handulli komentáře u knih
Sharon Bolton je moje oblíbená autorka. Všechny její knihy, které jsem doposud četla, mě vtáhly do děje a nepustily. Možná právě kvůli vysokému očekávání jsem tady byla trochu zklamaná.
/spoiler →/ Z anotace jsem čekala, že se hlavní hrdinka v patách s vrahem bude v divoké přírodě motat o něco déle. Ok, nevadí. Ale s postupujícím příběhem mi přišlo čím dál tím víc naprosto neuvěřitelné, jak se vrah neustále dokázal zhmotňovat v její blízkosti. Jak jí mohl pokaždé takhle vystopovat? Jeho neobvyklou porci štěstí pak asi měla vyvážit naprostá a opakovaná smůla při Jessičině dopadení, a to i přesto, že jí měl min. jednou doslova na dosah ruky. /← spoiler/
Více prozrazovat nechci. Jak už je u Bolton zvykem, kniha je docela čtivá a finální rozuzlení je překvapivé. Nicméně tentokrát to rozuzlení mělo až moc zvratů a z příjemně šokujícího a překvapujícího závěru se pro mě stal spíš přitažený za vlasy. Škoda. Tak snad její další kniha moje vysoká očekávání naplní.
Opět krásné čtení, takové pohlazení po duši. Ani mi nevadilo, že nejsem ve Three Pines. Jen od toho rozuzlení, kdo je vrah a proč, jsem čekala asi trošku víc.
Každopádně už teď se těším na další díl.
Příjemná oddechovka. Poslední stránky a poděkování jsem četla s puštěnou La campanella, abych si konečně poslechla to Anničino prokletí :)
Mně se to líbilo. Pět povídek a všechny mi přišly dobré a nechyběl ani humor. Bylo to skoro stejně dobrý jako ten první díl o Drachenfelsovi. Druhý a třetí díl mi přišel nijaký.
Knihu nebudu srovnávat s již přečtenými knihami autorky. Jinak bych možná srazila jednu hvězdičku.
Jinak je ale sága rodu Mánesů a jejích přátel velice čtivá, což už je takovým očekávaným standardem u knih Mornštajnové. Vyprávění je zasazeno do období totalitního režimu, a tak jsem si opět uvědomila, jak jsem ráda, že jsem komunistický režim na vlastní kůži nezažila. Jediné, co bych asi vytkla, je vyprávění o některých velice vzdálených členech rodiny (a někdy ani to ne - např. zmínka o Božské Beátě mi přišla úplně nadbytečná). I tak ale knihu doporučuji přečíst.
Na toto téma už bylo napsáno bezpočet knih, ale přesto se tahle řadí rozhodně k těm lepším. Prvních 80 stran o studentských pitkách mě až tak nebavilo, ale pak se to rozjede a člověka to nutí neustále číst dál. Autorka si se čtenářem pohrává jako kočka s myší, že bych na konci snad uvěřila i tomu, že ji zabil zahradník, s nímž měla utajovaný poměr :D Možná, že se v ději najde pár trhlin, ale mě to prostě bavilo.
Přečteno jen kvůli výzvě. Poslední dobou nemám štěstí na povídkové soubory. Po tom, co jsem se kdysi namlsala povídkami od Nerudy a Čapka, jim už žádné jiné,co jsem četla, nesahají ani po kotníky. Což je bohužel i případ této knihy.
Začátek povídky Caspar Michael Petersen byl nechutný a je mi jedno, že to byl sen - nesnáším cokoliv o mučení zvířat.
Povídky mi nic nedaly a nebavilo mě číst o zpovykané bezcitné mládeži, které nezáleží na nikom, ani na sobě a vlastním životě. Pro mě to byl opravdu zbytečně strávený čas :-( Nějak jsem nepochopila, co tímto povídkovým souborem chtěl autor říci.
Knihu jsem se už dlouho chystala přečíst, ale až letošní ČV mi ponoukla ten správný impuls. Grace má moje vysněné povolání. První třetina knihy mě moc nebavila, do čtení jsem se spíše nutila a bavily mě jen ty úseky, kde se Grace věnuje překládání rukopisu. Zhruba v polovině knihy se to zlomilo a já hltala kapitolu za kapitolou.
