haki34 komentáře u knih
nelze než podepsat komentáře přede mnou..ideální na momentální podivnou dobu..číst postupně, kochat se ilustracemi, vychutnávat si slová básní, někdy i vícero možných překladů. Úžasný je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu)..líbí se mi i jak v Japonsku tuhle sbírku znají, oceňují, nezapomínají na ni..(zaujaly soutěže a karetní hry, kdy účastnící již podle prvních slov poznávají a hádají, o kterou báseň se jedná)..možná by to chtělo více poezie u nás :)
a ještě jednou musím vyzdvihnout obrazovou přílohu (konec konců, i formát samotné knihy a grafická úprava, kdy listy jsou laděné do světlé béžovožluté, skvěle projasnil pochmurné jaro...), ty ilustrace jsou nesmírně krásné a ráda bych někdy nějakou viděla naživo v originálu...
Jak píše podemnou knih-o-mol : Pro milovníky Japonštiny a básní dar z nebes.
A pro nás, co se v problematice až tak hluboce nevyznáme, paní Honcoopová dokázala svým podrobným rozborem, slovníčkem a detaily vše potřebné doplnit...
Doporučuji !!!
přinesl Ježíšek...včera jsem do ní konečně pořádně nahlédla a jsem nadšená...ideální i pro čtení s dětmi - jednoduše a přehledně vysvětleny zvyky a vlastně běžké, každodenní fungování našich praprarodičů...včetně receptů na chleba, kysané zelí, povidla...ba i na vlastní mýdlo a praní po vzoru prababiček.
Vše doplněno tématickými ilustracemi, které plní i úlohu "slovníčku" - názorně vidíte třeba ošatky, hrotky na dojení, snopy s obilím a podobně...
Za mě všech 5* a doporučuji !!!
a jdu se podívat po dalších knížkách od autorky ;)
velmi dobrá..kolikrát v průběhu roku nalezneme hnízdo..tak teď už budeme lépe vědět, čí je...akorát bych ocenila větší rozsah knížky - třeba hnízdo vyfocené i zdálky, lokalita, uložení, ať si celé umístění umím lépe představit. A možná by nebylo na škodu i přidat k hnízdu fotku konkrétního pěvce (třeba sýkory babka a lužka jsou, ale drtivá většina jsou jen hnízda), ať nemusí neznalý dohledávat v jiných publikacích...
jinak hodnotím velice kladně, 90% !!!
za mě nejlepší Márovina...jako jeho fanoušci máme doma komplet sbírku, některí i podepsané...a tuhle jsem si zatím užila nejvíc...taky je psaná Márovým květnatým stylem, ale vzhledem ke kratšímu odstupu od "Dotknout se nebe" do ní Mára potřeboval vtěsnat méně historek a akce, a to se mi líbilo...o to víc je v knížce obrazového materiálu.
Nechybí nějaký ten rozhovor, seznámení se spolulezci, partnerkami, kameramanem..přesně takovouhle knížku jsem v tomto nelehkém čase potřebovala..díky Máro !!!
A lidi, pronásledujte své sny :)
Doporučuji všemi 10...
(SPOILER) knížku jsem zaregistrovala 2019 při výročích.. a dělala jsem si na ni zálusk..dokonce ta mírně poškozená v Knihcentru na mě počkala celkem dlouhou dobu...
Došetla jsem. Nebo spíše dokoukala - z větší části se jedná o obrazový materiál, s krátkými informacemi přímo k fotkám, vše rozděleno do kapitolek podle autorů - dotyčných kameramanů. Každá kapitola uvedena krátkým medailonkem tvůrce včetně fotky, obsahuje zejména co dělal za revoluce, jak materiál zachytával a i zmínku, co dělá dotyčný dnes.
Klidně bych ocenila materiálu více..proto za 4* a doporučuji !!!
Nalezena v knihobudce...nejsem moc na filozofická díla,a v podstatě jsem na začátku netušila, co mám očekávat...styl psaní mě tak trochu "štval"...ale nevzdala jsem to a postupně, pomalu se prokousávala Thoreauovými myšlenkami a pocity..Každý den kousek. Není to jednoduché čtení, je potřeba vhodná nálada, chuť přemýšlet.....ze začátku jsem nechápala, o co mu vlastně šlo...jdu do lesa a dělám ramena, jaké to je super...že jsem jiný než ostatní..že medituji nad bobem a podobně. Kolik vydělám, ušetřím...
