Galloway
komentáře u knih
Vrány
Petra Dvořáková
Čtete občas těžké příběhy? Já si sem tam něco dám a pak mi nějakou dobu trvá, než se z toho vzpamatuji. Toto je další takový příběh.
Příběh vypráví o dvou dospívajících dívkách Katušce a Baruně. Už jenom z podoby těch jmen musíte vytušit, že něco bude špatně. Starší dcera je maminkou upřednostňována, je ve všem dokonalá.
Mladší Baruna dělá naopak všechno špatně a také si za to nese své tresty. I když je to úplně obyčejná dívka, vlastní matka ji tak psychicky týrá, až na sobě i tato dvanáctiletá slečna začne vidět všechny chyby a stydět se před okolím.
Její otec není o nic lepší. Na popud matky se nebojí Barunu zmlátit jak žito. A nechci ani vědět, kam by jejich vztah otec X dcera mohl pokračovat, kdyby kniha neskončila. Oba rodiče mě neskutečně vytáčeli, a dokonce i dokonalé Katušce jsem měla chuť sem tam jednu střelit.
Příběh nakonec neskutečně vygradoval a poslední věty jsem obrečela. Ještě teď mám v sobě plno emocí, protože vím, že tento příběh se může odehrát klidně za zdmi vedlejšího bytu, domu.
Je mi líto i učitele “Froda“, který určitě zbytek života bude mít v hlavě myšlenku: „Mohl jsem udělal víc…“
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Skvěle napsaný thriller, kde se prolíná přítomnost s minulostí.
V minulosti Nora objeví tátovo velké a dost nechutné tajemství. Následně celý život bojuje s tím, že není jako on, i když po něm nejspíše zdědila trochu toho špatného (možná víc než jen trochu). Nejhorší okamžik byl ten, kdy se její táta těšil, až ji zaučí “ve svém koníčku“.
V přítomnosti je Nora úspěšná doktorka, žije sama a po vlastní rodině netouží – nechce předat dál geny svého otce. Je přesvědčená, že nikdo neví o její minulosti, ale opak je pravdou. Někdo to ví a nyní začal vraždit stejně vypadající dívky, jaké měl rád její otec. Také je vraždí stejným způsobem.
Asi v půlce knihy jsem měla jasný tip na vraha – ten byl špatný. Přišel druhý tip – taky špatný. Vrátila jsem se k tipu číslo 1 a zase špatně. Opravdového vraha a důvod toho všeho jsem nerozluštila a poslední stránky hltala. Pokud máte rádi thrillery, tohle prostě musíte přečíst.
Dej mi pokoj
Petra Štarková
Děkuji moc autorce, která mě oslovila, zda bych si tuto knihu přečetla.
Příběh šestí lidí není vůbec jednoduchý – alkohol, domácí násilí, drogy… Nejhorší na tom všem asi je, že toto může být klidně příběh váš nebo vašich sousedů, a ani o tom nemusíte vědět. Stačí jen pár špatných rozhodnutí společně s pár špatnými náhodami.
Obdivovala jsem Dušana, kterého mi zároveň bylo i strašně líto z přístupu jeho rodičů.
„Copak nechápeš, že máme kvůli tobě zničený život?“ Hláška rodičů, ale co on? Mladý muž, který skončil na vozíku. Jak se má cítit on? Jeho boj byl obdivuhodný.
Dál mi bylo líto Josefa. Neumím si představit život s tímto problémem a zároveň část mě obdivuje i jeho, jeho boj s touto úchylkou/nemocí. Jeho příběh by mě zajímal i po skončení knihy, jak to s ním bylo dál, zda celý ten boj zvládl a nevzdal to.
Kdo mi byl samozřejmě úplně odporný je alkoholik Luis. Je smutné, že takové typy lidí člověk potkává. A Táňa? U ní to bylo takové střídavé – lítost s odporem.
Celkově se mi moc líbilo, jak se šestice postav prolíná a spojuje. A i když to bylo těžké téma, knihu jsem slupla během dvou dnů.
Co mi ale vadilo byly překlepy a chyby v textu. To bohužel tuto knihu trochu kazí.
Paní jara
Leandra Sold (p)
Těšíte se na jaro? Na první paprsky, které zahřejí vaši tvář? Už nedočkavě vyhlížíte první sněženky vyčuhující ze sněhu?
Pojďte si ten čas zkrátit s touto nádhernou knihou.
