Hobo
komentáře u knih
Majonéza k snídani
Markéta Lukášková
Pátá přečtená kniha od M. Lukáškové, takže - málo platné - oblíbená autorka.
Poctivost a kreativita: Kapitoly z buranské sociologie a volné úvahy
Petr Hampl
Už jen z hodnocení jednotlivých čtenářů je dobře znát hodnota této publikace. Neexistují neutrální hodnocení, jen pro/proti. Kvalita knihy je tudíž zcela zřejmá. My burani ji chápeme, ti chytří ji zavrhují. A je jasno!
Temno
Alois Jirásek
Temno řadím mezi nejlepší Jiráskova díla. Silně na mne zapůsobilo už v cca 18 letech.
Satanova sláva mezi námi
Stanislav Kostka Neumann
Tehdy prostě byl anarchista... Ale nejsou to nezajímavé verše, byť občas mám problém s pochopením.
Hakim
John Knittel
Po víc jak padesáti letech vrátil jsem se k Hakimovi, abych zkonstatoval, že jediné, co jsem si pamatoval, byl zvláštní pocit z četby. Tehdy jsem založil HAKIM, klub mladých, který cca dva či tři roky provozoval svou nesvazáckou mládežnickou činnost, aby posléze zahynul na úbytě po mém založení rodiny a odstěhování. Zůstaly vzpomínky. A tak jsem si to obnovil. Jsem rád, že radost z knihy se nezměnila.
Nová planeta
Martin Vopěnka
V zásadě lze souhlasit snad se všemi výtkami od předešlých komentátorů, ale zároveň také s nadšenými ohlasy. Nu, já jsem si početl... A co víc chtít od beletrie?
Návrat ze SSSR a Poopravení "Návratu ze SSSR"
André Gide
Možná bych měl někdy s komentáři trochu počkat. Na tuto knihu nelze jen tak zapomenout, stále se mi v hlavě melou nejrůznější souvislosti.
Např. v rozdílu ruského (resp. slovanského, ale Rusové jsou etalon) způsobu uvažování s oním západním. Tento rozdíl nesporně existuje a myslím, že i dnes je důvodem nepochopení Ruska (či jeho představitelů, ať již jde o Lenina, Stalina, nebo dnes Putina). Proč se Západ stále tak mýlí v očekáváních? Jedním z rozdílů je i rozdíl k "občinovému" a k individualitě. A pojem "odindividualizování" se lyne celou Gideho knížkou. Ano, Západ je silně individualizovaný, není divu, že to pokládá za normu. Ale když dnes zřetelně vidíme, kam vede tato norma, asi všichni toužíme tak trochu po "odindividualizování", a je jedno, jestli to dnes nazýváme touhou po "odliberalizování".
A tak, aniž bych jakkoliv popíral fakta, na něž Gide upozornil (a která jsem v českých poměrech sám prožíval), musím si položit otázku, nakolik pochopil ruskou skutečnost. Co věděl o vnitřních poměrech Ruska, s čím se potýkalo atd. Jeho postřehy jsou cenné, leč s jeho neznalostí jazyka a omezené době pobytu - nakolik pronikl k podstatě? Nutno ocenit, čeho si všímal a jak to vyhodnotil, tím ukázal víc než mohli ukázat nejrůznější epigoni nebo přímí nepřátelé; to skutečně zasluhuje ocenění. Zůstává pár otázek: co věděl o vnitřním boji (trockisti, úroveň vzdělání...), nezjednodušoval si to? Nejdůležitější poznatek je pak v otázce: je byrokracie věčná? Dá se s ní něco dělat? Neboť tak Gide viděl ruskou skutečnost: lid prohrál, moci se zmocnili byrokraté.
Odpověď na tuto otázku je stále otevřená. Jen bych řekl, že je to jako srážka s blbostí. Tenhle boj je věčný, hlavně se v něm nesmí ustat.
Teď si uvědomuji, že jsem si někdy v roce 1970 formuloval vlastní zkušenost zcela neideologicky takto: byrokrati zase vyhráli. Mýlil jsem se? Nejvýš jako André Gide.
Génius zkázy
Alexandr Romanovič Běljajev
Milovaný autor mého dětství, s jehož Géniem zkázy jsem se potkal až ve stáří. To už člověk má nějaké zkušenosti s literaturou a více vidí nedostatky. Ale přesto jsem si to rád přečetl.