A pak, jak plynuly myšlenky, stránky, voda ve Waldenu, obrousily se i moje kritické myšleenkyy a pocity...vždyť já vlastně taky dělám něco podobného..Chleba si teda sama peču jen občas, ale třeba se snažím žít realitou v té dnešní přetechnizované době...trávím, podobně jako on, spoustu času sledováním přírody..vlastně skoro celý mj volný čas..pozoruji naše zvířecí sousedy. Snažím se zapamatovat si dopad loučů slunka, vůni větru...a jsem šťastná...
Spousta autorových myšlenek byla opravdu pokroková a univerzálně aplikovatelná na jakoukoliv dobu...a ve finále jsme si sedli a porozuměli. Díky za tohle setkání !!! a pravděpodobně ještě nějakou dobu nechám v naší kihovně...
dostali sme brožované vydanie od babičky...ako pripomenutie klasických diel...i keď Tajovského už od základky milujem, vždy sa ma dotýkal smútok nad osudom krajiny, vyvierajúci z celej jeho tvorby. Láska k malému človeku, a tvrdý život...
všetkým, co majú radi klasiku, doporučujem.
jedna z knižiek môjho detstva...teraz v ťažkých časoch som po nej u mamy siahla...a znovu prečítala na dobrú noc...príbehy o vílach, škriatkoch, zlých obroch, lakomých sedliakoch, o hlupákoch, čo sa vedia na sebe zasmiať, ale aj o mudrákoch, čo vďaka svojej šikovnosti vyženia kráľovstvo a princeznú....veľmi pekné rozprávky, včetne klasickej "Jack a fazuľky"...opäť trochu iný folklór, ale veľa rvkov je rovnakých, ako v našich rozprávkach. Dokonca sa vyskytnú i permoníci, dobre známi i z našich baníckych povestí...doporučujem !!!
Milovaná kniha mého dětství, s kterou jsem trávila hodně času...vzhledem k věku spíše s obrázkovou částí..a pak jsem na ni úplně zpoměla. Až loni na podzim, při hasičském výletu, jsme se dostali do Starého Města u UH na Památník Velké Moravy...a najednou cvak...rozsvítilo se v harddisku, vzpoměla jsem si na nádherné ilustrace a fotky z této knížky, minci z titulní strany se sokolníkem jsem najednou viděla před sebou (a samozřejmě že její kopii už nosím v peněžence ;)). Jakmile to bylo možné, knížku jsem vyhledala a opět se do ní ponořila...kromě již zmíněného bohatého obrazového materiálu je i dostatek informací v textu, doprovázeném mapami území, směry pohybu a výskytu Slovanů. Historie podaná výstižně, čtivě, zároveň ne zdlouhavě. Za mě 5* a doporučuji !!!
nalezena v knihobuce...přečtena před několika dny...
a stále uvažuji, co napsat...velmi pěkná čeština.plynulá vazba slov, vět...čtení jsem si užila. Příběh samotný je něco mezi legendou, baladou a pohádnou. OSoby jako Frantina přeci nemůžou být skutečné...(souhlasím s výhradami popsanými již uživateli přede mnou - sleze z hor a hned všechno ví, je nejchytřejší, nejlaskavější, nejhodnější...) a pak se Frantina zamiluje, a tu dostává příběh svého tragického konce. Připomíná Erbena...rozkol mezi láskou a svědomím, také pak již zmíněn Frantinin pohled na víru v Boha, posmrtný život...
Zajímavá knížka, čas rozhodn nebyl ztracen. Ale opět lituji možnosti hodnocení - chybí mi půlhvězda, kterou bych ubrala..
Knihobudková...za něco stála zejména Mariana, kde autor více rozvinul náročný život, těžjé manželství, moment rozhodování v tradičním prostřední dědiny - láska nebo povinnost a majetek ??
Ostatní dvě povídky byly takové o ničem..školní sloh bez hlubšího podtextu..v první nahlédne do romského smýšlení , v druhém se Laco vrací do rodné vesnice a vzpomíná...všude láska, vztahy...oddechovka OK,déle si asi pamatovat nebudu...
Vrátím do knihobudky...
první díl jsem četla před dlouhou dobou...druhý našla v knihobudce...a 4 hvězdy i z nostalgie...příběh se uzavírá...možná pro mě nebyl tak plnotučný jako první díl, ale i tak autor pěkně zachytil ten rozkol, mezi indiány samotnými, i mezi inidány a bílými..někde mezi tím se potácí Tančí s vlky a Stojí s pěstí a jejich rodina (mimochodem, překvapilo mě, jak bývalý poručík John Dunbar rychle vše zapoměla vykořenil..)
Nejlepší postavou byl jednoznačně Deset medvědů...jeho klid a nadhled bych chtěla mít...
