Fuckenbrau
komentáře u knih
Holomráz
Štěpán Kopřiva
Další z děl mistra Kopřivy, ke kterým se rád vracím. Tentokráte autor zavítal do fantasy vod, a vyšel s tím celkem s nadhledem. Sakrasmus, černý humor, postavy jsou veskrze svině, klasika. Akorát se tam nestřílí, ale kouzlí, či se ubližuje nějak jinak. A je to celkem funny.
Noir: Detektivky v komiksu
* antologie
Tak bohužel za mě spíše zklamání. Vím že udělat dobrou povídku na pár stránkách je obtížné, ale od tak osvědčených jmen jsem čekal víc. Nechám to chvíli odležet a pak tomu dám druhou šanci a uvidím.
Negalyod
Vincent Perriot
Tak tohle mě bavilo. Zas tak moc jsem od toho nečekal. A dostal jsem fantasy scifárnu, ač nic okatě nevykrádající, tak příjemně evukující krásné světy Moebiovi, tak vlastně i Incalí.
Plusem je opravdu úžasná kresba, kde si autor vyhrál s neskutečným množstvím detailů. A vlastně na to, kolik to má stránek, tak mě bavila i jednoduchost příběhu.
Dracula (komiks)
Bram Stoker
Ač sám jsem trochu rozdílnými verzemi legendárního Draculy v comicsu přeplněn a možná i znuděn, tady jsem neodolal. Dobré jméno Georgese Bessa vyhrálo a já si řekl, že po Bílém Lámovi skusím tedy i Draculu. No a udělal jsem dobře.
Atmosférická rozmáchlá victoriánská kresba, kde můžeme obdivovat různá gotická zákoutí hradu či hřbitovů, stejně tak i nespoutanou transilvánskou divočinu.
Ač notoricky známej příběh, atmosféru to prostě má!
Upíří rytíř 3
Pat Mills
Tak tahle death metalová jízda vůec nezpomaluje! Trochu jsem se obával, jestli nepůjde úroveň série dolů, ale ani náhodou. Naopak je zde snad ještě víc násilí, krve, oplzlostí, nahoty a já vlastně nevím čeho ještě. Jisté je jen to, že je to ohromná zábava. Scénář se nám trošku rozblemcnul a sledujeme docela dost dalších osob, ale jedno je společné. Neskutečná nadsázka a černý Millsův humor. Spousta narážek a já jsem si pak dohledával některé z postav, abych zjistil, proč získali tu čest, znovuzrodit se v pekle pánů Millse a Ledroita!
Ledroitova famózní kresba je tentokráte naprosto omračující! člověk může hodiny zkoumat démonické prostředí a různé gotické vychytávky. Jakoby člověk četl comics od Bosche, není náhodou, že se tam zcéna z triptichu přímo objeví!
Tohle dílo má za následek jednu věc! Po přečtení po smrti budete chtít jít do pekla!
Linka
Max Bubakoff (p)
Ale jo! Na českej comics hodně dobrý, spokojenost! Napsáno to je velmi slušně, je tam dostatek násilí i sprostých slov. Některé situace co jsou na hranou mě přijdou trochu nemotorně naroubované (aby to bylo prostě fakt za hranou), ale když v tom příběhu na konci se všechno propojí a zapadne do sebe, tak je to fajn. A některé kapitoly jsou vlastně celkem nepříjemné, občas dost černej humor, to já rád.
Kresba není úplně excelentní, ale zas atmosféru to má. Jednotlivé příběhy jsou v barvě a hlavní motiv je v příjemných temných barvách.
Jediný co mě mrzelo, že jsem už snad někde na začátku uhodl pointu.
Providence
Alan Moore
Origo zpracování úžasné, kresba i obálky. Odkazy na povídky Lovercrafta paráda, znalece to potěší. České zpracování, no to je neuvěřitelné co se všechno nepovedlo...
Příběh.. no je to těžkopádný, ještě když člověk čte ty deníkové zápisky za každou kapitolou.. za celkovej pocit dávám průměr, ale možná to změní odstup či druhá četba třeba za rok.
Punisher MAX: Vánoce na odstřel
Jimmy Palmiotti (p)
Tři krátké vánoční příběhy s Punisherem, ale mě to nesedlo. Scénaristicky ty příběhy nebyly nějak super zpracované, a to ani od mého oblíbence Aarona. Některá nápady se navíc nezávisle na sobě opakují (když vánoční Punisher, tak je jasné že se přece převlíkne za Santu a pak bude kydlit). A ani kresba mě nijak nezaujala, u prvního příběhu mě přišla vyloženě slabá.
