Gordonlord komentáře u knih

Solidní ohlédnutí za 40 let trvající kariérou české legendy. Plus vidím v tom, že většinu knihy netvoří jen divoké počátky kapely s tím, že posledních třicet let by se projela jen tak aby se neřeklo, ale adekvátní prostor je zde věnován úplně celé kariéře a nenadržuje se žádnému období. Takže v plném rozsahu jsou zde popsány i nedávné roky.

Samozřejmě je publikace zaměřena na fotografie na úkor textu, ale naštěstí tohle nepřesahuje do roviny laciného tahání peněz z fanouškovy kapsy bez větší snahy. Suma sumárum, slušné bio.

4 06.06.2024

Poslední díl Drenajské ságy vrací na scéna Skillgannona a Drusse. Klasika nepřemožitelných borců je naštěstí obohacena o postavy, jako je obchodník Stavut, který je nedopatřením vržen do role hrdiny, na kterou evidentně nemá, ale nějak se s tím musí popasovat. A jeho dějová linka, ve které se spřátelí s divokými Zkřenci, je k nezaplacení skvělá. Děj nejen odlehčuje a zpestřuje, ale dává mu možnost, aby si čtenář našel nějakou postavu, se kterou se ve světě neporazitelných borců může skutečně ztotožnit.

Dále tu máme samozřejmě skvěle napsané postavy, jejíchž motivy, myšlenky a motivace se mění, stejně tak jako jejich vztahy a osudy. Prostě heroická fantasy napsaná uvěřitelně a bez jakéhokoliv pozlátka, balastu, fan servisu nebo kýče, ale zároveň nepostrádající onen "wow efekt", kdy hrdina z legend nakráčí na scénu.

Tentokrát je to jen o něco zředěné několika linkami a místy, která působila lehce hluše a nezáživně, v porovnání s gejzírem heroických fantasy nápadů, kterými tahle kniha, stejně jako většina ostatních dílů Drenajské ságy, jenom oplývá.

4 15.12.2023

Darcy umí napsat vážně skvělou knížku. Mise v nejvyhlášenějším strašidelném domě, financována Markem - milionářem s tajemnými úmysly, zahrnující Remy, jakožto nadšenou průvodkyni strašidelným domem, sedmnáctiletou majitelku onoho domu, jedno zkušené a ješitné médium, jejího mručivého sluhu a pár dalších postav - má v jejím podání neskutečně barevné a hluboké vyznění.

Umění napsat skvělé postavy, které přímo dýchají životem a nikdy a za žádných okolností nenechají čtenáře chladným, zde opět bohatě zůročila. Motivace, osobnosti a strachy všech zůčastněných se proplétají a setkávají v zajímavé mozaice, donekonečna živené událostmi, zvraty a napětím, gradujícím ve finále, které tentokrát není tak velkolepé jako v knize "Duch domu Ashburnů".

Autorce se již nepovedlo pracovat se závěrem, kde se naplno odhalí zlo a hrdinové přesně vědí, čemu čelí. Zde opadne veškeré napětí i pracně budovaná atmosféra a vy už jen čekáte, kdy a jak hrdinové hlavního zlouna sejmou.

Jinak to byl zase jednoduchý, perfektně napsaný, krásně čtivý a napínavý horor, jednoduchého a odpočinkového rázu, u kterého není možné se nudit. Ba právě naopak - Darcy dovede svojí šikovností vypracovat atmosféru neustálého napětí a gradace takovým způsobem, že je téměř nemožné se od knihy odtrhnout a vy se najednou divíte, kam se těch tři sta stran podělo.

4 13.07.2023

(SPOILER) Že by geniální spisovatel King dokázal poutavě a dobře zpracovat tak jednoduchou zápletku, jakou je prostě jen pochod stovky kluků stále dopředu ? No - nedokázal.

Motivace soutěžících, proč doopravdy podstoupili tohle martýrium, ze kterého vyvázne živý jenom jeden, je vysvětleno sotva napůl a moc jí nevěřím. Stejně tak ani pozadí dystopického světa, původ, smysl a nějaká historie dlouhého pochodu, která by mohla čtení obohatit a osvěžit, tu není.

