handulli komentáře u knih

Můj první román od autorky - Hana - mě zasáhl, hloubkou příběhu i zvoleným historickým obdobím. Když jsem si kupovala knížku Tiché roky čekala jsem literárně dobře napsaný příběh, ale nečekala jsem, že mě opět tolik zasáhne jako Hana. Skvěle vykreslené postavy, uvěřitelný příběh, prolínání komunistické éry, kterou jsem sama nezažila a o to víc mě určitým způsobem fascinovala, a neméně zajímavou "současností". Ke konci jsem nevěděla, koho mám litovat víc - zda Svatopluka nebo Bohdanu. A u poslední stránky ukápla i slzička za zmařenými roky a pohnutými lidskými osudy.
Silný a uvěřitelný příběh, který nutí k zamyšlení, a za který autorce děkuji.

25 20.08.2019

Přečíst si něco od Christie jsem měla v plánu už dlouho. Díky výzvě jsem konečně plán realizovala a nemohla jsem začít lépe. Z počátku jsem byla zmatená z množství postav, protože jsem si nepamatovala, který příběh ke komu patří, ale to se postupně usadí i díky letmé rekapitulaci, proč dotyčnou např. tíží svědomí. Od knihy jsem se skoro nemohla odtrhnout a ten závěr ... to bylo brilantní. Určitě to není moje poslední setkání s autorkou. A teď už se můžu podívat na ten miniseriál, který podle knihy natočili :)

18 02.09.2018

Knihu nebudu srovnávat s již přečtenými knihami autorky. Jinak bych možná srazila jednu hvězdičku.
Jinak je ale sága rodu Mánesů a jejích přátel velice čtivá, což už je takovým očekávaným standardem u knih Mornštajnové. Vyprávění je zasazeno do období totalitního režimu, a tak jsem si opět uvědomila, jak jsem ráda, že jsem komunistický režim na vlastní kůži nezažila. Jediné, co bych asi vytkla, je vyprávění o některých velice vzdálených členech rodiny (a někdy ani to ne - např. zmínka o Božské Beátě mi přišla úplně nadbytečná). I tak ale knihu doporučuji přečíst.

17 24.02.2020

Další velmi silná, emotivní a nezapomenutelná kniha autorky.
U takových knih je skoro těžké cokoliv psát, protože je člověk zahlcen emocemi, které nejdou adekvátně vyjádřit slovy. Když jsem přečetla Hanu, nedokázala jsem o ní nic napsat - tak silný příběh to byl. A tato kniha jí podle mě šlape na paty.
Je velice čtivá, ale zároveň je to dost těžké čtivo. Souhlasím, že je depresivní a vydaná v době, kdy zákazy a nařízení v alternativní historii silně připomínají naši současnost.
"Vojáci v ulicích zadrží každého, kdo se neprokáže povolením, které úřady vydávají jen těm, kteří je potřebují, aby se v době zákazu vycházení dostali do práce nebo z práce domů."
Přiznám se, že třeba zrovna tahle věta mě docela vyděsila a já jsem si po celou dobu čtení říkala jak je svoboda křehká a měli bychom si jí vážit, protože jí velice snadno a nenápadně můžeme ztratit.
Jsem porevoluční dítě, tudíž nedokážu zhodnotit nakolik je alternace přehnaná a vyhnaná do extrémů, nemůžu porovnat život před r. 89 a poté. Nicméně ... je to alternace. Jedna z možností. Já jsem každopádně nevýslovně ráda, že v té naší realitě se revoluce povedla.
První půlka knihy spíše popisuje komunistický režim, život ve vězení, v ozdravovně. Tady souhlasím, že tam určitá paralela s Orwellem je. Dokonce jsem si říkala, že to asi opravdu bude autorčino nejslabší dílo, ale pořád hodně dobře napsané. Ale druhá půlka knihy se niterněji zabývá dvěma hlavními hrdinkami, odhaluje nám hlavní události jejich životů, pocity .... je také emotivnější a v čtenáři vyvolává empatii. Právě ta druhá půlka knihy mi dala to něco, co tvorba Mornštajnové má. Nejenom čtivost, ale prožitek. Moment, kdy jsme víc přítomni právě v tom fiktivním příběhu než v reálném životě. Alespoň tedy já jsem posledních 70 stran okolní svět nevnímala a knihu dočetla o půlnoci. Při Haně jsem průběžně slzela, u Listopádu mi vhrkly slzy do očí na poslední straně u posledního dopisu.

