hanak_v_exilu komentáře u knih

Tenhle gamebook mě v mládí úplně minul, takže ho můžu hodnotit bez nostalgie. Jestli je tedy vůbec možné objektivně ohodnotit něco, co je tak pevně spjaté s dobou vzniku. Příběh je velice jednoduchý - nejprve je nutné nasbírat dostatek paliva na mezigalaktický skok a poté vyzvednout skupinu trosečníků. Pohoné hmoty je možné nabrat ve čtyřech různých lokacích, a po příletu na místo havárie dostanete na výběr ze čtyř pomocníků. Knížka je útloučká - má pouhých 87 odkazů, ale protože je většině krizových situací řešena hodem kostkou, a při KAŽDÉ cestě se nějaká z katastrof nevyhnutelně stane, tak se může její dohrání dost protáhnout. 1-3? Oprava se povedla. 4-6? Smůla, dobrodružství tady končí. Občas jsou možnosti tři, takže mimo úspěchu a neúspěchu je tu ještě návrat zpět na místo s volbami a další šance na výhru. Záchraná mise se tedy dá absolvovat za pár minut, nebo za několik frustrujících hodin. Nasbírané zkušenosti pomůžou jen částečně. Na mě se štěstí usmálo na druhý pokus, což knížce zaručilo pátou hvězdičku. Kdybych tucetkrát smolně zemřel bez možnosti s tím cokoliv udělat, tak bych byl při hodnocení určitě přísnější.

2 02.07.2024

Pořád si myslím, že by měl autor rezignovat na ambice psát humoristickou fantasy. Občas je jeho snaha tak urputná, až je trochu trapná. To že si z ní sám dělá srandu věci nepomáhá. Příběh je ovšem zajímavější než v prvním díle a má větší spád, takže jsem se nakonec slušně zabavil. Zasmál jsem se ale jen jednou - při zneviditelňování Olivera Cromlecha.

2 31.05.2024

Protože první dva díly napsali oba autoři společně a třetí každý zvlášť, je tenhle díl zakončení trilogie Douga Naylora. Je jasné, že závěr druhého dílu prosadil Rob Grant, protože Naylor dimenzi Pozpátku po kratičkém vysvětlujícím úvodu opustil, aby rozjel své vlastní dobrodružství plné akce, temnějších momentů a drsných scén. Humor prakticky chybí - jen občas se objevila téměř doslovná citace ze seriálu, použitá v upravené situaci. Není to vyloženě špatně, protože i když jsem se moc nezasmál, příběh je dost napínavý a šílený aby zaujal. Jen je škoda toho hořkosladkého konce. Oba hlavní hrdinové sice dostali co chtěli, jenže i tak je mi z toho nějak neveselo.

2 24.05.2024

Kdysi jsem byl svědkem krátké debaty, jak je zvláštní že autor Mostu přes řeku Kwai, napsal i brakové sci-fi Planetu opic. Kdyby se řečník obtěžoval tuhle knihu přečíst, nikdy by takovou hloupost nemohl vyslovit, protože by věděl, že Pierre Boulle píše velice chytré příběhy plné jemného humoru, občas protkaného prchavou příměsí ironie. Nikde jinde to nejde vidět tak krásně, jako v téhle sbírce.

100 % Dokonalý robot - nápaditá úvaha přicházející s poznatkem, že neustálým vylepšováním robota člověka nezískáte.
80 % Kolik váží sonet - o použitelnosti postupu mám své pochyby, protože při vážení dojde ke kumulativním chybám, které další zkoumání znemožní. Přesto oceňuji nápaditou hru s logikou a jazykem. Překládat něco takového znamená psát svou vlastní povídku.
100 % Nekonečná noc - o strastech cestování časem. Schválně si zkuste spočítat, kolik piva, vína, koňaku a šampaňského vypravěč vypil. Je to sice Francouz, ale stejně. Kdybych měl ovšem něco takového prožít já, tak bych chlastal úplně stejně.
100 % Zázrak - co se stane, když upřímně věřící kněz spatří zázrak a je nucen přijmout existenci Boha jako prokázaný fakt?
100 % E=mc2 neboli Příběh jedné myšlenky - nezamýšlené důsledky touhy činit dobro, mohou být stejně zhoubné jako lhostejnost, nebo zlo.

2 11.04.2024

Číselné označení 2.0 by se dalo chápat i jako označení "kvality", protože druhý sborník je evolučním vylepšení toho prvního. Čtyři roky stará publikace Sebedestrukce západu je prosté shrnutí většiny jevů trápících Západní civilizaci. Nyní přispěvatelé přichází i s analýzou situace a občas s navrhovaným přístupem, když už ne přímo s řešením.

