Haloon komentáře u knih

Skvělá volba pro začínající spisovatele a pisálky. King zde vypráví, jak se sám dostal ke psaní, co ho ovlivňovalo a jaké překážky mu stály v cestě. Pro toho kdo sám píše a má o sobě a své tvorbě pochybnosti, může být tato knížka tou správnou injekcí. Dost možná přijdete na to, že sám King se se stejnými obavami potýkal také.
Dílo samozřejmě obsahuje i nejednu radu mistra, jak na to. King v knize uvedl, že psaní je osamělé řemeslo, ale po jejím přečtení alespoň na chvíli víte, že v tom sami nejste.

17 02.01.2022

Po přečtení se z toho vyklubala vcelku epická záležitost. Dojem jenž překryl skutečnost, že je v díle obsaženo mnoho nelogičností a řada věcí nedává valný smysl. Knížkám pro mládež však máme tendenci lecos odpouštět.

3 07.12.2021

V posledním díle se autor svým vypravěčským stylem překonal. Nebo spíše utrhl ze řetězu. Na každou scénu deset odlišných pohledů od deseti různých postav. Nápadité, avšak někdy možná trochu rušivé. Vyžaduje bedlivou pozornost, jinak se mezi řádky lecos ztratí.
Zaklínač je skvělá fantastika a krásný příběh. Takový, u kterého bych si přál, aby nikdy neskončil. Jednou však musí, aby něco jiného mohlo začít.

V tomto díle už autorovi běžné chronologické vyprávění nestačilo a tak se směle vrhl do divokých experimentů. Věž vlaštovky tak čtenáře překvapí skoky v časech, místech, vypravěčích, myšlenkách…, až je v tom někdy trošku zmatek. Ale já to stejně zbožňoval.
Věž vlaštovky představila skvělé záporáky, nové hráče a motivace, zajímavé zvraty. Opět se vrací více politiky, ale jen přiměřeně. To vše navíc psáno oním kreativním “hopsavým” stylem, který vyvolává zcela nové dojmy.

Křest ohněm, to je trefné. Cesta skrz válečnou frontu a střet s drsnou realitou, která války obvykle provází. Přesně tím musí nesourodá podivná skupina projít, aby se vzájemně pochopila a odpustila staré křivdy.
Zoufalá výprava s nejistým cílem má na čtenáře trochu demotivující účinek, ale ustavičný boj o přežití uprostřed válečné mašinerie ukazuje charakter hrdinů a vynahrazuje nedostatky napětím z toho, jak to jen bude dál…

Čas opovržení nám představuje skvělé postavy a dialogy, pestrý svět, ale především kotel politiky. Je jí daleko víc než v předchozím díle a není těžké se v ní ztratit. Jestli si dobře vzpomínám, tak se mi to na poprvé povedlo. Čtenáře však zajímají především postavy a jejich příběh a když je politiky moc… Proto je za mne tento, jinak opět mistrovský díl o něco slabší než předchozí.

Ucelený příběh působí krapet jinak než předchozí povídkové publikace. Zde není mnoho pokusů udělat z upírů, vlkodlaků a všech možných příšerstev ohrožené druhy, možná proto, že Ciri spolkla půlku příběhu.
Je zde o poznání více politiky a velkých vladařských disputací, což nemá každý v oblibě. Já ano.
Stále nám však dělá radost ten rozkošný trpaslický slang, skvěle zpracovaný svět je bohatý na dramata jak doly Mahakamu, postavy jsou kvalitně zpracovány a jejich vzájemné vztahy jsou tak lidské a opravdové, no krása…

25 01.09.2021

Zaklínač je úžasným střetem pohádkového světa a reality. Ukazuje svět, který není černobílý. Neustále čtenáře překvapuje bouráním toho, co u pohádky čekáme. Pak představuje, jak by to asi vypadalo ve skutečnosti.
Knihy o zaklínači patří mezi má nejoblíbenější díla. Protože pohádky bývají naivní a realita zas nemá takové kouzlo. Ale Zaklínač si bere z obojího jen to nejlepší.

22 27.08.2021

Geralt z Rivie je neobyčejná postava, která nás provází neobyčejnými příběhy. Tradiční pohádky, které jsou tak trochu naruby.
Co když je člověk stejné monstrum, nebo ještě horší, než ta která Geralt loví? Člověk jako tvor, který opanoval zemi a bere si svrchované právo na život a prostor.
Zaklínač by neměl mít emoce, a tak i žádné pochyby o svém poslání. Ovšem nebyl by to skvělý příběh, kdyby to v případě Geralta nebyla tak úplně pravda. To čtenáři přináší zážitek plný silných myšlenek a osudy zaklínače čtenáře interesují až k zbláznění.

Život mi to sice nezměnilo, ale i tak se jedná o přehledné shrnutí pravidel, která jste už možná někde slyšeli, ale brzy je stejně zapomenete. Fajn je, že se v tom dobře listuje, takže si je můžete snadno připomenout.