Vzhled této knihy je až neskutečný. Krásná obálka je totiž jen začátek. Vesna a Star mají vlastní barvu stránek. Ale nejkrásnější jsou květiny, které vás provází každou stránkou! Už jenom tím jsem byla uchvácena. A pak přišel samotný příběh!
Text je tak krásně a lehce napsaný, že mě čtení unášelo na něžné vlně. Autorka umí ve správné chvíli přidat i pořádnou drsnost, surovost a zlost.
Když píši tuto recenzi, ještě pořád zpracovávám tolik emocí, které nedokáži úplně popsat. Jsem nadšená celou knihou, něhou příběhu, bolestí Star a lidí, kteří byli vyloučeni z normálního života, kdy jejich život byl jen bojem o přežití.
V tuto chvíli je těžké vybavit si, který příběh mě natolik pohltit, kvůli kterému jsem cítila tolik krásných emocí. Musím říct, že kam se hrabou ořízky na knihách, protože tenhle vzhled knihy je božský. Můžu říct, že tuto knihu si zařadím mezi své srdcovky, kam patří například i Měděný jezdec. Doufám, že se brzy dočkáme pokračování.
Propast času (remake)
Roman Bureš
Představte si následující situaci:
Studujete na vysoké škole, ale zrovna máte prázdniny, které trávíte na vesnici v domě po babičce. Ráno se probudíte a máte v plánu jediné: v klidu si vypít kafe na balkoně. Když ale vyjdete ven, změní se vám život! To, co jste znali, je pryč – vesnice je v čudu a místo ní se zde nachází hluboký les. Kolem vás začnou běhat Římani, rytíři a chlupatí sloni…
Tento příběh naštěstí nepatří vám, ale Toně. Svět se rozpadl a znovu složil. Toňa se tak setkává s různými lidmi z různých časových období. Hlavní hrdinka často bojuje o svůj život, občas jí pomůže velké štěstí, občas pouhá náhoda a občas její studium historie.
Jak to nakonec s Toňou dopadne? Zemře? Zůstane pouhou otrokyní ať už středověkých lidí či Římanů? Uvidí ještě někdy své rodiče?
Na některé otázky neznám ani já odpovědi, ale zato vám můžu říct, že to byla skvělá jízda, při které jsem se těšila na každou další stránku. Děj mě pohltil a skvěle ho dokreslovala mapka, která postupně odkrývala známá místa.
Mými oblíbenci se stali jak samotná Toňa, tak i Selena z budoucnosti či Lucius. Kdo mi pil krev, byl určitě Hauptsturmführer Kurtz.
Budu také doufat, že naše budoucnost se nebude vyvíjet tak, jak to proběhlo zde.
Chci se s vámi ještě podělit o pár citací z knihy:
ŘÍMANÉ V KOSTELE
„Co je, hrome, tohle?“
„To je místní kult. Je to tu všude, ve svatyních mají i jeho sochy. Chlap na kříži, sundávání chlapa z kříže, chlap, který táhne kříž.“
„Jaká sekta může uctívat odsouzeného zločince? Navíc to mají nakreslené blbě. Kdyby mu takhle probili dlaně a nárty, utrhl by se.“
ČLOVĚK Z BUDOUCNOSTI V PRAVĚKU
„V životě jsem neměl ženskou! A když přede mnou konečně nějaká roztáhne nohy, je to víc opice než člověk!“
„Doprdele! Takovej zasranej paradox!“
Ráj mrtvých dětí
Roxann Hill
Hned první kapitola mě dostala do kolen a říkala jsem si, pokud to takhle brutálně bude pokračovat, asi si budu muset dávat trochu pauzu. Byla to hranice pro můj žaludek.
Nicméně příběh se docela zklidnil a začalo samotné vyšetřování. Hlavní hrdinové mi občas přišli až moc naivní – Anna jako bývalá policajtka, se občas nechá pořádně napálit a přichází jedna nakládačka za druhou.
Do vyšetření sebevražd se ještě zamotává zneužívání dětí a tato část byla taková nedořešená, takže doufám, že se v ní bude alespoň okrajově pokračovat.
Ačkoli v Boha nevěřím, kostely, církev, jeptišky, mniši apod. ve mně zanechávají velký pocit tajemna a zvědavosti. Takže se opravdu těším na další díly a doufám, že to nakonec hlavní hrdiny svede k sobě.
https://www.instagram.com/turnovapetra/
Zimní lidé
Jennifer McMahon
Chvilku mi trvalo, než jsem se do příběhu začetla. Problém asi byl pohled více lidí a navíc ještě různá časová období.
