Han-nah komentáře u knih
Od této autorky je to moje první kniha a zaujal mě styl jejího psaní. Knihy s válečnou tematikou čtu vždy s vědomím, abych si připomněla a vážila toho, že jsem hrůzy války nezažila. Lidé i ve válce se chtějí milovat, prožívat lásky, rodit děti, mít svou rodinu. Určitě nebylo pro Emmu jednoduché krátce po svatbě muset změnit identitu a žít druhý život, pomáhat v odboji a ještě se zamilovat do svého úhlavního nepřítele. Tato kniha je spíše román, ale ne všechny knihy s válečnou tematikou musí být drastické. Kdo se více zabývá dějinami války, doporučuji knihu "Ükryt v ZOO"
Je dobré se vrátit v čase. Jiná doba, jiné mravy. Hlavní hrdinka Daisy, mladá, krásná, ale velmi naivní, svým chováním pobuřuje tehdejší společnost.
Tuto knihu nemohu hodnotit, jsem laik a kniha je spíše určená jako nabídka studijních pramenů. Ale myslím si, že kdo se zamýšlí nad chováním svým a i těch druhých, okrajově by se měl o toto téma zajímat. Člověk hledající pomoc, jako expert na vlastní život a terapeut jako expert na realizaci terapeutických dialogů. Každý není schopen sám se se svými problémy poprat, ale najít taky skvělého terapeuta, kterému se dokáže ,otevřít může být hledání. Je to o velké důvěře toho, kdo pomoc potřebuje, aby na svém životě zapracoval s pomocí odborníka.
Tuto knihu jsem začala číst na základě výzvy. I když mi připadá spíše pro mladsí, já jsem se při čtení ocitla xxx let zpátky, kdy jsem sama v 15 letech nastoupila do učení a na internát. Vyvolala ve mně vzpomínky a připomněla mi naše vylomeniny a naschvály. Až později mi došlo, jakou odpovědnost za nás vychovatelé měli. já jsem měla štěstí na ty, kteří měli pochopení. A taky rodiče měli strach a obavu z našeho odchodu z domova.
Miles, tzv. Váleček odchází do internátní školy hledat své "Velké Možná", kde je parta mladých lidí. Zamiluje se do úžasné holky Aljašky, která je kapitola sama pro sebe. I když se zdá, že v knize se popisuje jen děj internátního života, kniha má velkou hloubku filosofie, citu, lásky, přátelství, hledání sám sebe.Rady od starších pochopí ti mladí, až jsou sami starší.
str.246 Kéž bychom znali nekonečný řetězec následků, které vzejdou z nejmenších našich činů, ale nemůžeme vědět, co děláme, dokud to už pak není k ničemu.
Na knize mě zejména zajímá krásný jazyk, kterým je kniha napsána.
K této knize, kterou jsem kdysi půjčila, nebyla mi vrácena, tak jsem si ji koupila znovu. Patří mezi ty, ke kterým se pravidelně dle svého životního rozpoložení vracím a aspoň prolistuji některé pasáže, které mi vždy posílí. A tato umně napsaná kniha to umí.
" Pokud lidé žijí trvale na pomezí mezi životem a smrtí, je lepší vědět co nejméně. I tak se hlavním představitelům knihy ošetřovatelům v ZOO ve Varšavě, manželům Janu a Toničce Zabiňskych, podařilo zachránit přes 300 Židů."
Tato kniha je asi pro toho čtenáře, který se zabývá dějinami války, ale myslím, že po jejím přečtení se čtenář zamyslí a poděkuje za život nepoznamenaný válkou a jejími útrapami.
Jsem ve věku hlavní představitelky Jeannie a vidím kolem sebe hodně tzv. "provozních nezdravých vztahů", kdy partneři po odchodu dětí si nemají co říct, nemají zájmy, v lepším případě se nijak neponižují, ale, jakoby přežívali v tom, co si kdysi slíbili a k vůli tomu, co si manželstvím vybudovali. Proto jsem při čtení fandila Jeannii, že ještě něco od života očekává, zažívá lásku. V posledních letech se obětovala manželovi, který se snažil její život manipulovat, omezovat a citově ji vydírat. Tzv. nemocný chudák, který se snažil využít i rodinu a popudit proti ní.Už jenom ten jeho výraz "Holka stará", by mě od partnera velice urážel. Jsem ráda, že se rozhodla jít za svým srdcem a žít svůj život. Láska kvete v každém věku a udivuje mě, když se někdo diví, že se lidé zamilovávají i v domovech důchodců. Jsme stvořeni pro žití v páru a čím je člověk starší, vidí tu rychlost života. Nekritizujme jiné, přejme jim lásku, ne každý ji má.
