Holly.W komentáře u knih
Kniha, která ve čtenáři vyvolá spoustu emocí. Kniha, ve které je toho spoustu k zamyšlení – přiměla mě k přemýšlení nad tím, o kolik to máme my bílí lidé v životě jednodušší, než lidé jiné barvy pleti. Celá kniha je vyprávěna z pohledu tří osob. Právnička Kennedy mi byla velice sympatická. Číst pasáže z pohledu Ruth, o tom co cítí a jaký je její život, je ohromně zajímavé. I když teda musím říct, že mi místy už trošku lezlo na nervy, jak si Ruth každou, byť sebenevinnější poznámku vztahovala na sebe, že je mířená proti ní. Turk a jeho žena mi byli od začátku hodně nesympatičtí. Části vyprávěné z pohledu Turka jsem chtěla mít rychle za sebou. I když na konci mě Turk překvapil. Silná kniha, se silným tématem, kterou stojí za to si přečíst. V mysli ji budu mít ještě dlouho.
Některé myšlenky z této knihy byly zajímavé, třeba když se člověk ocitne v zoufalé situaci, v ohrožení svého života, tak udělá cokoliv, aby si svůj život zachránil. I když to třeba znamená obětovat blízkého člověka. A může člověk obětovat třeba jednoho jedince, aby zachránil několik jiných? Co je dobro a co zlo? Také bylo zajímavé sledovat osudy lidí poznamenaných takovou tragédií, když už je po všem a dál žijí své životy. Podaří se jim se svou vinou vyrovnat? Člověk se zamýšlí, jak by se zachoval v jejich situaci, pravda ale je, že to nikdo neví, dokud by to neprožil.
Přesto to ale nebyl úplně můj šálek kávy…. Nevím, jestli je to jenom tak špatně napsané, nebo to je z toho důvodu, že to vypráví teenagerka, tak to působí tak nějak dětinsky. Ale i tak jsem nebyla schopná se do knihy úplně ponořit a procítit ji. Každopádně nějaké poznatky z knihy mi v hlavě zůstali. Hodnotím průměrně.
Kniha začíná v přítomnosti a hlavní hrdinkou je Elodie, která mi byla už od začátku velice sympatická. Elodie je tichá archivářka, která objeví záhadnou brašnu a pomalu začíná odhalovat tajemství ženy namalované v zápisníku. Elodie zároveň chystá svoji svatbu o které není úplně přesvědčená, že je to to, co si ve skutečnosti přeje. Vzpomíná také na svoji slavnou maminku a odhalí přitom pečlivě skrývané tajemství .
Hned od začátku se knihou prolíná i příběh ducha ženy, která vzpomíná na svůj život – zde sledujeme osudy docela velkého množství postav. Trochu jsem se ztrácela, nechápala jsem proč se vlastně autorka některými postavami vůbec zabývá?? Nicméně stojí za to se tím prokousat. Až na konci čtenář pochopí, že každičká jediná postava, o které bylo psáno, měla v příběhu svůj význam. Láska Edwarda a Lilly byla tragická, ale s tím jsem počítala asi už od začátku. Nicméně čím jsem byla silně zklamaná byl příběh Elodie. Rozhodně bych uvítala, kdyby jí autorka věnovala z knihy mnohem více stran. A co bylo vůbec nejhorší, čtenář se vůbec nedozví, jak to s Elodií vlastně dopadne. Váhala jsem, jaké mám dát hodnocení, kvůli Elodii bych nejraději několik bodů ubrala. Nicméně dojem z knihy jako celku je velice pozitivní, proto přimhouřím očko a dám vysoké hodnocení.
Hodně dobré. Sympatická dvojice vyšetřovatelů - Reni a Daniel. Nečené a překvapivé momenty v celé knize. Napětí. Už teď se těším na další pokračování.
Klobouk dolů. Sparks dokáže napsat opravdu cokoliv. V tomto případě se kniha na začátku tváří, že půjde o velkou romanci, ale nakonec končí jakomrazivý thriller. Povedlo se to. Byla jsem příjemně překvapená. Náhed do mysli psychopata. Ještě že má Julie po boku svého věrného ochránce.
Kniha která vás rychle vtáhne do děje. Napínavá, čtivá, plná nečekaných momentů. Jak se všechno může obrátit proti člověku, který se v dnešním šíleném a hrozném světě snaží být čestný, hodný a slušný. Zajímavý je taky náhled do života s psychopatem, jak takový člověk dokáže manipulovat, přetvařovat se a formovat druhého člověka k obrazu svému.
Tim Weaver je pro mě jeden z nejlepších autorů současnosti. A David Raker je jednou z mých nejoblíbenějších knižních postav. Musím si koupit každou knihu, která od tohoto fenomenálního autora vyjde a ani jednou jsem nelitovala, a to ani u této knihy. U této knihy tady máme něco trošku jiného, než na co jsme byli doposud zvyklí, a sice 4 příběhy jejichž pojítkem je práve Raker.
