harena komentáře u knih
Tady hlavní roli nehraje Harry Bosch, ale inspektorka René Ballardová, která při vyšetřování i riskuje, že přijde o práci. Dobré čtení, jaké je u tohoto autora pravidlem.
Paráda. Nečekala jsem, že to bude tak napínavé, předpokládala jsem, že to budou běžné spory dvou sester. Ale omyl, spisovatelce se povedlo zamotat čtenářům pořádně hlavu. Šikovné jsou krátké kapitoly, kde se střídá čtení z deníku Rose s vyprávěním její sestry Fern. Téma je zajímavé a velmi čtivě a chytře zpracované, skvěle vymyšlený závěr, čtení jsem si opravdu užila.
Sláva, na Léto vlků od mého oblíbeného spisovatele jsem nedočkavě čekala a vyplatilo se. Příběh je napínavý, plný zvratů, chvílemi jakoby se před očima odvíjel film, který nestačím sledovat, ale pak se zklidní, když např. začne velice emotivně vyprávět příběh samo město. I tady je výborně zvládnuté vyšetřování, děj se posouvá v krátkých kapitolách, kde se střídají pohledy vyšetřovatelů, pachatelky i obětí, což čtenáře nutí otevírat další a další stránky. Jedině mi vadilo zpočátku mnoho osob v ději, ale to se posléze srovnalo. Na závěr si také myslím, že má Hans našlápnuto na skvělou sérii, hlavně aby další díl byl brzy.
Patřím k těm, kterým se Neviditelní líbily, beru knihu jako varování a Orwelovský pohled do budoucnosti. Celý ten svět budoucnosti má pan Vondruška dobře promyšlený, nic tam nebylo navíc a nic nescházelo, výborně popsané chování lidí při revoluci nebo když nastanou jiné, životu nebezpečné situace.
Protože už také dost pamatuji a vzpomínám si i na tzv.vymejvání mozků, beru tento distopický román jako varování, že taková situace může nastat znovu raz dva.
Velké výstraha, aby se takový svět nestal brzy skutečností.
Druhý díl je také napínavý, vyšetřování má celkem spád, hlavní vyšetřovatel mně byl velice sympatický a jeho jednání a pátrání celý detektivní příběh oživilo. Na pachatele jsem měla několik tipů, ale bohužel špatných. Dobře psaná detektivka, přečtu si i druhý díl.
AUDIO: Krátké, milé, humorné fejetony plné vzpomínek mi neděli opravdu velice zpříjemnily a díky neopakovatelnému přednesu pana Františka Nepila jsem si je poslechla bez přerušení. Pouhých osm krátkých povídek a jak dokáží zlepšit náladu a duši potěšit. Děkuji, pane Nepile.
Jak je psáno v anotaci, tak tento prozaický debut se vzpírá jakékoliv definici.
Dlouho jsem se tak nepobavila jako u Ochechule, vlastně jsem se během celého čtení této novely smála. Ale já miluju tento druh humoru, viděla jsem několik Drábkových her a všechny se mi líbily. Jako Obru jsem pořád viděla Pavlu Tomicovou. Moc bych chtěla, aby byla Ochechule vydána také jako audio a kdyby Obru namluvila Pavla T., tak budu CD pouštět donekonečna.
Takže lidé neškoďte, nikoho netrapte, neubližujte, protože víme, co takový Krabatý Soudce Kat s takovou ochechulí dělá. Vlastně nevíme, ale ani to nechceme vědět.
Pane Drábku, velké díky za tuto krátkou knihu
Opět dobré čtení, spisovatelka v tomto detektivním příběhu dokáže výstižně popsat jednotlivé postavy, jejich úvahy a myšlenkové rozpoložení. To mám ráda. Navíc je příběh čtivý, napínavý, dobře vystavěný a líbí se mi, že se tu autorka věnuje právě jednotlivým postavám, ke kterým získávám vztah a fandím jim. Jak už to často v detektivkách bývá, i tady se detektiv Caleba vrací z protialkoholní léčby, ale do vyšetřování se plete Kate ze Scotland Yardu, protože jeden ze zavražděných byl její otec. Věřím, že v druhém díle Kate najde sebevědomí a že získá i pár přátel, aby byla šťastnější. Druhý díl už mám doma.
Výborný čtvrtý díl, stejně jako celá série. Hlavní hrdina, detektiv Brekke stále trochu vtipálek, což si užívá hlavně při návštěvě v nemocnici u mladého kolegy Magnuse. I tady je třeba si dávat pozor na postavy, které se tam třeba krátce mihnou, protože později můžou hrát důležitou roli. Příběh je dobře promyšlený, pátrání napínavé, nemám pocit, že by tam byla prázdná místa.
