happy-smile komentáře u knih

O Normalovi bez Normana... První knížka byla naprosto super, tak nějak se četla sama. Od druhé dílu jsem tím pádem čekala opravdu dost, šlo podle mě ale spíše jenom o slabý odvar prvního dílu. Norman je tak nějak jenom záminkou pro celý příběh, ale ve skutečnosti se celý děj jenom točí okolo něj místo toho, aby byl jeho hlavním aktérem. Ono by to ani nevadilo, ale potom už to prostě není ono vzhledem k tomu, že se zde nic senzačního neděje. Samotný konec je překvapivý, ale přece jenom celkem překombinovaný.

2 07.12.2015

Kniha je jiná tím, že i když pojednává o dětech s rakovinou, nejedná se o žádný doják. Autor hlavní hrdiny popisuje asi jakoby měli nachlazení. Nezlehčuje to proto, že by si myslel, že v podstatě o nic nejde, ale zaměřuje se na ten pohled, kdy lidé chtějí, aby se s nimi jednalo stejně jako s kýmkoliv jiným, ať už je zdravý nebo nemocný. Samy postavy tak často o své nemoci vtipkují a tímto ironickým přístupem se snaží s bolestí, strachem a vědomím blízké smrti bojovat. Tento úhel pohledu podle mě autor opravdu dobře zvolil. Zároveň autor hlavním postavám vkládá do úst různé hloubavé rozpravy a myšlenky, čímž nám chce ukázat, že i přes lehkost, kterou se snaží vše obalit, z hlavních hrdinů už nejsou děti. Tato nemoc je donutila předčasně dospět a místo poflakování se s kamarády přemýšlet nad tím, co bylo, bude, nebude a mohlo by být (a to ani tak ne v jejich životě, ale na světě obecně).

Autor také vymyslel celkem zajímavou zápletku s holandským spisovatelem, která nakonec trochu nabourá tu idilickou bublinu, kterou nás jinak obklopil. I tak ale musím říct, že styl psaní mě moc nezaujal. Přišlo mi to trošku strohé. Bohužel mi kniha asi v hlavě moc dlouho nezůstane. Jak už jsem psala na začátku, autor se z toho nesnažil udělat doják, a tak nás potom s některými nevyhnutelnými osudy seznámí jako s hotovou věcí, aniž by se muselo konat na straně čtenáře slzavé údolí. To, že zde není tento patos, beru jako plus, na drunou stranu, kdyby mě to aspoň rozbrečelo, asi by mi to zůstalo v hlavě jako knížka, která pohnula mými city.

2 12.09.2015

Velmi zajímavá knížka, ale nevím, jestli bych ji označila za humoristickou. Westlake opět předvádí originální zápletku, která by bez jeho umu mohla působit dost kýčovitě. Na začátku je potřeba se neztratit ve všech těch postavách, co se postupně vtahují do děje, a potom už jenom pozorujeme, co že to pro ně Bůh (ehm nebo Westlake?) přichystal za roli při zkáze světa. Dost dlouho jsem nevěděla, kam tohle spěje, ani jsem si nebyla jistá, jaký bude konečný ortel. Takže kdo má zájem o nějakou netradiční knížku, měl by to zkusit.

2 19.06.2015

Pořád se nemůžu rozhodnout mezi 2 a 3 hvězdičkami. Byla to pěkná nuda, žádná vražda se dost dlouhou dobu nekonala. Spíše mi to přidalo jako nějaký román pro ženy, o nichž psala hlavní hrdinka Laura Halonenová, než jako detektivka. Vzhledem k tomu, že "Z kola ven" jsem dala 2 hvězdičky a tohle bylo o fous(ek) lepší, tak jsem se nakonec rozhodla pro tři, ale nevím, nevím. Nedoporučuji.

2 14.06.2015

Bylo to hodně přitažené za vlasy a autor často používal sprostá slova. Na druhou stranu je zde skvělý slovní humor a autor se nebojí dělat si srandu z vlastního národa. Je vidět, že i překladatel si na tom dal hodně záležet. Doporučuju všem, co mají rádi knížky protkané cynismem.

2 10.05.2015

Už jsem byla v půlce knížky a pořád se ještě ani neschylovalo k žádnému zločinu... Řekla bych, že jde spíše o román, do kterého se někdy v půlce knížky připlete vražda. Takže kdo čeká detektivku, bude nejspíše zklamaný. Kdo si chce přečíst něco o sousedských vztazích a manželských problémech, tak pro toho je toto to pravé ořechové...

2 08.03.2015

Taková milá knížka, o nových začátcích, o naději. Romantická oddechovka (i když nějaké do drama tady taky bylo). Doporučuji.

1 11.09.2022

Sice mám ráda šílený až absurdní humor, ale toto asi není nic pro mě. Podle mě je to až moc a ve výsledku to vlastně ani není vtipné. Takže bych to klasifikovala tak, že se jedná o knihu pro otrlé (nebo otrkané) humoristy...

1 06.04.2017

Moc pěkná a originálně vymyšlená pohádka. Clive Barker má evidentně velkou představovivost, a to jak co se týká vytváření kouzelného světa jako takového, tak také příběhů, které se v něm odehrávají. Nevím ale, jak velkým dětech bych to primárně směřovala, protože některé části byly docela strašidelné.

1 27.12.2016

Řekla bych asi starý známý Erik Axl Sund. Pořád se zabývá velice kontroverzními tématy a pořád nás celou dobu tahá za fusekli, aby se nakonec ukázalo, že všechno bylo trochu jinak. Musím říct, že tentokrát mi celkem vadilo, na kolika frontách byl příběh hned na začátku rozehrán, protože jsem se v tom docela dost ztrácela. NIcméně časem jsem se nějak zorientovala a vzhledem k tomu, jak to spisovatelé zaonačili, jsem i přes počáteční lehké rozčarování byla nakonec spokojená.

