Gordonlord komentáře u knih

Plusem je opět Raistlin, to je beze sporu zajímavá postava a člověk se vyloženě těší na pasáže, ve kterých se vyskytuje. Karamonova dějová linka měla dobrý vývoj, i když je znát, že tenhle hrdina je ještě větší pablb než dřív a tentokrát díky jeho slepičímu uvažování ještě o něco méně sympatický než v Kronikách.

Příběh je slušný, opět klasické devadesátkové fantasy, zajímavě popisující vztah obou dvojčat.

Velkým mínusem je natahování textu zbytečnými slovy, popisy a drobnými událostmi, které nemají smysl ani význam. Hodně to brzdí přirozené "flow" příběhu. Rovněž Je docela otravné když už od třetího slova víte, kudy se bude ubírat a jak skončí vyprávění události roztažené na dvě a půl stránky. A přitom by se to dalo shrnout v jednom krátkém odstavci bez natahování.

Osobně bych po zredukování a vyházení veškeré vaty dal možná i čtyři hvězdy. Ale to by kniha měla sotva 1/4 rozsah. Ovšem opět - pokud nejste příznivci klišé tradiční 90´s fantasy, uberte si z mého hodnocení jednu hvězdičku.

1 02.08.2019

Je tu znát silné ovlivnění Tolkienem, protože stejně jako v jeho knihách, i zde je příběh vyprávěn hodně špatně, je zde spousta zbytečných postav, které zabírají místo v knize, jejich přítomnost není nijak důležitá a jejich příběh zůstane nedovyprávěný. Také zde najdeme slepé dějové linky, které vůbec nikam nevedou. Nadto je zde spousta věcí špatně a nejasně vysvětlena (jak vlastně Královna Temnot padla, když poslední zmínka o ní se vyjadřuje v tom smyslu, že se "triumfálně směje, protože vítězí?") a některé důležité milníky příběhu jsou zde úplně vynechány a později retrospektivně shrnuty formou vyprávění některé z postav.

Dalším mínusem je nedomyšlenost příběhu, kdy se ke konci knihy objeví nějaká postava, která se nikdy předtím neobjevila, ale autoři se vás narychlo snaží přesvědčit o tom, že vlastně může za spoustu událostí co se staly a že je vlastně naprosto zásadní. Aneb jak rychle zalátat díru v uspěchaném příběhu.

Styl vyprávění je navíc ukrutně nafouknutý přemírou zbytečných slov, dialogů a otravných událostí, které nejsou k ničemu, jen zdržují děj a tempo příběhu.

Je to vcelku typický, špatný brak.

Ale teď ty plusy :

1) Obálka Larryho Elmora - nikdo na celém světě nedokáže nakreslit lepší obálku, která by se tak krásně hodila k pravověrnému, klasickému fantasy 90´let. Prostě nikdo ! (To se ovšem týká pouze prvního vydání knihy, jenž u nás vyšlo v nakladatelství "Návrat")

2) Raistlin - mnohorozměrná, nejasná, a neuvěřitelně dobře napsaná, životem dýchající postava, která se stala minimálně ikonou fantasy žánru. S jeho přítomností tohle brakové bahýnko vždycky neuvěřitelně ožije napětím a přesvědčivostí.

3) Kulervoucí závěr knihy, který byl opravdu napínavý. Nevadí, že zde nebylo mnoho soubojů, ani akce (tu stejně Tracy a Margaret napsat neumí) ale i v komorním duchu se zde odehrálo velmi slušné drama.

Jsem velký milovník klasického, béčkového fantasy, narvaného až po strop všemi klišé žánru, takže dávám 3/5. Pokud na tohle nejste tak ulítlí, uberte jednu či dvě hvězdičky. Ale ani tak to zdaleka nebude na odpad.

1 23.07.2019

Knihu jsem poprvé četl v 15-ti letech, nyní jsem ji znovu přečetl ve svých 33. Kdysi na mě zapůsobila jako klasické fantasy, nyní vidím, že je to špatně napsaný brak.

