HanaSputnik komentáře u knih

"Na počátku bylo uhlí. A to uhlí bylo v zemi, a v té zemi ho byla vůle najít." Narodila jsem se v Ostravě, hornictví je součástí naší rodinné historie, a proto číst osudy postav v této knize zasahovalo určitou osobní rovinu. Subjektivně se mi kniha zdála čtivá, nutilo mě to obracet stránky dál a dál dlouho do noci. Postavy nehledě na sympatie realistické. Mám to ráda, když mě kniha nebo film donutí cítit pokornou vděčnost za to, co v životě mám. Jak jen o století později je pro nás těžko představitelná ta fyzická dřina, každodenní lopota, dětství bez her nebo hrůzy války. Takové příběhy mi srovnávají hodnoty a já jen děkuji za to, jak se mám dobře...

25 25.12.2021

Tato kniha je pro mě cenná především proto, že poukazuje na život v jeho celistvosti, to znamená, že neopomíjí ani umírání a smrt. Neprezentuje okleštěné ideály tolik typické pro mládí a nezralost, je spíš prostou výpovědí starce, který v drsné krajině vykonával kus života práci, ke které jsou potřeba živé instinkty a napojení na přírodu. Z jeho zkušeností pramení hloubka, poznání holé pravdy, které nijak nechytračí, netváří se intelektuálně ani spirituálně. A přesto je to jedna z nejduchovnějších a nejpoetictějších knih, jaké jsem kdy četla :-) Ten pokorný a laskavý přístup ke všemu, co je, mě dojímal. Takhle vědomě bych chtěla umět žít. Radost a smutek ruku v ruce vstříc plnosti života.

"Kosu používám, protože je tichá a neznečišťuje ovzduší, ale hlavně proto, že tak veškerému životu na louce dávám čas uniknout."

"Kosení je velice lidská činnost a nástroje, kterých je k ní zapotřebí, jsou jednoduché, přírodní a poctivé. S těmito nástroje, ručně vyrobenými ze dřeva, ocele a kamene, jsem zestárl a ony zestárly se mnou a vytvarovaly mi dlaně. K náčiní, jako je toto, si vybuduju vztah: žiju s pocitem, že všechno, čeho se na světě dotýkám, se mě dotýká zpátky."

6 01.10.2020

"Poslední přednášky v životě mého bývalého profesora se konaly jednou týdně u něho doma, u okna v jeho pracovně, kde mohl sledovat, jak z ibišku opadávají růžové okvětní lístky. Přednášelo se vždy v úterý. Učebnice se nevyžadovaly. Předmět se nazýval Smysl života a vyučoval se na základě zkušenosti...Proces učení pokračuje dál..."
Myslím, že naše umírání bude obrazem toho, jaké bylo naše žití.

4 06.03.2019

Já jsem nadšená! Kniha pro děti, která po obsahové i grafické stránce poutavě zpracovává téma strachu! Až poslední dobou (zatímco dětství už je dávno pryč) hodně přemýšlím nad tím, že se hodí vědomě rozlišovat, kolik věcí v životě dělám z radosti a kolik rozhodnutí ovlivňuje strach. Strach je prostě velké téma! Strach má moc moc podob a tahle knížka to neskutečně vtipně a kvalitně podává dětem a takových počinů od českých autorů si vážím :-)

3 25.01.2019

"Dvě věci mě plní obdivem a úctou: hvězdné nebe nade mnou a nádherní tygři, kteří se procházejí rozsáhlou soustavou podzemních chodeb pod Prahou. Říkám to proto, abyste si tak nezoufal nad nemožností zodpovědět některé otázky. Ne že by se v budoucnosti našly odpovědi, ale až tygři vyjdou na povrch, budou se klást otázky jinak." Magie..

4 17.10.2018

Letní déšť, něžná nespavost, jasmínový čaj a jedna kamélie, která dokáže změnit náš osud. Pěkné.

5 30.09.2018

„Extáze v podstatě znamená přesáhnout sebe sama, vystoupit za hranice toho, co si myslíte, že víte a že je možné. Extatický stav je zábleskem nekonečna."

Není to jen o tanci. Našla jsem v této knize popsané a pojmenované mnohé z toho, co se ve mně dlouho převalovalo bez ladu, skladu, tvaru. Očistné čtení, v mnohých směrech rozšířilo limity mého sebe-vědomí, ve smyslu být si vědoma sama sebe.

