Hall3006
komentáře u knih
Mášeňka
Vladimir Nabokov
Povedlo se mi nasbírat dost titulů od VN, abych mohl číst tak nějak popořadě. Tato prvotina je čerstvým svědectvím ruských emigrantů utíkající za občanské války a nastolení bolševismu v Rusku do západní Evropy.
Celý příběh je stavěn v kompozici vzpomínek na sladké mládí v dalekém Rusku a syrovou dospělost ve vyhnanství. Zde ještě umocněnou bolavou láskou ztracenou v prostoru a čase.
Nabokov to není jen Lolita či Pnin. Jsou to i tyto krátké prózy přečtené ta den.
Revolver v kabelce – Životy Vladimira Nabokova
Monika Zgustová
Útlá kniha pro čtenáře, kteří někdy drželi v ruce nějakou knihu Vladimira Nabokova. Já mám v plánu přečíst všechny jeho knihy, těch pár co jsem přečetl se mi líbilo a přečtu si je znovu. A díky této knize i s novým pohledem.
Kniha má pět částí a zabývá se různými epizodami života Nabokova a jeho vzpomínkami či vzpomínkami jeho ženy na různá období života a jak ho to inspirovalo ve psaní.
Knihu jsem přečetl za jeden den, poslední den kdy mi je stále 39, což zmiňuji proto, že až zítra ve svých 40ti začnu číst další knihy Nabokova, budu je číst zhruba ve stejné životní dekádě jako je Nabokov psal. Nedávám plné hodnocení jen kvůli tomu, že kniha nebyla víc objemnější. Ale rozhodně ji doporučuji.
Pád do temnot
Vilma Kadlečková
Třetí díl zase o něco víc poodhaluje svět Mycelia a je to ještě lepší - tedy na 4,5* - než předchozí dva. Není to na dvě odpoledne, ale po takové porci obrazů a emocí, když s knihou trávíte více času - toho času ve stavu nemocném - smeknete klobouk před autorkou a další díl si necháte na později.
Toto vydání v pevné vazbě je ještě rozšířeno o slovník pojmů ze světa Mycelia a má dalších sto stran. Jsem za něj velice vděčný, protože ujasňuje souvislosti, které jinak mohly čtenáři uniknout v té mase textu vlastních knih.
Každý v této sáze má své zájmy a člověk musí chvílemi usilovně vraštit čelo, aby se v tom neztratil či listovat slovníkem. S Lucasem pádíme do temnot i když čeká pomoc od kohokoliv... Jenže jediná pomoc je taková pomoc, kterou si člověk zařídí sám. No hráči, kterým máme fandit či je nenávidět, se nečekaně vybarvují a čtenář začíná tápat, jestli fandit dál svým hrdinům nebo "přejít" na jinou stranu.
A že jich v tomhle vesmíru je.
Jistá žhavá scéna mezi člověkem a mimozemšťankou (proč se autorka odvážila až ve třetím díle?) tomu dala grády a posledních sto stran jsem slupnul za den, protože to nebylo samoúčelné,
Tento vesmír je velmi plastický a zvědavě obracíte stránky, aby jste objevovali jeho nuance. Po třetím díle je mnohé naznačeno, ale zda se lidstvo spojí i s "dáblem", který má místo rohů velké uši nebo se přikloní k nesnadné cestě vlastního vesmírného objevování a vymaní se z područí Lodí z mycelia se necháme překvapit.
To nejlepší ze SF roku 1960
* antologie
Sbírka se kterou se ponoříme do vod SF poloviny dvacátého století. A je to hodně znát, pro nostalgii a cesty autobusem příjemné čtení. Vyloženě dobré pro mě byly tři povídky /novely, ale nebudu znovu psát co již je velmi trefně a obšírně napsáno v komentáři od hanak_v_exilu.