Po začtení jsem se už od knihy nemohla odtrhnout. Knihu jsem také přestala číst večer, protože poté, co se ve skříni ozývalo škrábání a hlavní hrdinka tam někoho našla, začala jsem se v noci bát.
Celkově bych příběh shrnula jako pojednání o neskutečné bolesti ze ztráty svého nejbližšího, a tak silná touha po jeho návratu mezi živé, že se za určitých podmínek může podařit navrátit mrtvého na chvíli zpět. Co když ale nastane krveprolití a dotyčný se vrátí už napořád? Co to s daným nemrtvým udělá?
Celý děj nabíral grády a konec byl skvěle vysvětlený a pořádně strašidelný! Knihu doporučuji všema 5 hvězdama, co mohu dát, a doufám, že “náměsíčník“ nikde neběhá.
Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
Tak tohle se Darcy opravdu povedlo.
Daniel se dostal z ulice díky svému bratranci Kylovi. Ten ale takový dobrák není, jde mu hlavně o peníze. Daniel to později sám pozná…
Když dostane nabídku na práci na tajemném sídle, které je zapomenuto, váhá, ale zkusí to. A nyní se rozjíždí ten skvělý tajemný příběh s majitelem domu. V domě se objevují obálky se vzkazy, aniž by Daniel kohokoli viděl. Na zahradní domek mu někdo v noci ťuká. Děj skvěle graduje a celý ho opět zamotává Kyle, který popravdě zamotal hlavu i mě ohledně Brana, majitele domu. I já nakonec váhala o dobrotě tohoto člověka.
Kniha skončí skvělou bitvou s obrovským monstrem, které lační po krvi. Máte rádi duchařiny? Máte rádi pocit husí kůže? Tak začněte číst Darcy.
https://www.instagram.com/turnovapetra/
O dracích a kněžkách
Tereza Kadečková
Opravdu ráda čtu podobné knihy spojené s náboženstvím, protože jen potvrzují mé vlastní smýšlení o této věci.
Máme tu dvé hrdinky – naivní Iris, která věří ve svou Bohyni, věří v zákony, věří, že lidé jsou jen hodní nebo zlí a také věří, že lidé (a hlavně kněží) zákony dodržují. Pokud ne přijde trest.
Máme tu i Keevu, která naopak obchází zákony pro své dobro, jak to jen je možné.
A dále tu máme svět bestií. Tento svět mě fascinoval a skláním se před autorčinou fantazií. Bestiím někteří říkají zvířata. Jsou to lidé, kteří se umějí změnit na zvířata. Jsou určité znaky, podle kterých tyto bestie můžete poznat, například kočky mají v lidské podobě stále kočičí uši, draci šupiny.
Tyto bestie nemají snad právo na nic, jen slouží lidem a jejich život lidem také patří.
A právě i zde přichází rozkol mezi dívkami – Keeva je chovatelka a svá zvířata má ráda, Iris ale vždy bylo vtloukáno, že to jsou jenom bestie, jsou nebezpečné a usilují o vaši duši.
Příběh je skvělý a užijete si ho i bez znalostí předchozích knih (na které teda já určitě budu muset mrknout). Líbí se mi, jak autorka postupně odhaluje minulost obou dívek.
Děj byl napínavý, strhující a bylo opravdu zajímavé pozorovat vnitřní boj Iris, kdy zjišťovala, že svět není takový, jaký si ho představuje, že svět může být i černobílý.
Slzy mrtvé jeptišky
Roxann Hill
Tak se zase vracíme k Anně a Pavlovi. Jejich vzájemná přitažlivost nabývá a já jsem zvědavá, kdy to pořádně bouchne.
Konečně přichází na scénu i dcera Anny. Tato odbočka od hlavního dění se mi líbí a jsem zvědavá, jak to vše bude dál. Zda se Anna se svou dcerou bude moct vídat i přes veškerou snahu jejího otce o opak.
Tento případ jinak začal opravdu zajímavě – žena, která se chtěla stát jeptiškou, byla zavražděna. Okolnosti nás tak různě tahají od jednoho k druhému, vycházejí na povrch různé možnosti, kdo je vrah, ale ty postupně zase upadají. Anna s Pavlem opět dostanou párkrát nakládačku (i když Anna si v tom asi libuje více), až nakonec případ vyřeší. V první chvíli jsem z výsledku vraha byla zklamaná, na tak dobrý začátek mi to přišlo hrozně jednoduše vysvětleno, nakonec se příběh ještě trochu rozvinul, a tím se to celé určitě vylepšilo.