Je tu jen žoviální tlachání mezi hlavními postavami, sem tam okořeněné smrtí některého ze soutěžících. Tyhle dialogy se nečetly špatně, na to aby to bylo vyloženě otravné, je King pořád ještě dost zručný ve svém řemesle. Ale od poloviny knihy se všechno už jen opakovalo, začalo nudit a navíc po několika dnech nonstop vysilujícího pochodu by diskuze mezi postavami určitě neprobíhala tak uvolněným diskuzním stylem, jak se nám to King snaží podat. Odtud mne už jen zajímalo, kdo to přežije, jak to dopadne a jestli se všechny mé otazníky vysvětlí a zodpoví.

King ovšem nevysvětlil nic a nudu plnou velkých, promarněných šancí dotáhl do konce přesně tím stylem, který jsem už díky tomuhle spisovatelství "na volnoběh a bez námahy" čekal - skončilo to nijak a uprostřed ničeho a rádoby artový konec jsem naprosto nepochopil.
Zklamání.

4 09.11.2022

(SPOILER) Tentokrát mě nalákalo přečíst si knihu, která je ve své podstatě určena striktně pro ženy. Není nad to, prozkoumat nějaké to "zakázané území".

Jedná se o erotickou romanťárnu, která jede naprosto dokonale podle všech stylově-klišoidních pravidel. Máme tady ústřední dvojici, která se nejdřív nenávidí, pak se do sebe bláznivě zamiluje a posléze se muž kvůli své vyvolené úplně změní. Muž je zde vyobrazen jako překrásný dokonalý Adonis a později i jako Mirek Dušín těch nejvyšších kvalit. Prostě absolutní vlhký sen průměrné čtenářky těchto románů. Při erotických pasážích s ním žena zažívá pět orgasmů denně a nekonečné popisy podobných věcí o tom, jak je "ten muž dokonalý proto a proto" spolu s tím, jak je "jeho pták tak tvrdý a pulzující" začaly být ke konci knihy už silně otravné.

Naštěstí toto dílo trochu zachraňuje fakt, že se autorka obtěžovala nacpat svoji knihu spoustou zajímavých dialogů a v rámci onoho klišé i dobrými nápady. Nadto píše neuvěřitelně čtivě, klouže to do hlavy úplně samo a nezdržuje se (většinou) žádnými zbytečnostmi, krom nadměrného množství výše vypsaného.

Díky tomu lze přistoupit na její hru a přehlédnout i fakt, že v kontrastu s dobře zmáknutou psychologií obou hlavních postav je zde spousta logiky či vedlejších hrdinů (například dost sympatický pozdější "Pampeliščin" snoubenec) odkopnuto do hnoje tak strašně příhodným způsobem, jen aby se mohlo pokračovat v dokonalém dívčím snu . Tomu se až dost nepřirozeně přizpůsobilo chování dalších vedlejších postav, které by asi zákonem logiky na děj reagovaly jinak a možná i zajímavěji.

4 07.11.2022

Tady už to pro mne byly jasné 4/5.

Postavy jsou vykreslenější než v prvním díle, děj má větší jiskru a napětí. Kvůli gradaci děje před bitvou Tamáse s Bejonem je Ipille, kdy zároveň Adamant podnikal svoji závěrečnou razii proti Lordu Vetasovi jsem málem nedošel do práce, jak bylo nemožné se od knihy odtrhnout. Opět něco, co mohu přirovnat k literární obdobě heroinové závislosti. Je to tak propracovaná, napínavá a nápaditá fantasy, až to škodí.

Vzájemné vztahy mezi postavami - ať už Adamant versus Lord Vetas, nebo vztah Tamáse a Vlory, či Tamáse a jeho protivníka Bejona, nebo nejasná asi-romance mezi Tanielem a Ka-Poel jsou ukrutné tahounské provazy, které mi nedovolili se od knihy vzdálit na metr. Jakoby nestačil poutavý děj a všechno ostatní co dopadlo na jedničku.

Jen občas se to zadrhlo a po vypjatějších momentech přišlo zvolnění, které nebylo tak úplně nařachané, ale oproti prvnímu dílu už zde nejsou hluchá nudná místa.

