Han-nah komentáře u knih
Není to vysloveně detektivní román, kterým nás provází advokát trestního práva, který tímto ukazuje právo, kasační soudy, prokuraturu, práci karabiníků, ale i svůj soukromý život při náhodném vyšetřování.
Krásná kniha o 10ti leté Klárce, která se dostane na vesnici na Moravě blízko hranic s Rakouskem, kde se dvěma nevlastními bratry a psím kamarádem zažívá mnoho dobrodružství a najde i to nejcennější.
Kniha je příběh manželky, kdy popisuje její běžný manželský život vedle náladového a agresivního muže a toto se prolíná dějem ze soudního procesu a následného rozsudku.
Příběh manželky, která žije s manželem a dětmi a nepozná, že její manžel je vrah - "monstrum". To ho tak bezhlavě miluje nebo je tak blbá. Byla slepá nebo dávala přednost raději nevidět.
Dobrá detektivka. Líbí se mi, že v ději knížky autor popisuje i osobní život vyšetřovatelů, protože jejich náplň práce velice ovlivňuje jejich rodinu a přátele.
Velmi emotivní, smutná kniha, která se čte těžce. Kolik takových případů existuje a neví se o nich. Domácí násilí, zneužívání, sadismus. Každé dítě přece čeká od své rodiny lásku, pomoc, pochopení. Zklamání z vlasního táty a rodiny, která ho kryla, provází Barbaru od dětství.
Americké lékařce je umožněno poznat život jednoho domorodého kmene. Tito "Opravdoví lidé" s ní putují napříč Austrálií a učí ji objevovat svět v souladu s našimi smysly, které máme civilizací již otupělé a i když se nám zdá při čtení jejich život primitivní, vysílají vzkaz, že nadešel čas, abychom začali poslouchat sténání naší Země, od které hodně bereme, ale málo vracíme.
Chci se snažit vnímat život a žít podletohoto:
"Bože, dej mi klid mysli, abych přijímala vše, co mohu změnit, odvahu, abych změnila vše, xo změnit mohu a moudrost, s níž rozeznám jedno od druhého."
Podle knihy natočen film. Zpověď ženy v období vztahu s jedním mužem a její erotické prožitky,
" účet od démona sexu je krutý. Tamto zanechalo jediný následek, termostat mého vzrušení je zavřený a trvá to už roky."
Není láska jako láska, milování jako milování a sex jako sex!
Po knize jsem sáhla na základě výzvy. Autorka sice má hezký styl psaní, začátek slibný, konec nejasný. Zkusím další její tvorbu a uvidím.
Jak již někdo napsal přede mnou, budu muset začít od začátku série tohoto autora, kterého jsem ještě nečetla. Tuto knihu jsem prokládala jiným žánrem, protože krev mi nevadí, ale o upírech se mi pak zdá. Ve snu se ke mně přiblíží a jak se chce zakousnout, tak se probudím. I tak mě zaujala a k autorovi se určitě vrátím.
Jak je napsáno na přebalu knihy" Cestovat časem je dar, ale také břemeno". Všechny důležité postavy včetně Carrie, která tyto vize má, každý se svým tajemstvím děj postupně spojí dohromady. Nic na tom nekazí ani to, že se skoro vše odehrává buď v knihkupectví, které se jmenuje "Cesty časem" podle románu slavného spisovatele nebo na psychiatrické klinice. Kniha se dobře čte, protože je prokládána úryvky z tohoto románu. který tento dar umocňují.
Každý z nás má někdy nějakou předtuchu nebo obavy, ale my to většinou nevnímáme.
Moc smutný a emotivní příběh. Pořád se dělají pokusy, ale není to proti přírodě? Tady v tomto scifi příběhu je na dvou tvorech udělán pokus o zvýšení inteligence. Myš Algernon a mladý mentálně postižený chlapec Charlie. Jeho "pracovňý hlášení" nás provází celou knihou, ze začátku jeho zvláštním jazykem, pak tzv. inteligentním a v závěru se chce brečet, protože víte, jak tento pokus skončí. Pocity chlapce , i když je mentálně postižený, ale pořád je to člověk se svými myšlenkami, pocity, touhou po lásce, chce žít a pracovat. Ukazuje společnost,ale i vlastní rodinu, jak se kdo k těmto lidem staví. Jsou schopni je využívat, ponižovat a pod., aby sami sobě dokázali, ale co? "Svou" tzv. inteligenci, která jim byla dána do vínku, ale ne každý člověk dovede podívat se do zrcadla a ohodnotit sám sebe. Tito tzv. postižení lidé jsou velmi důvěřiví a nikdo by toho neměl zneužívat. Taky chtějí žít svůj život.