Působí to na mě celé poněkud odflákle.
Upíří rytíř 2
Pat Mills
Pokračování kde úroveň vůbec nejde dolů. Heinrichův a Rebeky příběh se nám zaplétá. Do toho sledujeme různé intriky, boje mezi pekelnými klany. Vždy jde jen o krev! Precizní alegorie plná narážek. Mills se nebojí provokovat, někomu to může sednout, někomu nemusí.
Co ale sednout každému musí je ta Ledroitova kresba! Jako by jste místo comicsu čuměli do Boschova tryptichu posledního soudu.
Už teď se těším na další přečtení,kdy si budu vychutnávat a prohlížet všechny detaily, které mi při prvním uspěchaném čtení unikly.
A nezapomeňte, v pekle jde čas naruby!
Upíří rytíř 1
Pat Mills
Pate Mills je vysoce kontroverzní postava a tady, tady je utržený ze řetězu! Kolikrát mu třeba slovutný kreslíři odmítli jít kreslit, protože jeho scénáře ve Sláinovy byli na ně už moc. Moc brutální. Tady ale našel soukmenovce v Ledrotiovy, a ten se toho tedy nebojí!
Takže vysoce alegorický příběh, kdy lidi po smrti jdou do pekla, a podle toho jak zhřešili, se z nich stávají zrůdy (není tedy náhodou, že jedny z největších sviní jsou bankovní makléři). Peklo je rozděleno na rozličná území, které obývaji vampíři, vlkodlaci, zombie a jiné stvůry.
A my pozorujeme děj, kdy sledujeme trochu netypickou lovestory esesáka Heinricha a Židovky Rebeky. Tedy oba dva jsou již po smrti a v pekle stojí proti sobě. Najde si k sobě jejich zakázaná láska cestu?
No a co se týče výtvarna, tohle je prostě masakr největší! Stylizované gotické předpeklí, flotily drakonických lodí, vše jak z triptichu od Bosche! Brutální souboje, krev a useknuté údy. Díky velkému formátu si člověk vše může dokonale vychutnat a prohlédnout. A že je třeba si prohlédnout každý detail, každou zrůdu na pozadí!
Počítání mrtvých
Kevin Eastman
Sláva nazdar výbuchu!
Na tyhle jatka jsem čekal od roku 1997, kdy vyšlo první číslo legenární Crwe a v rubrice Nusený výsek jsem se dozvěděl o Bodycountu. Že s Ninja želvama to bylo trochu jinak, než nám tvrdí ten seriál. Že přišli z masakrózního comicsu, kterej rozhodně nebyl pro děti.
No a extra brutální Bodycount, tedy česky Počítání mrtých, sólovka Raphaela s Casey Jonesem je toho nejlepším případem.
Otevřete comics plný veselého explicitního násilí, kde létají části těl, kusy hlav i čelistí. Kde vysejí z břišních dutin střeva a hlavní hrdinové šlapou po tunách vystřelených nábojnic. Dost fajrujou výbuchy a o psychouše zde není nouze. A ani o pěkně prsaté a husté typanky.
Jednoduchý děj, střílečka, vybuchovačka a prostě vysvačovačka, je pocta legendárním hongkongským filmům Johna Woo. Do přímočarého Eastmanova scénáře Bisleyho magoří kresba v jeho nejvyší formě (ještě než se stal líným jak prase). Klasicky zakomponované vtípečky a různé chujoviny. A atmosféru dotváří překlad Dereka Šmída, tyhle hlášky si zapamatujete!.
Pro Lobofans nebo Maskafans povinnost!!
Jo, na tohle jsem čekal přes dvacet let a bál jsem se to otevřít, bál jsem se, jestli neočekávám příliš. Dostal jsem to co jsem chtěl, zábavnou megakuchačku s jedním zeleným ninjou a maniakem v hokejové masce!
Balónky oběšenců a další hororové příběhy
Džundži Itó
Tak tohle byl masakr! Naprosto precizně udělaná horror manga od Junji Itoa, autora profláklejch a smradlavejch RYB. Devět úžasně a realisticky kreslených povídek, plus jeden bonus. No realisticky kreslené... realistické zrůdy a ruzné hororové lidské mutace je asi protimluv, že?