"Ale tak to asi je, že člověk touží po štěstí, a teprve při pohledu zpátky si uvědomí, že šťastný vlastně byl."

15 21.04.2021

Opravdu velmi silný příběh. Prvních 200 stran je takových pozvolných, ale mě to nevadilo. Pak děj ale nabere na obrátkách, a i když jsem tušila jakým směrem se bude ubírat, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Závěr mě ale překvapil, to jsem nečekala. Tolik bolesti a smutku a zároveň síly. Nezapomenutelná kniha.

13 12.01.2021

(SPOILER) Já věřím, že existuje disociativní porucha identity, ale nevěřím, že by Finn Laylu nepoznal, že by neměl ani stín pochybností.
Bylo to takové rozvláčné, nijaké. Za zavřenými dveřmi bylo mnohem lepší.

13 28.10.2020

Knihu jsem měla v merku hodně dlouho. Očekávání byla, vzhledem k enormnímu ohlasu čtenářů, hodně vysoká a to nebývá většinou dobře. Kniha mě vyloženě nezklamala, ale chyběla mi tam svižnost. Někdy mi přišlo, že vyprávění převažuje na úkor přítomného děje. Některé pasáže byly rozvláčné, pomalé .... Ne vždy to bylo špatně, ráda jsem si přečetla i o běžném dni obyčejných lidí, který je nám dnes vzdálený pomalu stovky světelných let, ale kniha ve mně nebudila nutkavost číst dále.
Na druhou stranu oceňuji zvolené téma, které vyneslo zpět na povrch zapomenuté dějiny. Ani já jsem netušila, co se ve zdejším regionu dělo. Dokonce mě kniha podnítila si dohledávat některé další informace- např. podle map nejkratší pěší cesta do Wieliczky je 130 km. Což je pro mě naprosto nepředstavitelné. Je neuvěřitelné, co vše dříve lidé vydrželi. Jak byli silní nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Opravdu těžké osudy. Hned si člověk váží toho, co má. Sice brbláme na kdeco, ale proti nim jsou naše důvody naprosto chabé. Tak si říkám, kolik z nás by dokázalo se tehdejšímu životu přizpůsobit (včetně dětí, kteří od raného věku museli pomáhat).
Přestože jsem zdejší kraj navštívila pouze jednou v rámci dovolené (největší zážitek komentovaná prohlídka dolu Michal v Ostravě se skvělým průvodcem-bývalým horníkem, mohu jen doporučit), mám pro tuto česko-polskou oblast slabost. Oba moji rodiče pochází z pobělohorských exulantů - Čechů, kteří po staletí kvůli víře žili v oblasti Ostrzeszów-Wielki Tabor a do vlasti se vrátili až po 2 sv. válce. Nářečí užívané v knize mi tak bylo velice blízké. Některé výrazy dodnes používáme. Celkově mi byl děj v knize blízký a vyvolával spoustu nostalgických vzpomínek na dětství spjaté s prací v hospodářství. Na druhou stranu havíře měl v rodině jen přítel (právě z této oblasti, ale název dolu nevím), a o to víc mě zajímalo dozvědět se něco víc o jejich těžké práci. Práce havířů je tu však zmíněná spíše okrajově.
Suma sumárum: knihu určitě doporučuji přečíst, ale asi je lepší k ní nepřistupovat s vysokým očekáváním. Je napsaná docela dobře, jen mě tam chyběla čtivost, ale to je - vzhledem ke komentářům níže- spíše jen můj problém. Jelikož je to ale prvotina, tak zhluboka smekám.

12 12.03.2021

Knihu jsem si chtěla přečíst už nějakou dobu, ale nakonec mě k tomu "dokopala" až čtenářská výzva.
A za to jsem opravdu ráda. Nejdřív jsem tedy měla problém se začíst, ale zhruba po 70. stránce se to zlomilo a s napětím jsem četla, co bude dál. Poslední stránky jsem proslzela. Hned na to jsem si pustila film. Oceňuji, že se od knihy téměř neodchýlil. A pobrečela jsem si znovu.
Doporučuji!

Ještě malá poznámka ke knize: Hodně taky dělá překlad - četla jsem vydání z r. 2014 přeložené p. Žáčkem a líbilo se mi to mnohem víc než vydání z r. 1997 od p. Chlouby (to jsem si stáhla do čtečky, ale nakonec z něj přečetla jen pár kapitol).

