Gandalfek
komentáře u knih

Asi nejobtížnější kniha na četbu, kterou jsem přečetl - a nejen že nelituji, ale smekám. Asi je to první kniha, kterou nečetl můj mozek, ale po nějaké době musela kormidlo převzít "duše". Běžně by můj mozek totiž pitval každé slovo, každé sestavení věty - ale zde to není možno! Leckdy jsem některým slovům nerozuměl (tak podivně byla šroubovaná), jindy mi vadily obraty ("sedl na kůň)... pak se ale cosi zlomilo a já začal vnímat jakousi poetiku slova. Jako bych četl cosi v neznámém, ale povědomém jazyce. Oč více jsem tápal v chápání slov, o to více jsem vnímal prožitek. Nádhera - ale do školních osnov bych ji nedával, k té knize člověk musí dozrát.


Mám pocit, že postava, která bývá spojována s onou lidskou bestií - tedy Jakub Lantier - je snad jedinou postavou v knize, která si svou bestii v sobě uvědomuje a bojuje s ní. Ostatní postavy přitom mají svou bestii v sobě taky: bohatý stařík prznící svou schovanku, manžel, který zavraždí ze žárlivosti, žena, která spřádá vraždu manžela, jiný manžel, který tráví ženu kvůli penězům, dívka, která kvůli nenaplněné lásce nechá vykolejit vlak, a to nezmiňuji nevěru, schovávání důkazů k soudnímu přelíčení, pomlouvání, bití manželky či partnerky, karban apod. Nakonec nejčistší je prosťáček, který ač nevinný, bude odsouzen... Zajímavé je také sledovat počátek globalizace - ve vlaku máte nejen Francouze a Angličany, ale i Američany, svět se začal zmenšovat...


Z počátku dost rozvláčné, místy nudné, ale pak děj začal nabírat takový spád, že téměř nešlo přestat číst. Příběh působí velmi věrohodně - doslova jsem se propadl stoletími - a za ten zážitek to stálo.


Dostal jsem, přečetl a půjčil dál. Humorně popsané poslední měsíce života člověka, jehož okolí totálně prudí všemi těmi moderními změnami, které jsou proti selskému rozumu. Nerudný dobrák se srdcem na pravém místě, s jasně definovanými hodnotami, který šmahem (a mnohdy neprávem) odsuzuje všechno (a všechny) nové, co se mu postaví do cesty. Jedná zkratkovitě a je to mrzout každým coulem, ale když opravdu o něco jde, stojí nepochybně na té správné straně. Oveho si nemůžete nezamilovat. Autorovi se povedlo humornou formou upozornit na celou řadu nešvarů dnešní doby, kterých si možná občas všimneme i my, ale ve spěchu nad nimi mávneme rukou. Ove si všímá, Ove už nikam nespěchá...


Kdysi mne úplně nadchla, zanechala stopu, ale pomalu nazrává čas si ji po více jak 1 letech znovu přečíst :-)

Právě čtu dětem před spaním a je vidět, že od mých dětských let neztratila nic na atraktivitě. Je to taková stálice a zjevně baví jak holky, tak kluky. No a obrázky pana Borna, bomba!


Nadčasová vztahovka. Ani za těch 30 let jsme se ve vztazích moc neposunuli. A to i přes možnosti, které nová doba přináší. Při čtení mne až mrazilo.


Příjemné vtipné i smutné čtení - přesně na pomezí mezi lechtáním a poškrábáním. Člověk se začne smát i tam, kde mu přebíhá mráz po zádech. Krásné postřehy, neotřelá přirovnání, výborný nápad.


Toho autora mám čím dál víc rád - a nesoudím, zda je to zrovna touto knihou. Je-li nejlepší, jak se zde uvádí v komentářích, netuším, ale mně se líbila a moc - ale skoro bych řekl, že se mi jiné četly lépe, oproti tomu tato má přesah, plna moudra.


Celá knížka skvělá, ale přiznám se, poslední dvě stránky jsem nepobral. Kdo byl v místnosti? Co bylo v sudu? A jak to celé ovlivňuje hlavní myšlenku knížky?


Ne, že bych se 100% informací a postupů v knize souhlasil, ale takových 85% beru. Třetinu člověk dělal intuitivně i před tím, další část se holt budu muset naučit používat. Určitě přínosná publikace.


Věrohodná sonda do Německé historie. Nežil jsem tou dobou a přesto mám po přečtení této knihy pocit, že jsem leccos nasál. Něco, čeho se jen tak nezbavím... něco, čeho se ani zbavit nechci. Bylo by fajn, kdyby si někdo dal tu práci a zmapoval díla, která by podobným způsobem člověku zprostředkovala výlety časem tak, aby na sebe období navazovala - ten pocit dá člověku víc než fakta a data z hodin dějepisu. Na jednu stranu jsem měl místy pocit, že by se celý román dal zkrátit, na druhou stranu mne mrzí, že skončil a člověk neví, kam se děj ubíral dál.


