Gi-Gi
komentáře u knih
Kroniky prachu: Pár stránek navíc...
Lin Rina
zajímavý výlet i duše spisovatelky a autorky. fakt se mi to líbilo, a těch pár kapitol navíc, bylo to prostě super. pohledy postav, jejich vznik a náhled na ně :-D
Věc Makropulos
Karel Čapek
jak je to starý, tak je to dobrý. obecně čapka můžu ve všech jeho podobách, je "brutálně" nadčasový. Tady jsem se jen musela smát, nad shodou okolností, když Marty vysvětlovala, že "bohatý nikdy nemá dost a chudákovi stačí málo". Tak se to trefilo do kauz. Jinak Emilia je prostě, dle slovníku dnešní doby, vyhořelá a na jejím přístupu k životu je to znát. ale nádhera. včetně morální debaty na konci. :-D
Dům žen
Catherine Cookson
Tak tohle byla depresarna jako hrom. 5 generaci žen, které jsou nešťastné uvázané nedobrovolně ve svazcích či rodinných vazbách. Ten konec to nevyvážil.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
(SPOILER) Nejdřív ji přečetlo jedno dítě (za 2 dny) pak druhé dítě (za 3 dny) a tak jsem si říkala, že si ji přečtu, zvlášť když i mi cyničtí potomci plakali jak želva. A je to tu plakala jsem též. Super. Potřebovala jsem oddech, ano víte, že pár spolu skončí a ano víte, že to nebude easy. Draky miluju a jsou přínosem, a jak se říká jinde: všechny legendy jsou pravdivé.... Jinak ano, z některých knih si autorka půjčila něco, našla jsem jich několik, ale na druhou stranu zkombinovat je v tomto duchu je fakt dobrý a popravdě, vymyslíme někdo z nás uuuuuplne originální příběh?
Píseň o Viktorce
Jaroslav Seifert
Osobně mám radši jednotlivé kratší básně od Seiferta, nicméně při přečtení této skladby člověk až tají dech, vyobrazení jsou jasná, a poznáte v nich jednotlivé postavy, rozervanost, lásku. A přitom je to "jen" pár veršů
Fangirl 1
Rainbow Rowell
Budu za černou ovcí a beru to. Radši klasický text než tohle, nějak mne to zklamalo, nemám nic proti komiksům, ale tohle zpracování mezi nesedlo. Možná je to tím, že mám "přečtených" 200 stránek a nic. Nic nevím, nic jsem si nepřečetla, nic to ve mně nenechalo , jen pocit, proč to tisknou.
Pán much
William Golding
(SPOILER) Dala jsem 3.5, ale vlastně za to, jak na mě ta knížka působila. Vlastně mě děsila a nejhorší je, že tomu i věřím. Že se v lidech tváří v tvář nebezpečí a zoufalství objeví zvířátko, někdy pomůže vyhrát, někdy může způsobit to, co na ostrově. U dětí je to ještě horší.
Vikomt, který mě miloval
Julia Quinn
Klasická "výmaz" kniha, nad ničím nemusíte přemýšlet, od začátku víte, jak to dopadne. Otázka je, kudy se tam hlavní hrdinové dostanou. Ale i tyhle knihy jsou potřeba, protože pomáhají vypnout, nasadit připitomělý výraz a nemuset řešit nic
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
Trvalo mi dlouho než jsem se k ní dostala, ale když už jsem začala, šlo to jako po másle. Napínavé čtení, a jak už několikrát padlo, spojení Hunger games a upírů má své kouzlo. Samozřejmě je tam láska v mnoha podobách a přátelství. I rozkol a nutnost si vybrat a zjištění, že padouch není jenom padouch, že klaďas není jenom klaďas, že jako žena, neví co chce atd. Prostě to má znaky dobré knihy.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Jako drsný ,syrový, ale vlastně krásný. Jak já v něm některé lidi vidím
Nezdolná
Karen Lynch
Po dlouhé době super fantasy se spoustou kladných postav a hrdinů, jednodušší děj, ale snadno sledovatelný, od začátku jasný...a haleluja žádný sex (nedivte se, některé knihy jsou fakt horší než 50 odstínů) má i rozvíjející se romantickou linku, prostě super....