12 26.06.2019

Tak tohle byla naprosto skvělá letní romance!
Příběh mě naprosto vtáhl, postavy skvěle vykreslené. Piper mi zpočátku moc nesedla, ale jak ji v příběhu postupně poznáváme, tak jsem zpětně jejímu chování porozuměla.
Chemie mezi Piper a Brendanem je takřka hmatatelná od jejich prvního setkání. Takže ani nemůžu říct, že by tohle byla hate to love romantika, protože ta počáteční nevraživost netrvá moc dlouho :D
Kniha je i vtipná a já jsem si čtení po celou dobu užívala a držela hlavním postavám palce. Doporučuji.

11 07.08.2022

Jedna z nejhezčích vánočních romancí, co jsem četla. Jen Matt mohl mít v knížce více prostoru.

PS: Předvídatelný děj je asi u těchhle typů knih normální, ne?

11 13.12.2020

Kdybych nevěděla, že série pokračuje, myslela bych si, že to byl poslední díl.
Jednoznačně zatím nejlepší díl ze série. Napínavé do poslední chvíle.

11 08.08.2020

Na toto téma už bylo napsáno bezpočet knih, ale přesto se tahle řadí rozhodně k těm lepším. Prvních 80 stran o studentských pitkách mě až tak nebavilo, ale pak se to rozjede a člověka to nutí neustále číst dál. Autorka si se čtenářem pohrává jako kočka s myší, že bych na konci snad uvěřila i tomu, že ji zabil zahradník, s nímž měla utajovaný poměr :D Možná, že se v ději najde pár trhlin, ale mě to prostě bavilo.

11 19.01.2020

Čekala jsem, že to bude více survival. Trochu jsem se bála, že tam bude moc romantiky - v přítomném ději ne. Horší byly Benovy flashbacky do minulosti. To mě bohužel vůbec nebavilo. Naštěstí tyto pasáže postupně ubývaly. Už jsem chtěla hodnotit průměrně, ale ten konec to ještě o hvězdičku vytáhl.

10 31.01.2022

(SPOILER) Skvěle zvolené téma, které v průběhu knihy nutí k zamyšlení. Připomněla mi Elsbergův Blackout. Jak něco (voda/elektřina), na čem jsou lidé zcela závislí a berou za samozřejmé, může při výpadku způsobit naprostou apokalypsu ve společnosti.
Nejděsivější na tom je, že je to vlastně i dost reálné.

Musím však souhlasit s komentáři níže ... něco mi v knize chybělo, co nedokážu vysloveně specifikovat. Říkám si, jestli jí třeba neublížilo i to, že ji psali 2 autoři. A výtku mám také k epilogu.
//SPOILER// Epilog na tři strany mi prostě přišel nedostačující. Co prožili rodiče Alyssy a Garretta? Co rodiče Keltona- přežili vůbec? Nebo strýc Bobek a Daphne. A co Henry a Jacqui? Přecijen jsme s nimi strávili spoustu stránek. A jak se povedlo obnovit dodávky vody a napravit tu šílenou apokalypsu (navíc v poměrně rychlém čase)?
Samozřejmě by to nemusel být epilog na 40 stran, ale nějaká zmínka - třeba v rámci Alyssyných vzpomínek- na pár odstavců by bylo fajn.

Na druhou stranu, ale musím říci, že kniha je velmi čtivá a kdybych se nepotýkala s naprostou absencí volného času, měla bych jí jistě přečtenou za 2-3 dny. Líbilo se mi vyprávění z pohledu více postav a fajn byly i momentky.
Možná šlo z této katastrofy vykřesat ještě trošku více, ale jinak jsem až na ten epilog spokojená a klidně doporučím k přečtení.

10 12.06.2021

Postupně jsem historické romance přestala číst. Jediná, komu jsem zůstala věrná, je Lisa Kleypas.
Jednoznačně nejkrásnější nejdojemnější příběh, u kterého jsem se zasmála (West) i poplakala (u umírání i originálního snubního "prstýnku"). Kniha mě úplně pohltila, že jsem přestala vnímat okolí, a to se mi tedy moc často nestává. Oceňuji, že to nebyla žádná prostoduchá romanťárna, ale byly tu nezkrášlené popisy tehdejšího Londýna, život obyčejných lidí, nezáviděníhodné postavení žen či transfuze prováděné tehdy stylem pokus-omyl. Moc mě potěšilo, že konečně hlavní postavy byly (ne)obyčejní lidé, a ne žádní znudění zhýralí vévodové/ zhýčkané hraběnky.
P.S. Myslím, že jsem se do Ethana zamilovala :D ♥