Poutavý příběh plný intrik, kdy do poslední chvíle netušíte, jak to se všemi dopadne. K tomu na dvou třech místech narazíte na takřka básnický popis, po jehož přečtení máte v hlavě plastický obraz, na kůži cítíte vlhkost a chlad přicházející bouřky a v uších očekáváte každou chvílí zahřmění.


Komentář "evelýny" přesně vystihl i mé pocity. Není, co bych dodal. Ta kniha mi taky ukázala Jana Lucemburského v jiném - příznivějším - světle. A jednání české tehdejší šlechty mi v mnohém připomíná i dnešek.


Koupil jsem víceméně omylem a trochu se děsil kulis 2. sv. války. Příběh mne ale doslova pohltil. Fí! Bavily mne osudy snad všech postav, které se postupně vzájemně proplétaly do konečné mozaiky. Kniha ve mne vyvolávala celou řadu otázek - od života nevidomých, přes některé historické detaily - například přítomnost Bělogvardějců v Berlíně (dosud jsem žil v domnění, že za 2. sv. války už neexistovali), až po techniku radiového vysílání. Jen mne trochu mrzelo množství překlepů - když jsem si já všiml cca 10, kolik jich v knize asi je? Vždy mne vytrhly z příběhu...


Tuhle knížku by měli fasovat s prvním důchodem všichni... a občas do ní nechat nahlédnout i své okolí. Koukám teď na své rodiče trochu jinou optikou. Knížku jsem předal mámě, a doufám, že ji alespoň v něčem inspiruje. Vytkl bych snad jen jakousi urputnost a přímočarost - autorka do vás moudrost pere takovou silou, až to škodí příběhu. Na druhou stranu cílová skupina to možná tak potřebuje - jednoduše a přímočaře bez matoucích objížděk ala politická prohlášení, jež mají za cíl spíš zmást než něco prozradit.


Výpověď o několika letech života autora mne zaujala nejen svou otevřeností, ale i stálostí a nadčasovostí určitých hodnot, které jsou v člověku zakódované. V té knize je spousta věcí "cítit", i když se o nich přímo nepíše.
Jak píše janucha, je L. V. trochu sebestředný (patriarcha) a občas používá podivný slovosled (dle mne použil i pár slov ve významu, ve kterém jsem je ještě nikdy neviděl, neslyšel, natožpak použil), ale neřekl bych, že by nějak moc upřednostňoval syna před dcerou (první půlku knihy ho teprve dělají či očekávají (tedy tam spíš mluví o dceři), ve druhé je ho víc, ale to už tak bývá, že mladšímu dítěti se věnuje více pozornosti - už proto, že jak dáte dítě do školky / školy, ztrácíte nad částí jeho dne přehled).
Ke komentáři uživatele WEIL - Možná chtěl autor názvem říct, že zplozením syna tvorba chlapce nekončí, ale začíná, a že chlapec "se dělá" i poté - jeho výchova, vedení, vštěpování hodnot, osobní příklad apod. Ale kdoví, zda to tak autor myslel...


Pokud lze život v knize popsaný brát jako skutečnost byť jen z poloviny, pak to žití v dané době muselo být peklo pro každého, kdo si ho uvědomoval. Poutavé, leč místy dost depresivní čtení nejen o Bostonu před cca sto lety. Ve zkratce: kdo má moc, má peníze, kdo má moc a peníze, ovládá zbytek světa... a že někdo nevinný skončí na popravišti, to je přeci detail.


Nádherné pomalé čtení, při kterém se mi vybaví hlas autora - a to i přesto, že jsem jej z éteru už dlouho neslyšel. Je někde uložený v mé hlavě a kdokoli čtu jeho řádky, nevnímám v hlavě svůj hlas, ale Františka Nepila. To nejsou slova a věty, to je cosi hebkého,co vás pohladí tak nějak uvnitř. A ty obrázky od p. Svatoše to celé jen podtrhují.


Pro mne velmi zajímavá knížka. Autor zde popisuje své kroky v zahraniční politice, své obavy, svá varování evropským státníkům. I pod dojmem této knihy jsem přesvědčen, že ač pro republiku udělal mnohé, byl by výborným prezidentem v době míru, nikoli v krizi. Jestliže Sovětský svaz hrál své hry, Západ své a Němci, Poláci a další zase své, působí vyprávění Dr. Beneše, který jezdil na Východ i na Západ a jednal a jednal - a dle svých slov Stalinovi "pravdivě a upřímně" říkal vše, stejně jako to předtím a potom opakoval "upřímně" i v USA a jinde - jako boj s větrnými mlýny. Také je zajímavá kapitola týkající se referenda (vyvolané českými a ruskými komunisty) na Podkarpatské Rusi a jejímu odtržení od Československa - ač byly jasné záruky jak ze strany Západu, tak SSSR, že Československo bude obnoveno v předmnichovských hranicích.