V polovině 80´ let ještě na světe nebylo moc Tolkienovsky laděných fanatsy (jestli vůbec nějaké) a Kroniky hojně kopírují a využívají šablonu Pána Prstenů, takže zde máme hrdiny, kteří pro něco putují, aby odvrátili válku, máme zde neschopnost vygradovat děj (netýká se napínavého závěru) a totálně vynechané akční scény.

Hrdinové jsou totálně generičtí, což bývá vždy na škodu, ale zde se nějakým zázrakem - snad díky své přehnané archetypálnosti, která je dovedená do dokonalosti a z které je vytěženo maximum - povedlo stvořit skutečně zapamatovatelné a silné postavy, kdy většina z nich (Kitiara, Tanis, Raistlin, Karamon, Sturm) jsou dnes již přinejmenším zaslouženě legendární.

Trapné bylo jen vyvrcholení Sturmova osudu a také líné tempo knihy, kde se nic moc zajímavého nedělo. Plusem je jako vždy postava Raistlina, který se zde sice moc nevyskytoval, ale geniální aura jeho charakteru to celé táhne nahoru.

19.07.2019

Vážně nerad dávám takovéhle hodnocení. Nechci vypadat jako zamindrákovaný idiot, který dává naschvál hodnocení "odpad" knize, která je tak vysoce ceněná. Ale nemůžu jinak.

Všechno, co se u prvního dílu královsky vydařilo, je definitivně pryč. Co jste na něm milovali, to zde nenajdete. Střemhlav upalující děj plný zajímavých postav se zde promění v plácání se na místě, při kterém sledujete postavy, které vám jsou totálně fuk a přemýšlíte, kde to vlastně má nějaký děj. Hlavní hrdinové a jejich osudy mi začaly být neskutečným způsobem putna, až na pár vyloženě mega-otravných (Davoka, Reva) u kterých jsem si přál, ať už umřou.

Na této knize je znát, že ji autor psát musel, příšerně ho nebavila a nehodlal zapojit ani na vteřinu svoji fantazii a nebo alespoň rafinovanými zápletkami či zvraty ozvláštnit děj. Unavená, otrávená rutina, prostá čehokoliv poutavého. Právě jsem to dočetl, a vůbec netuším, o čem to celé vlastně bylo, krom toho, že "nějaká válka někde".

Poprvé jsem tuhle trilogii četl, když mi bylo 15 let, což byl pro mě zlatý věk naivní radostné fantasy, která vládla hlavně v 90´ letech a knihy jsem si nesmírně užil. Vřelá vzpomínka na ně přetrvávala v mé paměti dodnes.

Nyní je mi 33 let, knihu jsem si přečetl znovu a duch té krásné éry smělých tradičních fantasy příběhů na mě znovu dýchl. Hrozně moc dělá překrásná obálka od Larryho Elmorea, která je podle mě nejkrásnější malbou, která kdy zdobila nějakou fantasy knihu. A celkově jsem jeho velkým fandou. Ovšem s příběhem už to taková sláva není.

Jedná se v podstatě o podobně hloupoučké dílko, jako je Pán Prstenů, jen s tím rozdílem, že Dragonlance neoplývají kýblem nudy, zbytečných popisů a nekonečných básniček a písniček, nýbrž akcí, roztomilými naivními momenty, smělými boji a typickými postavami, které k téhle éře prostě patří. Nejvíc z celé knihy vyčnívá postava čaroděje Raistlina, který tohle celé dílo spolu s krásnou obálkou posouvá o pár levelů výš, díky své nejasné, nepředvídatelné a celkově dost zajímavé povaze.

Hodnotím 3/5, protože chci být soudný. Ale jinak je tohle královský opus tradičního, 90´s naivního fantasy !

King má občas výkyvy v kvalitě a čtivosti, ale tohle se mu opět povedlo. Padouši i hlavní hrdinové jeho knih mívají takový lehce obskurní nádech co se týče osobnosti a zde je psychologie jednotlivých postav opět hezky rozpracovaná. Jedná se spíš o detektivku, ale plnou napětí a zajímavých nápadů.

