harena komentáře u knih

Zatím moje první kniha od Robothama, na kterého se už dlouho, díky kladným komentářům mých oblíbených čtenářů chystám. Jedná se o dobře napsaný kriminální příběh, i když je někdy psaný zdlouhavější formou, nevytrhuje ze čtení. Hlavní postavou je špičkový psycholog, který má poněkud problémy v soukromí, bojuje s nevyléčitelnou chorobou a snaží se psychopatického vraha sám. Pro mě velice dobrý úvod do osmidílné série, zase trochu jiné čtení, než akční thrillery.

104 07.08.2022

Moc jsem se těšila na další pokračování série a je to stejně skvělé, jako předešlé díly. Vyšetřování je napínavé, vraždy nejsou morbidní, perfektně vykreslená psychologie postav, které poznáváme ještě víc a po šokujícím závěru jen zůstanu stát s otevřenou pusou. Cože??? Sabine? Proč zase Ellinor? Zvládne to Torkel? a Billy? A okamžitě vyhlížím pokračování. Prý teď už to bude poslední díl, strašně držím Sebastianovi palce.
Podle mě napsala tato švédská spisovatelská dvojka jednu z nejlepších krimi sérií, až bude konec, užiju si celou řadu ještě jednou.

104 06.07.2022

Tomáš Etzler je zkušený novinář, což je vidět i při čtení této 400 stránkové knihy. Asi tak polovina knihy se mi četla skvěle, nepřeskočila jsem ani řádku, líbilo se mi, že navštěvoval odlehlá místa, točil v rodinách na čínském venkově v různých provinciích, kde všude, i u těch nejchudších, vládla obrovská pohostinnost. Litovala jsem, že já se tam už nepodívám a těšila se, že si určitě pustím jeho dvouhodinový dokument o Číně - "Nebe". Co už se mi začalo od poloviny knihy zajídat bylo, že víc než o zajímavostech země začíná mnohem víc nadávat na vládu a vlády místních provincií a to mně čtení trochu znechutilo. Stačilo by mi to v každé kapitole jen jednou, víme, co je totalita.
Rozhodně knihu doporučuji každému, kdo se chce o Číně dozvědět víc.

104 08.04.2022

Ačkoliv to zpočátku nevypadá, je to skvěle vystavěný thriller se stále se stupňujícím napětím. Jedná se o vraždu nebo sebevraždu? Je tu někdo vrah nebo není? Tady se v hodně krátkých kapitolách střídá vyprávění obou žen, které si pronajaly tajemný dům, takže čtete kapitolu jednu za druhou, až jste na konci. Taková napínavá jednohubka s neotřelým námětem a neustálými zvraty, řekla bych, že se bude líbit spíš ženám. Takže máte-li rády napětí s překvapivým závěrem, určitě si ji přečtěte.

104 08.03.2022

Viděla jsem seriál a byla jsem jím nadšená a když vyšla kniha, bylo jasné, že si ji musím přečíst. Nechtělo se mi věřit, že ji budu číst se zatajeným dechem a napětím stejným, jako při sledování na Netflixu. Páni a povedlo se, Walter Tevis prostě umí psát. Nemůžu říct, co je lepší a Dámský gambit moc doporučuji ke čtení.

104 22.01.2022

I tato kniha ve mně probouzela spoustu emocí. Stačí vyšetření u lékaře a život, tak jak jsme ho znali, se nenávratně změní. S tak těžkým tématem si Lisa Genova poradila stejně dobře jako v knize "Ještě jsem to já" a "Levá strana světa". Spisovatelka nás lehce vtáhne do děje a my společně se známým vynikajícím klavíristou Richardem procházíme všemi stadii odpírání a přijímání choroby, spolu s ním vidíme, jak nemoc postupuje, v čem všem je pak nemocný člověk odkázaný na ostatní, a spisovatelka nás nešetří a vším nás podrobně provede. Kdo pomůže muži, který v životě zatím upřednostňoval jen sebe a hudbu? Za ten konec a odpuštění děkuji, to už byly slzy. Tak to vidím i ve skutečnosti.
Ona to totiž paní spisovatelka zná, proto je to tak silný příběh. V závěru děkuje jmenovitě lidem, s kterými byla a jejich ALS s nimi doma i v nemocnici prožívala. A já děkuji zase autorce.