Tohle bylo vážně skvělé.

4 15.08.2022

Pro mě mezi třema a čtyřma hvězdičkama. Ale přikloním se k té lepší variantě.

Vykresleností postav je to podobné jako Archiv Bouřné Záře, Jméno Větru, nebo knihy Joea Abercrombieho. Sice ne tak dobré, ale blíží se jim to. Zde postavám občas něco schází, příběh má místy docela hluchá místa, kde jsem se nudil, ale zbytek mě připoutal. Nechybělo napětí ani zájem o další osud postav. Mytologie prachmistrů a systém magie je originální, to bych měl uvést i přesto, že mě originalita pranic nezajímá. Důležitý je příběh, nápady, postavy a schopnost pohltit čtenáře do svého světa. Vše je zde celý level pod výše uvedenými vzory, ale přece jen jsem se bavil.

4 04.08.2022

(SPOILER) Zajímavý objev v Levných knihách na Andělu za 39 kč. Obálka a cena - obojí slibné, v anotaci se uprostřed kanonády chvály od známějších autorů píše něco o heroické fantasy a navíc mi jméno Ivana Kuglerová něco připomíná...že by jedna z knih, které jsem si chtěl koupit ? Nu - šel jsem do toho !

Až doma jsem zjistil, že Ivana je autorkou jednoznačně nejhorší Conanovské knihy, jakou jsem kdy četl (Conan a páni severu). Cimmeřanově mytologii se ani nepřiblížila, Conana samotného upozadila a děj se vlekl studenou nudou od začátku do konce. S hrůzou co mě čeká tady, jsem se pustil do "Stezek Krve".

No - mnohem lepší. Ivana zde píše velmi úsporným stylem jednoduchých krátkých vět, nezdržuje se žádnými popisy a proto děj plyne šíleně rychle, čtivě a dobře. Psát umí, člověk se nikdy nikde neztratí a oči slova na stránkách přímo polykají s překvapivou lehkostí.

Přes polovinu knihy jsem se docela dobře bavil. Návrat Tereka Zabijáka naznačoval vážně ohromné věci, Ivanka vykreslila skvělý základ pro vynikající heroickou holomajznu. Jenže bohužel. Nakonec to celé dopadlo jako její Conan.

Prvním průšvihem je - ! UŽ ZASE ! - ten nejotravnější prvek minimálně každé druhé fantasy - obrovský počet naprosto zbytečných postav. Díky úspornému a rychlému stylu vyprávění sice nikdy nezapomenete kdo je kdo a neztratíte o činech postav přehled, ale spousta z nich má dějové linky, které nikam nevedou, mytologii neprohlubují, ani nedoplňují chybějící střípky příběhu a faktů. Spíš naopak - vytvářejí v příběhu díry a nafukují knihu nepotřebnou vatou.

Celkově charaktery byly sice černobílé, ale některým nechyběla jiskra. Nejvíce zajímavý byl v podstatě Ragovid, jehož autorka opatřila sice školometsky podanou - ale pořád rozpolceností mezi dobrem a zlem.

Ten horší průšvih nastane ke konci knihy, kdy se Ivaně všechno rozsype jako špatně postavený domeček z karet. Terek Zabiják - hlavní postava, kterou čtenář prostě vnímá jako hlavního cool tahouna, zemře před začátkem finále a konec knihy dotáhnou už jen černobílé postavy, které mě nezajímaly a dostaví se tak pocit vyprázdnění. Finále potom celkově postrádá gradaci a naprosto ztratí ono "momentum", tolik dobře autorkou budované v první půli knihy a mění se tak na plejádu promarněných šancí a čtenářských zklamání, které nepramení z umu napsat originální finále, ale z neschopnosti ukočírovat a dobře pospojovat všechny načaté dějové linky.

Všechny zajímavé premisy tak zůstanou nedokončené, nedomyšlené a nebo je autorka smázne a utne jako když vyhazujete zbytky od večeře do koše.