Celkově bych ale řekla, že tyto detektivky jsou takové na odlehčení. A velké plus – čte se to úplně samo.
Severní den
Ondřej Blaho
Už když jsem viděla obal knihy na internetu, uchvátil mě. Poté, co jsem ji měla v rukou, moje nadšení ještě stouplo. Kniha má opravdu krásný obal, který zaujme na první dobrou, a uvnitř se nachází krásná mapa.
Začátek knihy byl pro mě těžký. Ztrácela jsem se v postavách i ději, ale nevzdala jsem to! Čím dál jsem četla, tím kniha začala být zajímavější, napínavější a propracovanější. A odměnou mi nakonec byl skvělý příběh několika osob, jejichž osud se propletl.
Skvělý byl temný a chladný děj, tajemné osoby Stínu, které přišly ovládnout celý ostrov a nemalý zájem ve mně probudili i Předchůdci.
Moc se těším, jak tento příběh bude pokračovat, kam autor mé oblíbené postavy postrčí, a co s nimi má v plánu.
V dalších dílech by mi určitě udělalo velkou radost, kdyby se do knihy přidaly obrázky strojů, občas byl pro mě popis trochu moc jednoduchý a nedokázala jsem si úplně všechno představit.
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
K této knize jsem se vrátila v rámci společného čtení, nečetla jsem ji poprvé. Děj jsem si už úplně nepamatovala, jen sem tam se mi mihla nějaká vzpomínka.
A líbilo se mi to i teď podruhé. Darcy umí navodit tu skvělou temnou atmosféru, kdy se člověku pomalu ježí chloupky po celém těle a čeká na to bafnutí. Příběh se hezky pomalu rozmotává a nutí vás přemýšlet společně s Adrienne, co tedy byla Edith zač – byla to hodná žena, která se ale po tragédii její rodiny stranila okolí, nebo je to zapšklá mrcha, která nyní po nocích straší kolem domu?
Popis mrtvé ženy byl opravdu strašidelný a pokaždé, když skoro Adrienne dostala, se mi zrychlil dech a opravdu jsem všechnu hrůzu prožívala s ní. Jako správný horor měl i tento skvělou závěrečnou scénu.
Jsem zvědavá, kdy někoho napadne natočit film podle těchto knih.
Krev, monstra a cukroví
* antologie
Máte rádi Vánoce? Milujete tu poklidnou atmosféru, kdy za oknem padá sníh, v krbu praská oheň a vy si vychutnáváte horkou čokoládu, medovinu, čaj či svařák?
Já též, ale Vánoce můžou být také pěkně drsné. A o tom vás přesvědčí tato kniha!
Jak už to tak u povídek bývá, každá se líbit nemůže. Start byl ale luxusní.
Hned první povídka mě nadchla a doufala jsem, že to tak bude pokračovat. Nadpřirozené postavy, které tě sejmou, pokud nedodržíš tradice? Nebo si jenom zlobil? Pěkný masakr.
U druhé povídky ale přišel velký sešup dolů, vůbec mi nesedla.
Pokračování pak už bylo lepší a lepší.
Velkou radost mi udělal příběh PAN AU NADĚLUJE s Felixem ze série Kladivo na čaroděje, se kterou jsem se teprve nedávno seznámila.
Skvělá povídka byla i ŠŤATNÉ A VESELÉ – virtuální realita kosmonautů, kde se sejde plno akčních hrdinů.
Asi nedokáži říct, která se mi líbila nejvíc. Psaní některých autorů mi sedlo víc než u jiných. Ale určitě můžu říct, u které jsem se nejvíce nasmála, jednoznačně CO PRO MĚ ZNAMENAJÍ VÁNOCE.
Paroháč Josef, za kterým přišli s dary Tři králové, mě totálně rozsekal. Přemýšlela jsem o nějaké citaci, ale radši ji vynechám.
Celkově jsem s tímto dílem spokojená a při předvánočním shonu tohoto roku se ke knize určitě vrátím. Škoda jen, že povídek není 24, byl by to skvělý adventní kalendář.
Masomlejnek: Srab
Honza Slívka
Po Likvidátorovi jsem se na tohle opravdu těšila.
Jelikož má být Masomlejnek trilogie, je jasné, že to půjde tak hezky pomaličku polehoučku. V první půlce se seznamuje s partičkou lidí, kteří se chystají na vojenský výcvik, aby obsadili a vyplenili Luznou – planetu, kam se má lidstvo přemístit.