V podstatě musím souhlasit se vším, co už zaznělo v komentářích níže (pozor spoiler):
Hlavním hrdinům bych věnovala více společného času. Upřímně mně moc nebavilo číst dokola o tom, jak Grace zázračně utíká nájemným zabijákům. Proti tomu jak se první část knihy vleče, tak posledních 50 stran jsou v neuvěřitelně zrychleném sledu, což mi přišlo jako velká škoda. Str. 305-306 (také se už o tom někdo zmiňoval) je neuvěřitelný chaos ve jménech.
Knížky L. Howard mám ráda, ale tohle se moc nepovedlo, a přitom to mělo takový potenciál! Záhada kolem templářů, poklad a cestování časem.
Povedený thriller. Knížka je napsaná čtivě, takže i ty pasáže uprostřed, kde se toho moc neděje, rychle plynou. Dopisy mě moc nebavilo číst, ale pak naberou smysl, který mě nenapadl. Část rozuzlení jsem uhádla, ale část pro mě byla nečekaná. Počet stran byl tak akorát, aby to nezačalo být nudné. Za mě super a asi i lepší než prvotina. Pokud vyjde další kniha, ráda si ji přečtu.
Souhlasím s komentáři níže - druhý příběh už nebyl až tak dobrý a byl zbytečně natahovaný se všemi těmi miluji tě pro každého člena rodiny. Nicméně Vánoční tábor nebyl špatný, a takhle před Vánoci mě příjemně naladil. Stačilo, kdyby měl už jen epilog a ne tu přisunutou povídku na závěr a bylo by to dokonalé :)
Moje první setkání s autorkou a je to příjemné překvapení. Nebyla to žádná přeslazená červená knihovna. Ocenila jsem, že se děj neodehrává jenom v bohatých rezidencích Mayfair, ale zmiňují se tu i chudinské čtvrti a bídný život některých londýnských obyvatel. To knize dodává na věrohodnosti, kterou jí však jedním dechem bere hlavní protagonistka Alice. Její mnohdy lehkovážné jednání nakonec vždy skončí dobře, což by se v reálu 19leté dívce žijící ve 2. pol. 19. stol. jen těžko poštěstilo. A vím, že jsem si často při čtení říkala: No ta má víc štěstí než rozumu! Např. když jako na zavolanou k internátní škole přijede bryčka, ve které uprchnou. Nechci nic víc prozrazovat. Protože navzdory Alicinině extrémní neohroženosti je to moc hezký příběh, který svižně plynul a který se teď do toho adventního času opravdu hodí.
Dílo mohlo být klidně propracovanější, protože zápletka nebyla vůbec špatná a určitě by se z toho dalo vykřesat víc. A škoda, že tam nebylo i víc vánoční atmosféry.
Kniha je docela čtivá, kapitoly krátké ... děj mi rychle odsýpal. První půlka kniha pro mě byla víc mysteriózní. Druhá půlka knihy spíše fantasy, které mně ale nevadí, takže jsem tento vývoj děje docela skousla. Není to žádný horor, u kterého by se člověk klepal strachy. Nicméně kniha atmosféru udělat umí - byla jsem tak zabraná do čtení, že když mi z odkapávače sjela špatně odložená miska a rozbila se ve dřezu, tak jsem automaticky vyjekla :D
Nebylo to špatné, tak zkusím i další knihu, co ji vyšla.
Moje první setkání s autorkou. Erskinovou jsem si chtěla přečíst už dlouho, ale až po návštěvě Šumperka, kde jsme navštívili výstavu na téma čarodějnické procesy, jsem se nadchla k přečtení této knihy.
Líbila se mi duchařina, temná atmosféra. Kdyby mi někdo chodil nad hlavou, tak zdrhám a už mě tam nikdo neuvidí, natož abych se tam zašla přesvědčit, že tam nikdo není :D
Ale děj mi přišel příliš rozvleklý a natažený. Některé popisy až zbytečné. A ještě mě při čtení rušila jedna věc, za kterou ale autorka nemůže - příliš chyb a překlepů v textu. Měla jsem v ruce 1. vydání.