Stezky Krve na mě tak působí jako nadějná prvotina amatéra, který neumí vystavět dobrý příběh, ale ovládá kvalitně čitelný a odsýpající sloh, tolik potřebný k akčnímu fantasy. Jen by se autorka příště měla věnovat spíš jinému typu fantastiky. V tom heroickém je totiž vážně špatná.

Ale chvíli jsem se bavil, četlo se to fajn, takže i přesto, že se jí postavy i děj nakonec rozsypaly pod rukama, tři slušné hvězdičky.

4 12.04.2022

Mnohem lepší než série o Sparhawkovi. Od Eddingse jsem nic moc nečekal. Dostal jsem ovšem skvěle čtivou, klasickou fantasy. Tak klišovitou, že je téměř předobrazem k nejtuctovějším dějovým obloukům žánru.

Sirotek ze vsi zjistí, že je předurčen k velkým věcem, pod patronátem legendárního čaroděje se musí vypravit na dobrodružnou výpravu za nalezením magického artefaktu, pomocí kterého porazí velké zlo.

To vše s kouzelnou, naivní atmosférou osmdesatkových, starých fantasy. A to včetně obálky prvního vydání. Pro tohle mam fakt slabost. A naštěstí to bylo napsané poutavě, mile, přehledně a z dnešního pohledu s onou sentimentální patinou zašlých literárních fantasy časů.

Problémem je jen nevygradovaný závěr a opět zbytečně ohromné množství postav, kdy není možné pamatovat si kdo je kdo a spousta charakterů je tam jen proto, aby zvyšovala zmatek a snižovala orientaci v postavách a tím i zážitek z četby. Jinak by to bylo rozhodně minimálně za 4 hvězdy!

4 15.01.2022

Nečekejte plnohodnotnou, detailní biografii.

Je to kniha, která zpracovává pár rozhovorů o různých etapách a aspektech Brichtova života, které se slavným českým muzikantem vedla nad pivem v knajpě autorka knihy.

Spousta záležitostí jeho života je zde brána jen zkratkovitě, například Arakain je tu popsaný v pár chronologicky na přeskáčku řazených historkách. Ano - tomuhle se detailně věnovala kniha "20 let natvrdo", ale v téhle publikaci se nepřítomnost dostatečných informací a úhlu pohledu z Alešovy strany jeví odfláknutě.

Kapitoly knihy jsou rozděleny stylem "Brichta a jeho dětství", "Brichta a sport", "Brichta a ženy", "Brichta a jeho Bum bar" a další epizodky, ze kterých si Aleš sem tam vzpomene na nějaké zážitky a historky. Občas zajímavé, občas vtipné. Některé staré záležitosti, které fandy zajímají, jsou popsány neuspokojivě zkratkovitě, některé naopak poutavě, detailně a fanda má pocit, že konečně zjistil hodnotnou informaci.

Jako biografie sotva polovičaté, jako kniha pro fanouška uspokojující a fajn.

4 29.11.2021

Největší předností téhle knihy jsou podle mě postavy. Dobře promyšlené, plasticky vykreslené a skutečně dýchající životem. Jejich osudy nejsou dobré ani zlé a charaktery černé ani bílé. Téměř všechny mají potenciál upoutat.

S dějem je to už ovšem horší. Chápu, že Joe chce postupně vybudovat obrovský příběh a tohle je pouze první kniha. Ale je to kniha, kterou jsem teď dočetl a jako takovou ji hodnotím - moc mě nebavila. Líné tempo vyprávění není na škodu, když obsahuje rafinované vztahy mezi jednotlivými charaktery, nebo poutavé pnutí zajímavého děje...ale tady se neděje nic a potenciál kvalitně napsaných postav, ale i nepopiratelného spisovatelského umu tak zůstává nevyužitý.

Jediná dějová linka, které mě bavila, proběhla v podání Westa, Ardee a Jezala. Postavy jako Logan či inkvizitor Glokta sice srší charismatem, ale protože jejich linky jsou naprosto ploché, vyzněly dost zbytečně.

Nevím, jestli jít do dalšího dílu. Příslib vývoje postav a teoretický potenciál jsou obrovské. Ale obrovská byla i nuda, ve které se tenhle díl utopil.

