro mně teda knížka beze smyslu. snad, kdybych se pohyboval v salonech, abych mohl oblbovat svými povrchními vědomostmi stejně povrchní společnost. protože mám pocit, že je to velmi povrchní procházka a zdaleka nedosahuje kvalit takových dějin odívání, které bych si možná někdy, když už nebude co jiného číst, přečetl.
Věci, kterých jsem se nezbavil
Marcin Wicha
asi moc náročný kus, protože od čtenáře se očekává orientace v polských událostech 20. století, které hýbaly společností i rodinami. takže bez doslovu bych si některé momenty nemohl domyslet a pochopit je tak, jak je mínil autor podat.