2 05.04.2024

Tuhle knížku jsem měl skoro dvacet let, a nedostal jsem se dál než za první povídku - ale tu jsem přečetl hned několikrát. Byla to chyba, protože ostatní jsou podobně kvalitní a některé vyloženě fascinující.

100 % Rull - povídka která působí jako něco z Krajních mezí, nebo z klasického Star Treku. Klenot sbírky.
90 % - Druhá letní noc - připadalo mi to jako kombinace Pratchettových Čarodějek s Haldemanovou Věčnou válkou.
90 % Galtonova píšťalka - chytlo mě to tak moc, že jsem od autora přečetl celou pětidílnou sérii Krišna.
100 % Nový mistr - tak trochu technologie moci, tak trochu psychologická studie, především ale obrovská porce fantazie.
70 % Ten díl slávy - spíše slabší povídka, která skončí v době, kdy by měla začít druhá kapitola dobré knihy.
100 % Poslední dny Šandakoru - fantastická povídka z umírajícího Marsu. Epická, dobrodružná, exotická a tragická. Druhý klenot sbírky.
90 % Průzkumný tým - medvědi lepší robotů, aneb kolonizace nepřátelských planet není pro slabochy.
100 % Lidé z nebe - variace na Chvalozpěv na Leibowitze. Přiznám se, že já bych takové pochopení pro náznaky civilizace neměl, a zkouškou bych tudíž neprošel.
80 % Muž v poštovní brašně - strasti navázání spolupráce s mimozemskou rasou, aneb na velikosti záleží.
90 % Kočyčky Hittonovyc matičky - drsná a v jádru strašlivě krutá povídka, která mě nejspíš donutí konečně přečíst další knihy autora.
80 % Svým způsobem umění - zvláštní příběh z upadajícího světa ve kterém se pěstují nezdravé mezilidské vztahy.
90 % Bůh střelného prachu - klasická povídka o cestovateli časem s užitečnými znalostmi. Ten svět se mi nechtělo opouštět.
100 % Semleyin náhrdelník - začátek románu Rocannonův svět, který se tímto posunul v mém seznamu ke čtení hodně vysoko. Třetí klenot sbírky.
90 % Měsíční souboj - boj o život na Měsíci s překvapivou zápletkou a ještě překvapivější pointou.
70 % Brány jeho tváře, lampy jeho úst - specifická povídka z alternativní planety Venuše, která svým stylem nejspíš nesedne každému.
50 % - Matka na obloze s diamanty - zmatený děj skákající od tématu k tématu ve stylu Cimrmanovy operety Proso. Těžko se čte a pochopit se nedá.

2 03.03.2024

Dost možná nejlepší sci-fi povídková sbírka jakou jsem kdy četl. Některé povídky můžou působit naivně nebo neobratně, ale na to dává pádnou odpověď datum jejich vydání - nejmladší je z roku 1935. Přesto jsou nápadité, provokativní a často s mrazivou pointou.

100 % U vzdáleného Rigelu - Zprvu prostá hříčka, ovšem s drtivým a emocionálním závěrem.
90 % Děti Slunce - Brakový námět v nejlepší tradici pulpových příběhů, který je ovšem pekelně čtivý a obydlený sympatickými postavami.
90 % Věčný koloběh - Krátké vyprávění o konci času a o jeho novém začátku.
100 % Vše je marnost - Znalost budoucnosti může člověku zničit život.
100 % Starý věrný - Vynikající povídka ukazující, že Weinbaumova Odyssea z Marsu má méně známého, ale stejně kvalitního souputníka.
90 % Víla z temnot - Atmosférické fantasy z planety Venuše, obývané tajuplnými a mýtickými rasami.
100 % Soumrak - Na příbězích ze vzdáleného konce lidstva je vždy něco melancholického a hořkosladkého. Tenhle patří k těm nejlepším, co kdy byly napsány. Vrchol sbírky.
100 % Omega - Absurdní námět posloužil jako premisa vynikající povídky s tragickým koncem.

2 29.02.2024

Hledal jsem v tom obdobu Vzestupu a pádu Velmocí od Paula Kennedyho, rozšířenou o další civilizační okruhy a pevně ukotvenou v hlubokém základu kulturní a sociální antropologie. Částečně jsem to tam našel, ale bohužel ne v takové formě, v jaké bych chtěl. Ivo T. Budil se snažil pojmout široké téma tím nejhorším možným způsobem - vychrlil na čtenáře záplavu encyklopedických znalostí a nechal ho, aby se v nich utopil. Značná část knihy jsou drmolivým způsobem převyprávněné dějiny pomíjivých říší a ambiciózních vládců. Ten zbytek je nesouvisející úvaha na téma "liberalismus - jeho triumf a degenerace". Autor měl raději napsat dvě knihy. Dějepisné měl věnovat víc prostoru - 800 stránek ani omylem nestačí, a politologicko / filosofickou část měl doplnit o pečlivou analýzu. Pět hvězdiček si kniha zaslouží i tak, protože v takové hloubce a takové erudici se tématu smyslu lidských dějin věnuje jen málokdo.

