gretl74
komentáře u knih
Mapy
Aleksandra Machowiak Mizielińska
Přidávám se do tábora "čtenářů", kteří zde našli nejen pozitiva, ale sem tam i nejakou tu mouchu. Celkovému nápadu, pojetí ani výtvarnému zpracování nemám co vytknout. Na druhou stranu mi dost vadí vynechané země i velmi individuální selektivní výběr toho, co je pro danou zemi to podstatné a charakteristické. Např. na té naší mapě postrádám Lipno i Pražský hrad, v Polsku solné jeskyně, v Japonsku Císařský palác...
Deník malého poseroutky
Jeff Kinney (p)
Už dávno nejsem cílová skupina, třeba by jinak bylo hodnocení vyšší. Každopádně, stylem to velmi připomíná Malého Mikuláše, a toho v mých očích jen tak něco nepřekoná. Ale jestli to mladé čtenáře baví... jsou určitě horší způsoby, jak strávit dvě hodinky volného času.
Pod nebesy
Guy Gavriel Kay
Kdyby nebylo těch posledních cca dvaceti stran, byla by to naprosto jasná 5*. Vzhledem k celkové atmosféře jsem prostě čekala malinko jiný konec. Přesto jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Měla jsem jí tu na poličce připravenou už asi dva roky a trochu jsem se musela odhodlávat, protože je to přeci jen bichlička a já v poslední době nemám moc času se opravdu začíst a ponořit do knížky. A číst to po dvou třech stránkách - to by to kouzlo moc nefungovalo. Každopádně se podařilo, je to nádherná knížka a můžu jí s klidným svědomím doporučit dál. Autor vážně umí a já se moc těším na další jeho kousek ...
4,9*
Po zralé úvaze upravuji na 5*
Piknik u cesty
Arkadij Strugackij
Určité kvality tomuhle dílku samozřejmě upřít nemůžu, ale nebyl to prostě můj šálek čaje, nedokázala jsem se začíst, neumírala jsem touhou po další a další kapitolce. Jsem odkojená fantasy literaturou a sci-fi mě víceméně míjelo (pokud nepočítám verneovky), a asi to tak už zůstane. Plus za to, když si uvědomím, kdy kniha vznikla. A půl bodíku za vykreslení atmosféry. 3,5 *
Utopie pro realisty
Rutger Bregman
No, zřejmě jsem spíš ten realista ...
První část o HDP a růstu a jejich nesmyslnosti v dnešní době byla fajn a byla jsem zvědavá na další části knihy. Zajímavá byla i část o RCT průzkumech. Souhlasím s důrazem na vzdělání. Zbytek na mě bohužel působí pouze jako novodobý komunistický manifest (chudý=dobrý, bohatý= zlý ... takže těm bohatým všechno sebereme, popeláři budou brát víc než právníci) ... to už tady tak nějak bylo a neosvědčilo se (jen v Nizozemí evidentně ještě potřebují prožít nějakou tu komunistickou chvilku).
Ano, jako každá utopie předpokládá, že všichni lidé jsou "stejní andělé" - hodní, vidí věci stejně, jsou pracovití, nezávidí ... a tak to bohužel není a proto to ani nikdy fungovat nemůže.
Tento druh knih píšou jedny kancelářské krysy pro druhé, nějak jim nedochází, že nejrůznějších zaměstnání je víc a funguje to tam trochu jinak než v kanclu u noťasu a u kafíčka. 15ti hodinová pracovní doba - juchajdá - fakt to bude fungovat u lékařů, policistů, pečovatelů, hasičů, dálkových řidičů ...
Ohledně tématu nepodmíněného příjmu - moc by mě zajímalo, jak široce posazené byly dané studie. Opravdu si někdo myslí, že když v Chánově rozdáme jen tak peníze, že tam za pár let bude vzkvétající osada se spoustou malých podnikatelů a živnostníků?
Kéž by, ale já bych to viděla spíš na víc drog, rozšíření místního vozového parku a nové mobily. A kde se ty částky na rozdávání vezmou? My všichni je budeme radostně odevzdávat z výplat po naší, zatím 40ti hodinové pracovní době?
Co se týče migrace, zatím nejsou výsledky v západních zemích nijak přesvědčivé. Nejde totiž jen o pracovní sílu, ale i jejich naprosto odlišnou mentalitu, naprosto odlišný kulturní základ a o sílu jejich přesvědčení, zvyklostí a náboženství.
Já jen tajně doufám, že existují i nějaké jiné varianty naší budoucnosti, a že ty v knize zmíněné návrhy ještě dlouho zůstanou ve fázi utopie.
