Grohlinka
komentáře u knih
Přístav u řeky Styx
Pavel Fritz
Začátek mě neskutečně bavil, to objevování a očekávání má své kouzlo. Bohužel asi v polovině se vše zlomilo a kniha mě přestala bavit, došlo na to, že slabé postavy už neutáhly děj, o nějakých větších emocích nemůže být řeč. Teologické vsuvky byly nudné, nepatřičné, téměř směšné, a hlavně neukotvené. Konec byl nahoru dolu, jakoby se autor nemohl rozhodnou zda napsat happy end, nebo naopak, škoda. Ale své hezké časti kniha má, to se nedá popřít.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Jsem ráda, že feel good fantasy se konečně dostává do hledáčku českých vydavatelství, protože tady zoufale chybělo.
Líbil se mi nápad s kavárnou, jako veliká milovnice kávy jsem v tom našla velké zalíbení a popíjela jeden šálek za druhým.
Postavy jsou sympatické, ač vzhledem k rozsahu a formě nebylo možné si k nim vybudovat nějaký větší vztah. Pohádkové ladění knihy mi nevadilo, ač s sebou nese neduhy typu jistých archetypů.
Celkově mám z knihy dobrý pocit, jen se nemůžu zbavit pocitu, že bych si přála víc, víc propracovanosti, větší hloubky.
Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy
Tim Burton
Absolutní šílenost, krásná a strašná zároveň, jeden občas neví, jestli se smát, nebo zoufat si. Ilustrace doplňují atmosféru a ráz celé této ohavné podivnosti, nádhernosti, která krásně doplňuje celé Burtonovo portfolio.
Velká pochvala za překlad, převeršování, které má na svědomí Richard Podaný, a je jednoduše skvělé.
Rváč
Jeff Lemire
Oceňuji kresbu, Lemire umí nádherně vykreslit atmosféru, chlad a zima Vás obklopí, stejně jako jakási nostalgie, ale zároveň i naděje na druhou šanci. Jen ten konec
Potápěč
Jeff Lemire
Vlny se bouří a slunce rudě začlo plát,
čas zavřít oči a pro dnešek jít už spát.
Moře se vzdouvá a vítr burácí,
s tebou po boku však kuráž neztrácím.
Proudy nás unáší daleko od země,
bát se však netřeba, za ruku chyť se mě.
Komorní melancholické drama otevírající mnoho citlivých témat. O vztahu otce a syna, o pocitu samoty a odtržení od světa, reality, společnosti, o sebeobviňování, o zodpovědnosti a nesplněných slibech. Vše doplněno až neuvěřitelnou černobílou kresbou, která ždímá emoce každičkým tahem pera, tužky.
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Odporna nechutnost, hodlam predstirat, ze nikdy nevznikla! Trestuhodne.
Pohřbené kosti
Lisa Regan
Pro me jeden ze slabsich dilu. Kniha je velmi ctiva, to se ji neda uprit, kratke kapitoly posouvajici ctenare vpred mi vyhovuji, presto se nemuzu ubranit pocitu, ze jsem ocekavala vic. Mozna mi uz proste argument, ze je kniha ctiva nestaci, abych ji hodnotila vyse.
Trosku me zmaha opakujici se namet, clen tymu v nebezpeci, obet z rad jeho blizkych, popripade vrah. Pripad samotny mel ambice a aspirace na jeden z komplexnejsich a komplikovanejcich z autorcina repertoaru, jenze nakonec mi prisel prekombinovany a konec uplne prepaleny.
V tomhle dile jsem mela problem s Josie, ktera se neustale toci v kruhu a prestoze pripady se odehravaji s vetsimi casovymi rozestupy, ona postupuje jen minimalne, mozna by bylo na miste vyhledat odbornou pomoc. Noah tady slouzi jen jako berlicka a cela jeho osobnost zmizela v dali. A ten konec…no, Plzak by mel asi radost.
