haski komentáře u knih
Na mě to bylo až moc drastické. Někdy až těžko uvěřitelné. Dočetla jsem jenom díky své zvědavosti.
Nevím proč, ale očekávala jsem podle názvu a obálky, že půjde o něco veselého. Nedávno mě oslovil jeden spisovatel, abych mu ohodnotila obálku chystané knihy a já pod dojmem "Veselí" jsem si myslela, že by obálka měla odrážet obsah. Teď, s odstupem času už vím, že doslova nemusí. Knížka "Veselí" v sobě skrývá "obyčejný" život mladého člověka na maloměstě a i v tom smutku se dá objevit něco veselého a naopak. Doporučuji, přečtěte si ji.
Třetí díl. Tentokrát byl začátek trochu zdlouhavý, ale od půlky už se nedalo odtrhnout. Pěkné, čtivé. Někdy se nedalo pokračovat, jak to bylo děsivě realistické. Doporučuji, ale začít od 1. dílu.
Knihu jsem četla, protože jsem ji potřebovala do čtenářské výzvy. No a vyplatilo se. Byl to takový milý, malý příjemný bonbónek.
Třetí díl. Tentokrát byl začátek trochu zdlouhavý, ale od půlky už se nedalo odtrhnout. Pěkné, čtivé. Někdy se nedalo pokračovat, jak to bylo děsivě realistické. Doporučuji, ale začít od 1. dílu.
není co dodat. Novodobá klasika.
Tak to mě bavilo. Krásný propletenec postav několika rodin na vesnici. Psané dialektem Vysočiny, který dobře dokresloval atmosféru. Vlastně tam jednotlivé postavy v duchu říkaly to, co by člověk asi nikdy nahlas nevyslovil. Mě se to moc líbilo. Obvykle mě ocenění (např. Magnesia Litera) trochu odradí, že půjde o něco moc intelektuálního nebo oduševnělého, ale tady jsem se spletla.
Dobré počteníčko, z nynější doby, české prostředí a velmi uvěřitelné postavy. Myslím, že splnila moje očekávání, protože to byla dobrá : "Hartlovina". Mám ráda, když se postavy vzájemně propojí a vytvoří zajímavý celek. Možná, že bych čekala trochu razantnější konec, ale asi to tak má být. Doporučuji.
Možná, že ji někdo bude brát jako sladkobolný románek z červené knihovny. No, ale mně to vůbec nevadí. Četlo se mi to moc dobře a po předchozích dvou dílech je to docela zdařilé pokračování. Pro autora, je asi těžké splnit očekávání, ale Jojo se s tím vyořádala dobře. Myslím, že tím by série mohla i skončit. Kdo se toho bojí ať nečte a kdo je zvědavý, jak to všechno dopadlo - směle do toho.
Četla jsem ji dřív než Hadrového panáka. Asi proto jsem se chvílemi ztrácela mezi jednotlivými postavami. Děj je napínavý, čtivý, ale na mě občas zmatený. Na mě moc drastické, krvavé a trochu i přitažené za vlasy. Stejně si chci přečíst 1. díl, abych se dostala víc do obrazu.
Tak trochu jsem čekala o čem to bude, ale snadno jsem se nechala vtáhnout do děje. Někdy máte chuť napovědět:"Nedělej to!" Stejně se asi stane, co se má stát. Už tolikrát omílaný příběh Evropanky, která se ocitne (dobrovolně) mezi Araby, v muslimské zemi..... Tady je dobře popsána hierarchie velké arabské rodiny. Rozdíly mezi bohatými a chudými. Už teď se těším na pokračování.
Nevěřila jsem, že to bude tak dobré jako Medvědín. A bylo, dokonce možná ještě lepší. Vypadá to, že jde stále jenom o hokej, ale vlastně ne, pomalu se vám dostanou pod kůži všechny postavy a vy s nimi žijete jejich příběh. Backman je fakt mistr pera a možná, že z nás při čtení jeho knih dělá alespoň na chvilku lepší lidi. S velkým citem. Doporučuji napřed číst Medvědín.
Příjemné, milé, nenáročné čtení. Jestli čekáte zázrak, tak to ne. Mno, ale něco příjemného, takové pohlazení v uspěchané době. Udělejte si pro změnu čas, zapalte svíčku, dejte si něco dobrého na zub i na pití. Přidejte někoho blízkého na "pokec" a začtěte se nebo si jenom prohlížejte obrázky a bude vám lépe na duši.
Moc dobrá detektivka.Na mě až moc drsná, ale jinak se čte moc dobře. Chvílemi vypráví vrah a střídá ho vyprávění vyšetřujícího inspektora. Zajímavé. Zřejmě mám nového autora.
Kniha mě nezklamala. Přesně tak, jak jsem očekávala. Pomalý rozjezd, pak napětí a konec jak je u Cobena zvykem, pěkně nadupaný. Padoucha už od poloviny můžete tušit, ale konec dobrý, všechno dobré. Čtivé, napínavé, doporučuji.
Ze začátku jsem myslela, že to nedám, ale zvědavost mi opět nedala. Nebylo to tak těžké číst, ale těžké bylo to vstřebávat. Cesta vážně nemocného muže za splněním svého slibu a jeho vzpomínky na otce, které ho provázejí. No, donutilo mě to k zamyšlení a knihu neodsuzuji. I takové si ráda přečtu. Musím přiznat, že se už těším na návrat k Mikovi.
Recenze sice nejsou nejlepší, ale mě se líbila. Uprostřed jsem se trochu ztrácela, ale to byl jenom obvyklý střet minulosti se současnosí. Tak ja to umí jenom Jojo Moyes. Po všech těch vážných a napínavích a intelektuálních knihách, jsem si odpočinula. Pěkné.
Psychologický román s detektivní zápletkou. Zajímavě popsané postavy, ale trochu těžkopádné. Ze začátku jsem si pletla postavy a chybělo mi tam něco, co by mě nutilo číst dál a rychleji. Všechno bylo od začátku nějak zřejmé. Moc mě to nenadchlo.
Moc dobrá detektivka. Tentokrát to May zkrátil a ubral trochu omáčky. Dobré postavy a pěkný závěr.
Moc dobrá severská detektivka. Komisař Van Veeteren je mi sympatický, protože je svůj a nenechá si foukat do polívky. Líbí se mi i přiznání vlastní intuice. Někdy i náhoda dokáže divy. V tomhle vedru je to pro mě vzpruha ze severu.