Při čtení mě až mrazilo. Děj je propojen několika událostmi, které jakoby na sebe nenavazovaly, ale pravda je děsivá. Parta vyšetřovatelů s jejich "zvláštním" humorem, popis jejich náročné práce, vyšetřování "vraždy", následně únosy mladých dívek. Všichni mají taky svůj soukromý život, city, své rodiny. Když vyšetřování dospěje skoro až k vyřešení, dostanou příkaz shora. ... Tuto knihu doporučuji přečíst, protože toto se děje pořád.
Pro nás Černá vdova je myšlena žena v černém, která nosí smutek po smrti někoho milovaného, ale v tomto případě jde o název fanatických žen, které jdou dobrovolně na smrt v zájmu a víře v ????????
Zaplatil jsem pokutu, vyzvedl tělo své milovanéí ženy, pohřeb byl v úplném soukromí, ukládal jsem ji já, hrobník a imán.
Chirurg - doktor Amin ošetřuje v nemocnici lidi přivezené po výbuchu v restauraci a najednou se dozví, že fanatická žena, která se opásala výbušninou a tuto tragédii způsobila byla jeho žena. Tolik zbytečně ztracených životů a nešťastných nevinných lidí. Od tohoto okamžiku se zhroutí jeho život a nastává doba hledání, otázek, odpovědí.
Tato kniha je z oblasti Palestiny, Jeruzaléma a okolí, kdy náboženství a politické problémy jsou už zmiňovány v jiných knihách z období před n.l.
Atˇminulou nebo dnešní dobu vystihuje část:
Islamisté jsou političtí aktivisté, džihádisté, kteří bojují až do konce pro svou svrchovanost a nezávislost.Chtějí vytvořit jediný Chalifát. Fundeämenalisté sní o jediné a nedělitelné islámské říši a jestliže se jí nepodaří obrátit Západ na islám, podrobí si jej a nebo zničí.
Jak je v komentářích přede mnou. Myslím, že část mladé generace, i kdyby si ji měli povinně přečíst, nepochopili by podstatu této knihy. Nežili v té době, ale připomínek mají vždy plno.
Přece většína lidí taky v té době nechtěla žít, ale narodili se zde a každý nechtěl, nemohl nebo nenašel odvahu emigrovat a vycestovat. Káťa s rodinou a bratrem mohli. Tak jako Káťa jsem byla v jejich letech a při čtení už teď o mnohem starší si nedovedu představit, kdyby mě rodiče vytrhli z mé dětské jistoty, od mých blízkých, kamarádů a všeho, co mě v té době bavilo. Ano, rodiče jsou pro dítě jistota, ale jak Káťa popisuje svůj putovní život, ztratila tímto své dětství.
Vystihuje to:
DOMOV. To slovo zní povědomě, ale já už nevím, co znamená. Někam patřit, mít pocit jistoty. Kdysi jsem to věděla, ale teď už jsem to zapomněla. .............
Vztah 2 sester a jejich kamarádky. Jejich lásky prohry bolesti milenecké vztahy, nevěry i vztahy dcer k rodičům. Zaujala mě část, kdy zemřel strýček, matka jim vyčítá, že nepřišly, ale když se dívaly na fotky, jedna z nich zvolala " To je ON", pak tiše řekla " Mami, ty jsi to věděla ........
Ač je kniha plytká věčnými nevěrami, v v jediném okamžiku autorka vystihla vztah jedné z dívek k rodičům a ukazuje její nitro, abychom tato děvčata viděli i v jiném světle.