1 19.03.2016

Jednička byla super. Jedna věc je, že by mě vůbec by mě nenapadlo, že to psal chlap. Zadruhé to bylo napsané tak uvěřitelně, že jsem to zbaštila i s navijákem jako opravdové příhody ze života blondýny. Kdežto tady už se objevuje jedno absurdum za druhým. Snad ani jedna historka není uvěřitelná - resp. ano, samy o sobě by uvěřitelné byly, ale všechny dohromady rozhodně ne. Z hlavní hrdinky se stala vypatlaná nána a moc se to nedá číst, takže do dalších dílů už se mi fakt nechce.

1 28.12.2014

Od C.D. Payna jsem kdysi četla celou sérii Mládí v hajzlu, a tak jsem se těšila na další náklad humoru. Bohužel jsem z toho byla nakonec spíše rozpačitá. Dobré scény tam sice byly, ale ve výsledku mě to spíše nudilo. Teď mi z toho vrtá hlavou, jestli už jsem ze C.D.ho stylu vyrostla nebo mi prostě jenom nesedla tato konkrétní kniha... Budu muset vyzkoušet ještě nějakou jeho další tvorbu..

30.03.2017

Vůbec by mě nenapadlo, že to psal chlap. Bylo to napsané tak uvěřitelně, že jsem to zbaštila i s navijákem jako opravdové příhody ze života blondýny. Pobavila jsem se a neustále kroutila hlavou nad tím, co ta chuděra neustále zažívá.

30.03.2017

Připadalo mi, že tento díl už není tak zábavný jako předchozí, ale nedokážu identifikovat, jestli je to opravdu poklesem kvality nebo tím, že předchozí díly jsem četla už před nějakou dobou nebo jsem z toho už možná trochu vyrostla, nevím. Ale pokud se mi dostane do rukou ještě nějaký další díl, tak si ho ráda přečtu.

29.03.2017

Jsem moc ráda, že u nás konečně vyšly další díly Dortmundera. Je to takové příjemné oddychové čtení, které nezklame. Rozumná délka, není to natahované a nemá hluchá místa. Westlake má skvělé nápady a opravdu ví, jak těm chudákům tu šichtu vždycky pěkně zpackat. :-) Jimmy a jeho otec neměli chybu.

08.10.2016

První třetina knihy vypadá jako něco z tvorby Petera Maye. Bezstarostný život jedné dětské party někde na vesnici, kde si můžou užívat přírody bez dohledu dospělých. Potom se ale vše ošklivě zvrhne, posouváme se k výpovědi o jednom velkém utrpení. O tom, jak jsou děti zlé, když nepodléhají žádné zodpovědnosti. O netečnosti a touze dělat zakázané věci. O žárlivosti a nesmyslné mstě. Hrůzy se pořád stupňují, je to reálně a dobře popsané... Bohužel toto není to, co bych si představila jako moderní dílo hororu... Kdybych věděla, jakým směrem se to bude ubírat, tuto knihu bych nečetla. Opravdu jen pro silné povahy.

08.10.2016

Ajaj, čím si to zasloužilo přídomek Světový bestseller? Knížka mi přišla celkem o ničem, byla jsem ráda, že to bylo tak krátké. Možná to chtělo zapojit trochu černého humoru nebo nějakou akčnější linii, ale takto mi příběh o "napraveném" kriminálníkovi přišel dost nudný.

31.12.2015

Stejně dobré jako první díl! Myslím, že více ani není potřeba dodávat. :-)

Narozdíl od přechozí knížky, která sa dala pokládat za samostatnou, Druhý syn je neuzavřený a jasně říká: Já popisuju jen část děje, další věci se dozvíš až v dalším dílu. Přestože mě první knížka nebavila, tak jsem si ze setrvačnosti přečtla i tento díl... Popisný styl se možná trochu zakčnil, Sophie už je ve víru organizovaného zločnu, a tak není třeba přemýšlet nad tím, co ji k tomu vedlo, navíc už člověk zná postavy z předchozího dílu. I tak mi ale přišlo, že se tady nic nedělo a že je tato kniha úplně zbytečná... Navíc se zde vrací postava vyšetřovatelky Antonie Millerové, která byla na konci Andaluského přítele představena jako neschopná naivka, kdežto tady je ambiciózní inteligentní detektiv, který si nedá pokoj, dokud nenajde pravdu. Alexandře, to sis mezitím rozmyslel její charakter? To si ji měl z knihy radši rovnou vystříhat, když se v prnímu dílu jenom mihla, a dosadit jinou vyšetřovatelku, bylo by to uvěřitelnější!

20.11.2015

V této knížce mi všechno přišlo nějak moc popisné, jakoby se zde ani nic nedělo. Když už přišla nějaká akční scéna, tak byla tak nějak zabitá tím popisným stylem a akční ve výsledku vůbec nebyla... Navíc Sophie se chová docela zvláštně - od spořádané matky přejde na stranu organizovaného zločinu. Přitom z děje knihy ani z jejího chování k tomu neplyne jediný důvod a tak se čtenář jenom diví, jak se to stalo. Její chování tudíž působí naprosto neuvěřitelně, neodůvodněně, nepochopitelně - nevedla ji k tomu ani nuda, prostě nic, najednou se tak ze dne na den ocitla na druhé straně a ani se tomu sama nedivila, nebránila, neuvažovala nad tím, prostě nic. A to vidím u hlavní postavy jako dost zásadní problém.

20.11.2015