4 28.10.2021

Pravděpodobně - pokud si dobře pamatuji - je tohle vlastně mé první setkání se sci-fi žánrem.

Všechny povídky jsou z pera jediného autora a všechny sází v první řadě na závěrečnou, šokující a povětšinou nečekanou a údernou pointu.

Náplň povídek obsahuje spoustu klasických sci-fi témat, od objevování mrtvých civilizací, souboje s mimozemšťany, proměnu civilizace v síťové vědomí a spousty dalších, velmi nápaditých premis.

Některé povídky mohly být kratší, jako třeba ta úplně poslední, kde je vcelku přímočarý děj zbytečně natahován vatou a odbočkami, které nebyly vůbec potřeba a nepřinášejí nic zábavného. Závěrečná akce, nápad se zašitím posádky do velryby...to byly momenty, kdy se vše otočilo k lepšímu.

Naopak povídka "Bestie" (tuším, že to byla ona) pojednává o mimozemské entitě ve tvaru bahna, jenž není schopna pochopit, že není jen "ona", ale že existuje i oddělené vědomí a je pomocí svých schopností číst myšlenky a deformovat hmotu. Celý tenhle příběh byl prodchnut ohromně napínavou atmosférou, naplněnou zneklidňujícím děsem a ukončený opět silnou pointou.

Vůbec, většina zde obsažených povídek je spíš chladné, lehce zneklidňující a hororem šlinknuté scifi, které výborně koresponduje se skvělou obálkou, což dává také body navíc.

Díky šokujícím pointám si zatím všechny povídky dobře pamatuji a autor si mě docela získal svým stylem. I když některé z povídek by šlo rozhodně i zkrátit, k jejich vlastnímu dobru.

Jinak suma sumárum jsem vážně rád, že moje první setkání se sci-fi žánrem dopadlo takhle pozitivně a odnáším si z něj zážitek plný silných odhalení, studené, hororové atmosféry a kvalitní čtivosti.

4 05.08.2021

Wow ! Nechce se mi věřit tomu, co jsem právě dočetl !

"Rytíř jde zabít draka". Tohle je základní a nosná dějová premisa knihy. Největší a nejzákladnější klišé fantasy literatury. Ale ruku na srdce - kolik knih, ve kterých je tohle zásadním dějovým nosníkem, jste opravdu četli ? Já maximálně dvě, tři. Tahle zápletka smrdí průšvihem a odfláknutou béčkovostí, kterou za chvíli zapomenete
.....nic není dál od pravdy !

Kniha je naprosto dokonalým derivátem všeho, co čtenář chce a očekává od žánru Sword and Sorcery a světa Dungeons and Dragons. Ta atmosférá krásných, devadesátkových klišé fantasy příběhů ála Forgotten Realms, Dragonlance, Dark Sun, nebo Mystara je zde přítomna ve vrchovaté míře a dostává spoustu věcí navíc !

Postavy! Ty si budu pamatovat už nadosmrti. Silné, nápadité a ikonické. Styl psaní! Neskutečně jasný, přehledný a perfektně čtivý ! Ani písmenko vaty, ani jediná věta zbytečného filosofování nebo zbytečností. Přesto se autorovi do knihy podařilo narvat tolik napětí, dojemných situací, kulervoucí akce a perfektně podaných klišé, které k tomuhle žánru ve zlatých devadesátých letech patřily! Navíc při čtení se nikdy nezamotáte ani neztratíte. Dokonalý a úhledný spisovatelský styl této knihy je skoro na nobelovku.

A konec knihy byl dojemný jako blázen. Další přidanou hodnotu tomu dávají detaily, kterými autor podtrhl sílu postav, příběhu i atmosféry tak, že stvořil ultimátní dílo klasické fantasy. Tady bylo všechno tak perfektní, že nedokážu najít slova, kterými bych to všechno správně vyjádřil, jak jsem z toho v laufu. Pokud jste fanoušci Dungeons and dragons, či Sword and Sorcery žánru, neváhejte ani vteřinu, tohle je skrytá bomba u které nechápu nepřítomnost byť jediného komentáře.