1 25.06.2018

Pointa této procházky napříč vývojem Homo Sapiens je jasná. Nemůžeme zastavit další vývoj, můžeme jen ovlivnit směr. „A protože už brzy budeme zřejmě schopni vytvářet i nové lidské touhy, měli bychom se ptát, co bychom měli chtít, abychom chtěli.“
Kapitola o tom, že dějiny štěstí jsou nejméně prozkoumanou historickou oblastí, byla skvělá. Věřím, že lidi může spojovat ještě i dimenze, kterou si svým omezeným vědomím, ustáleným v mezích, jež jsou nejvhodnější pro přežití a běžné fungování, neuvědomujeme. Poznání této dimenze bych nazvala uvědomělostí, která vede k větší pokoře, lásce a úctě ke všemu existujícímu. Ať si lidské společenství vybere tuto nebo jinou cestu, jedna věc je jistá, čeká nás zajímavá budoucnost!

5 14.05.2018

„Život každého člověka je cesta k sobě samému, pokus o cestu, náznak stezky. Žádný člověk nikdy nebyl docela a naprosto sám sebou; přesto každý usiluje se jím stát, jeden nejasně, druhý jasněji, jak kdo umí. Každý s sebou nese zbytky svého zrození, sliz a skořápku prasvěta, až do konce. Z leckoho se nikdy člověk nestane, zůstane rybou, zůstane ještěrkou, zůstane mravencem. Leckdo je nahoře mravencem a vespod ryba. Ale každý je vrhem přírody směrem k člověku. Všechny naše původy jsou společné: jsou to matky, všichni přicházíme z téhož jícnu; avšak každý, jako pokus a vrh z hlubin, spěje k vlastnímu cíli. Můžeme se vzájemně chápat; ale sám sebe vyložit, to může jen každý sám.“

2 14.05.2018

"Jediný sport, který kdy Clark v životě provozoval, byl ten, že v létě za hezkého počasí vrhal stín." :-D Tohle u mě ve slovníku zlidoví :-)

3 14.08.2017

"Lidé se mě neustále ptají, jak jsem se k sólovýstupům dostal. Ale když jim odpovím po pravdě, myslím, že mi nevěří. Pravda je taková, že když jsem začal lézt venku, styděl jsem se oslovit cizí lidi a požádat je, aby lezli se mnou."
Až na to, že ze Steph Davis(ové) udělali v překladu muže, dobrý :-) Go big, Alex!!!

1 05.08.2017

"Miluji všechna zvířata, protože ona to jsou, kdo zlidšťují tento svět."
...a já miluji kapitolu o krávách!!! :-D :-)

4 21.06.2017

Na tomhle si slušně ujedou i dospělí :-)
Pro zájemce další kniha podobného formátu i zábavného zpracování:
http://www.databazeknih.cz/knihy/vcely-333652

4 08.06.2017

Útěcha míst !!!
"Pozoruji svět a snažím se smířit s jeho proměnami pomocí věcí, které jsou stálé a přinášejí útěchu. Je to dědictví dlouhé minulosti, krása míst, proměnlivá pravda oblaků, trvanlivost skal, barvy přírody, gotický oblouk, hudební paměť i jazyk barokních učenců a kralických překladatelů. A jsou to také knihy. Myslím, že v příštích letech o hodně přijdeme, ale také nám toho mnoho krásného zůstane. Soustřeďuji se na to, co zůstává, a snažím se nelitovat toho, co odchází."

2 03.05.2017

"C.K. HLUBINA. Toužíte po zážitcích? Potřebujete změnu? Drtí vás rutina? Pojeďte s námi na místo, kde jste! Pořádáme: Dobrodružné výpravy za setrváním. Putování pouští všedních dnů. Cesty z labyrintu světa do ráje srdce."
Moc milé čtení! :-)

4 01.05.2017

"psaní je stavění mostů, tkaní pavučin, hledání souvislostí, paralel, spojů. psát proto, aby se člověk předváděl, je pošetilost. bere slovům váhu i lehkost, dělá z každé věty šaška, malého kripla, který se staví na špičky. skutečný smysl má jen psaní, kterým chci obdarovat, dát něco ze sebe, pláty duše, ne pár ošuntělých hadříků pro armádu spásy. psaní, kterým chci sdílet, otevírá prostor, váže lávky a visuté mosty. v tu chvíli se ze stránky, kterou právě čteš, natáhne ruka a dotkne se rýhy na tvém čele. myšlenku, která tě včera poprvé napadla, dnes čteš v týhle knize, a možná tě napadne, že všechno, co tě kdy napadlo, už někdy napadlo tisíce jiných lidí. a ta ruka, která na tebe sáhla z papíru, by mohla být tvoje."

Mě jste obdarovala velmi, paní Andronikova. Děkuji.

11 22.12.2016