havrmoni komentáře u knih
Vyřešení záhad a hledání pokladu, to mě bavilo a kvůli tomu jsem četla dál. Na mě tam bylo, ale moc zbytečností okolo. A nějaké to jiskření mezi hrdiny jsem ani nezaznamenala.
Líbilo se mi to ne, že ne. Jenže tak pohnutá minulost obou si zasloužíví víc, víc propracovanosti a detailů a víc stránek. A možná potrestané zlo??? Co si budem povídat, jsou to většinou nereálné pohádky a k tomu patří, že dobro vítězí nad zlem. Tady je odbyto tím, že se v podstatě sami dostali do potíží ( ti zlí). Trochu zvráceně mi chybí ta konfrontace, pocit zadostiučinění. :)
Já nemůžu jinak než 5*. V duchu pohádkovo- romantickém žánru mě tento opravdu oddechový příběh nadchl. Je to tak krásně relaxační a sladký a všechno dobře dopadne a všichni jsou šťastný. Pokud je nálada na toto jako byla u mě, tak směle do toho. Kdybych tu náladu neměla a očekávala něco ve stylu Kontraktu a jemu podobných asi by mě to nebavilo.
No chvilkama to tak jako drhlo, ale když jsem se prokousala do půlky, tak už to celkem šlo. Nějak mě občas unikal smysl dialogů. Měla jsem pocit, že tam něco chybí jako, že o něčem přemýšlíte a jen čast té myšlenky řeknete nahlas.
Jak tady někdo psal, že je to předvídatelné a jedno klišé za druhým, tak jo je to pravda. A taky souhlasím s tím, že to vůbec nevadilo. Možná trochu zbytečně moc myšlenkových úvah, ale jinak celkově čtivé. V mém věku tohle všechno čtu pro relax a s nadhledem. Vlastně doháním všechny ty roky kdy jsem tento žánr úmyslně obcházela. Miluju tyhle napravené hajzlíky a prostopášníky z historických romancí ovšem jen v těchto pohádkovo - romantických příbězích. Jo a víc než Alex se mi líbil citlivý Lucas a až na konci jsem pochopila proč :))
Taková relaxační romanťárna. Celkem dobře se to četlo, je to svižné a úsměvné. Ne vyloženě vtipné, ale tak jsem se u toho usmívala a leckdy i pokyvovala hlavou jakože taktak to je fajn apod. I když je fakt, že v průběhu čtení mě začala zajímat ta druhá dvojice a tak trochu si myslím, že by mohli mít zajímavější příběh.
Četla jsem ji po letech dohromady s prvními díly a tohle podle mě není třetí díl. Tady Jindřich teprve nastupuje na trůn, ale v předchozím díle už králem je. Jinak opět pěkně napsaný příběh.
Rozmazlenou, naivní a v bavlnce chovanou šestnáctiletou Imofen jsem musela brát s nadhledem. Její přílišnou pobožnost i trauma taky. Neustále jsem si musela připomínat, že jí tak vychovali a ten šílený kněz se na ní taky podepsal. Bylo, ale hezké sledovat jak se vyvíjí a příběh se mi taky líbil. Dostala jsem to, co jsem od této autorky čekala a jsem spokojená.
Líbilo se mi to a dala bych i 5*, ale v té poslední třetině jsem trochu tápala v chování Madelein. Ta sympatická osůbka se najednou chovala jak bláznivka přísahající na krucifix a urputně dodržujíc přísahu se pak změní v tygřici bráníc manžela. Jinak ta doba asi žádná sranda, dost drsné. V poznámkách autora je i zmínka o dalších třech dílech. Kromě posledního, který je přeložen už celkem dlouho, nás čekají ještě dva.
Já jsem spokojená, dostala jsem to co jsem čekala. Relaxační romantiku z Vysočiny. A to nejlepší na konec série.
Dalo by se říci to nejlepší na konec. Docela brutální, co se týká počtu obětí, špio-krimi. Líbilo se mi to a hlavně epilog. No už se postarala o děti dvou Cysterů, tak jestli v tom bude pokračovat, čeká nás ještě hodně knih o mladé generaci :)). Ještě je 6 dílů.
Líbilo se mi, že zlo bylo potrestáno. Nebylo to špatné, ale tase takové aách.. na 5* to nebylo.
Já mám knihy této autorky ráda. Tady jsem ubrala hvězdičku za hrdinu. Byl nevýrazný a skoro nic se o něm nedovíme.
Tohle se mi opravdu líbilo a moc. Vše ostatní už je tu napsáno.
Mě se to líbilo. Lidská zášť, pomluvy a intriky ty dokážou otrávit život. Je na lidech jestli se tím nechají rozhodit. A tady se to málem povedlo, hrdinka si dělala ukvapené závěry a nedůvěra v lásku a oddanost svého manžela jí málem stála vše.
Tohle se mi opravdu moc líbilo. Krásný příběh pro oddych od každodenních starostí a povinností :)
Takový zvláštní příběh, který se velmi dobře četl. Zvláštní v tom, že tam byly situace vyvolávající emoce, ale zároveň i myšlenky proč se tak stalo. Hrdinové dokázali i zpětně rozebrat své chování. Při čtení jsem nemusela přemýšlet nad jejich chováním či motivy nebo nadávat hrdince do hloupých hus :)) To zvládla sama. Ano, líbilo se mi to.