2 29.06.2019

Tohle je skvělý příklad, jak napsat nesmírně poutavou, napínavou a zajímavou fantasy. Stačí ořezat nekonečně nudné popisy zbytečného, načrtnout pár postav, které mají duši a dát jim nějaký rozměr - což se v podání Ryana zdá jako hrozně jednoduchá věc a načrtnout aspoň trochu zajímavé dějové oblouky - a jde to !

O to větší pecka to je proto, že se zde vlastně neděje absolutně nic originálního, hlubokého ani nečekaného - Ryan zde jede v kolejích stokrát vyprávěného a stokrát slyšeného. Ale ono není potřeba nic složitého a inovativního vymýšlet. Stačí jen silný příběh, postavy a umět psát. A tady to je. Ano, až takhle jednoduše. A je z toho skutečně dechberoucí fantasy, na kterou dlouho nezapomenu.

...Škoda že druhý díl mi vzal všechny iluze, ale to už je jiný příběh ...

5 19.05.2019

Není to kniha, který by si zaloužila čtyři hvězdy, ale vážně hodně mě bavila. Světem herců nejsem fascinován a tudíž nejsem unešený ze situací, které autorka popisuje. Nicméně je popisuje neskutečně sympatickým a zábavným způsobem, který ačkoliv většinou postrádá vtip, tak ani chvilku nenudí, stále se něco děje a nedá vám prostor vytvořit si nějaký negativní názor, protože od začátku až do konce se neustále bavíte a pár zajímavých věcí si z toho odnesete :-)

6 10.04.2019

Tohle mi přišlo o dost slabší než předchozí díly. Humor je tady vystavěný na naprosté imbecilitě hlavních postav a tímhle klíčem vyvolané situace většinou postrádají vtip. Poslechl jsem si to celé ve formě audioknihy, která byla krásným způsobem načtená slečnou jejíž jméno si nepamatuji, ale dovedla krásně modulovat hlas na přímou řeč každé z postav tak, že je skvělým způsobem vystihla a celé to tak pozvedla o level výše. Jinak nic moc. Čas u toho příjemně uteče, ale zítra už nebudu vědět, o čem to bylo.

3 05.04.2019

Tak jsem to konečně dočetl.

Musím říct, že tohle už nebyl čistý odpad jako minulý díl - tady už mě některé pasáže občas dokázaly vytrhnout z nekonečného utrpení lobotomické nudy a chvilku mě i zajímalo, jak se děj vyvine (Denethorova dějová linka).

Ovšem ani to netrvalo dlouho, protože Tolkien se buď záměrně vyhýbá a nebo neumí napsat napínavé situace, vygradovat děj, budovat napětí, atmosféru, zvědavost po rozuzlení, či vymyslet alespoň jeden zvrat, který by narušil hloupoučkou lineárnost a předvídatelnost děje.

Místo toho, když už má k něčemu takovému dojít, tak to přeskočí a úplně vynechá ( a později tu událost nechá Gandalfa formou naprosto nezúčastněné retrospektivy převyprávět) a raději se vrátí k popisům kopců, zatáček na cestě, krajiny a dalšímu balastu.

Stejným, totálně nezúčastněným a absolutně odosobněným způsobem jsou zde popsány i stěžejní bitevní pasáže, kterých by i podprůměrný pisálek využil k vygradování napětí, protože očividných šancí k prohloubení charakterů postav a pohlcení čtenáře do děje je zde mnoho, avšak Tolkien nepromění ani jednu. Místo toho je popíše stejně záživně, jako když vám vaše padesátiletá unavená učitelka na základní škole čte kapitolu k knížky dějepisu. Navíc většina postav zde tím pádem nedostala dostatečný prostor, aby čtenáři přirostla alespoň trochu k srdci a jejich osud je mi tím pádem úplně ... víte kde.

A o vypravěčské nedotaženosti, nedomyšlenosti a nelogičnosti se dlouze rozepisovat nechci. (Např : vše co víme o hlavním záporákovi Sauronovi, kterého nikdo neviděl a v knize ani nemá žádný prostor je, že nám o něm Gandalf sdělil, že je zlý a chce krutě vládnout Středozemi. Wow. Bravo, Tolkiene !