104 07.01.2022

Milá, svěží kniha pro dobrou náladu, která určitě stojí za pozornost. Autorka se nezdržuje dlouhými popisy, příběh hravě pokračuje kupředu a když si Josefína vezme něco do hlavy, jde bez okolků za tím. Její specifický humor rozesměje a perličkou jsou i moudra svérázné babičky.
Věřím, že napsat vtipnou knihu je kolikrát těžší, než napsat detektivku. Pokračuji v sérii a jestliže si chcete odpočinout a pobavit se, doporučuji.

104 06.10.2021

Po přečtení knihy "Mami, kdy konečně umřeš?" jsem nutně potřebovala něco lehčího. Omylem jsem si vybrala horor pro ženy, ale musím říct, že to nakonec bylo fajn, bála jsem se asi tak, jako když jsem jako dítě četla pohádky o čarodějnicích a čertech. Je to příjemné čtení, trošku jsem se usmívala, když byla Amélie neustále přitahována charismatickým detektivem Devlinem a hned potom jsem měla trošku obavu, aby Amélii neublížili stínové bytosti, duchové či egregorové. Navíc se kniha velmi dobře čte a tak se stávám tafofilem a jdu si půjčit i druhý díl. Moc dobrý relax.

104 27.05.2021

"V osmnáctém století žil ve Francii muž, který patřil k nejgeniálnějším a zároveň nejnestvůrnějším postavám této epochy, která nebyla nijak chudá na geniální a nestvůrné postavy."

Touto větou začíná psychologicky dokonale propracovaný příběh vraha, milovníka vůní. Příběh je hlavně popisný, dialogy tam téměř nejsou vůbec, ale přesto vás to nutí číst dál a dál. Čekala jsem klasickou detektivku, proto mně chvilku trvalo se do tohoto způsobu psaní začíst, ale bavilo mě to, i když to někdy bylo pěkně odporné bahno. A na konci stačí jen vyplivnout kostičku a zavřít knihu. Chvilku počkám, než budu číst jeho další román Holub.

104 06.04.2021

Jsou tu vlastně oba dva díly "Vesnice Stamice". První díl s názvem "Stanice odložených lásek"jsem už četla samostatně, teď jsem si ho znovu zopakovala v této knize a pokračovala druhým dílem. Tři kamarádky se po mnoha letech sejdou a vypráví o svých životech. O láskách šťastných a nešťastných, o manželstvých vydařených i nevydařených a také jsem si s nimi zavzpomínala na povodně, které to tu v roce 2002 zaplavily. Pěkné, milé, pohodové čtení. S hrdinkami zažíváte jejich radosti i starosti, bolest i strach a ráda jsem si připomněla léta minulá. Děkuji za příjemné čtení.
" Každý den se sice nedá žít, jako by byl poslední, na to nikdo nemá dost sil ani entuziasmu. Hlavně je důležité se nelitovat......A ještě bych doporučila smích, podotkla Ilona".

"Mám takovou zkušenost, že pokaždé, když odhodlaně nastavím životu tvář, nakope mě do řiti."

104 03.04.2021

"Stárnout znamená chodit po čím dál tenčím ledě."

Úspěšný chirurg, který se dopustil chyby, nyní stárnoucí muž, kterému na malém ostrůvku shořel dům, se snaží skrze Louisu, svou dceru, porozumět sám sobě. Hlavní hrdina není moc sympatický a jeho jednání mi občas vadilo, ale byl to člověk. Nostalgické čtení o muži, který se vyrovnávání se svým životem a s chybami, kterých se dopustil, a snaží se alespoň o částečnou nápravu.
Mistrnný psychologický román skvělého vypravěče pana Mankela patří asi k těm posledním, které před svou smrtí napsal. Patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům, ale čtení asi není pro každého, protože vidím, že se jeho knihy často ocitají v modrých polích. Možná kniha osloví hlavně ty, kteří už v životě něco prožili.