Kroniky prachu
Lin Rina
Uf, tak tohle pro me bylo hodne narocne cteni. Kniha mela obrovsky hype, ale, ja vlastne nechapu proc. Hlavni hrdinka byla tak neco hloupeho a arogantniho, ze jsem to dlouho nezazila. Neni nic moc horsiho nez arogantni hlupak, ktery si mysli, jak neni inteligentni. Vazne mela hrdinka i narazky na ctenare romanu, vazne, v takovemhle typu knihy? No nevim, za me ne. Na knizce je vlastne nejlepsi obalka, ta je opravdu krasna.
Když jsme se poznali
Sarina Bowen
Je obdivuhodné s jakou lehkostí dokáže Sarina Bowen zpracovat i nelehká témata. Líbí se mi, že tento příběh je jiný než většina ostatních, jako letní odpočinkové čtení rozhodně doporučuji.
Naděje je však ošemetná věc. Najde si vás i na těch nejnepravděpodobnějších místech.
Vlčí píseň
TJ Klune (p)
Wolfsong jsem kdysi četla v originále, takže pro mě jasná volba. Popravdě je tahle kniha a vůbec celá série mojí nejoblíbenější od T. J. Klune.
Autor se tady věnuje tématu, které prolíná většinu jeho tvorby, tedy nalezení rodiny a sveho místa ve světě. Navíc je kniha plná akce, ale také romantiky. A vlkodlaků, vrčících, kňučících a taky spousta praskajích kostí, ale pod poměrně kýčovitou kostrou příběhu se skrývá krásný příběh a propracovaný vývoj hlavni postavy. Není to plné přímočarých citací, které utočí přímo na čtenářovy city, jako na příklad v knihe Dům v blankytně modrém moři, ale spousta mouder se ukrývá pod povrchem.
Tak šup šup, ConQueer, nemůžu se dočkat dalších dílů.
Okouzlení
F. T. Lukens
Ne. Někde mezi 1 a 2 hvězdami. Postavy jsou ... ne, ani to nebudu rozebírat. Slabé to bylo. Jediná poznámka, myslím, že existuje dost lgbtq+ románů, které by si zasloužily přeložit do češtiny, tenhle to rozhodně není a příšerné on/ona mě ruší a no prostě hrůza. Je to teď trendy a všechno, já to beru, ale podle mě to przní češtinu.
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Sangu Mandanna
Tak takhle nějak si představuji feel good fantasy, moc se mi to líbilo. Popravdě o krapet víc než Dům v blankytně modrém moři a o hooodně více než latéčka, ta se mi teda nelíbila vůbec.
Zloděj blesku
Rick Riordan
Percyho jsem četla před lety a bez mučení se přiznávám, že teď se mi líbil mnohem víc. Tenkrát mě jeho jednoduchost urážela, dnes ji vítám.
Vyjednavač
Brandon Sanderson
Potřebuji nutně druhý díl, protože je to právě konec, který mě úplně neuspokojil, příliš uspěchaný a pro mě ne zcela ukončený, ale s obrovským potenciálem pro pokračování, kdy se pak z Vyjednavače může lehce stát kniha s plným hodnocením.
Magický systém je skvělý, propracovaný, neotřelý a velice efektní, je skutečným highligtem knihy.
Kniha je vyprávěná z pohledu několika postav, jak to tak bývá, některé jsou lepší, některé slabší. Vasher spolu s Nočním Děsem je skvělý, přála bych si, aby to byli právě oni, kdo dostal více prostoru. Siri a její části jsou romantické, až pohádkové. Hymnus je prostě jednička, velice zábavná postava, s krásným přesahem do náboženství. Vivenna pro mě byla zpočátku oříškem a její části jsem vyloženě nesnášela, hlava mi nebrala, jak hloupá byla, ovšem díky několika zvratům v ději se to změnilo a naopak to byly právě její části, které mě nakonec bavily nejvíc.