Krátké shrnutí o tom, co dělat, abychom se dožili ve zdraví smrti. Většinou je tu dost věcí známých, autor chce především ve čtenářích vzbudit zájem o zde uvedená fakta, protože na konci knihy jsou uvedeny odkazy, kde lze najít další a další zdroje informací. Hlavně nespoléhat jen na lékaře, potravinové doplňky a zkuste zdravě žít už teď.
Jeden z prvních románů, který Bussy napsal, a nyní přepracoval, je vlastně dobrodružný příběh šestnáctiletého Colina, který se v den svých 16. narozenin má stát dědicem pozemku s Mazarinovým pokladem. Pátrání po historii rodiny zavede Colina na ostrově Mornesey do situací, kde je přímo ohrožen jeho život. Nemůže věřit žádnému dospělému, nakonec si není ani jist svými kamarády z tábora. Román je psán s lehkostí, přiměřeně napínavý a snad proto je radost ho číst. Návrat na ostrov lží určitě doporučuji.
Opět další z Cobenových výborných thrillerů. Parádní kniha se spádem, napínavá až do konce. Knihy Harlana Cobena jsou vždy zárukou čtenářské kvality. Nijak mě neláká číst knihy o sektách, drogách a závislácích, ale tato se panu Cobenovi povedla.
Marsons ještě nikdy nezklamala, opět výborný thriller, je neuvěřitelné, jak si spisovatelka stále drží vysoko laťku. Jen málo spisovatelů tohoto žánru jí může konkurovat.Tentokrát se řeší dva případy najednou a i tady byla Kim a týmem skvělá. Příběh je napínavý a díky svižným dialogům a i krátkým kapitolám ani nepostřehnete, že už se blížíte ke konci. Angela umí.
Třetí a zatím poslední kniha od Aleny Mornštajnové. Pěkně napsaná sonda do nedávné doby, příběh, který se točí kolem jedné rodiny a hotýlku, založeném v dobách první republiky a končí po sametové revoluci. Paní Mornštajnová je rozená vypravěčka, která dokáže čtenáře strhnout, její styl psaní se mi opravdu líbí. Moc jsem přemýšlela, jestli 4 - 5 hvězdiček, ale příběh je psán tak, že jsem se všemi v hotýlku žila i já. Věřím, že autorka neskončila a už píše další knihu.
Tak prvotina české autorky? Jsem překvapená a nadšená, už si paní Klevisovou dávám do oblíbených spisovatelů a těším se, že si přečtu další pokračování příběhů se sympatickým inspektorem Bergmanem. Žádný drasťák, krev nestříká, klidné vyšetřování a zajímavé osudy lidí, kolem kterých se vyšetřování točí. Velice příjemná a čtivá detektivka a pro dnešní den, kdy venku fičí ledový vítr, jako stvořená.
Na prvotinu dobré. Inspektorka má osobní problémy, manžel zemřel a ona na děti nemá moc čas a musí se hlídat, aby nepropadla opět alkoholu. Vyšetřuje vraždy, které mají hodně společného s církví a tady umí dobře vtáhnout do děje. Ale po týdnu už jsem si nemohla vzpomenout, o čem kniha byla. Držím palce, ať se spisovatelce daří.
Moje druhá knížka z "Romantických útěků" mi dala přesně to, co jsem očekávala. Milý, vtipný příběh, hlavní postavy sympatické, jejich vztah se vyvíjel pomalu, nenásilně, uvěřitelně a krásně, prostředí pekárny zajímavé, prostě klasická sladká romanťárna s vůní dortíků a sušenek, u které jsem si příjemně odpočinula.
Další očekávaný romantický příběh od Jojo M. se zpočátku zdlouhavě vlekl, seznamujeme se se čtyřmi ženami, které pak tu dlouhou cestu na letadlové lodi absolvují. Cesta lodí už byla zajímavější a tak od polovičky až do konce to byla docela pěkná romanťárna. Takže spokojenost.
Možná díky tomu, že jsem přečetla autorovy předešlé dvě knihy, jsem si knihu užila víc, než ten, kdo předešlé díly nečetl. Puťák a Seržant už byli moji staří známí, takže jsem se věnovala jen ději, který má autor do detailu promyšlený. Nenašla jsem žádná hluchá místa, protože vše, co se v devadesátkách a dalších letech dělo, jsem zažila a znovu jsem si českou minulost smutně připomněla. Abyste si čtení víc užili, doporučuji přečíst předešlé Sametové iluze a Odloženou spravedlnost. Těším se, že za dlouhých zimních večerů si znovu přečtu všechny tři díly a jsem zvědavá, jestli bude i pokračování.
Povídky moc nečtu, ale zaujal mě přebal knihy, tak jsem po knize sáhla. Nejvíc se mi líbila Povídka o velkém dubu od Sáry Saudkové, potom moc zajímavá byla povídka od Jany Pavlouškové Píp Vánoce. Jsou tu povídky od 13 spisovatelů, některé se mi líbily víc, jiné méně, ale jsem spokojená, určitě ani vy nebudete zklamáni.