Led pod kůží (navíc 1 povídka)
Vilma Kadlečková
Druhá dávka z Mycelia byla o chlup lepší než první, stále to však nedosahuje čtivosti nejnovější novely ze sbírky Trosky Země, která mě k celé sérii přivedla. Nové vydání Ledu pod kůží bylo doplněno povídkou, která se ohlíží půl století zpět na setkání rodičů Lucase než je časová rovina původní série s Lucasem.
Příběh druhého dílu pokračuje tam, kde skončil první díl Jantarové oči a dostáváme hlubší vykreslení charakterů a jejích záměrů. Z počátku přívětivý kontakt Země s mimozemšťany se postupně vykresluje v temnějších barvách a jsou postupně nastolovany otázky jak moc se může jedna civilizace podrobit té vyspělejší za její technologie. Jak moc chtíč po lepší technologii převáží morální zásady. Jak to bude pokračovat uvidíme v dalším pokračování.
Jantarové oči
Vilma Kadlečková
Být trpělivý při četbě prvního dílu stačilo a ani jsem nepotřeboval žádnou z pěti Össenských drog. První dávka, Jantarové oči, mě občas potrápily linkou Lucase a jeho otce, ale ostatní text, i když někdy zdlouhavý, jako úvod do nevšedního universa Mycelia mě nutily číst dál. Nezbývá než se pustit do dalších dílů, figurky jsou rozestavěny, střet civilizací na spadnutí. Druhá dávka snad bude ještě o něco větší jízda. Zatím tedy 4 hvězdy.
Nonstop
Brian Wilson Aldiss
Další kousek od jednoho z průkopníků sci -fi z poloviny minulého století mám splněný. Aldiss psal trochu jinak než jeho současníci Asimov a Clarke, jejichž knihy mi sedí více. Námět této knihy je velmi poutavý a těšil se na rozvinutí myšlenky generační mezihvězdné lodi. Zde však dostane čtenář popis světa, jehož obyvatelé si už nepamatují začátek a účel cesty. Putování nedává příliš prostoru k vysvětlení a některé pasáže byly poněkud náročnější si představit. Nakonec jsem tedy tyto pasáže přelouskal a dostal se až do finále a velkého odhalení smyslu celého podniku. Spíš než příjemné mrazení jsem však pocítil depresi. Vzkaz autora byl jasný a odpovídá době vzniku a tak to musí čtenář brát.
Čtvrtý den až navěky
Ondřej Neff
Mix povídek, črt a anekdot byl výpravou do osmdesátkových časů, kdy produkce sci-fi byla maximálně ohraničení v polském Lemovi či ruských bratří Strugackých. Byla to doba, která na nás dýchne z každé stránky této sbírky. Jsem rád, že už ji mám přečtenou, neboť mít nepřečteného Neffa v knihovně je přece ostuda. No, přiznám se, že vracet se k ní nebudu a uvolní místo jiné, hlubší knize. Ano zde je témat na oko hodně, ale po přečetní to zavání jistou obsesí či tehdejší snahou o bourání prudérnosti. Kniha je útlá a dva dny četby není zas taková ztráta času aby čtenář mohl porovnat kam se sci-fi posunulo. (U mne umocněné tím, že tato sbírka je čtená po právě vydané sbírce Trosky Země.)
Trosky Země
* antologie
Po dlouhé době jsem si pošmákl na kvalitním výběru českého sci-fi. Trosky Země nenechají čtenáře na pochybách, že české sci-fi má plno "světových" nápadů nezatížených vyloženě hloupými mantinely nynější západní produkce, kde při její čtení máte pocit, že prochází nějakým schvalovacím procesem woke a korektnosti. České sci-fi se nemusí zabývat zda splní kvótu postav s qeer, gender či různé barvě pleti na počet stránek. Pějme chválu na svobodu českého literárního prostředí, kde se klade důraz na příběh a postavy si může čtenář vykreslit dle své svobodné fantasie. Tato sbírka mi otevřela dveře do další knihovny plné neobjevených světů, které nebudu váhat navštívit. Podpořit českou tvorbu koupí této knihy za plnou cenu byla dobrá investice. Každou novelu jsem ohodnotil zvlášť, zde hodnotím knihu jako celek.