Pokud chcete Klišovitý fantasy příběh o rytíři, který jde zabít draka, tak tady máte zcela nejlepší, prvotřídní příklad, jak vypadá ve své ideální, dokonalé, s láskou psané, skvěle promyšlené a navíc na tento žánr netypicky prvotřídně kvalitní formě.

4 15.06.2021

Styl vyprávění, charakterů a hlavně nesmírně povedené, tajemně chmurné a zároveň žánrově trefně barevné kresby výborně vystihuje Zaklínačův mýtus a atmosféru, hlavně co se herní části universa týče. Z comicsu tak na čtenáře plnými doušky dýchá atmosféra hry Witcher 3, ale na dějové a dialogové rovině, rovněž i Sapkowskiho knih.

Příběh je opět lidský, promotaný a rozhodně na úplně jasný a jednoduchý. Není tady žádné zlo z podstaty, ale opět jen zlo, stvořené krutým osudem a s dobrými úmysly. A takový je i příběh, zcela poplatný své předloze.

Tentokráte ale výsledek sráží otravný "fan-servis", kdy zcela zbytečně musíme vidět nahou Ciri a Yeneffer a navíc nám autor na každém rohu cpe, jak je Ciri hrozně "bad-ass". Vím, no, nahota je pevnou součástí Zaklínačského stylu, ale tady byla naroubovaná jen proto, aby tu byla.

Vyprávění je občas trochu zmatečné a děj mohl být poutavější. Ale chválím dobré nápady, vycházející z klasického zaklínačského klišé.

Takhle je výsledkem jen klasický Zaklínačský příběh, který má své mouchy, ale zároveň vrchovatou porci skvělé atmosféry, zajištěnou především pevným následováním stylu originální předlohy a taky velmi trefným a atmosférickým stylem kresby.

4 18.04.2021

Samostatný díl sám o sobě by si podle mého skromného soudu úplně maximální hodnocení snad ani nezasloužil, ale k mému nadšení určitě přispěl "build-up" úžasného děje, plného zajímavých, výrazných postav, zvratů, neustálé kanonády zajímavých událostí, kdy nonstop hltám co bude dál a nemohu se odtrhnout od čtení stejně, jako rozběsněný buldok od své kosti. Všechno stále jen eskaluje ve své kvalitě a v tomhle bodě ony ctnosti pro čtenáře dosahují až orgasmického vrcholu.

Samozřejmě krom výborně napsaných postav, kdy má každá z nich v ději své jasné, důležité a opodstatněné místo, k tomu pomáhá i velmi rychlý spisovatelský styl, nezdržující se zbytečnými popisy nesmyslů a zprošťuje tak knihu byť jen jediného slova vaty.

Ve většině - vlastně téměř v každé fantasy knize . mám pár oblíbených postav a vždy se těším na pasáže, ve kterých vystupují, přičemž se snažím pokud možno rychle se prokousat kapitolami, kde nevystupují, abych už byl u toho, co mne zajímá. U série Farseer tohle neplatí - mojí oblíbenou postavou, u které úplně trnu co bude dál a jejíž osud mě maximálně zajímá, je bez přehánění úplně každá z oněch snad třiceti, co zde vystupují !

Tohle je fakt bravurní práce vypravěčského génia - nejen udržet čtenářovu pozornost na 100% celého rozsahu knihy, ale rovněž po celou tuto dobu vzbuzovat neuvěřitelný pocit napětí, nutící hltat každý řádek !

Navíc zde máme i prvek, který jsem si oblíbil v Sandersonově Archivu Bouřné záře - a tím je šašek, který mluví v hádankách, evidentně ví mnohem více, než ostatní a jehož původ a pohnutky jsou zahaleny výborně vystavěným hávem obskurního a tajemného mystéria. Řekl bych téměř s jistotou, že zde Sanderson pro svůj vlastní majstrštych načerpal inspiraci.

Takže i přesto, že se zde téměř nebojuje - a přes tak nabušený děj to nevadí, protože si toho člověk nemá šanci ani všimnout - je to prvotřídní fantasy. Sice postavená na dvorských intrikách, ale jak už jsem v jednom předchozím komentáři u téhle série zmínil, naprosto dokonale vystavěná.