Pak Kopající pták...
Závažné téma, o kterém se mluví a ještě dlouho mluvit bude...vždy si na útlak původních obyvatel Ameriky vzpomenu, jak někdo mluví o rasizmu v Evropě...;)
Knihobudková...největší problém bych viděla v tom, že v prostřední novele byla chyba tisku - chyběly stránky 64-až tuším 82....místo toho tam byla pasáž stran 83 až 9něco vložena 2x..takže mi utekl kus příběhu "Na univerzitě"...
Nejvíc komplexní, propracovaný a dotažený se mi zdal příběh poslední - "Paulík komediant"...všechny 3 ale byly kouzelné, romantické, snové...i ta nenaplněná láska ve Včelím jezeře, i tragedie Lorky v "Na univerzitě", i šťastný Paulíkův příběh....první 2 novely mi přišly ale takové odbyté...něco tomu chybělo...příběhy měly mnohem větší potenciál, klidně mohly být novelky ještě delší ;)
Každopádně dobré počtení, líbilo se moc, zvažuji sehnat si výtisk s normálním sledem stran ;))
posloucháno jako audiokniha...tak poklidné, plynoucí jako řeka, volně šumící, jako les ve větru...životy malých lidiček nedaleko bavorských hranic. Hajný, jeho žena, příručí...pytláci. Láska, nenávist, takový ten obyčejný život v lese, práce - péče o stromy prostřídaná akcí, střety s pytláky...řeší se i vztahy manželů, milenců (Svijanský a Katy -láska si nevybírá podle vzdělanosti či stavovské příslušnosti...)
Nádherný jazyk, kus historie a zároveň velmi příjemné a oddechové čtení...takové pohlazení po duši....a co mě nejvíc překvapilo, zaujalo i 10letou dceru, která poslouchala se mnou a těšila se na pokračování :)
Knihobudková...
Rudolfa Rudolfoviče už znám z kratších povídek..ze srdce mluví komentář 1972Sixo - hrdina bez bázne a hany. Loví ryby, střílí levharty, i v nekonečné tajze potkává krásné a inteligentní ženy...ale ono se to tak dobře čte !!! a co teprve to napětí, když se "V zajetí pravěku" dostáváme do soustavy tajemných jeskyň a objeví se i sibiřská obdoba yettiho - golúb-javan..normálně, nekecám, jsem byla napjatá jak struna..a docela mě udivovalo, jak se autor a jeho společníci vrhali neohroženě po neznámých tvorech a snažili se je ulovit...
"Hostina z doby ledové" zas potěšila nálezem mamuta (já bych ted spíše jen koukala, šašlik bych navzdory doporučení veterinářů ráda oželela ;)))
a tyhle dvě delší povídky, nebo spíše novely, se mi líbily více než úvodní rybářské historky.
Skvěle doplněno ilustracemi Jiřího Krasla...výlet do tajgy a pravěku. CO víc si snílek může přát :) (dobrá, nevšímat si u toho adoraci Sovětského svazu, diplomů, medailí a pokroku s devastací přírody, ať jen nechválím ;))
Doporučuji vyzkoušet...možná budete příjemně překvapeni !
poctivých 3,5* ...knihobúdková...nečakajte v krátkych poviedkach žiadnu veľkú vedu....a asi ani nečakajte, že si ich budete pamätať ktovie ako dlho (mám totiž nejasný pocit, že som tieto poviedky už čítala v minulosti...:D )
Najviac nás naťahoval a kombinoval, až prekombinoval, jeden z najznámejších účastníkov antológie - John D. Carr..tak to preplietol, že som bola normálne unavená premýšľať, kto bol vrahom...výraznejší bol tiež námet sôch a potom ešte kuchárskej súťaže...
Jednohubka ku káve...nechám na chate v chatovej knižničke :)
(SPOILER) Knížku jsem si přála pod stromeček..a dočetla. Přiznávám, od začátku mě trochu strašil boom a superlativy kolem knihy. Očekávání tudíž byly rozporuplné.
Čím bych začla - kniha se četla dobře. Žiju v regionu, takže mi byla blízká i spousta nářečových slov. Ale tak nějak jsem se nemohla zbavit dojmu, že autorka na dějiny našroubovala hlavní postavy a jejich osudy..Navíc postavy mi přišly trochu 2D, jestli rozumíte...nastíněné..žádné hlubší zaobírání se jejich pocity, vnitřním životem..v tam rozsáhlém, plánovaném díle se asi nedá jít úplně do hloubky, ale mě to tam chybělo..možná nejvíc se to autorce povedlo u Barbory s její nenávistí a nespokojeností, a u Julky... a sotva jsme se k nějaké postavě dostala blíž a zorientovala se v dané situaci - šup a jsme o několik měsíců či přímo let dál...Také třeba u Barbory jsem nepochopila, proč tolik let "hrdlačila" u Mokrošky, včetně otřesného bydlení, když pak celkem lehce odešla zpět do kolonky...