Zajímavý příběh mladého zničeného člověka. Ze začátku jsem soucítila s Romanem i jeho matkou. Ale až moc ochranitelská mateřská láska z něj udělala opravdového netvora, zrůdu a mrzáka. Po úraze a znetvoření obličejhe ho odtrhla od všech přátel, lidí, školy, lásek i zájmů a uvrhla jej do úplné izolace.
I když ho matka po své smrti finančně zajistí, Romanově duši však velmi uškodila. A když Roman zjistí, že lidé ho berou i se znetvořenou tváří, je pro návrat do normálního života už pozdě.
I krásný člověk může být duševně úplný mrzák a naopak.
V rámci výzvy jsem šáhla po autorově starší knize. Témata z lékařského prostředí čtu ráda. Nečetla bych ji v případě, že bych v krátké době měla nastoupit k nějakému zdravotnímu zákroku. Každý má strach, že zklame lidský faktor. Už jenom název knihy vystihuje hodně. Je mnoho lidí v jakýchkoliv oborech i politice, kteří si tzv. "Hrají na Boha". Vždy na to doplácejí nevinní.
Kniha mě zaujala jak názvem, tak i obsahem. Dělal jste někdy něco špatně? Kniha je rozdělena na odpovědi ředitele neziskové humanitární organizace Člověk v tísni, Šimona Pánka v šesti tématech knihy , kde se zmiňuje o svém soukromém i veřejném životě, názory na politiku , vliv médií na lidi, ale hlavně o své celoživotní humanitární práci.
Tuto knihu bych doporučila k přečtení hlavně z toho důvodu, že každý najde odpověď na nějakou svou otázku, např. proč bychom zde měli mít uprchlíky, proč bychom jim měli pomáhat, proč pomáhají v cizině, když tu se taky pomoc potřebuje apod.
Např.str.90 - vysvětluje náš vztah k migrantům. Když se podíváme do pohádek, každý cizinec byl buď hloupý nebo zlý. Vztah Čechů k Habsburkům vytvořil komplex z letité nadvlády. Nikdo se nemůže divit, že se tak vytvořilo kolektivní povědomí, že cizinci tu prostě nejsou vítáni.
Bosna, Afganistán, Sýrie a další místa, kde celé rodiny prchají do uprchlických táborů s nadějí, že se přece do svého domova jednou vrátí. Nedovedu si představit, kdyby to postihlo naši republiku.
Opět si připomínám , jak si vážím místa, kde žiji a jak jsem se svým životem spokojena.
Pro mě velký dík všem, kteří pomáhají.
I když jsem nečetla sérii, děj knihy mě pohltil. Nic zde nechybí, nebezpečí, spiknutí, politika, nájemné vraždy, boj o moc, se prolínají s životem lepší společnosti, čestnost,zodpovědnost , ale i vzájemná přitažlivost a láska s erotickým nábojem Ethana a Garrett. Autorka na Garrett, která je první lékařkou konce 19.stol. v Anglii popisuje, jak to měly emancipované ženy v této době velice těžké. Do děje se jí podařilo nenásilně dostat, hlavněi to, co tato práce pro ženu znamenala, kolik urážek a povýšenosti zažila. Líbí se mi Garrettino popisování různých částí Ethanova těla, doktorka se v ní nezapře, ale i sociální pomoc, domácí lékařství, popis lékařských nástrojů , které se v této době používaly a vybavení její ordinace. Následně záchran života - transfuze krve a boj o život své lásky z pozice lékařky a milenky.
Vše se nenásilně prolíná.
Knihu jsem četla na základě doporučení. Je z 2. sv.války, ale pojata opačně z pohledu Némců. Nemohla jsem se začíst, ale netradičně pojatý příběh, kdy vypravěčka je sama "Smrt", mě zasáhl. Ne každý Němec byl fašista. Válka je krutá ke všem lidem a je dobré si to neustále připomínat.
Táta - Hans - i v posteli byl vysoký, jeho duše seděla a přivítala se se mnou. To takové duše vždy dělají - ty nejlepší. Ty, které se zvednou a řeknou "Vím,kdo jsi a jsem připravený. Ne, že by se mi chtělo jít, pochopitelně, ale půjdu."