Ronja, dcera loupežníka
Astrid Lindgren
Ač mi rodiče četli a sama jsem četla hodně a od útlého věku, knížky Astrid Lindgrenové mě prostě nějak minuly. Takže Ronja přečtena poprvé s osmiletou dcerkou, a nevím proč, ale zase tak moc nadšená nejsem. Doporučila bych ji určitě starším dětem - třeba 10+, naše osmiletá ze spousty věcí moc chytrá nebyla. Pro ty mladší je tam i hodně popisů, a i když je příroda nádherná, jaro báječné a zima krutá, malé děti od knihy čekají spíš nějaký děj a u dlouhých popisných pasáží se nudí. A protože je naše slečna přecitlivělá citlivka, spousta věcí jí rozhodila a nakonec jsme četly spíš odpoledne a ne před spaním (zabité hříbě, věšení a rvačka loupežníků apod). Takže jsem ráda, že jsme ji přečetly, já si rozšířila obzory, ale vracet se k téhle knížce asi nebudeme.
Tanec trosečníků
Iva Procházková
Přečteno během úplně jiné pandemie ...
Krásně napsáno, sympatičtí hlavní hrdinové (tím myslím Mojmír a pes), četlo se jedním dechem. Až s Jessikou to přestalo mít ten správný šmrnc, ta mi ten konec trošku pokazila. Ale jinak skvělé - 4,5*
Hon na ovci
Haruki Murakami
Po pravdě vlastně asi ani nejsem schopná popsat, proč se mi ty jeho knížky tak líbí a proč na mě tak mocně působí. Všeho se mi zde dostalo - tajemství, záhadná žena, úžasná krajina, kus japonské historie, mystika splývající s realitou, pomalé rozplétání příběhu. A krom toho taky nádherný jazyk, dokonalé popisy, smysl pro humor i pro absurdno... Některé knížky stárnou, ale tady bych ani nehádala, že byla napsaná tak dávno, dobu vzniku prozradí jen zastaralá technika. Líbilo se. A teď bych si dala nějaké ty hory ... opravdické, ne na papíře ,)
Tatínku, ta se ti povedla
Zdeněk Svěrák
Pěkné, milé, taková svěrákovská spolehlivá jistota. Jen jsem těch pohádek čekala o trochu víc.
Adventní kletba
Vlastimil Vondruška
Příjemné čtení, určitě se podívám na zoubek i nějaké další knížce od pana Vondrušky. V hlavě mám pocit, navzdory několika mrtvolam, že jsem četla pohádku. Hlavní hrdina sympaťák, ale i pěkný lišák .)
Jak zdokonalovat sám sebe
Josef Toman
Knížku jsem cetla před 27 lety a tenkrát se mi moc líbila. Na svou dobou velmi pokrokove dilo.
Stalo se mi všechno
Eva Urbaníková
Také jsem nějak mimo, nechápu, proč slaví kniha takový úspěch. A ženská, hovořící jako dlaždič, ode mne víc jak dvě hvězdy očekávat nemůže...
Literární poklesky
Stephen Leacock
Jedna z mých nejoblíbenějších, pár povídek je sice trochu slabších, ale ty ostatní to bohatě vyváží na plný počet hvězdiček. Na Smolíka McFiggina si vzpomenu každé Vánoce .)
Třetí přání
Robert Fulghum
Nadsázka, poetika, zvláštní lidé, nádherná místa. Bylo to něco úplně jineho, možná bych jindy a v jiném rozpoložení odložila, ale tentokrát mi to prostě sedlo. A na Krétu bych vyrazila hned ...
Poslední kabriolet
Anton Myrer
Doporučená povinná četba, kterou jsem si zamilovala a pro jistotu několikrát zopakovala ,)
Král Krysa
James Clavell
Knížky s válečnou tematikou nevyhledávám a pokud možno nečtu, ale tady jsem udělala výjimku a byla odměněna skvělým příběhem.
Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Zaklínači ani Sapkowskému nemám co vytknout - tudíž plný počet hvězd ,)
Myšlenkové mapy pro děti - rychlá cesta k úspěchu nejen ve škole
Tony Buzan
Omlouvám se za příměr, ale to je tak, když se z každého prdu musí udělat kulička. Neříkám, že kniha nemůže někomu přinést pár nových informací, ale bude jich jen velmi málo, zato hojně opakované na každé druhé straně.
Prostě někomu vyhovuje klasické školní zapisování v bodech, řádcích, odstavcích, doplněné o podtrhávání a pár zvýrazňovačů, někdo si to raději rozhodí na velký papír s obrázkama a barvičkama. Myšlenkové mapy jsou dle mého vhodnější pro kreativní činnost, nějaký ten brainstorming, kurzy tvůrčího psaní atp., ale obávám se, že třeba v českém školství, kde se musí spousta věcí prostě "nadrtit", je myšlenková mapa zbytečným luxusem. Musím konstatovat, že já jsem z knížky dost zklamaná.