Háček je v tom, že Luzná prošla úplně jinou evolucí, skoro vše je smrtící a vrcholoví predátoři? Ti každého straší ve snech. Těšila jsem se na to, až nastanou první chvíle na planetě, všechna videa, která vojáci během výcviku sledovali o tom, co je čeká, mě nabuzovali víc a víc.
A pak to přišlo – masakr střídal masakr. Masomlejnek je opravdu výstižný název, protože tady tekly potoky krve a maso lítalo všude okolo. Byla to pořádní jízda a já se těším na další díl.
Také mi v hlavě hraje pořád jedna otázka o tom, jak si lidstvo o sobě myslí, že je vrcholový predátor. Opak je ale podle mě pravdou…
Dodatek k ději: A já si v jednu chvíli myslela, že Petříčková se nad naším hlavním hrdinou smiluje a bude i intimní chvilka. :-D
Kopírák
Sam Holland
Myslela jsem si o sobě, že mám silný žaludek a vydržím toho hodně. Když jsem ale při četbě musela odložit svoji polomáčenou sušenku, protože se mi zvedal žaludek, zjistila jsem, že tohle je už i pro mě na hraně.
Popisy vražd, z pitevny, mučení, kdy to čvachtá, kosti dřou o sebe a podobné věci jsou hodně detailní, syrový a mě trnuly zuby.
Příběh sám o sobě byl napínavý. Trochu se mi občas pletly postavy. Ale jinak jsem děj hltala. Hlavní vyšetřovatelky mi bylo líto – vyřešit a najít takového psychopata, jsem jí vůbec nezáviděla. Hra na kočku a myč pořádně gradovala!
Z vedlejšího děje s Jessicou jsem měla rozporuplné pocity. Přišlo mi, že jsem něco podobného už četla a zároveň jsem byla moc zvědavá, jak to do celého příběhu zapadne.
Na vraha jsem měla tip asi od půlky knihy, ale do poslední chvíle jsem si ničím nebyla jistá. Závěr celé knihy byl totální masakr. Bylo to trochu zamotané, ale nejvíce mě naštval samotný závěr, kdy jsem měla sto chutí mlátit se do hlavy čímkoli, co bylo poblíž a křičet: „Takhle to nemůže sakra skončit!!!“
Divé ženy
Emilia Hart
Tři ženy. Každá žije v jiném století, a přesto mají plno věcí společných.
Neskutečně silný příběh o boji žen proti mužům. Muži se žen vždy báli a snažili se je podrobit. Ať už se jedná o označení za čarodějnici a následné mučení a upálení, nebo o omezení práv a vytyčení jasného chování žen, až po týrání, ovládání a celkové podrobení ženy v životě muže.
Tyto tři ženy ale bojují a v boji jim pomáhá příroda s jejími obyvateli.
Knihu jsem hltala od začátku do konce. Příběh všech žen byl neskutečný, prožívala jsem s nimi vše – bolest, smutek, stud, znechucení, strach, nevědomost a následný boj a objevení sama sebe, vzdor a najití síly uvnitř sebe.
Skvělá kniha, ke které se určitě v budoucnu vrátím. Silný příběh se silnými ženami.
Zamkni poslední dveře
Riley Sager (p)
Další Sager za mnou a zase to byla jízda.
Vítejte v Bartolomějské! Zde žijí jen ti nejbohatší a nejvlivnější. A také možná nějaký ten vrah?
Jules nemá skoro žádné peníze, žádnou práci, její přítel ji podváděl a nyní bydlí u své kamarádky na gauči. Nyní dostane ale životní příležitost. Vypadá to jednoduše – bude bydlet/hlídat byt v domě pracháčů, než se vyřeší dědictví po zemřelé majitelce, a bude za to placená.
Bydlet na Bartolomějské je sen snad každého. Pro Jules se to ale brzy stane noční můrou. Hned na začátku pobytu jsou jí sdělena opravdu divná pravidla (nesmí za ní přijít žádná návštěva, nesmí strávit noc mimo byt atd.), ale co by pro peníze člověk neudělal. Zničehonic zmizí Ingrid, její nová kamarádka, která také hlídá jeden z bytů. Všichni říkají, že odešla dobrovolně. Jules si ale myslí něco jiného a ponoří se do strašidelné historie tohoto domu. Ingrid totiž není jediná, kdo zmizel. Dům také provází plno tragédií.