Je super přečíst si zase fantasy, kde žeru s neuvěřitelnou chutí každé písmenko. Navíc, když má ještě jako bonus nádherně malovanou obálku v klasickém klišé stylu naivních 80. a 90. let, a v tomtéž, stylu vede i atmosféru vyprávění. Tyhle prvky totiž bezmezně zbožňuji, takže další super bonus do už tak prvotřídního balíčku radostného čtenářského zážitku, který budu doporučovat kudy chodím.

4 18.03.2021

U přítelkyně v paneláku je v přízemí výklenek u okna, kam lidé odkládají knihy, které nechtějí, ale zároveň je jim z nějakého důvodu líto je vyhodit do popelnice. A přesně tam jsem našel i tohle dílo. A co od něj člověk může čekat, když ho najde na takovém místě? Ještě navíc, když tato novelka vyšla přímo v edici "Levné Knihy"?

Je to moje první setkání s žánrem vyloženě hloupého, laciného erotického dobrodrůža se sexy upírem pro jednodušší čternáře, převážně tady čtenářky. Popisy upírů a hlavně ústředního hrdiny Danteho, splňují veškerá klišé vlhkých dívčích snů z těch nejklišovitějších a nejkýčovitějších představ. A podle nich se i Dante chová - pozorný, něžný, citlivý upír, psaný rukou dívčí nadržené mentality zastřené růžovými sny, neodpovídající reálnému mužskému uvažování a to ani vzdáleně.

Příběh je prostý, až prostoduchý. Abby, pouhá služka, se stane vyvolenou - zde takzvaným "Kalichem", a je předurčena zabránit návratu Knížete Temnot na tento svět. Upír Dante je s ní svázán přísahou ji ochraňovat. Oba se do sebe samozřejmě zamilují a mezi tím, co se je snaží přisluhovači temnoty zabít, tak jediné na co oba myslí je, jak má ten druhý hezké tělo a jak si to spolu pokud možno někde rozdat. Kravina jak cyp.

Důvod, proč tomu dávám nádherné tři hvězdy i přesto, že je to laciná vylízaná blbost, je ten, že autorka umí psát velice čtivě, srozumitelně, jasně a přehledně. A takový je i příběh, opisující absolutní klišé. A já klišé fandím. A navíc to pro mě bylo skvělé guilty pleasure, u kterého jsem se vážně bavil.

A to má na takové hodnocení u takového škváru jako stačit? ....jo! Bohatě to stačí.

4 07.03.2021

Ze začátku to bylo hodně zmatečné.

Tenhle novodobý styl psaní superhrdinských comicsů, kde všichni melou pseudo-filosofické žvásty a blbosti které sotva dávají smysl a na pozadí těhle blábolů se spolu řeže asi 387 superhrdinů jen proto, aby se řezali, mě hrozně unavuje.

Proč vždycky, když je v DC nebo Marvelu "velká událost", musí se do příběhu nacpat milion kostýmovaných šašků ? Jejich přítomnost je vždy zbytečná a jsou tam jet proto, aby pětiletá děcka mohla výskat radostí, když na stránkách uvidí svého oblíbence. Jejich počet ředí konzistenci a plynulost příběhu a vyzní jako hodně chatrná scénáristická deus ex machina.

Naštěstí od poloviny knihy se z toho brajglu vyloupne jednoduchý a milionkrát omletý příběh, s primitivním a milionkrát omletým dějovým obloukem, který už se dá zkousnut a docela mě bavil. Přežil jsem i chatrnou návaznost jednotlivých sešitů díky zařazení doplňující minisérie, která hlavní příběh tříštila a ještě více znepřehledňovala.

Ale musím říct, že když se člověk zorientuje, čte se to fajn. Dokonce i Harley Quinn, kterou fakt nesnáším, tady měla pár vtipných momentů. Kresby byla standardně hezká, vyznal jsem se v ní a dobře sloužila účelu.

Ideální je, když máte načteno hodně v aktuálním DC universu, potom vám více věcí dá větší smysl. Ale to už je nevýhoda jednotlivých příběhů vytržených z kontextu provázaného celku tohoto světa.

