gleti komentáře u knih

Mentalita hrdinů mi byla natolik vzdálená, že jsem z jejich jednání nebyla moudrá ani po přečtení knihy.

4 26.10.2018

Obtížně se vystupuje z rozjetého autobusu, přestože jede krajinou, která se vám nelíbí. Pak jedině pohroma vás vykopne ze zaběhnuté zaprděnosti.

9 26.10.2018

Tenhle komentář se nepsal lehce, protože kniha mě zanechala ve velikém zmatku. NIKDY, opravdu nikdy bych si nepomyslela, že někdy, byť v duchu, řeknu zlatý komunismus. Takováto bída nebyla v českých vesnicích ani v sedmdesátých, ne to bože v devadesátých, (i když tehdy se začaly objevovat první výraznější sociální případy, které neměly třeba na elektřinu).

Pokud jde o machismus, čišící téměř z každé stránky, moje vesnické sestřenice by s těmito šovinisty pěkně zametly. Netuším do jaké míry ovlivnil jejich sebevědomí socialistický přístup k rovnoprávnosti žen, ale jedna vedle druhé by jim daly, co proto.

Zpátky ke knize. Syrovost vyprávění svědčí o hloubce Édouardova úmyslu vypořádat se s minulostí a s přijetím rodičů i přes jejich nepochopení.

3 20.10.2018

Pokud někdy někdo měl sexy mozek, byl to určitě tento filozof a ne nejmenovaný expremiér. Člověk, který vydupal myšlenku ze sebe tupější hlavy.

8 03.10.2018

Agatha je sázka na jistotu. Hutná atmosféra, oběť, kterou byste s chutí zavraždili sami a famózní Hercule. Co víc může čtenář chtít?

11 02.10.2018

Milá knížečka.

Ale vysvětlujte pak dětem, když to jde u tučňáků, proč to nejde u lidí? Proč se hloupé zákony staví nad rozum a cit?

8 02.10.2018

Výborně napsaná kniha, která se mi nelíbila, protože odráží pohled ateistů na boha. Svým způsobem mi připadala stejně tendenční jako jakýkoli jiný výklad světonázoru. Od nositele Nobelovy ceny jsem čekala víc.

1 25.09.2018

Mowat přibližuje své bádání od prvotních předsudků po adoraci svobodného, ale ohroženého tvora.

5 25.09.2018

Fíha, to teda byla jízda!

Nikdy by mě nenapadlo, že mě budou fascinovat osudy obskurních hrdinů, kterým bych se v reálu vyhnula kilometrovým obloukem. Podobně, jako když narazíte na něco slizce ohyzdného, před čím si dlaní zakryjete oči, ale skrze prsty hypnotizovaně zíráte na odpornost.

4 23.09.2018

Na Zastaveních Yariva Sapira není nic pozoruhodného, až na jejich otevřenost. Autor před čtenářem nic neskrývá, žádnou nedokonalost či chybu, jíž se dopustil. Snad právě proto si ho čtenář oblíbí.

3 18.09.2018

V této knize klade Patrik Ness před své hrdiny překážky, které je mohou zničit. Vždyť postavit se svému okolí a zachovat si vlastní integritu mnohdy nezvládnou ani dospělí natož adolescenti. Obě roviny - jak reálná, tak fantaskní se v zobrazování temnoty doplňují. Přesto se hrdinové nevzdávají své naděje.

3 08.09.2018

i špioni jsou vlastně jenom lidé

2 18.08.2018

Zarazilo mě, jak autor dokáže výborně postihnout různorodé mužské charaktery (i když mi připadá, že představitelé anglické šlechty popisuje klišovitě - přece nemohli být všichni arogantní kreténi), tak ženské hrdinky podává jak přes kopírák - vesměs nepříjemné semetriky. Takže se ptám, jestliže se o hlavním hrdinovi říká, že nerozumí ženám, není to spíše autor, kdo tápe?

2 28.07.2018

Zajímavý příběh o člověčí temnotě, která naštěstí nezanechá čtenáře utopeného v beznaději. Ano, člověčenstvo páše příšerné věci, přesto, řečeno s klasikem, jsou věci pro které stojí za to žít.

5 20.07.2018

V každém manželství jsou karamboly. Jde o to, abyste z nich společně vybruslili a byli si oporou.

3 19.07.2018

Tahle kniha stojí a padá s překladem, z kterého Petr Kopet vytvořil majstrštyk. Je pravdou, že Lennon svým dílkem, kdy si s textem kouzlí kaleidoskopickým způsobem (otočí písmenka a vznikne nový obraz) poskytl parádní podklad.

2 19.07.2018

Autoři mistrně ovládají své řemeslo, i když se drží klišovitých schémat thrileru, dokáží udržet čtenáře v napětí.

1 18.07.2018

Výborná oddychovka. I když mi chování některých postav připadalo přitažené za vlasy, líbilo se mi, jak Puzo odlišně vystihl charaktery záporáků. Ostatně ke konci rozdíly mezi hrdinou a padouchy mizí.

4 18.07.2018

V poslední době se vyrojilo několik podobných knih. Willové měli smůlu, že jsem je četla jako třetí v pořadí a protože nejsem cílová skupina, AY literatura mě trochu otrávila a knihu jsem nedočetla.

2 17.07.2018

Od Boulleho jsem (zatím) četla jen dvě knihy; Planetu opic a Most přes řeku Kwai; obě výborné, přesto si z nich nejvíce pamatuji (v obou případech) závěrečnou pointu, z které mrazí.

9 17.07.2018