Další skvělý thriller, který nutí člověka zamyslet se nad tím, jak bohatí vládnou světu, jak vůbec vnímají obyčejné lidi, a čeho jsou schopni pro záchranu svého života.
Záhada domu Marwicků
Darcy Coates
Do strašidelného domu se přistěhuje Anna, která se schovává před svou minulostí a doufá, že ji nikdo nenajde. Jak se tak ale stává, minulost ji dožene.
Její sousedka Josefína se jí snaží všemožně pomoci a snaží se Annu chránit i před domem. Ta má ale pocit, že ji dům a duch mrtvé ženy ochraňují. Je to ale pravda? Lidé okolo se začínají chovat podivněji víc, než je obvyklé, a samotná Josefína na sobě pociťuje vliv domu. Je čas zasáhnout.
Kniha měla skvělý spád, ať už se jedná o děj se strašidelným domem nebo o bývalého přítele (obě dějové linky ve mně zanechávaly pocit strachu).
Konec byl zase napínavý, adrenalin ve mně koloval, měla jsem stažené půlky strachem a vysvětlení celého příběhu mrtvé ženy překvapující.
https://www.instagram.com/turnovapetra/
Poslední dívka
Riley Sager (p)
Toto byla naprostá bomba! Quincy je Poslední dívka – dívka, která přežila masakr, všichni její kamarádi jsou mrtví. Ona si ale tu jednu hodinu, kdy se tato hrůza stala nepamatuje.
Quincy se tak nějak se svým životem vyrovnala (s pomocí vína a Xanaxu), pak ji ale navštíví další Poslední dívka Sam. S tou přijde i strašná zpráva – úplně první Poslední dívka spáchala sebevraždu. Co je na tom ale pravdy?
Sam se mi nelíbila od začátku. Nutila neustále Quincy do stresových situací, dostávala ji do problémů a já absolutně nechápala, proč ji sakra nepošle někam. Postupně padá vina na samotnou Sam – je možné, že by zabila první Poslední dívku? Mezi touto dějovou linií čteme i to, jak postupně probíhal Quincy den, kdy všichni zemřeli.
Za celou knihu jsem měla tolik pochybností i o samotné hlavní hrdince. Říkala jsem si, že to není možný, že snad ona je nakonec ten vrah, to ona zabila své kamarády.
Ano, bylo to někdy dost psycho. Ale co na tom bylo to nejlepší? To šokující odhalení, kdo je tedy vrah. Když už zbývalo pár stránek do konce a já už VĚDĚLA, tato kniha mi ukázala, že nevím vůbec nic, a čelist mi spadla podruhé!
https://www.instagram.com/turnovapetra/
Virtuální realita
Martina Mátlová
Pořádně jsem si nedokázala představit, do čeho jdu. Ale musím říct, že mě to neskutečně bavilo a moc jsem si knihu užila!
Hlavní hrdina Zachariáš je opravdu (řekla bych až bravurně) popsán. Často jsem měla chuť, mu nafackovat za to, jak se choval ke své mámě a ke svému okolí. Pak zase přišly chvíle, kdy mě dojímal a já s ním soucítila každý okamžik. Nedokáži si představit situaci a emoce, které musí nastat v tak mladém (samozřejmě i starším) věku, kdy se stane taková nehoda. Ten boj s tím, jak to zvládnout a zvládnout i přijetí svého okolí, musí být neskutečně těžký. A autorka tento boj dokázala popsat dokonale.
A pak tu máme detektivní příběh. Dlouho jsem čekala, abych zjistila, v čem tkví ten háček. Nakonec je to vlastně jednoduchý problém, který mě také bavil a dodal příběhu zase jinou šťávu. Jeden ze záporáků mě sakra překvapil.
Kniha ve mně vzbudila plno pocitů – Annu jsem milovala za to, jaká je. Zachariáše jsem chtěla profackovat a zároveň jsem ho litovala, za což by mi jeho postava minimálně vynadala. Denisa a Vanda mi byly nepříjemné a dotěrné. Otec Zachariáše byl sobec a jeho matka zase extrémně ochranitelská, což se dá v dané situaci pochopit.
Celkově musím knihu zhodnotit, že mi strašně moc dala. A konec? Konec mě opravdu dojal a já fandila a bojovala za Zachariáše do posledního odstavce.
Co mi trochu chybělo a na co jsem se těšila více? Poznávání více virtuálních světů, více možností, co se dá na všech serverech dělat. Ale to by bylo pro děj nepodstatné.
Je mi až líto, že jsem tuto knihu dočetla a musím opustit Zachariáše a Annu!