No - při troše snahy tahle kniha mohla být skoro tak dobrá jako podprůměrné braky ze světa Dungeons and Dragons. Tak jak tedy knihu ohodnotit ? Sice vím, že jsem dočetl škvár, ale naprosto drtivá většina uživatelů zde dává maximální hodnocení, navíc Tolkien je vnímán širokou veřejností jako nedotknutelný kult, tak to asi musí být geniální, ne ? Tak to abych ze sebe radši neudělal náhodou hlupáka a dal plný počet taky, že? ...Ach jo.
Připadám si v tuhle chvíli jako jediný člověk, který se v Matrixu probudil a spatřil skutečný svět. Chápu, že přehnaně teatrální, honosná a profetická mluva Shakespearovského stylu, kterou se v téhle knize většina postav vyjadřuje a která jim dodává šmrnc panáků s pravítkem v zadku bez špetky uvěřitelných charakterových rysů můžou někoho ošálit a dát mu falešné zdání, že čte hlubokou a hodnotnou literaturu. Ale hovno ve zlatém pouzdře je stále hovno.

Holt tahle kniha všem káže a do světa braku je sváže. Chtělo by to nějakého hrdinu, který ji hodí do sopky, aby už nenapáchala další zlo.

No - ale pokud do svého hodnocení nezapočítáváte Tolkienovo prvenství a přínos celému žánru (o němž na rozdíl od jeho vypravěčských a spisovatelských schopností nepochybuji) a hluboko uvnitř svého svědomí jste si skutečně jisti, že se vám Pán Prstenů líbil natolik, že si zaslouží maximální hodnocení, potom vás tedy vítám ve světě fantasy - nakupte si co nejvíce libovolného braku, kterým tento žánr bohatě oplývá, ( vedle záplavy skutečně kvalitních knih, které vám v tom případě ale nedoporučuji) protože se vám otevře úplně nový svět nekonečných literárních orgasmů, z kterých budete přímo v sedmém nebi.

7 03.04.2019

Klasická, veselým tónem psaná fantasy z 90´let. Elfové, trpaslíci, zlí čarodějové, magické artefakty, odvážní bojovníci a všechno to klišé zde je. V popředí jsou samozřejmě oba silné a velmi zajímavé charaktery - bratři Raistlin a Karamon. Jejich vztah a interakce jsou středobodem téhle knihy a jsou opravdu prvotřídně zpracované. Příběh je naplněn zneklidňujícím mystickým podtónem, kdy nevíte, komu věřit, co se děje a kdo je dobrý a kdo je zlý, ale ani na chvíli neztratíte přehled o situaci a postupně vám do sebe začne všechno zapadat. Dokonce i typický "šotčí humor" je ze nápaditě, dobře a hlavně NE infantilně zpracován, což je další plus. Příběh peláší rychle dopředu, stále se něco děje a postavy mě skutečně bavily. Geniální dílo to není, ale pokud máte rádi dobře napsané, klasické fantasy bez velkých ambicí a svět Dragonlance, tak neváhejte a rozhodně si tohle (i přes vyšší cenu, za kerou se kniha v bazarech aktuálně pohybuje) pořiďtě a přečtěte. Fakt prvotřídní kniha !

31.03.2019

Pokud vám k požitku z téhle knihy stačí fakt, že Tolkien položil základy světa, z kterého nejen fantasy žánr dodnes vrchovatě čerpá, obdivujete promyšlenost všech ras, historie tohoto světa a detailů, které její geografii a dějinám Tolkien dal a jste omámeni gigantickým kultem, který byl kolem téhle ságy vytvořen, dosaďte si k mému komentáři pět hvězdiček a nečtěte dál.

Pokud k požitku z knihy potřebujete skutečně dobrý příběh, zajímavý děj, postavy, ke kterým si vytvoříte vztah a silný kult kolem této knihy je vám fuk, tak to bude o hodně horší. Abych nějak hned zkraje k něčemu připodobnil svůj pohled na věc - je to, jako kdybyste byli fanoušci pečených kuřat a Tolkien byl génius, který vymyslel troubu, avšak dál už nebyl schopen ani vyndat kuře z mrazáku.