Gazely
Patrik Hartl
(SPOILER) Dalo mi to zabrat, jak jsem byla nadšená z prvoka a 15 roku lásky, tak tady jsem narazila. Vyloženě na sílu. Ve své podstatě první tři kapitoly vyloženě negativní, alespoň z mého pohledu. Víkend to vlastně nezlepšil, jen zhodnotil, že se mají fajn... No, chvíli si dám oddech.
Penelopiáda
Margaret Atwood
(SPOILER) Na mě to působilo úplně odlehčeně, nadsázka, nikdo neví jak to bylo, tak prostě Meneláos byl pařez a tchyně zmrazila koule i Heliovi. úplně oddechovka to nebyla, ale nadhled mrtvé Penelopy byl skvělý. Přirovnání k vodě mě taky oslovilo. Navíc jsem ocenila, že Atwoodovou bych podle psaní nepoznala. Někdo "jiný" toho jména totiž napsal příběh služebnice. Zajímavý kontrast.
Síla obsidiánu
Petra Martišková
(SPOILER) Jak jsem psala už u první knihy, nepoznáte, že to nepsal zahraniční autor, oceňuji velice centrum děje v Praze, ale i zmínky o dalších místech u nás "doma", která mohou být a jsou zajímavá (btw. proč si neudělat výlety podle knihy Petry Martiškové, když hráči počítačových her i ze zahraničí můžou jezdit k nám?). Letělo to, děj jel jako dobře namazaný stroj. Anna je mi sympatická a přiznám se, že jsem přežila i tu chvilku "romantiky" a že ji tam bylo tak akorát - musím se totiž přiznat, že v některých YA knihách je to romantiky tolik, že nevím, jestli nečtu erotický román, a už mi to dost vadí. Tady akorát, zdravé vztahy, včetně kočkování a provokací, zdraví mladí lidé, ne ideální a jen růžový, ale i občas naštvaní, smutní, protivní. Paní Martišková... Hluboká poklona.
Spáčka a vřeteno
Neil Gaiman
Takže proč to vlastně číst: 1) Gainman 2) ilustrace 3) je to krátký, dáte to za hoďku 4) úplně super staronová storka ( to, že je to za čtvrté, neznamená, že je to nejmíň)
Neviditelná knihovna
Genevieve Cogman
Jak někteří psali, že to nebylo ono... Mně se to líbilo až tak, že se těším na další díl. Zajímavá myšlenka Knihovny i použití Jazyka. Irene je mi vyloženě sympatická, fakt jsem ji fandila a jen jsem se modlila, aby autorka ukončila hlavní zápletku v tomto díle a já věděl alespoň něco. A povedlo se za mě super
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Moje první setkání s autorkou, a hned luxusni. Osudy těch tří jsou neuvěřitelné. Alžběta mi byla víc než sympatická. Autorčina schopnost popsat složité situace prostými, ale výstižnými slovy mě občas až rozesmála. Cituji" děda umřel. Od té doby jsem neměla ráda šišky s mákem a babi Kralova vánoce." To je přeci tak ze života... Je v tom všechno.
Vzpomínky na Afriku
Karen Blixen
zajímavý popis života v africe z počátku 20. století, vlastně je tam i spousta drsného, ale tam to patří a bylo skvělé, že to hrdinka a autorka přijala a uměla to převyprávět tak, aby to čtenáře zatáhlo mezi lvy téměř po století.
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Tak tohle mě dostalo, jako poslední dvě kapitoly jsem už měla tucha... Ale i tak. Clair mě úplně odzbrojila, těch Clair, které v ní žijí...
Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
taková lehčí literatura, člověk se zasměje, ale že by to byla legrace od začátku do konce, to se říct nedá, rozverná literatura ale k létu patří