Ve dvou příbězích se setkáváme se starými známými – Colmem Healym a Kaderovou. Případ, který řeší David Raker a případ na který vzpomíná Healy mají jedno společné téma, nad kterým se musí čtenář zamyslet: a sice, jestli se dá ospravedlnit to, když člověk spáchá těžký zločin za účelem pomoci někomu jinému.
Příběh muže z metra byl taky hodně zajímavý i když dost krátký a zdánlivě nevyřešený. Říkala jsem, si třeba to bude další z Rakerových samostatných případů. Ale na konci knihy se to tak nějak vysvětlí.
Můj dojem z této knihy je perfektní. Dobře napsané, napínavé, nepředvídatelné, prostě skvělé. Nemám co bych vytkla.
A úplně na konci nám Weaver dá malou ochutnávku dalšího Rakerova případu a už teď se na to neskutečně těším!
Miluju knihy, kde se prolíná minulost s přítomností. A když jsem četla anotaci k této knize, tak jsem neváhala a knihu si koupila. Líbila se mi více dějová linie z přítomnosti, která se odehrává ve Švédsku a sleduje příběh Mii a Haakona, kteří odkrývají pozůstatky vikingské vesnice a přitom se před nimi odvíjí příběh Vikinga Bílého sokola a ženy Ceri, kterou unese. Příběh odehrávající se v minulosti se mi moc nelíbil. Zasloužil si tak minimálně o 200 stran více. Bylo to nucené, umělé, plytké, nepropracované. A hlavně neuvěřitelné. Pochybuji, že by si ve skutečnosti nějaký víking nechal líbit takové odporování a ponižování od své ženy. Jednu by jí vrazil, že už by se nezvedla.
Celkový dojem a zážitek z této knihy prostě není dobrý. Četla jsem daleko lepší s tematikou prolínání daleké minulosti a současnosti.
Jediné, co u mě vyvolalo mrazení, byly poslední dvě strany. Jinak mě to vůbec nechytilo - průměrné, nezáživné, místy hodně nudné. Na začátku jsem si říkala, to se rozjede, ale bohužel. Pořád jsem čekala na ten okamžik, který mě zcela vtáhne do děje, ale ten nepřišel. Škoda, myslím, že to mělo lepší potenciál, šlo to určitě napsat lépe. Ani dvě hlavní hrdinky – Zoe a Kelly mi bohužel nebyly sympatické. A podařil se mi i tip na to, kdo to má na svědomí.
Z této knížečky jsem byla velice příjemně překvapená. Ella, přepisuje špatné konce knih a filmů na happy endy (moc hezký nápad). Bude i její příběh mít šťastný konec? Příběh o tom, jak jedna dívka pomáhá jednomu muži vést zase dobrý a šťastný život a vzpomenout si, kým vlastně byl.
Tak tomu říkám romanťárna. Začetla jsem se a nemohla se odtrhnout. Polovina knihy, jak se Sydney seznámí s Ridgem, tvoří spolu písníčky (i když on je hluchý) a postupně se do sebe zamilují, to bylo moc hezké. Potom už to začalo být zdlouhavé. Co bych trošku vytkla, tak byla ta Ridgeova nerozhodnost, kterou dívku si vybrat a Sydneyna "nepřipravenost" pro další vztah, toto se tam omílalo pořád dokola a potom už mě to nebavilo. Každopádně to dobře dopadlo a celkový dojem z knihy je pozitivní
Opravdu povedené dílko. Obě linie vyprávění byly strhující a zajímavé, jak o Anně, tak i o Morgan. Konec byl také velice dobrý, všechno se to hezky uzavřelo a vysvětlilo. Zaujalo mě i téma malířství a hlavně restaurování, docela mě to obohatilo, protože moje znalosti v této oblasti nejsou rozsáhlé. Rozhodně si musím brzy půjčit další knihu od této autorky.
Ne tohle fakt nešlo. Přečetla jsem zhruba polovinu knihy, ale dál už jsem nemohla. Jediné, co bylo na této knize zajímavé bylo téma potratu. Ani jsem netušila, že v Americe je takový problém jít na potrat. Tohle téma mě velice zajímá, ale tahle kniha se prostě nepovedla. Nudné povídání o životech hlavních postav. A co bylo úplně nejhorší a v čem jsem se totálně ztratila byl popis údalostí od konce na začátek.
Já miluji knihy typu Cizinka a knihy od Barbary Erskinové - cestování časem, prolínání minulosti a přítomnosti, velká láska. Proto jsem byla úplně nadšená, když jsem tento poklad objevila ve výprodeji v jednom knihkupectví. Hned od začátku mě knížka chytla. Téma starožitnictví je moc zajímavé. Tleskám tomu, jak vše dokáže autorka popsat - anglická městečka, krajinu, postavy, krámek kam se Xanthe a její maminka nastěhují. A potom přišlo setkání se zlým duchem a konečně cesta do minulosti. Potud skvělé. Život v minulosti mohl být rozepsaný víc podrobně. A také milostný příběh mě zklamal, bylo to takové lehce odfláklé, nemělo to hloubku. Konec byl otevřený, určitě si přečtu další díl.