2 19.02.2024

Pamatuju si že jsem si ve svých dětských letech tuhle knížku půjčil z knihovny (a ztratil ji), ale napamatuju si, že bych ji kdy otevřel. Je to škoda, protože tohle je přesně ten typ bezstarostného dobrodružného příběhu, který by mi tehdy určitě učaroval. Brakový, ale zvláštním způsobem pohádkový styl Sprague de Campa na mě zapůsobil i dnes. Přirovnal bych ho k Edgaru Rice Burroughsovi - a s tímhle názorem určitě nejsem originální, jen jsou jeho hrdinové pragmatičtější, příběhy přízemnější a okolní svět realističtější - jestli se dá o realismu mluvit u příběhu, ve kterém jsou lepé děvy, proradní bídáci, udatní rekové a Brazílie dominantní světová supervelmoc.

2 03.01.2024

Když jsem se v anotaci dočetl, že se tato space opera zabývá ovládnutím antihmoty, moje sci-fi srdéčko zaplesalo. I takoví titáni jako Isaac Asimov totiž předpokládali, že v daleké budoucnosti Galaktické říše bude vrcholem techniky atomová energie. Možnost že by někdo v roce 1950 přišel s myšlenkou civilizace založené na anihilaci tedy působila jako zjevení. Bohužel ani Jack Williamson nepřekročil stín své doby. Jeho myšlenka je zpropadeně přízemní - postavit z antihmoty elektrárnu a v ní vyrábět elektřinu štěpením antiuranu. Což je asi tak efektivní využití antihmoty, jako kdyby spálil Alexandrijsou knihovnu a na tom ohni si ohřál párky. Nehledě na to, že je to na provoz stejně bezpečné, jako polít se benzínem a skočit do vroucí sopky. Dobrodružství obalující tuhle mimózní zápletku je hodně fajn, a rád bych si z vesmíru Mandátu přečetl něco dalšího, ale jak říkám, čekal jsem větši vizionářství.

2 22.12.2023

Bez debat nejčtivější a nejnapínavější díl trilogie. Ta si prošla fází pastiše na Verneovku, přes pavědeckou báchorku a objevitelský román, aby nakonec zakotvila u pravověrného dobrodružného sci-fi. Poslední rovina autorovi sedí nejvíc, a i když jím představený svět není příliš bohatý, ani chytlavě vymyšlený, popis událostí deníkovou formou jim dodává na naléhavosti i atmosféře. Škoda že po letech nepřibyl čtvrtý díl, o výpravě až tam, k vnějším planetám.

2 21.10.2023

O předmluvu se postaral Tomáš Klvaňa, který s netolerancí sobě vlastní odsoudil všechny politiky s nimiž nesouhlasí, aby nakonec vyzýval k něčemu, před čímž kniha naopak důrazně varuje. Autor psal svůj román v roce 1935, ale kouzlem nechtěného jeho budoucí diktátor nalákal svůj budoucí utlačovaný lid na politický program, který je v kurzu i dnes - cenzura, základní nepodmíněný příjem a "demokratizace majetku". Výběr je pochopitelně bohatší, ale sdělení je jasné - nenechte se omámit lacinými řešeními, a nevěřte politikům jenom proto, že jsou z vaší oblíbené strany. Přemýšlejte, nebuďte jako Klvaňa.

2 21.10.2023

Trochu jsem se obával, že Jiří Dobrylovský odvede bohatému vesmíru stvořenému Isaacem Asimovem stejnou medvědí službu, jakou udělal foglarovkám Jaroslav Velinský svým "pátým dílem" Stínadelské trilogie. Bál jsem se zbytečně. Autor přistoupil k příběhu s citem a s respektem. Protože nemohl použít jména postav, snažil se zachovat alespoň ducha knih. Povedlo se mu to na lepší dvojku. Kvalit Nadace příběh pochopitelně nedosahuje, ale ostudu jí rozhodně nedělá. Dokonce si myslím, že je do této ságy naroubovaný věrohodněji, než všechny spin-offy, sequely, prequely a sidequely od Briana Herberta vlámané do světa pečlivě vystavěného jeho otcem.

2 18.08.2023

Z druhého dílu osmidílné série jsme skončili rovnou na ten poslední. Je to škoda, protože se toho nejen hodně vynechalo, ale také se podle anotací zdá, že tenhle díl vyfasoval nejfádnější zápletku. Naštěstí je čtivě napsaný a osídlený plastickými charaktery. Děj rychle odsýpá a kmitá mezi třemi liniemi, z nichž ani jedna není výplňová. Proto mi na konci vůbec nevadilo, že se všechno vyřešilo až příliš poklidně. Diplomacie a špionážní akce jsem si ovšem užil vrchovatě.

