happy-smile komentáře u knih
Opravdu moc pěkná kniha. Četlo se to samo a po přečtení člověk začne toužit taky absolvovat Camino, stát se součástí něčeho většího, a tím nemyslím duchovní cestu, ale seznamování se zajímavými lidičkami na cestě a sám se sebou. Doporučuji.
Skoro stejná kvalita jako předchozí díl. Tentokrát jsou kapitoly s jednotlivými statusy proloženy 2-3 stránkovými příhodami. Ty mi ale místy připadaly slabší a více mě bavily statusy, které opět nezklamaly.
Myslím, že Williamsonovi se podařil vystihnout Blochův styl. A nejen to, i samotná zápletka jakoby vypadla z Blochova pera. K přečtení je třeba znát jen první díl. Stylově se to ale spíše podobá spíše dalším jeho dvěma pokračováním. Takže fanoušci by měli být spokojeni. Pacienti i někteří doktoři jsou zde pěkná kvítka a později samozřejmě zjistíme, že ne vše je takové, jak to vypadá.
Moc pěkná povídka. Dobře se to četlo. Ve čtečce to má navíc měně než polovinu deklarovaných stran, takže to člověk opravdu slupne jako malinu... Rozhodně můžu doporučit k přečtení.
Ač se jedna linie knihy točí kolem detektivů vyšetřujících srážku autem, tak se o detektivku nejedná. První polovina kniha je psychologický román, který se potom mísí s thrillerem. Autorka si s námi hraje a postupně zjišťujeme, že všechno bylo jinak, než jak se to na první pohled zdálo. Zdařilá kniha.
Spíše než detektivka bych to nazvala detektivní román, protože přece jenom ty vztahy mezi postavami, jejich jednání a jejich pohnutky tam hrály hlavní roli. Autor má nesporně talent. Možná by se ale měl zaměřit hlavně na románovou tvorbu než na detektivní, protože na detektivku to může někomu připadat moc rozvleklé. I tak se mi kniha ale líbila.
Velmi dobrá kniha. Autor nám každou čtvrtinu knihu předhodí novou teorii o tom, jak to bylo, a čtenář potom jenom pořád dumá nad tím, která z těch verzí je nejpravděpodobnější. Opravdu jsem byla zvědavá na to, jak to nakonec dopadne. Kdo byl vlastně ten psychouš. Napětí mě až do poslední chvíle nepustilo a kniha se opravdu četla sama.
Velmi dobré. Jsem ráda, že další kniha není ze série o Lacey, ale že tu máme čerstvý závan. Střídání dějových linií byl dobrý nápad. Příběh dvou sester se zezačátku zdá jako naprosto nevýznamný, ale nakonec se samozřejmě ukáže, že je pro děj naprosto zásadní. S poslední přeživší prožíváme její pokusy o skrytí se před pronásledovately a nakonec odkryjeme několik zajímavých bočních příběhů. Doporučuji.
Jsem ráda, že jsem tentokrát měla mezi jednotlivými díry mezeru. Ty předchozí jsem četla za sebou a docela mi vadila ta šablonovitost. No tenkrát jsem podobnými neduhy netrpěla a tak jsem si knihu mihla naplno užít. Graham Masterton je opět naprosto brutální. Člověk by řekl, že město, které je velké asi jako Brno nebude tak šíleně zkorumpované a prohnilé, ale v Irsku (které je taky velké asi jako ČR) je tomu asi jinak... No jsem opravdu zvědavá, jak se Katie vypořádá s problémem, který se na ni na konci knihy navalil...
Tak tohle bylo super. Akademik, který pomocí vědeckých metod vyšetřuje podivná napadení medvědem. Sám, bez podpory policie, která jej považuje za blázna a smete všechny jeho nápady ze stolu. No řeknu vám, že bych taky chtěla mít mozek jako profesor Theo - všechno, co sypal z rukávu, jsem mu prostě věřila. Dokonce mi ani nevadily ty jeho terminátorské schopnosti, které se objevily na konci knihy. Budu netrpělivě čekat na další díl.