4 31.01.2021

Zcela náhodně jsem se pustil do čtení této knihy hned poté, co jsem přelouskal titul "Nedostatečný pocit vlastní hodnoty", napsaný úplně stejným autorem. A já si celou dobu říkal, proč si jsou obě knihy tak moc podobné !

Ani ne tak podobné, jako vlastně skoro stejné. Rozdíl je v tom, že v "Nedostatečném pocitu" byly myšlenkové pochody přirovnávány k programům a podprogramům a zde je zas pro změnu použita analogie s žábou z pohádky.

Ve své podstatě jsem se už podruhé "dozvěděl" to, co už jsem věděl, jen jsem si to zase přečetl ve formě učené rétoriky, bohatě nafouknuté chozením kolem horké kaše a za asistence neustále, ze všech stran několikrát opakovaných, selských pravd.

Rozhodně se tady jde sem tam i pod povrch a místy se objeví dokonce nějaká perlička či zajímavý postřeh, který si nedomyslím když nad problémem lehce pouvažuji. Ale takových statí je zde pomálu.

Ve mě kniha nic moc nezanechala a to málo co mi dala, ve mě vykutalo poněkud prázdný pocit promarněného čtenářského času. Ale u mě o nic nejde. Horší to může být, pokud v knize hledáte odpovědi, nebo cestu k řešení svých problémů. Ty tady nenajdete. A pokud ano, jsou to tytéž cesty, které vám vysvětlí i strejc odvedle, jen méně učeným způsobem.

Což může být opravdu hodně hořké zklamání, kterým vás tahle kniha jen pošle na cestu do úzkosti a deprese.

4 18.01.2021

Jak už to u Kotletových knih bývá zvykem, i tady si dal autor záležet, aby vymyslel nějaký důvod, proč je možné do jeho postav vysypat celý zásobník a jim se nic nestane. Možná mi tahle "nesmrtelnost" jeho postav začíná lehce vadit...

Nicméně tentokrát se podařilo zkombinovat důvody k nesmrtelnosti, akci a nekonečným souložím opravdu husarským odůvodněním, které nebudu prozrazovat.

Docela jsem si oblíbil i dva kamarády hlavního hrdiny a to mrzáka Libora, jezdícího na kolečkovém křesle, a postarší, tlustou odstřelovačku Markétu, zvanou "Pouštní Růže".

Jinak se jede v klasickém Kotletovském stylu Akce, litry krve, bohové, mutanti, fůra sexu, vulgarismy, černý humor. Ideální kombinace, kterou má každý současný čtenář, milující všechny popkulturní sladkosti zabalené do jedné chutné kolekce, rád.

Jinak tu vlastně nic moc navíc není, je to taková fajn zábava ve výše popsaném duchu, po které zůstane "ok" pocit poměrně zábavně vyplněného času.

4 08.10.2020

Mohu srovnat téměř bezprostředně po přečtení "Bratrstva Krve". V knize "Lovci" je určitě méně vtipu, méně řízných situací, méně zajímavých postav, méně atmosféry, jiskry, nápadů...vlastně méně všeho.

Samozřejmě tady jsou opět hrdinové, do kterých lze vystřílet celý zásobník a oni nechcípnou (takový už trademark pánů Kotlety, Kulhánka, nebo Kopřivy), nechybí dostatek hodně krvavé akce, nějakého toho lolitkovského sexu a taky alespoň částečně, ale stále ještě vůči béčkovému akčnímu žánru důstojně přepálené superakční finále. Jenom je tohle všechno oproti výše zmíněné a naprosto geniální trilogii celé takové vylouhované a slabě derivátní.

Pokud ale máte rádi městskou fantasy, líbilo se vám hrát Deus Ex, nebo Detroit : Become human a potřebujete stejně jako já mít ve zmíněné tématice rovněž dostatek sexu, krve a takového toho dětinského "bum prásk", tak vás Lovci sic nenaplní vyhypovaným očekáváním, ale určitě potěší a čas u nich moc pěkně uplyne. Akorát když si výše zmíněné libůstky odmyslíte, tak zjistíte, že v jádru jste schroupli vlastně úplně obyčejnou detektivku, dvanáctou do tuctu.

4 28.09.2020