Amsterdam
Ian McEwan
Trochu jiný McEwan, ale čtu knihy v jiném pořadí než autor napsal, takže v doslovu chápu odkaz na Betonovou zahradu či Solar, které jsou o řád lepší knihy a toto odbočení si bere téma či postavu z obou. Proto těžko doporučit zda tuto knihu číst po výše zmíněných, které nasadí laťku očekávání vysoko.
Tato politická a společenská satyra byla místy vtipná, ale spíše hořká. Byla by chyba jí však vynechat.
Opozdilec
Dimitri Verhulst
Povedená novela plná kousavé satiry. Příběh o muži, který uniká z manželství hranou demencí a zavřením do Domova seniorů, je strohý a úderný. Kdo viděl český film Teorie tygra, ví o co v této knize jde. Zde však navlas stejná pointa zasazena do Nizozemska má svou originalitu a zápletka s válečným zločincem tomu dává pomyslnou třešničku. Určitě se podívám po dalších knihách autora a tuto mohu doporučit.
Jedenáct minut
Paulo Coelho
Kniha o sexu bez sexu. Pak tam tedy nějaký orgasmus s bičíkem je, ale to už mě kniha přestávala bavit. Příběh Marie založen na skutečné postavě byl velmi čtivý, jenže postupem stránek začala filozofie převládat nad dějem. A mám podezření, že úvahy o milování a sexu, na který stačí 11 minut, už jsou myšlenky spisovatele, nikoliv postavy. Několik knih jsem už od autora četl, věděl jsem, že je to jeho styl. Takže kniha mě nezklamala a vlastně jsem dostal, co jsem čekal. Kniha je útlá, kdyby se však více ponořil do příběhu Marie ... ale to není jeho styl. Coelho má základní nastavení postav a ty poznáváme spíše díky myšlenkám než plastickému ději či vytříbených dialogů. Je tam dost zapamatování hodných myšlenek a knihu je dobré brát jako nosič jistého poselství. U Coelho více než u jiných autorů.
Život na míru
Nikki Erlick
Knihu jsem si dal do čtenářské výzvy ještě dřív než bylo nějaké společné čtení s KD. A výzva to byla. Přiznám se, že mám z knihy smíšené pocity a před polovinou jsem jí chtěl odložit. Ale co by to bylo za výzvu, kdybych ji nedočetl. Hlavně první půlka, kdy jsem se popasoval s postavami, které musely být takové, aby splnily trend a kniha mohla být světovkou. Dále jsem musel přijmout to, jak nevysvětlené provázky byly a jak se s nimi různé části světa různě postavily. U dalšího čtení mě udržely linky osobní, kdy už jsem si ani neuvědomoval, že se jedná o svět vlastně dystopický. Pasáže, kde se hodně tlačí na emoce a společenské nešvary, jsem bral jako "typicky americké", ale závěr a jeho poselství, které je jinak náznaky prodchnuto celou knihou, přeci jen knihu zachraňují. Být tam méně patosu a více vědy, která se snaží provázky vysvětlit udělím ještě hvězdu navíc. Takto je to dobrý společenský román, který ukazuje na nešvary a lidské slabosti, ale i vůli po dobru a lásce. Dystopie je jen jeviště, aby nevysvětlené krabičky s "mírou vašeho života" mohly příběh rozehrát. Leckomu může kniha přinést útěchu či zamyšlením nad svým životem, který nemusí být velmi dlouhý, přesto však hluboký a plný. Pokud toto kniha splní, nevyšla zbytečně.
Přiznání taxikářů
Jiří Němčík
Krátké zkazky z taxíku, příběh na pár řádek, někdy na několik stránek. Pidi knížka přečtená na chvilku, dal jsem si jí jako oddych a malou pauzu od té rozečtené. Některé příběhy byly zajímavější jiné ani příběhy nebyly, jen takové postřehy, vlastně myšlenka spojená s určitým ritem a nebyla víc rozepsaná. Vzhledem k tomu, že to byl dárek k nákupu, tak jsem jí přečetl. Sám bych po ní asi cíleně nesáhl.