2 18.08.2023

S přehledem nejhorší gamebook z celé série Fighting Fantasy, který jsem zatím hrál. První polovina se dá absolvovat v poklusu, aniž by bylo nutné prozkoumávat okolí. Druhá část mě naopak honila po chrámu jako nadmutou kozu, abych posbíral všechno potřebné, a přežil závěrečný souboj. Což byl mimochodem jediný souboj, který jsem reálně podstoupil. Předchozí dva z různých důvodů nepočítám. Ani nevím komu bych knihu doporučil. Možná by byl vhodný pro začátečníky, ale ty by mohl odradit mizernou kvalitou příběhu, množstvím chyb a nefunkčními mechanikami. Jestli chcete proniknout do světa gamebooků, vyberte si jiný díl. Třeba Prokletý hvozd.

2 04.06.2023

Spíš tři a půl než čisté čtyři. Ještě v půlce knihy jsem byl pevně přesvědčený, že čtu pětihvězdičkový špionážní román z alternativní historie. Jenže pak autor podlehl pokušení s nímž musí bojovat všichni píšící o válce - začal jedné straně pomáhat. Při Američanech stáli všichni svatí, ale Německé armádě nevycházelo vůbec nic. Chyběla mi tam jen scéna, kdy nacističtí výsadkáři hromadně šlápnou na hrábě. Tohle by mohlo přebít i skutečný vrchol v podobě náhle se objevivší armády veteránů s nadpozemsky schopným vojákem. Kniha vypadá jako začátek delší série, jenže je (zatím) osamocená. Slibované pokračování dosud nevyšlo, ale pořád se plánuje.

2 19.05.2023

Předlohu mám rád, protože je to regulérní špionážní thriller z daleké ciziny - jeden z mála ke kterému se československá kinematografie kdy vzepjala. Bohužel si nese stejné nectnosti jako zbytek seriálu - major Zeman totiž uznává jen dva způsoby řešení zločinu, Boží vnuknutí, nebo infiltraci. Tady je použita druhá metoda, pro změnu ne přímo jím. Knižní adaptace tenhle modus operandi nevylepšila vůbec v ničem. Nevyhnutelně je tak slabší než seriál, protože exotiku Jižní Ameriky a krásu Hany Maciuchové jen popisuje. Nezbytné fotky, typické pro knížky edice Magnet sice potěšily, ale zážitek nijak výrazně nevylepšily.

2 24.03.2023

Dlužno dodat, že mi knihy autora nikdy moc nesedly. Přišlo mi, že Zelazny nedokáže využít svých skvělých námětů, takže z jeho příběhů pravidelně čpí zmařený potenciál. Tomuhle prokletí se nevyhnul ani v Poslední odbočce na Babylon. Jenže tentokrát je prostředí tak chytlavé a postavy tak nosné, že jsem se přes to rád přenesl. Putování po mýtické Cestě sice volalo po ambicióznější zápletce, ale i tak jsem byl spokojený.

2 08.03.2023

Útlá knížečka, spíše brožura slouží jako doslov ke knize Prolomení hradeb: Dvojka, a zároveň reaguje na turbulentní změny vyvolané nebo urychlené válkou na Ukrajině. Pro svou stručnost se špatně posuzuje, protože autor téměř neargumentuje - rovnou píše, jak se věci mají. Argumenty podporující jeho tvrzení si musíte najít jinde. Vcelku jsem neměl co dodat. Snad jen to, že zahraniční politika České republiky má historicky dvě priority - touhu zavděčit se, k níž po Sametové revoluci přibylo i opájení se vlastní morálností. S tímhle se národní zájmy prosazují jen velmi těžko.

2 28.02.2023

Fantasy temná jako les za bezměsíčné noci a krutá jako severská zima. Vítejte v Anglii devátého věku. Mocenská struktura sedmi království se pomalu rozpadá pod tlakem cizích válečníků připlouvajících na lodích s dračí hlavou. Staří bohové neochotně ustupují tomu novému, který pro své následovníky zemřel na kříži. Stranou od lidí, skrytí ve stínech a neviditelní očima smrtelníků vedou elfové a skřeti nemilosrdnou vyhlazovací válku, jež zachvátila celý kontinent. Poul Anderson má pravdu když v úvodu tvrdí, že jeho příběh je trochu neotesaný a zbrkle vystavěný. Na kvalitě mu to ovšem neubírá. Škoda jen, že nám do tohohle světa dovolil sotva letmo nahlédnout.

2 04.02.2023