fruitbueno komentáře u knih
Příběh Dorotky a jejich kamarádů je nádherná pohádka o statečnosti, přátelství, lásce a odvaze. Kniha, která právem nesmí chybět v žádné knihovničce.
Oddechová četba, ke které musí člověk přistupovat hodně s nadhledem. Ideální do vlaku a na nudnou služební cestu.
Hluboký kontemplativní text plný opravdu krásných myšlenek, kterému však trochu schází plynulost čtení a výraznější editorský zásah. Poměrně obtížné čtení pro "nezkušeného" čtenáře.
Variace na jeden příběh, jednu postavu, jedny osudy. Čtení na jedno deštivé odpoledne, které neurazí, ale nenadchne.
Kniha by zasloužila zkrátit. Zápletka zajímavá, střet dvou světů (hodný vs. zlý) z podobných poměrů byl zachycen dokonale, ale děj brzdí řada odboček a zbytečné "vaty".
Velice příjemné čtení o dobách minulých. Pro lidi ze Zlína či okolí to musí být opravdická lahůdka :)
Román je opravdu důmyslný a velice mi připomíná tradici "velkých románů". Ale bohužel se mi zdál neuvěřitelně chladný, za což nejspíš může autorův vševědoucí a časový odstup. Nepodařilo se mi vytvořit hlubší čtenářské pouto. Škoda, námět byl fakt excelentní.
Hodnotím hodně přísně, protože mi nesedl ten pozérský přístup k životu všech sledovaných mládežníků...
Musím uznat, že Jezero mě příliš nenadchlo, přestože stylisticky a řemeslně je text zvládnutý bravurně. Nepřišla jsem na to, v jaké době se děj odehrává, kam přesně ho zařadit v prostoru, ale to by tak nevadilo. Chápu asi, kam autorka míří, zachytila osud sirotka pátrajícího po kořenech, ale na můj vkus se to "putování" dělo hrozně povrchně a nahodile. Rozumím, jde o krátkou novelu, která je omezena rozsahem, přesto je dojem pouze průměrný i přes jeho výše zmíněné kvality.
Studentský život je v Otázce za deset vylíčen tak, že se v něm aspoň na malou chvíli pozná snad každý student. Brian jako typický teenager provází svým životem s nadhledem, humorem a poměrně uvěřitelně. Přesto mi příběh přišel dost plytký, v podstatě se v něm nic neodehrálo, děj se posouval od pokusu k pokusu o Alici a čtenáři kromě vzpomínky na mládí asi až tolik nepřinese...
Jedna z nejdepresivnějších knih, které jsem kdy četla. Syrovost zápisů a celková autorčina situace mě velice zasáhla. Musí být hrozné žít v těle, které má tak obrovské limity u člověka, pro kterého je přemýšlení, psaní a literatura téměř životně důležité. Uf.
Kniha s tím nejpromarněnějším potenciálem, jakou jsem kdy četla. Námět opravdu originální, skýtající takřka neomezené možnosti, ale z mého pohledu zahozený někam do škarpy. Velká nuda. Kromě linky s Yannem mě nic jiného nebavilo, nezajímalo.
Abych byla nějak výrazněji uchvácena, musela bych být vášnivou čtenářkou románků pro ženy. Jak s oblibou říkám, Převozníci jsou jak Paralen - neuškodí, nenadchnou. Nebýt čtenářské výzvy, na knihu nejspíš nikdy nenarazím. Body plus za "veselou rodinu", kterou jsem si okamžitě oblíbila.
Je hrozné retro číst tak po deseti letech knihu, o které jsem poprvé slyšela na výběrovém semináři ve škole :) Kamenný řád mě bavil, nářeční prvky byly parádně osvěžující a děj vyvážený. Další díly už čekají.
Mohlo by to být poměrně dobré čtení nebýt naprosto neživotných dialogů postav (vždyť tak mluví kniha, ne živí lidi, proboha!), odkazů na jiné knihy, prapodivných postřehů a komentářů hlavní postavy.
Shrnuto dvěma slovy: Americký kýč. Body za vykreslení atmosféry a spád děje.
Dlouho jsem se do knihy nemohla začíst a když už se to stalo, bohužel mi četba nesedla. Mám teď zvláštní sérii knih s výborným potenciálem, který je ale zaseklý někde na půl cesty s jeho využitím. Zvláštní, ale pravdivý je další z nich.
Neupírám knize čtivost a neuvěřitelný drajv, bohužel se však ukázalo, že (už) nejsem cílová skupina a kniha mě neoslovila tak, jak by asi měla.