Celá kniha je vlastně jen o tom, že se jde dopředu, chvíli se bádá nad tím, kam jít teď, doplníme to popisem krajiny, popisem kopců, pak potkáme nějakou postavu, která pro další příběh nemá absolutně žádný význam, stejně jako všechny vedlejší postavy v minulé knize. Ale vždy vám bez váhání převypráví svoji nudnou a zbytečnou historii, prohlásí pár strojených, teatrálních vět o blížícím se zlu, přidá k dobru pár písniček a básniček a jdeme dál. Do toho Glum chce prsten, ale nechce ublížit hobitům a jako vrchol v polovině knihy varujeme Sarumana, ať odejde, ale on nechce, tak ho zamkneme ve věži a hotovo. Šmitec. To přece stačí, ne ? No ty krávo.

Takže jen jdeme dopředu lesem, totálně mrtvým, neživým krajem, kdy nám občas někdo přijde sdělit, jaký je Sauron strašné zlo, ale koho to zajímá, když není příběhu z jeho pohledu věnovaný ani řádek a nikde na ničem nevidíme důsledky jeho konání. Stejně jako není možné si vypěstovat nějaký kladný vztah k hlavním hrdinům díky jejich ploché jednoduchosti, tak si ani nejde vypěstovat jakoukoliv nenávist, nebo alespoň negativní názor vůči Sauronovi, protože o něm víme jen díky Gandalfovu senilnímu žvanění. A že všichni králové a královny, které hobiti při své cestě potkají, Saurona nijak extra neřeší a jen dělají jak jsou důležití a pronášejí teatrální kecy ze svých trůnů a o nesmírné důležitosti jejich nudného království, to už je nelogičnost jako prase. Takže vlastně Sauronovo údajné zlo, o kterém nic nevíme, tady řeší asi tak šest hlavních postav a zbytek Středozemě se tváří jako mrtvá a netečná pustina bez života.

Takže děj žádný, situace nelogické, svět mrtvý a neživý, postavy striktně černobílé, bez jakéhokoliv vývoje, pár dobrých nápadů (vztah Gandalf/Sauron, Glumova linka) totálně nevyužitých a mizerně zahozených a nad tím vším kopce teatrální vaty. Na nějaké zvraty, či napínavé momenty rovnou zapomeňte. To první Tolkien nedělá a to druhé přeskakuje a vynechává. Na pohádku je to nudné a roztahané a na fantasy je to moc dětinské a ploché. Pokud je vám 12 let a tohle je vaše první fantasy, tak nadšení pochopím. Ale pokud je vám více, něco v tomhle žánru už máte přečteno a přesto se vám to upřímně líbí, pak mi asi něco uniká.

Vážně nerad tohle píšu zrovna o takové legendě, ale tahle kniha je fakt odpad.

Než jsem se do téhle knihy pustil, měl jsem neblahé tušení, které mě od jejího čtení odrazovalo a které se do puntíku vyplnilo : Jak už název vypovídá, kniha je hlavně o šotcích a ti jsou zde prezentovaní jako infantilní dementi, kteří jen kradou, dělají nelogické pitomosti a otravně slovíčkaří a řeší nesmysly, což má asi působit hrozně vtipně, ale místo toho je to jen neskutečně otravný humor bez vtipu, který je neuvěřitelně trapný už po prvním odstavci. Tím horší je potom fakt, že si ho budete muset v nezměněné podobě "užívat" ještě dalších 342 stran.

Postavy v téhle knize jsou všechny takové - nesmírně trapné, infantilní, otravné a idiotské, nezáleželo mi ani na jedné z nich a dokonce i příběh se hodně rychle rozmělnil na otravné bůhvíco, které nevede odnikud nikam. Ale mě to bylo už stejně jedno. Knihu jsem dočetl mechanicky. Kde nic není, ani smrt nebere. Tohle je totální škvár.