Prach
Hugh Howey
Třetí čtení třetího dílu trilogie Silo mi opět zpříjemnilo volné chvíle, kdy jsem se mohl přenést do světa kde civilizace zmizela a dozvídáme se proč a jak to má vše skončit. Mnoho postav má již seriálovou podobu a tak i lépe hoví představivosti čtenáře. Nechci se opakovat, ale jen dodám, že se velmi těším na seriálové zpracování celé trilogie. Jednou napsaná kniha se už těžko předělává či doplňuje po letech od vydání, ale vzhledem k tomu, že autor spolupracuje s tvůrci seriálu, může přijít mnohé zlepšení či děj, co se do knihy nevešlo, přesto se hodí zpracovat.
Betonová zahrada
Ian McEwan
Kdo už něco od autora četl, asi tuší co může očekávat. Mezní situace, které definují každou knihu, která popisuje vybočení z normálu. Nebo tedy přesněji z toho, co za normálno považuje většina. McEwan nám zde dává nahlédnout do jedné početné rodiny, kde nejprve zemře tyranský otec a potom zničená matka. Už začátek, kdy ještě oba rodiče žijí, začínáme tušit neblahé prostředí jejich domácnosti. Po jejich smrti autor jde až na kost a obnažuje charaktery aktérů tohoto dramatu. Na stranách popisuje hutný děj jeden ze sourozenců, který rozhodně nevzbudí sympatie. Nevím zda se někdy stalo něco takového ve skutečnosti, ale děj je natolik plastický, že vzbudí pochybnosti... V tom je autor ve svých knihách bravurní. Těch 150 stran je tak akorát, aby čtenář nebyl úplně semletý.
Zmizelá
Gillian Flynn
Kniha mě pěkně utíkala prvních 70 stran, pak jsem začal tušit neblahé natahování děje plným vaty. Ano, co pár kapitol jsem přeskakoval, když jsem zjistil, že děj se neposouvá a číst poctivě tu porci stránek plných detailů (druh vůně kondicionéru, potraviny na stole...) bylo nad moje síly. Ne, děj měl do thrilleru daleko, byl to dvojitý deníkový záznam páru dvou divných lidí, psychologický rozbor myšlenkových pochodů... , jsou lepší knihy.
Indiáni stříbrné Luny
Miloslav Stingl
Nové vydání s novým názvem dříve napsané publikace nám dává nahlédnout do starověku i středověku národů méně známých indiánských kultur Jižní Ameriky. Velmi poutavé povídání však klade důraz na čtenářovu pozornost i představivost, protože publikace má jen několik obrazových příloh. Může však zažehnout zvědavost pro tento díl světa a jeho obyvatele dávné i nedávné. Pan Stingl píše čtivě a nebojí se dotknout různých témat a dát sluchu i méně "oficiálních" pohledů či názorů různých badatelů a spisovatelů. Čtenář si pak může najít další publikace zabývající se podrobněji tématy v této knize zmíněné.
Colorado Kid
Stephen King
Rozhovor několika novinářů jako námět na knihu. Pro Mistra žádný problém. Bude to klišé, ale musím napsat: nechápu to malé hodnocení. Ano, má mnohem "plnější" díla, ale tento kousek mi zpříjemnil první letní víkend. Prostě opět spokojenost, ač tam nebyla kapka krve či nějaká okultní obluda, dialogy i obrazy byly napínavé. King umí i krátké kusy, těším se na jeho povídkové knihy.
Tampa
Alissa Nutting
Ke knize jsem se snažil přistupovat jako k true crime. Výpověď úchylné učitelky bylo velmi přímočaré, ale i nechutné. Pár takových případů se v minulosti stalo a autorka se snažila přiblížit mysl takové pachatelky. Ale po příběhové stránce to bylo ploché a děj byl velmi repetivni. Jednou stačilo.