Co ale mě zaujalo nejvíc, je naprostá originalita příběhů. Nikdy netušíte, jakým směrem se bude děj ubírat, jistě, je to Japonsko a tam mají trochu jiný náhled na svět, ale stejně..z té originality jsem byl nadšen, takže mě moc ani nevadila občasná nelogičnost a naivita (pokud v mangách sledujeme zamilovanou dvojici, tak tam je vždy kotel naivity a klišé).
Tohle se Crwi povedlo, trefa do černého. Navíc mistr Itó je sympaťák, stačí mrknout na youtube na videa s ním.
Pri čtení jsem si vzpoměl na takové borce jako Max Andersson, Thomas Ott, Daniel Clowes a dokonce Ivan Brunetti.
Jinak hutnost povídek a hnusu se stupňuje a na závěr si to čtenář užije. Pri čtení Velectěných předků jsem se zajíkal, jak to bylo vychytaně nápadité a odporné. No a povídka Tuk, jejíž název vypovídá sám o sobě (povinná četba pro všechny adolescenty trpícím akné), tak zde už ten hnus doslova stříká na čtenáře ze stránek.
Asfalt
Štěpán Kopřiva
Když jsem si Asfalt přečetl jako mladej, moc mě to zas nebavilo. Čekal jsem jednoduchej nářez ála Zabíjení. Ale tohle bylo jiné, propracovanější, složitější. Vrátil jsem se ke knížce po pár letech, co jsem všechno zapoměl a čuměl, co je tohle za skvost. Skvěle propracované, akční, brutální a zároveň strašná sranda.
Pak jsem si ještě pořídil audioknihu, kterou čte L. Král a to už je pak ta nějvětší bomba!
Barakuda: Kniha 5 a 6
Jean Dufaux
Mě tahle série neskutečně bavila a jsem nadšený, že už to je venku komplet. Protože si to chci všechno přečíst hezky všechno najednou.
Taky si myslítě, že by tohle mohl bejt námět pro kurevsky dobrej seriál?
Atlas zemí, které neexistují
Nick Middleton
Geopolitická témata miluju a tohle bylo naprosto parádní. Perfektně zpracovaná kniha, která nám stručně představí každé z 50 neuznaných území a ve člověku to samozřejmě vzbuzuje touhu, dozvědět se víc iformací. Takže pak člověk dál pátrá a cestuje na mapě světa a vyhledává další (smutné) informace.
Zpracování je luxusní, včetně stylových výřezů obrysů daných území.
Úklady vrtkavé štěstěny
Roy Thomas
Tak tady je vše ještě(už zase) v pořádku!!
Kladný bod za Conanovův vlasovej stajl, jako v původních sešitech ze sedmdesátek.
K čemu je dobrá válka?
Ian Morris
Bohužel, moje QI nebo snad schopnost soustředění zapříčinila, že jsem si toto nemohl vychutnat. Vždy jsem dal tak 5 - 7 stránek a musel četbu přerušit a nechat na další den. Je to moc zajímavé, ale také pro mě těžko stravitelné.
Ideální čtení na tajňáka do práce.
Démoni balkánské války (komiks)
Zdeněk Ležák
Tohle jr příběh o zatčení prvního (Evropského) válečného zločince v období po druhé světové válce. Navíc vyšetřovatel mezinárodního trestního tribunálu Vladimír Dzuro je Čech.
Comics vychází z autorovy obsáhlé knihy, tedy zde máme zjednodušený, mrazivý, přesto nesmírně zajímavý vhled do evropské historie konce minulého století.
Stručně je vysvětlena historie národnostních konfliktů v Jugoslávii, dále se staneme svědky genocidních zločinů.
Zbraně metabarona
Alejandro Jodorowsky
Musím dát za půl. A to z jednoho důvodu. Zatímco první příběh, Castaka, je takovej ten klasickej mix, který na od Jodorowského milujeme. Brutální sci-fi, kde není nouze o nekonvenční násilí, zohavovaní se, vraždění, sex, vynucenej sex, genocídování (nejen celejch planet), incest a tak dál. Zatímco Metabaronovy zbraně, druhý příběh, jsou (také autorův kalsickej mix) takové ty "ezopíčoviny a metapíčoviny" a ten děj je vlastně o ničem. Podtrženo tím, že Charest, ač je kresba samozřejmě luxus, to stejně za pět let nebyl schopnej dokreslit (já se fakt divím, že někdo s ním do toho jde, kolikátej comics už nedodělal?). I když Janjetov je dost důstojná náhrada.
A Des Pastoras, to je samozřejmě nádherná kresba. Ten se pro to kreslení masakrování žen a děti snad narodil.