Skvělá kniha, která pro někoho může velice dobře fungovat i jako standalone, já si ráda počkám na pokračování a knihu přečtu znovu.
Nemůžu si nepostěžovat na 2. vydání, ehm ehm ilustrované, mám Talpress ráda, fakt jo, ale tahle ohavnost v paperbacku, hanba Vám za ty peníze. Výtka do konečného hodnocení samozřejmě nezahrnuta.
Poslední argument králů
Joe Abercrombie
Tak jo, přiznám se, že jsem si už připravovala rádoby chytrý komentář, kde budu rozebírat, proč jsem tomuhle skvostu dala čtyři hvězdy, pak jsem si vzpomněla, čemu všemu už jsem ty čtyři hvězdy dala, pokorně poklekla a políbila prsten arcilektorovi. Ať žije Glokta, ostatní se můžou jít bodnout.
Devátý spolek
Leigh Bardugo
Absolutně skvělé, zdaleka nejlepší kniha od Leigh Bardugo.
Co mě neskutečně nadchlo je zpracování New Havenu a Yaleovy univerzity, je vidět, že si s tím autorka dala velkou práci, protože všechny zákoutí a uličky korespondují s realitou, vše je ještě zpestřeno poznámkami a zajímavostmi ohledně architektury různých budov a památek, skvělá práce.
Charaktery jsou skvěle zpracovány, nejen hlavní postava Alex, která je uvěřitelná, ale i vedlejší postavy, které jsou zajímavé, snadno zapamatovatelné, skutečné. Sociální témata jsou zpracována s brutální upřímností člověka, který ví, jak probíhá život na americké univerzitě, až krutě odpovídají realitě.
Okultní prvky jsou zpracovány také s velikou péčí, kdy se setkáváme s různými praktikami, tvory, duchy, zaříkávadly v různých jazycích, citáty slavných, apod.
Tahle kniha je nejen pečlivě zpracována, ale také zajímavě, jsem ráda, že jsem s jejím čtením počkala, až do vydání druhého dílu, protože se na něj neskutečně těším.
,,Darlington ve všem usiloval o dokonalost, o velkolepost. Nevěděl, jak vzácný může být obyčejný život, jak snadno se dá odchýlit od průměru. Začneš vyspávat do poledne, vynecháš jednu hodinu, jeden den školy, přijdeš o jednu práci, pak o další, zapomeneš, jak dělají věci normální lidé. Přestaneš rozumět jazyku běžného života. A tak se nevědomky dostaneš do míst, odkud není návratu. Žiješ ve stavu, kdy ti země podkluzuje pod nohama, nemůžeš se dostat zpátky na pevnou půdu.
Izolovaný
Sebastian Fitzek
Dobré to bylo, ale všudypřítomné chvále to podle mě nedostálo. Některé situace přitažené za vlasy, opravdu si nemyslím, že dle daných instrukcí po telefonu by Linda byla schopna provést pitvu, chování osob bylo občas nelogické, nezavřené auto, a konec trochu překombinovaný. Líbila se mi myšlenka ohledně výše trestů.
Vzpomínka zvaná říše
Arkady Martine (p)
,,Tuto knihu věnuji všem, kdo se někdy zamilovali do kultury, která požírala jejich vlastní.
Znáte ten pocit, kdy mate velká očekávání a ta jsou naplněna? Dobře. A znáte ten pocit, kdy máte velká očekávání a ta jsou překonána? Tak přesně to se mi stalo s touto knihou.
