Hella komentáře u knih
Vědět dopředu, co za (pře)komplikovanou konstrukci se z příběhu vyvine, nikdy bych číst nezačínala. Coby čtenář se cítím podvedená a namouduši naštvaná. Tohle je tahání za nos. A tím s Loubrym končím, tvá Máňa.
(SPOILER) Linda Castillo nemůže čtenáře zklamat. Vždy je to čtivé, hrdinové sympatičtí a uvěřitelní, městečko Painters Mil vylíčené jako vcelku příjemné místo k žití. A vždy je to u mě jen o tom, jestli 4 nebo 5 hvězdiček. Tenhle příběh byl poutavý, ale přece jenom mi vadilo tolik toho sentimentálního rozjímání nad kamarádkou v dospívání a toutéž teď, notabene když bylo od začátku jasné o jakou potvoru jde. A také to, že Kate nepřesunula Ginu jinam. Ale to je jen jednohvězdičkové opomenutí, jasně, že se těším na další příběh.
Tak tahle kniha mě hodně bavila. Svižně psaný příběh s velkým překvapením a uspokojivým závěrem. A četlo se to úplně samo.
Já horko těžko hledám cestu k Josii, takže moje hodnocení může být malinko subjektivnější než jindy, ale prostě za mě pořád jen průměr, nic extra.
U mě se žádné velké nadšení nekonalo, vadila mi Helenina ufňukanost, naivita a neschopnost říci ne. Prostě kniha, jakých byly už vydané spousty na velmi podobné "brdo".
Co to jako bylo za příšernou splácaninu? To nemá s detektivkou a už vůbec ne s thrillerem vůbec nic společného, to je sociálně-společenské úpění nad tím, jak to tam desítky let vedli a co z toho teď mají. A ne, nečte se to nijak dobře, notabene když si nemůžete pomoct a fandíte těm "zlým". Do toho stokrát omílaný covid a roušky.....Ne, nedoporučuji, zkazíte si dojem z většiny předchozích Minierových knih.
Vynikající série a nic na tom nemění ani fakt, že první část knihy mě tentokrát příliš nebavila, ta druhá to totiž více než vyvážila. Doufám, že bude ještě hodně dalších dílů, protože Cara Hunter je mimořádná spisovatelka.
Ráda bych hodnotila výše, ale to by obě hlavní ženské postavy nesměly být tak strašně nesympatické, protivné a nepochopitelné (Annika ovšem s přehledem vede), že se s nimi člověk prostě ani s nejlepším úmyslem neztotožní. Celý příběh byl takový "vachrlatý", ne zrovna uvěřitelný ani se zavřením obou očí (každý rok si Jezevec vydlabe podzemní chodby k nějakému sklepu, jo? hm, hm) a ten mimořádně blbý konec to už snad více pokazit ani nemohl. Krom toho - kdopak to honil naši švihlou policistku při běhání v temném lese? Ne, vážně ne, tohle pro mě byla ztráta času.
Já se úžasně bavila. Sice by mi autor mohl nakukat cokoliv, ale jako úplně cokoliv :-), ale celý příběh i to lidsko-mimozemské přátelství bylo tak úžasné, že vyvážilo i můj pocit negramotnosti.
Výtečné pokračování, hodně akce, hodně padouchů, někteří takoví dosti nehořlaví a neprůstřelní, za což půlku hvězdičky dolů, ale v podstatě super napínavé čtení se sympatickými a věrohodnými hlavními hrdiny.
Z mého pohledu lepší než první díl. Jen té nesmrtelnosti tam je trochu přehnaně. Ale jinak všechna čest, napínavé, originální, zamotané, nepříliš věrohodné (ale to k tomu prostě patří).
Za mě tentokrát poměrně zklamání, příliš mnoho dějových linek a příliš mnoho nesympatických postav, Freyju v (ne)vztahu k Huldarovi nevyjímaje. A nebudu zastírat, že zhuštěné Huldarovo objasnění mě zavalilo spoustou těch všech nepochopitelných islandských jmen, až jsem z toho měla dobrý guláš.
Pecka. Prostě Silva umí. Jedině snad s výjimkou Řádu, který mě hodně nebavil, jsou všechny ostatní příběhy jednoznačně špičkové. Co na tom, že Gabriel je nadpozemsky schopný, nesmrtelný a veskrze kladný a že někteří padouši mají podivuhodně tuhý kořínek? Tohle všechno totiž k perfektní špionovce patří a Silva je bůh.
Taková stručná, kraťoučká jednohubka, která vám ale v hlavě pevně utkví. Doporučuji a jdu si paní Konečnou přidat mezi oblíbené autory.
U mě vážně nevídáno, abych nějakou knihu četla více než pár dní... a tahle mi vzala dokonce 2,5 týdne! Nemohla jsem se začíst, ale nechtěla jsem to vzdát, neb špionovky jsou moje srdcovky a co když to "wow" už-už začne? No tak ne, nezačalo a já to tedy nějak doplácala, nicméně ne-e, nedoporučuji. Neztrácejte s tím čas.
Mě bohužel kniha příliš neuchvátila. Především za to asi mohly moje antipatie ke Kate, kterážto mi přišla tak nesympatická, až mi to kazilo dojem z příběhu. Ale mezi námi.... ta pravděpodobnost, že se spojí dva sérioví vrazi.... taky nic moc věrohodného, že?
(SPOILER) První část knihy jsem trošku bojovala se začtením se, ale po první čtvrtině už to jelo samo. Výborné, byť tedy zloduch určitě kapánek nesmrtelný. A strašně fandím Pellaciovi, však vy určitě chápete proč. Zkrátka doufám, že nějaký druhý díl bude a to brzy.
Tentokrát hodnotím o hvězdičku méně, protože pro mě příběh - určitě jen výjimečně - nebyl až tak špičkový. Možná příliš mnoho příbuzenských vztahů a jmen.
Ano, jak píše níže Zubrák, výčitky na hlavy starých bílých mužů byly trapné a osobně mi hodně pily krev. A bohužel to poznamenalo celou moji čtecí náladu. Takže suma sumárum, ještě že nejsem bílý muž, ale bílá žena, to by mě to zřejmě naštvalo ještě víc. Krom toho, musí se Jan vždycky - i při své postavě, tréninku a povolání - nechat nějakým zatraceným šmejdem totálně ztřískat?
Nenazvala bych to thrillerem. Psychologické drama, to mnohem spíš. A doufám, že nic moc neprozradím, když se vyznám z antipatií snad k úplně každé postavě. A ano, ten konec byl dlouho dopředu předvídatelný.