Překvapivě vynikající !

Většina povídek má velkou sílu a nápad a hodně dlouho mi zůstanou v hlavě ! První dva kusy mají dokonce hluboký přesah, který dalece převyšuje pouhý svět Dragonlance a mohly by být vyprávěny jako klasické mýty a legendy. Třetí povídka "Honba osudu", nebo jak se to jmenovalo, byla nuda jako prase, která komplet hodně sráží. Ale kvalita se opět zvedne s příběhy, kde Tass pomáhá malému klukovi utéct od jejich únosců, zatímco se po jejich stopě vydává zbytek družiny v čele s Tanisem, Karamonem, Raistlinem, Sturmem a Flintem. Perfektní je také povídka o Sturnově dětství, kdy spolu se svoji matkou a služebnou utíkají do vyhnanství, přičemž je unese magor, který si chce prodloužit svůj život Sturmovou smrtí. Jediný další slabší kus je poslední povídka, která je nudným filosofováním bez silného nápadu. Nebýt těchto dvou slabších příběhů, bylo by to ode mně za plný počet :-)

1 23.03.2019

Byl to boj, jestli tomu dát tři, nebo čtyři hvězdy.

Tahle knížka na mě dýchá přesně tím veselým, naivním duchem klasické, pravověrné fantasy 80´let, se všemi jeho radostnými klišé. Je napsána s gustem, spisovatel si to očividně užíval, děj se stále hrne dopředu a ačkoliv postavy nejsou moc zajímavé a kniha trpí nelogičnostmi a nedostatkem hloubky, je to čirá radost a užívání si čtení.

Úvod knihy zdobí klasické fantasy setkání dobrodruhů v hospodě, začátek výpravy s divokým a smělým dobrodružstvím, vypálením hospody a prostě s gustem a nadšením podané totální klišé, které se ničím nezdržuje a je radost ho číst.

Většinu knihy potom vyplňuje mise Kitiary a Sturma na měsíci Lunitáru spolu se skupinkou legračních gnómů, kdy se děj nikam moc neposunuje, ale pořád se hraje na lehčí notu. Závěr knihy se odehrává opět na Krynnu, tempo se zrychlí, děje se toho hodně a Sturm mezi pasáky krav sprintuje dějem k samotnému zakončení. Po přečtení knihy musím konstatovat, že jsem rozhodně přečetl totální brakové béčko bez jakékoliv elementární hloubky, ale nenudil jsem se ani řádek a bylo to neskutečně milé :-)

19.03.2019

Před samotným hodnocením bych rád zmínil, že samozřejmě uznávám monstrózní a nenahraditelný dopad Tolkienovy trilogie na celý fantasy žánr i na spoustu dalších popkulturních odvětví, jehož odkaz je podstatný, zásadní a viditelný dodnes a ještě hodně dlouho bude. Naprosto chápu lidi, kteří dají této knize absolutní hodnocení a uctívají ji jako kult - Pán Prstenů určil tvář klasické fantasy, děj knihy je dodnes prakticky neustále opisován v dalších příbězích a brutální masu popularity mu přidala i filmová trilogie. Tolkien byl prostě první a zásadní člověk pro celý žánr a s tím prostě souhlasím...ale...

Nicméně si myslím, že tuhle knihu je lepší si přečíst v předpubertálním věku, jakožto vaše "první fantasy". Já se ke knize dostal až nyní, po dlouhých letech, kdy mám v tomhle žánru už něco načteno a to zejména ve vodách "Dungeons and Dragons" novel, které Tolkienovy "vynálezy" náležitě kopírují, avšak často posouvají dál.