Nejprve mě překvapilo, že se jedná o několikařádkové glosy, které spolu jinak vůbec nesouvisí. Vlastně jediné, co spolu nějak navazuje, jsou jednotlivé glosy o autorových pokusech o malování, které jsou protkané celou knihou. Na tento styl psaní jsem si zvykla a musím říct, že jsem se opravdu pobavila. Pan Třeštík má dar vtipně vystihnout podstatu každodenních "problémů". Doporučuji.
Bylo to jiné než ostatní knihy od této autorky. Méně slaďáren i méně humoru, ono to asi tak nějak jde ruku v ruce, protože u těch "romantických chvilek" často vznikají humorné situace. Přesto (nebo právě proto) to byl ale pěkný příběh a fanoušky tohoto žánru určitě bude bavit.
Tento díl se mi líbil stejně jako všechny předchozí. To, že byla Kim oddělena od svého týmu a každý vedl jiné vyšetřování podle mě nebylo vůbec na škodu. Aspoň se Angela snaží měnit zaběhnuté schéma a trochu inovovat. Hašteření s bývalým parťákem a oba vyšetřované případy byly povedené, už se těším na další knihu!
Námět dobrý, ale zpracování jsem čekala lepší. Taky pointa mi přišla těžko uvěřitelná - že by byl hlavní hrdina opravdu tak natvrdlý, aby mu nic nedošlo? No čekala jsem od toho víc...
Deníky čtu ráda a ani tento mě nezklamal. Částečně to bylo vtipné, částečně poučné. Japonsko je tak odlišná kultura, že se mnozí asi stejně jako já budou nad spoustou věcí divit. Někdy byly popisované věci k smíchu, někdy k pláči, ale Veronika se musela se vším nějak sžít. Pokud by náhodou napsala nějaké pokračování svých příhod, tak si je moc ráda přečtu.
Podle mě není diskriminace černochů hlavním tématem knihy. Je to jenom jedna z epizodek, které se mihnou v životě party dětí. V knize sledujeme tuto skupinku dětí a to, jak tráví svůj volný čas na vesnici. Vše je popsáno z jejich bezstarostného pohledu. Kniha je taková pěkná oddechovka, a to i přesto, že se tam mihne několik neveselých a závažnějších témat (vzteklina, požár, soud, rvačka). Dětské vnímání to přece jenom nebere tak vážně. Doporučuji.
Trochu jsem se bála, jaké to pokračování bude, když se odehrává o nějakých 20 let později. Naštěstí zde ale byla spousta retrospektivních scén, kde se čtenář setkal se svou oblíbenou partou dětí a s jejich lumpárnami. Části ze současnosti byly taky docela zajímavé, jenom se mi nelíbilo, jak autorka najednou úplně změnila Atticusovo vnímání vůči černé části obyvatelstva. Podle mě to bylo úplně mimo a za to taky ubírám hvězdičku.
Knížka je docela krátká a je rychle přečtená i díky tomu, že ji doplňuje spousta moc pěkných ilustrací. Matylda je geniální, rodiči odstrkované dítě. Neplechy, které tady nejen ona vyvádí, opravdu pobaví. Stejně jako v každé pohádce zde nakonec ježibaba dostane na frak a zlo je po zásluze potrestáno. Navíc si autor i překladatel pěkně pohráli se jmény jednotlivých postav. Knížka je prostě kouzelná.
Nakonec těch nečekaných zvratů bylo možná trochu až moc, jak to teď mají někteří spisovatelé hodně v oblibě. Ale asi na uvěřitelnosti nebudu bazírovat, protože se to prostě četlo dobře. U některých částí jsou asi potřeba docela pevné nervy - scény s uvězněnou dívkou byly totiž dost brutální a trochu mi připomněly Dívku od vedle od Ketchuma.
Předchozí kniha Smrt a jiné vrcholy mého života mě opravdu nadchla, a tak jsem se těšila na další dílo tohoto autora. No musím říct, že tentokrát za mě bylo takové slabší. Sice jsem se semtam zasmála (autor to vyloženě směřoval jako humoristickou literaturu), ale prostě tomu něco chybělo. I tak přečtení nelituji a pokud ještě Niedlich něco vydá, tak bych to asi zkusila.