Vepsáno krví vlastního srdce
Diana Gabaldon
Seriál Cizinka jsem viděl a nadchl mě. A když jsem uviděl v knihovně toto "pokračování", neváhal jsem ani chvíli. Uvozovky proto, že jsem v té chvíli netušil, že tomuto dílu předchází dílů sedm. Nicméně po zjištění, že seriál zhruba oněch sedm dílů obsahoval, ponořil jsem se klidně do četby a nebyl zklamán. Je to teda fakt rozsáhlý svazek, ale co jiného říci než že k požitku z četby je dalším bonusem účinné posilování!
No, a teď mi nezbývá než začít pěkně od začátku prvním dílem. Ať si to užiju.
Cesta na Měsíc / Cesta do Sluneční říše
Savinien de Cyrano de Bergerac
S jménem Cyrano jsem se samozřejmě setkal už v dětství u Nezvala, resp. Rostanda. Jako milovník sci-fi jsem ovšem nemohl pominout díla napsaná přímo Cyranem. A nezbývá než svůj klobouk s úctou odhoditi v dál...
O světě křivých zrcadel 3.
Valerij Viktorovič Pjakin
Pjakinovy knihy mají v sobě víc než běžná literatura obdobného ražení. Pochopenou pravdu.
Zápas o nový svět
František Press
Když čtete knihu o budoucím uspořádání světa starou více jak 20 let, mnohem zřetelněji vidíte, nakolik se autorovy vize shodují. A musím podotknout, že shoda je až neuvěřitelná.
Tajemství egyptských pyramid
Andreas von Rétyi
von Rétyiho jsem si už zařadil mezi důvěryhodné záhadology. A potvrdil to i touto knihou. Co se to děje v Gíze?
Teror a lži: 11. září 2001
Andreas von Rétyi
Touto knihou Rétyi dokazuje, že se nehoní za senzacemi a jeho tvrzení jsou odůvodněná a vysoce důvěryhodná.
Řím: (Životopis města)
Christopher Hibbert
Přehledné dějiny města od založení až po Mussoliniho. Dozvěděl jsem se více podrobností o lidech, o nichž jsem věděl vlastně jen zmínky (např. o Cola di Rienzovi jsem znal jen jeho návštěvu Karla IV.,) a vzhledem k tomu, že dějiny Říma se vždy týkaly i celého světa jako by se mi zceloval pohled na události, jež zdánlivě s Římem nesouvisely.
Ford a Stalin: o tom, jak žít lidsky
kolektiv autorů
Jsou knihy, které přečtete a víte, že se k nim budete vracet, neboť vyplní mnohé nezodpovězené otázky, jež jste si marně kladli. Jsou knihy, které natrvalo změní váš pohled na svět. Jsou knihy, které vás zbaví mnohých pověr a mýtů, o jejichž oprávněnosti jste byli přesvědčeni. Takových knih není mnoho, o to větší je jejich cena. Tato kniha k nim patří.
Ne, není to lehké čtení, neboť nutí k přemýšlení a k odvržení pravd, které vám vnutilo zideologizované školství, politický systém a koneckonců obklopující vás společnost. Ale po přečtení, či spíše prostudování, přijdete o mnoho pochybností.
Skleněný zámek – Vzpomínky na dětství
Jeannette Walls
Stručné shrnutí této výborné knihy spočívá ve dvou slovech: svoboda a nezodpovědnost.
Ve službách Ministerstva vnitra - Chránil jsem tři prezidenty
Olin Jurman
Výborně napsané memoáry, kterým pomohl i vyprávěcí styl v hovorové češtině. Představované reálie jsou popisovány velmi věcně a nezaujatě, odpovídají i mým vzpomínkám na popisovanou dobu, proto je vše velmi uvěřitelné. Objektivní pohled na vlastní život, bez nostalgie, a vše velmi čtivé. Chápu, že se některé popisované události nelíbí obdivovatelům nové doby, překypující pravdou a láskou, nicméně pravda a láska je nakonec usvědčí.
Harém
Colin Falconer (p)
Výborný historický příběh z prostředí běžnému Evropanovi nezvyklého. Příběh plný intrik, které nutně ovládají a obkličují rozhodování absolutistického panovníka.