104 01.04.2021

Zpracování brilantní, ale příběh děsivý. Pro mě mrazivý, dystopický román nebo spíš horor. S tak děsivým pohledem do budoucnosti jsem se ještě v žádné knize nesetkala, nebo přinejmenším jsem nebyla celých 200 stran v depresi, jako tady.

str. 179
"Proto jsme zavedli povinnou léčbu N.P.V.
N.P.V?
Náhražka prudké vášně. Pravidelně každý měsíc. Celý organismus se proplaví adrenalinem. Je to dokonalý fyziologický ekvivalent strachu a zbabělosti. Všechny tonické účinky, jako když se vraždí Desdemona nebo když je vražděna Othellem- bez jakéhokoliv nepohodlí.
Ale já mám nepohodlí rád.
My ne, pravil inspektor, my máme raději pohodlné věci.
Ale já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré a chci hřích.
Zkrátka, pravil Mustafa Mond, požadujete právo být nešťastný. Nemluvě už o právu na stáří, ošklivost a impotenci, o právu na syfilis a rakovinu, o právu na hlad, o právu na vši, o právu na život v ustavičných obavách před zítřkem, o právu dostat tyfus, o právu být mučen nevýslovnými bolestmi všeho druhu.

Dlouho bylo ticho.
Všechna tato práva požaduji, pravil konečně divoch.
Mustafa Mond pokrčil ramena. Ať vám slouží, pravil."

104 04.12.2020

Konečně se mi dostalo do rukou i papírové vydání románu Odložená spravedlnost, který je volným pokračováním Sametových iluzí a je stejně skvělý, jako Iluze. První polovina se odehrává u soudu, u kterého je obviněný Josef Sklenář souzen jako vrah a tato část byla velmi zajímavá, protože je psána z pohledu obžalovaného, obhájkyně, státní zástupkyně, svědkyně a dalších a druhá část už je strhující a napínavé detektivní pátrání. Taxikář s přezdívkou Seržant pomáhá kamarádu Puťákovi hledat sestřičku Pavlínku která zmizela a mají podezření, že ji unesl sériový vrah. Autor si s námi stále pohrává, napětí graduje až k překvapivému závěru, kdy zjišťujeme, že vše do sebe opravdu bezchybně zapadá.
Odložená spravedlnost je originální, skvěle napsaný a napínavý český detektivní román, který vřele doporučuji.

104 03.12.2020

Mně se prvotina od Jojo Moyes opravdu líbila. Podle některých komentářů jsem čekala slabší červenou knihovnu, ale jsem tímto generačním románem mile překvapená. JM si dobře poradila s osobností tří žen, dobře popsala jejich rozdílný pohled na život, vzájemné pochopení a nepochopení, jejich snahu o vzájemné sžívání. Zajímavé bylo i vyprávění o životě v Hongkongu, vyskočily i nějací kostlivci ve skříni. Někomu připadala nudná? Mně tedy v žádném případě. Díky vypravěčskému talentu JM vznikl překrásný a lidský příběh žen tří generací.

104 12.10.2020

Zase velká spokojenost, i tady dokáže DD přimět čtenáře, aby knihu přečetli na jeden zátah. Napínavé, vtipné, ale myslím, že se tady mluví víc sprostě, než v jiných dílech, ale to bude asi tím, že Krauze tak bolely zuby. Výhoda dánovek je, že co člověk očekává, to také dostane. Jinak v české detektivní tvorbě určitě nadprůměr.

104 05.10.2020

"Černá. Nejprve ospalá, potom prudká a vyděšená. Nakonec temně zelená, průsvitná a zlá."
Paní Bolavá má neskutečně vtahující styl psaní. Slova plynou jako když voda teče, lidé mají své velké bolesti a trápení, které většinou ani nechtějí řešit. Nejvíc mě zaujala Milada s Áňou a asi jako každá žena jsem litovala Milušku, kterou známe už z prvního dílu. Je to silné a depresivní čtení, ale oceňuji poutavý styl psaní a krásný jazyk.