Asi patřím mezi ty, kterí mají rádi básně, které byla spíše klasika. Díky výzvě jsem sáhla po autorovi nar. 1972, takže spíše soudobý, ale nic mi jeho básně neříkají, tak nehodnotím.
K této knize se občas vracím, s manželem jsem se poznala, když sloužil v kasárnách, naproti byl panelák s důstojníky, takže sledovali náš pohyb, samozřejmě byl i trest, ale zvládli jsme to až do svatby. Zároveň teď dávali Tankový prapor, pro někoho nepochopitelné - ano doba byla taková, ale ráda na ni vzpomínám a teď se tomu už jenom směji.
Kniha ze života muže a ženy - láska, vztahy, rodina, problémy, ale i závist, citové vydírání a ponižování. Snad v každém vztahu zazní věta " Chci se rozvést", pak je důležité si uvědomit, zda je nutné na vztahu zapracovat, ale zároveň si uvědomovat své -já-, ne, to sobecké. ale to své -já-, hodnota mě samé -samého, pod kterou nemůžeme zajít, abychom se sebe jako člověka vážili.
"Život je boj a musíme bojovat, každý z nás hledá své místo a svou identitu."Oceňuji, jak spisovatelka v příbězích vyjádřila rodinné vztahy , jak z pozice dítěte a sourozenců, tak z pozice rodičů. Každý z příběhů něco vyjadřuje. Jsme tři sestry, měly jsme nádherné dětství, rodiče věděli, co na kterou platí. Stejně ale já, jako nejstarší, mám ke každé sestře jiný přístup a jinak si s každou rozumím. Tak, jak v třetím příběhu jedna moje sestra se cítí od dětství ukřivděná, nedovede odpustit, ale to pak pokračuji i v jejich dětech. Opravdu tuto knihu mohu jen doporučit, jedináček o tohle přichází ať v dobrém , či zlém.
Knihu jsem dostala v dětství a ráda se k ní občas vrátím, líbil se mi i natočený seriál s dobrým hereckým obsazením. Vždy raději knihu čtu, abych si vytvořila vlastní názor.
Nehodnotím , souhlasím s "Andi" . Každý si má vytvořit svůj úsudek. Vize jsou opravdu pěkné, ale jejich splnění - hudba velmi daleké budoucnosti. Asi, jak se v mém mládí začalo mluvit o obchvatu města, za rok jdu do důchodu, něco se začalo dít, ale jak dlouho to budou stavět? Uvidím ho?
Kniha vytváří obraz úžasné u nás nedoceněné šansoniérky, včetně textů jejich písní. Mezi moje nejoblíbenější patří "Rozvod" "Čerešně""Buď to ty, a nebo já" a "Milord"
K babičce jsem se vrátila teď v době adventu, pozastavení a vzpomínkami na naše blízké, mou milovanou babičku, která mi do života hodně dala a její oblíbená autorka Božena Němcová mě díky ní provázela celou dobu babiččina života. K této knize se ráda vracím a zrovna mě potěšilo, že je vysílána i v TV.
Krásná kniha, která ukazuje, že nikdy nevíme, co nám život přinese a do koho se zamilujeme.
Tak, jako komentáře přede mnou, humor, zápletka - vývoj punčocháčů. Regan, soukromý detektiv, přijede do Miami a provází nás příběhem až do vyřešení. Hezky popsána beznaděj starých lidí, kteří se mohou ocitnout na ulici, přátelství, ale i boj o získání moci nad vynálezem.
Souhlasím se Zuzankou 46. Itálie je nádherná, sama sebe si nedovedu představit takhle úplně změnit svůj život. Líbilo by se mi tam, ale ne trvale.
První kniha od této autorky a mohu jen doporučit. Názorná ukázka, jak minulost a to, když není dořešená a nemluvilo se o ní, ovlivňuje životy mnoha lidí.
Přítomnost a budoucnost jsou dva časy, které můžeme ovlivnit,
minulost už nikdy ne, ale ta nás může posunout dále.
Štěstí se prožívá v jediném čase a to teď.