Nejsympatičtější mi byla asi Julka...díky ní jsme také poznali i "velký svět", nezalekla se ničeho, ani práce v lazaretu..
Na vztahu Barky a Ludwika zas řešila téma sňatku a dispenzu, s tím se člověk jak v reálu tak v literatuře také moc nepotká, takže překvapilo a hodnotím kladně ;)
Je vidět, že autorka si dala s dílem spoustu práce. Historií počínaje, slovníkem konče. Líbilo se mi, jak si vyhrála s detaily fungování hornické domácnosti - bydlením, oblečením počínaje, jídlem konče. Akorát jsem se nemohla zbavit dojmu jisté neokřesanosti a kostrbatosti, který se táhl celou knížkou - připisuji autorčině prvotině. A pak také tragického podtónu díla - normálně místo těšení se na další čtení jsem se bála večer knihu otevřít, co dalšího zas naloží svým hrdinům na hřbet. Proto ubírám hvězd, poctivě byych to viděla na 3,5*.(jak mi ty půlhvězdy chybí !!!) přikláním se tedy ke 3 a uvidím, jak to bude dál....
Každopádně - je to čtivé, přesah beletrie a historie, navíc z regionu. Takže určitě pokračuji do dalších dílů a doporučuji !!!
P:S: procházím teď komenty ostatních a mně velmi blízký a v podstatě taky moje pocity vystihující je komentář Pavlína50, pár lidí přede mnou..a také Pollyn
seriál neznáme, ale knížky se objevily pod stromečkem..taková milá jednohubka pro děti, s detektivním případem, který malí kamarádi vyřeší díky moderním technologiím...(akorát nevěřím, že by se "zrádný agent" nechal tak hloupě nachytat ;))) takže - za formu i uvěřitelnost lepší 3*
z knihobudky...a ihned prozradím, že se tam i vrátila..na knihu jsem se těšila, ale poslední dobou nějak nemám šťastnou ruku...
Ano, autor asi věrně zachytil atmosféru kolem císařského trůnu..ale na můj vkus jsme se o Cch´si alias Jehonale moc nedozvěděli...přisla mi velmi plytká...jednoduchá dívka s ostrými lokty..rozhodla se zamířit vysoko a dokázala to. A pak kopala kolem sebe hlava nehlava, podle toho, jak ji to zrovna napadlo, nebo jak jí zrovna někdo poradil. Celou knihu jsem k ní hledala sympatie, abych je nalezla až v samotném závěru, který byl zároveň i závěrem jejího života..tam konečně nacházím moudrou, povznesenou a odpouštějící ženu. Která je konečně i velkorysá...
To už sympatičtější postavou byl Žung-Lu...
a nesmím opomenout samotný doslov a závěr deníku v podání Li-Lien Jinga..ano, eunuši byli velmi důležitými loutkami v mocenských hrách...za tyto poslední stránky zvažuji hvězdu navíc...ale z celého příběhu mi utkví zejména krutost, intriky (pořád dokola), pocit zmaru a vědomí, že v čele tak velké říše stály slabé , nemocné loutky, ovládané kde kým. Nic okouzlujícího, ani velkolepého, očekávání nenaplněny, postavy nesympatické, věčené intrikování, dekrety, vynucená regenství mě navíc nedokázaly zaujmout. Hnala jsem se ke konci příběhu, aby ten pak pozvedl moje hodnocení.
Celkově tak zbyl jen smutek z nenaplněných očekávání a dnes, druhý den po dočtení, nemůžu hodnotit víc, než dobře...(navíc se obávám, že děj a postavy si moc dlouho pamatovat nebudu...)
Povídková, nalezena v knihobudce...soubor kratších povídek, ve kterých se autor vyznává z lásky k přírodě, zvířatům, myslivosti...popisuje zážitky v divočině, na lovu, rybolovu, ale i s netradičními domácími mazlíčky (třeba tetřívek...).
Kdo má rád zelenou tematiku, nepotřebuje tuny postřílených zvířat a také má rád prostředí severu, Ruska, Karélie, nešáhne vedle...
P.S. knížkou se táhne takový "ruský" nádech...je vidět, že autor si svůj druhý domov opravdu zamiloval...v podtónu cítit širou step, bílé noci, širokou duši...