104 10.07.2020

To zase byly nervy, hlavně než jsem se zorientovala v postavách. D ů l e ž i t é: je dobré číst všechny díly za sebou nebo jen s malou přestávkou, jinak pravděpodobně budete mít v hlavě chaos. Vidím, že nejsem jediná. Pana Barkera určitě psaní hrozně, ale opravdu hrozně baví. Stejně jako v předešlých dílech je to pětset stránek plných napětí, prostě nahuštěný děj a jako lavina se na nás valí akce za akcí, spousta postav a pak obrovské překvapení na konec. Uvidíme, s čím pan Barker přijde příště.

104 07.07.2020

Náčelnice Kate si tentokrát bere případ vražd v amišské rodině opravdu velice osobně. 14 letá těhotná dívka znovu připomene Kate její dětství a tragickou příhodu z mládí, s kterou se ještě ani po patnácti letech nevyrovnala. Navíc začínají také nenávistné útoky na rodiny Amišů, které se Kate zvlášť dotýkají, neboť Amiše zná, vyrostla u nich a ví, že jsou laskaví, pracovití a většinou nechtějí nic jiného, než aby je "Angličani" nechali na pokoji. Po honičkách a napětí si trochu oddechneme, držíme pěsti, aby Kate její láska vydržela a když už jsme přesvědčeni, že víme, kdo koho zavraždil, představí nám Linda naprosto dokonalou psychopatku. To bylo opravdu dobré. Sice v tomto díle Kate hodně chlastá a je často v depresi, ale věřím, že díky Tomasettimu to zvládne.

104 28.06.2020

Spisovateli se podařilo věrně popsat, co se dělo v r. 1945 v pohraničí. Chování lidí a tu nenávist, kterou cítili Češi vůči Němcům a Němci vůči Čechům.

Když se Sudety připojili k Říši, byl tam úplný pogrom.
"Češi utíkali s tím, co pobrali, a ti, kteří s nimi chodili do školy a celý život společně žili, je hnali jako dobytek. Některé dokonce ubili!" zvedl Julius varovně prst. " A tak se teď nemají čemu divit! To, co dělá tenhle Tomeček není správně. Ale naši by neměli zapomínat na to, kdo tohle všechno způsobil! Teď je jim to líto, teď by vše brali zpět. Ale tak to v životě nefunguje. Tenhle kalich si vypijeme do dna."
Takové příběhy se odehrávaly i v Krkonoších, kde rodiče mého manžela dostali přidělenou chalupu po Němcích a dlouho se na začátek jejich života tam a odsun vzpomínalo. A znovu se mi vynořovaly vzpomínky na dávno slyšená vyprávění. Také proto jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Ale nakonec je mi z toho smutno, nic se nezměnilo. Pořád někdo někoho nenávidí. Buď Němce, Rusy, Ukrajince, Palestince, Američany, Číňany, Židy, Araby, Židy. Život není spravedlivý. Vůbec nehraje roli to, jakým jazykem člověk mluví, lidi si jsou strašně podobní v chování a v nenávisti.
Prostě nakonec po dočtení depka.
Ale určitě by si knihu měli přečíst ti, kteří jsou od té doby hodně vzdáleni. Těším se na druhý díl.

Pane Javůrku, co takhle i třetí díl a to do roku 2000?

103 13.10.2023

Poslední díl krimi série od naší mladé autorky a její psaní se mi líbí víc a víc. Má obrovskou slovní zásobu a dokáže perfektně popsat myšlenky, pocity a akci. Chtěla jsem si čtení nechat ještě na další den, ale kniha nešla odložit. Jsem ráda, že kniha nekončí jako většina detektivek, tím spíš si ji zapamatuji. Hlavní postava dělá chyby stejně, jako je dělají určitě vyšetřovatelé i ve skutečnosti a za ten konec palec nahoru - i když mi nakonec bylo všech líto. Za mě výborná česká detektivka.

103 25.09.2023