Sci-fi, které není tak úplně klasické sci-fi. Místo technologií a podivných mimozemských ras tady máme nádherný popis střetu dvou kultur. Jedna disponuje podivnou technologií, která se vkládá do mozku a přenáší vzpomínky a znalosti předešlých významných osob v oboru, tak zvané imago. Nazývá se Lsel a její zdroje jsou velmi omezené. Druhá je Říše, rozpínavá velmoc, která požírá ostatní kultury, její obyvatele mají neuvěřitelně krásná jména a poezii, kterou vyjadřuji vše a žijí si zde v blahobytu. Máme tady politický a diplomatický souboj velmi dobře napsaných postav, které budete milovat a možná i nenávidět, ale hlavně je budete chápat, budete rozumět jejich motivům, ať už stojí na jakékoli straně.
,,Když potkáš ostří nože, buď zrcadlem; když narazíš na kámen, buď zrcadlem. Buď co nejteiskalánštější a co nejstatečnější a - ale do prdele, dýchej. To je taky důležité.
,,jelikož jsem, jak jste sám vyjádřil, značně zaneprázdněn tím, že se snažím v očích ohromného a povětšinou nemilosrdného impéria udržet dojem, že naše stanice je cenná, ale zase ne příliš cenná, musíte mi odpustit, ze se nedostavím osobně;
,,Říše je říše - na jedné straně svádí a na druhé trestá. Sevře planetu v čelistech jako ve svěráku, zatřese s ní a zlomí jí vaz.
A vy ji možná stejně jako hlavní hrdinka Mahit budete přesto milovat, obdivovat a použit po tom, abyste se stali její součástí.
Prvních pár stran možná budete bloudit a ztrácet se, ale pokud knize dáte šanci, mnohonásobně Vám to vynahradí později, až vše začne dávat smysl. Když pro nic jiného, zaslouží si opěvovat pro nádherný jazyk a sloh. Obrovská poklona za překlad, Vratislav Kadlec odvedl bravurní práci, kéž by takhle pracovali všichni překladatelé.
Nádherná oslava kultur, nádherná paralela s osudy kultur minulych, současných i budoucích.
,,Knihy o dějinách mohou být vzrušující a zároveň až nepříjemně přesné.
,,Je lepší odhodlat se k činu než se nechat ochromit bezpočtem proměnlivých možností.
Kniha, kterou si zamilují všichni filosofové, básníci, milovníci kultury i politických, diplomatických tanečků.
,,Čekaní to je ztráta času. Při čekání člověk nic pořádného nedělá.
,,Poezie je pro lidi zoufalé a pro ty, kdo jsou už natolik staří, aby měli co říct.
Invaze
Roman Bureš
No, a je to tady, zklamani. Po skvelem prvnim dilu, ktery jsem si uzila, a ktery exceloval v budovani sveta, sympatickych postavach, skvele zaverecne bitve, vybornem napadu a konci, ktery byl k zamysleni… jsem dostala tohle prerostle nedochudce. Ach, jak jsem zklamana, ja si totiz fakt prala, aby to bylo dobry. Jenze neni.
Vadilo mi nekolik veci, prvne, Invaze je proste prebujela, zbytecne dlouha, zkraceni by ji prospelo. Ronanuv uvod v nasem svete me moc nebavil, Eden me taky moc nebavil, Inferium je porad skvele, jenze dostalo strasne malo prostoru. Ale porad jsem se tesila na zaverecnou bitvu, to me drzelo u cteni, jeeenze, to co prislo, tak to se s bitvou z prvniho dilu neda ani trochu srovnat. Skoro mi to pripadalo, jak kdyby si autor najednou uvedomil, kolik uz toho napsal a rychle potreboval knihu ukoncit. Konec taky o nicem, fakt jako Amalka musela ziskat stribro na Olympiade? Irelevantni, jako spousta veci v tehle knize. Na zaver mi vadilo, ze mi autor nesetrne podsouva sve politicke nazory, osobne to uplne nesnasim, myslim si, ze to do tohoto typu knih vubec nepatri a vzdycky me to nakrkne.
Nevadi, treti dil bude zase super…verim tomu.
,,Naprosta rovnost nikdy fungovat nebude, minimálně do doby, nez nam zacnou vladnout roboti.”