Ono totiž "Společenstvo Prstenu" hodně zestárlo. Kdyby vyšlo dnes, nemělo by v současné konkurenci nejspíš velkou šanci. Příběh je prostý - musíme vzít artefakt a odnést ho z bodu A do bodu B, cestou potkáme pár postav a jinak je děj přesně takhle lineární, téměř bez jakéhokoliv zvratu, či překvapivého momentu. Samotné postavy téměř nemají osobnost - všechny mluví a jednají stejně teatrálně, osudově a profeticky, jako s pravítkem v zadku. Některé zásadní události, které se během příběhu odehrají, jsou vynechány a popsány jakožto retrospektivní vyprávění některé z postav, což zařízne jakoukoliv možnost na zpestření děje a rovněž jakoukoliv naději na napětí. Navíc je spousta prostoru věnována popisu krajiny, zeměpisu Středozemě, a rodové historie vedlejších postav, či recitování básniček a písniček, což jsou věci, které mě nejen nezajímají, ale dokonce otravují.

Abych to zkrátil - nečte se to vyloženě špatně, určité charisma to má, ale když odhlédnu od toho, co jsem popsal v prvním odstavci, jedná se o podprůměrné fantasy.

5 19.03.2019

Povídky zde obsažené už nejsou tak prvotřídní jako ve sbírce "věž slona". - Spíše jsou delší a s často zapomenutelnou zápletkou, kdy Conan někam putuje, postaví se na něčí stranu a proti něčemu vede válku. Stále to však stojí za to. Neskutečná a nenapodobitelná atmosféra starověkké civilizace, opředená mystikou a tajemnem, kde čarodějové často nečarují, ale používají chytré triky, vše je z leštěného mramoru a slonoviny, barbaři chodí jen v bederních rouškách a civilizace je stále na svém úsvitu...to vše zstává na svém místě. TOP je první polovina povídky "Šarlatová citadela". Ovšem jen ta první, dost umně zabalená do hororového žánru - druhá polovina už je opět ne tak zábavné válečné tažení, kterážto mě v téhle knize nebavily v žádné povídce.

17.03.2019

Nenapodobitelná a krásná atmosféra z pera Conanova duchovního otce. Povídky Věž Slona, Bůh v míse a Darebáci v domě mají takovou auru, kterou by jiný spisovatel nikdy nevystihl. Navíc jsou opředeny aurou určité mystiky, obskurnosti a tajemna, krásně skloubenou s atmosférou první starověkké civilizace. Totální nadčasovou klasikou je i "Dcera pána mrazu" a závěrečná povídka obsahuje i prvky děsu. Conan v této knize není málomluvný, tupý "over-the top" hero - je to prostě jen silný necivilizovaný člověk, který obstojí tam, kde ostatní ne, je chytrý a myslí mu to. Prvotřídní, neopakovatelná fantasy z úsvitu tohoto žánru.

Hrdinové, jejichž osudy mě totálně nezajímají, vůbec nic zajímavého nedělají a celou dobu jen přemítají a uvažují nad úplně zbytečnými věcmi, které naplňují děj prázdnou vatou. Když se skutečně něco výjimečně stane, tak to nemá na nic žádný vliv a kniha nakonec skončí nijak. Totální plýtvání papírem a písmenky.

Nehorázná bomba a po hodně dlouhé době přírůstek do mého TOP 10 fantasy knih ! Kdybych sto let mikroskopem hledal, tak na tomhle veledílu, které má "pouze" bezmála 980 stran a neskutečně rychle uteče, nenajdu jedinou drobnou chybičku ! Všechno je dokonalé a nadčasové ! Jediné, co může některé čtenáře dráždit je pomalé tempo děje, ale ono vlastně vůbec ničemu nevadí a nepřekáží, naopak je důležité k neskutečnému prokreslení postav, s kterými se dokonale sžijete. Svět je vymyšlený do nejmenšího detailu, je to úplně něco nového, originálního a ještě k tomu to působí přirozeně a dokonale to funguje ! Interakce mezi postavami jsou neustále zajímavé, pořád se mezi nimi něco děje, odehrává, všechno je to neskutečně poutavé, hrozně lehce se to čte, spousta věcí v ději je zde připravena do dalších knih, některé jsou dokončeny z minulé knihy, vše do sebe geniálně zapadá... Já nevím, nemůžu chválit donekonečna, i když bych to jistě zvládl... Tohle je prostě ultimátní veledílo "adult fantasy" !

8 10.01.2019