No je to takových 3,5*. Zkusím ještě nějakou jinou knihu. To mysteriózno se mi líbilo :)
*3,5
Přečteno kvůli ČV, kdy jsem si myslela, že už nesplním, protože se mi nechtělo do Schindlera. Zkusila jsem tuto knihu a hned od začátku jsem byla ze svého výběru nadšená. Kniha mě kupodivu docela vtáhla do děje. Nebýt nedostatku času, snad bych jí přečetla i za den. První 2 části knihy se mi četly snadno, jsou napsány lehce a srozumitelně. V poslední části však přibývá symbolů a námětů k zamyšlení a také pro mě bylo čtení depresivnější. Co k tomu více říci .... kniha je zvláštní, pro naši kulturu neotřelá, a i když je docela čtivě napsaná (přeložená ?), není to lehké čtení. Každopádně nelituji, že jsem si ji kvůli ČV přečetla.
Podlé mého názoru množství stránek knize spíš uškodilo. Děj je rozvleklý, natažený, dozvídáme se spoustu zbytečných informací. Ano, tuto knihu nelze číst prvoplánově jako detektivku, ale spíš jako společenský román pro ženy. Neupírám autorce, že umí psát, a že jen díky tomu se těch 700 stránek dalo zvládnout. Ale upřímně - já už na konci nevěděla, co se dělo na začátku, která informace je důležitá, a která ne a nemusím se snažit si ji zapamatovat. Nevadí mi, že se v detektivce řeší i vztah mezi hlavními hrdiny, ale vadí mi, když je postaven na stejnou roveň s vyšetřováním kriminálního případu.
Moje oblíbená série, ale tady prostě plný počet bodů dát nemůžu :-(
Tak tohle byl pro mě úplný přešlap. Do půlky jsem dávala knize šanci, ale absolutně mě nebavila, nedokázala jsem se začíst, nedokázala jsem sympatizovat se žádnou z postav ani pochopit jejich jednání.... Nedalo mi to a koukla jsem na posledních pár stránek, jestli mam litovat, že jsem nedočetla ... a i když jsem si přečetla závěr, tak vůbec nic. Za mě zklamání.
Od žánru jsem víceméně dostala to, co jsem čekala. Oddychové čtení, nad kterým se nemusí přemýšlet. Knížka je docela čtivá, takže mi děj odsýpal, ale vadilo mi tam několik nesrovnalostí. (spoiler) Třeba jsem nechápala proč pan Nicholls dělal rodině taxikáře - nejprv tedy uváděl, že se sám potřebuje zastavit v Northumberlandu, ale nakonec je odvezl do Skotska a pak zpět domů, anižby v této oblasti zastavil. Ano, Northumberland mohla být jen přesvědčovací taktika, ale pan Nicholls na mě nepůsobil jako člověk, který chce pomoci rodině v nesnázích z altruistických důvodů (nebo jsem mu to prostě nevěřila). Jak už padlo v komentářích níže - ještěže v UK neznají Kinedryl, jinak by bylo po příběhu :D Ke konci mi začala Jess lézt na nervy. Abych byla upřímná, tak jsem si fakt dost často říkala, cože na ní ten Ed viděl :D Zkraje se upejpala, když je měl odvézt, ale pak mu prostě regulérně naplánovala několik zastávek - u tchýně, u bývalého.... Ale konec to tak nějak vyvážil zpět a finální dojem zůstal kladný.
Předchozí díly ze série s Bentzem a Montoyou mě bavily mnohem víc. Postavy Brianny a Jasona měly, podle mě, spoustu zbytečného prostoru. Jejich dějová linka mě vůbec nebavila. Bohužel těch zajímavých a napínavých pasáží, kde vystupovala dvojčata Denningova, bylo poskrovnu. Samy o sobě by snad vystačily na nějakých 100 stran. Min. půlka knihy byla vycpaná vatou - nesmyslnými popisy, rozjímáním o ničem (nesmím myslet na Jasona apod.) a zbytečnými dialogy. Nakonec se mé hodnocení odvíjelo podle toho, že navzdory k té zbytečné, dobře polovině stránek, byla kniha docela čtivá, stěžejní námět zajímavý (škoda, že dostal tak málo prostoru) a asi i k sentimentu k předchozím dílům, kdy jsem hltala zvrácené vraždy otce Johna.
Přečteno na dovolené v Beskydech :-) Pomalý začátek mi vůbec nevadil, popisy přírody i charaktery lidí jsem si užívala. Jen zpočátku jsem měla problém se zorientovat v klanu Mertových, ale jak děj ubíhal, tak si to sedlo samo. Na konci jsem taky ještě čekala nějaký zvrat, ten sice nepřišel, ale já jsem se s knihou ani chvilku nenudila a příběh hltala. Skvělá česká detektivka.