fruitbueno
komentáře u knih
Konec kruhu
Tom Egeland
Náběh na vyšší hodnocení rozhodně byl, akorát za poměrně fatální nedostatek jakékoli dobrodružné knihy považuju prakticky nulovou akci. Šifra je o třídu lepší...
Principálova dcera
Jostein Gaarder
Už dlouho jsem se u ničeho tak nebavila. Vynikající knížka s originální zápletkou a plná příběhů! Taky bohatá na myšlenky, no zkrátka unikát, který stojí za to číst.
Snědla dětem sladkosti
Martina Formanová
První díl mě bavil asi o trochu víc, ale i tady nechybí nadhled, humor (tolikrát deklamovaný, že?!) a ironický odstup. Autorku to činí víc než zajímavou.
Další prevít? Jen to ne!
Simon Brett
Jen bych se opakovala - viz předešlé komentáře. Dále tuto sérii nečtu a vracet se ke knihám nebudu.
Fejsbuk
Ondřej Hejma
Generační výpověď známého zpěváka a publicisty. Kupodivu mi nevadil slang, který mi běžně vadí, a naopak jsem ocenila nadhled, zpětné komentáře a takovou tu "vlastní nepřiposranost" sám ze sebe.
Bleděmodře pruhovaný
Tereza Tomanová
Až do toho neuvěřitelného zvratu jsem si říkala, že to je klasická lovestory, kterých se v regálech knihovny válí tuny. Pak mě knížka ovšem upoutala, načež to celé efektní pointování ale jaksi vyprchalo a zase se to stočilo k průměru. NAVÍC! Jsem jediná, kdo si všiml opravdu odfláknuté redakční práce (překlepy, gramatické chyby, chyby v odsazování - kazí to dojem jako blázen!)?
Muž, který přežil Lidice
Zdeněk Mahler
Strohý, úsečný styl plný dialogů z novely dělá sousto na polovinu odpoledne. Chybí trochu prostor na emoce, úvahy, ale na druhou stranu ten odosobněný styl s Lidicemi spojenými byl možná účel.
Trpké povídky
Václav Koubek
Kraťoučké povídky "ze života". Sympatické, ale trochu jako Paralen - neuškodí, nenadchne...
Skutečná událost
Emil Hakl (p)
Jednoznačně nejstravitelnější kniha, kterou jsem od autora četla!
Pašerák snů
Daniel Krhut
Protože už jsem si odpila svoje, už jsem ze dostala z fáze beat generation (každý jí prošel a díky bohu za to, že já jen teoreticky, prostřednictvím knížek), mám k této knize jenom jeden nepatrný postřeh... Mi hrozně sedl ten odstup, s jakým autor na minulé doby pohlíží. Ten ironický a sžíravý nadhled, za který se nestydí - ba naopak. Jinak povídky veskrze standardní, poplatné věku a poetice. Být mi o deset - dvanáct let míň, ocením je víc.
Povídky jazzového věku
Francis Scott Fitzgerald
Dojmy smíšené, některé texty (Tulipán, Velbloudí zadek, Něco bílého dorůžova, Podivuhodný případ Benjamina Buttona, Londýnský Tarquinius, Sedliny štěstí) byly nadprůměrné, ty jiné mě spíše nudily. Nicméně můžu všem vřele doporučit pro styl, lehkost a nadhled vyprávění.
Přes matný sklo
Petra Hůlová
S Petrou Hůlovou budu mít navždy problém, sám pán ví proč. Hrdinové, nebo spíše nehrdinové, této knihy mi byli místy až protivní, stejně jako ten odstup od vyprávění, od emocí, od pocitů. Nemám takové chladné knihy ráda prostě. Ondřeje bych nafackovala, postavila nohama na zem a nechala ho vyráchat v každodennosti; jeho matku jsem kupodivu snášela lépe, ale i tak mi něčím vadila. Asi jsem moc přízemní, nevím, podruhé bych knížku číst nechtěla.
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
Jůů, to byla jízda :) vynikající příběh, který utekl než bys řekl grál. Na můj vkus hodně spekulací, hodně detailů, ale proč ne.
Poslední dopis od tvé lásky
Jojo Moyes
Průměrný román s milostným tématem. Nějak mi samé ty nevěry, intriky a novinářské prostředí (chíchá) nepřirostlo k srdci, nicméně pro čtivost a celkem svižný děj dávám 3*.
Moravská rapsodie
Jaromír Konečný
Chce se mi napsat, že to je škvár nejvyšší ligy. Jenže i slovo škvár jako by bylo urážkou. Nesnáším přetvářku a tento knižní výplod si hraje na něco, co není. Tělní tekutiny tečou (stříkají) proudem - a to je důvod k vydání knihy. Bravo. "Ich-zpověď nesmělého knihomola Romana" nikdy více.
Prázdné místo
J. K. Rowling (p)
Na ne-potterovskou knihu od JKR jsem se hodně těšila, byla jsem zvědavá, jak se popere s námětem zcela mudlovským ze současnosti. Panoptikum maloměsta, které stvořila, mě docela zasáhlo ve smyslu, že bych všechny ty postavy nechala postřílet :) na druhou stranu tím asi autorka dokázala, co chtěla: vylíčit znuděnou střední třídu maloměsta, pro kterou je nejdůležitější komunální politika a spory o kořeny města. Vedle hrdinů (hrdinů?) mě taky vytáčel ten bolestný rozpor mezi dospělými a pubertálními postavami. Na druhou stranu mi teď došlo, že to je právě to, co autorka chtěla - vzbudit jakékoli, i když negativní emoce. Tak či tak, nic z toho nemění fakt, že je Rowlingová vynikající, opravdu bravurní vypravěčka a odvedla mimořádnou řemeslnou práci.
Oční kapky
Lenka Procházková
Těžký průměr a to jsem ještě hodně mírná. Svižný děj (podpořený četnými dialogy), bohužel trochu stereotypní a o ničem. A vlastně nevím, která z postav mě iritovala a vytáčela víc. Jestli Pavla nebo Jakub - oba dva krajně nesympatičtí, ploší a nepřesvědčiví. Škoda, potenicál byl.
Šestý smysl
Ivan Landsmann
Nuda k uzoufání, jediné, co mě bavilo, že autor zcela úmyslně a nahlas vyslovuje marnost nad marnost svého počínání. Landsmann by měl opustit rovinu emigrantskou, zevlářskou, začít něco dělat a psát o tom něčem. Umí to a bavilo by mě to.