4 12.08.2021

Jak úžasně se tento až pohádkový příběh vypořádává s tématy, jež většinou nepatří do dětského světa. To co začíná jako příběh o potrestání chamtivosti, lži a zlé vůle má závěr ve zcela odlišných vodách. Autor nám dal zakončení série, kde taková témata vyjdou na světlo. Vychází to možná konejšivě, ale bylo v tom i dost smutku.

10 08.08.2021

Unesený princ, dobrodružství v horách, obři, čarodějnice, to je dobrodružství jak má být. Ten lev si je zas povolal a opět se jich vůbec neptal, jestli mají o úkol zájem a ještě jim stihl vyhubovat jak se chovají. To bylo trochu úsměvné, ale jinak je Stříbrná židle skvělý pohádkový příběh, který skrývá nejedno poučení.

6 06.08.2021

Taková narnijská pohádková Odysseia plná zázračných divů, nadpřirozených tvorů a kouzel. Každý ostrov a dobrodružství nese nějaké to poučení.
Vše je sice plné fantazie, ale takové nějaké neuspořádané. Děti z Londýna tentokrát neměly žádný zásadní důvod k tomu octnout se v Narnii, což trochu vyvolává otázku, proč tam vlastně byly? Ale své kouzlo příběh má, to zase jo.

Nejprve roste pocit, že To bude slušný horror, spíš přímo úděsně dobrý. Atmosféra je vybudovaná a já nemůžu být napjatější.
Pak se To ale začíná natahovat. Těch tisíc stránek je skutečně znát. Říkám si: kdyby To jen nebylo tak dlouhé…
Ale když přijde ten závěr a s ním všechny ty emoce… Tam teprve poznám, co znamená budovaní charakterů. Zavřít knihu je jako ztratit přátele.
Věřte Kingovi, ví co dělá.

30 02.08.2021

Poslední díl z mé dětské knihovny a já končím…, ač rád dočítám vše do konce, musel bych upadnout na hlavu, abych si kvůli tomu dokupoval i zbylé díly.
Celá série jde kvalitou svižně dolů a tento díl byl zcela jednoznačně nejhorší ze všech. Bez charakterových chyb dobrou postavu neuděláš, dialogy ve kterých se snaží jeden druhého napálit neudělají hrdiny sympatickými, a kdyby se vyškrtalo všechno co je v knize přebytečné, měla by asi třicet stránek.
Jedna hvězda za snahu, druhá za čtivost…, s odřenejma ušima.

6 20.07.2021

Snaží se to být sympatické, postavy jsou věční vtipálci, co si ze sebe vzájemně stále tropí šprýmy (vždy v dobrém pochopitelně) a pomalu na každé straně čeká nějaká ta poučka, či moudro.
Ale kde je vývoj charakteru hlavních postav? Ne že by byl napsán špatně, on tam prostě není. Postavy jsou hrdinové bez barvy. Polovina dialogů je o ničem a s dějem vůbec nesouvisí. O zcela nadbytečných popiscích už se ani rozepisovat nechci.

4 06.07.2021

Bylo to čtivé, hezky to odsejpalo, zkrátka fajn počtení. Na krimi od Nesba, Larssona, či Maye to však nemá.
Dle mého názoru se totiž autoři rozhodli přelít hrnek dramatem, takže v něm nezbylo mnoho z uvěřitelnosti. Ale aby mě pořádně mrazilo za krkem, jak severská krimi slibuje, musím věřit tomu, co čtu.

14 25.06.2021

Tento díl sice cítím jako emočně zdařilejší než to, co nám Flanagan pár posledních knih předkládal, ale jinak je to pořád stejná špatná písnička.
Už pěkných pár dílů zcela chybí charakterový vývoj postav a ani na Macindawu nedojde ke změně. Sám už nevím, jestli na tuhle “maličkost” autor zapomněl, či ještě hůř, že na ni zvysoka kašle…

4 25.06.2021

Kapitola Francouzské revoluce, kterou si autor sice osobně nezažil, ale skrze rodiče, k ní má silný vztah (otec revolucionář, matka roajalistka). Konflikt obou táborů a jejich ideologií se v díle zdá nepodstatný v porovnání s hrůzami války. Konečně, autor k stáru zcela jednoznačně upřednostňuje život, zde reprezentovaný nevinnými dětmi, které stojí nade všechny spory.

11 11.06.2021

Když se řekne dobrodružství, jako první se mi vybaví právě příběh Bilba a družiny trpaslíků. Jejich cesta k Osamělé hoře inspirovala žánr fantastiky jako máloco jiného. Pán prstenů je možná autorovým nejvelkolepějším eposem, ale já měl asi vždycky ještě raději toho menšího, naivnějšího a pohádkovějšího Hobbita.