Zklamání. A to velké. Šelma se mi celkem líbila. Ale toto se neskutečně vleklo. U 200 strany jsem uvažovala, že knihu odložím a ono by se nic moc nestalo, ale vydržela jsem až do konce. Ty vědátorské kecy kolem byly úplně, ale úplně zbytečné, nedokázala jsem se na to vůbec soustředit, moje mysl utíkala. Autor se mohl spíše více zaměřit na pořádné rozvinutí příběhu Hračkáře. Nápad s Hračkářem mimochodem nebyl vůbec špatný, ale zabitý, šlo to uchopit a rozebrat mnohem více a lépe. Knize chybělo jakékoliv napětí. A konec hrozný, ošizený a useknutý. Velice pečlivě si rozmyslím, zda dám šanci dalšímu dílu.
Knihy od Nicholase Sparkse bych mohla rozdělit na dvě skupiny: takové, které mi v mysli a sdci zůstanou dlouho a ke kterým se jednou ráda vrátím a takové, které velice rychle pustím z hlavy a které jsou úplně průmněrné a ničím mě nezaujmou. Tahle bohužel patřila do té druhé kategorie.
Vůbec jsem nevěděla, že se chystá vydání dalšího dílu, takže jsem měla druhé Vánoce, když jsem Neklidnou krev poprvé zaregistrovala na stránkách knihkupectví!
Čtení jsem si naplánovala po dobu mé čtrnáctidenní dovolené a byla to opravdu krásná dovolená! Perfektní, úžasná, dechberoucí kniha, nemohla jsem se odtrhnout.
Podaří se Robin a Cormoranovi vypátrat ženu, která zmizela před čtyřiceti lety? Neklidná krev má vše, co by měla dobrá detektivka mít: postupné objevování a vyhodnocování důkazů, spoustu postav, hodně výslechů svědků a podezřelých. Postav tam bylo tedy opravdu požehnaně, přiznám se, že jsem se musela i vracet, abych si připomněla kdo je kdo :).
Mě osobně se líbilo i to tajemno, mysticismus, tarot a astrologie, mělo to šťávu.
Velká část knihy se věnuje osobním životům Robin a Cormorana a vývoji jejich vztahu, což se mi neskutečně líbilo - to že to nebylo jenom o té detektivní práci. Oba jsou prostě neskuteční sympaťáci a ach, jak bych jim přála, aby nakonec byli spolu.
Oceňuji, jak autorka dokáže všechno podrobně popsat - Londýn, jeho okolí, přírodu, domy, interiéry, postavy - čtěnář si může všechno živě představit.
A opravdu mě překvapilo, kdo byl vrah. Nečekala jsem to.
Po těch téměř tisíci stranách mi bylo hodně líto, že kniha končí.... dala bych si klidně i o 500 stran více. Doufám, že na pokračování nebudeme čekat zase několik let.... Shrnutí: asi nejlepší kniha, kterou jsem letos zatím četla, budu ji mít v hlavě ještě hodně dlouho a budu mít problém začíst se do další knihy, kterou mám z knihovny. Můžu říct, že Robin a Cormoran jsou asi moji nejoblíbenější detektivové současnosti :). PS: kdyby to šlo, dám o hvězdu navíc.
Moje druhá kniha od této autorky. Chůva se mi moc nelíbila, tato byla jen o chlup lepší. Začátek nudný. Potom, jak zmizel Dan to bylo trošku zajímavější. Přesto mi přišel děj hrozně zamotaný a komplikovaný – přeskakování od jedné události ke druhé, zkrátka to bylo moc chaotické. Konec hrozný, nezajímavý, žádné překvapení. A to, co chtěl od začátku asi každý čtenář vědět, se stejně nedozvěděl.
Jedna z nejsilnějších knih, které jsem letos zatím četla. Krásný, dojemný příběh psaný ve dvou časových rovinách. V první je popsáno seznámení Grahama a Quinn a jak se do sebe postupně zamilovávali. Ve druhé časové rovině je řešeno nejen téma neplodnosti, ale také ztráta schopnosti komunikace v partnerství, což je problém velké spousty párů (znám i z vlastní zkušenosti). Graham byl pro mě sympaťák, Quinn mi byla sympatická o něco méně - byla schopna ohrozit svůj vztah kvůli touze po dítěti, ze které se postupně stala posedlost. Kam tato posedlost může vést, je psáno hodně realisticky.
Kniha nicméně pro mě byla uchvacující a nebyla jsem schopna se odtrhnout, jenom číst a číst a dozvědět se, jak to celé dopadne. I tím, že to bylo tak uvěřitelné a opravdové to ve mně nechalo hluboký dojem.
Byla jsem překvapená, jak byla kniha dobrá. Syrový, děsivý a hlavně uvěřitelný příběh. Jak dokáže ženu poznamenat, když více než rok stráví ve spárech monstra, které ji mučí a znásilňuje. Jak je možné, že mezi obětí a monstrem může vzniknout silný vztah.
Líbilo se mi, že je příběh vyprávěn ve dvou časových osách a z pohledu několika postav. Pro mě nejzajímavější vyprávění Flory o tom co zažila, když byla vězněná.