10 30.07.2020

Z počátku jsem měla trošku problém se začíst. Pak se to ale rozjelo, děj svižně odsýpal. Velmi oceňuji, že tu nebyla žádná zbytečná vata. Tady opravdu byl čistý děj, který prostě vyšel na 238 stran, ale já jsem si je užila. Akorát mě pak trochu zklamal závěr, který byl takový překombinovaný. Nechci prozrazovat děj, ale neumím si představit, že by tohle všechno někdo vymyslel a zorganizoval a ještě by to tak dlouho fungovalo. Mně se v téhle knize líbila chytrá jednoduchost a možná to první vysvětlení bylo nejlepší. Pak ty další pokusy o zvraty v ději mi už přišly nevěrohodné. Ale jinak líbilo, ráda zkusím další díl.
P.S.: Moc povedená obálka!

9 23.03.2021

Z tohoto díla nejsem tolik nadšená jako mnozí ostatní, ale má svoje zvláštní kouzlo. Pýcha, předsudky a další nedokonalosti lidské povahy, které jsou zde vykreslené, provází lidstvo napříč historickými epochami. V tomto směru by člověk ani nepoznal rozdíl 200 let.
Během čtení jsem zhlédla i film. Zpočátku mě knížka moc nebavila, děj se oproti filmu dost vlekl a já jsem téhle rozvláčnosti nemohla přijít na chuť. Za polovinou knihy, no spíš skoro v jejích 2/3, se ale děj docela rozhýbe a tady musím říct, že byla zase knížka mnohem lepší než film.
Nelituji, že jsem si tuhle klasiku přečetla. Vracet se k ní pravděpodobně nebudu, ale má něco do sebe.

9 21.01.2021

Autorka S.J.Bolton je pro mne synonymem výborného čtenářského zážitku. Už dlouho se mi nestalo, že jsem se od knihy vůbec nemohla odtrhnout, zvlášť za druhou polovinou knihy jsem byla do příběhu úplně ponořená. Boltonová prostě umí.
Co bych vytkla, je snad jen to, že mě zpočátku rušila ta nespisovná policajtská řeč. Hlavně teda to nadbytečné "v" na začátku některých slov.
Závěr byl pro mě nečekaný, a i když autorka dost věcí vysvětlila, stále mi tam vyvstávaly další a další otázky, které už zůstaly nezodpovězeny.
Ale to jsem autorce odpustila, protože mě kniha celých 558 stran neskutečně bavila. Určitě doporučuji k přečtení.

9 14.03.2018

Druhý díl se mi líbil více než první, a to zejména proto, že tu ubylo výrazných popisů kontrastu chudoby a bohatství. Téma domácího násilí je zde docela věrohodně popsáno, včetně toho, jak se oběť následně snaží vyrovnat s prožitými traumatickými prožitky. Osobně si myslím, že oběť je málokdy schopná vyhledat sama pomoc jako tomu bylo u Haven (tím jak kontaktuje bratra), ale že si toho všimne někdo zvenčí, a že má tendence se k tyranovi vracet. Alespoň tak to probíhalo u mé příbuzné. Ale asi to závisí na osobnosti jedince.
Musím říct, že v kategorii romantických románů mě tato kniha příjemně překvapila a je čtivě napsaná, proto dávám 5 hvězd.

9 06.11.2016

Zpočátku jsem měla problém se začíst a zorientovat se v postavách. Po cca 70 stránkách jsem se začetla. Téma zaříkávaček je originální a nevzpomínám si, že bych o nich někdy něco četla. Ale zorientovat se v postavách, zejména v těch vedlejších začínajících na G (Giacomo, Guerrino, Giovanni, Giulia, Giannina...), se mi tedy bohužel nepovedlo. A už teď zase marně přemýšlím, kdo byl Giovanni a Giannina. Naštěstí v těch nejdůležitějších jsem se nakonec přecijen zorientovala, i když je pravdou, že občas mi došlo až z kontextu o koho se jedná.
Nebyl to akční thriller, ale přesto to bylo napínavé, hlavně poslední třetina. Tajemné, mrazivé, mystické ..
Závěr jsem nečekala. Ten mě překvapil.

8 15.11.2021