Hopulka komentáře u knih
Skvělé! Děkuji autorce za perfektně propracovaný příběh z mého rodného kraje, který ve mně ještě pár týdnů po přečtení silně rezonuje.
Dlouho jsem knize odolávala a byl k tomu důvod. Nesmírně těžké téma s pro mne nesympatickými postavami (snad kromě Jana). Přesto nemůžu ohodnotit méně než 4 hvězdami.
Připravte se, že hned po dočtení vám bude po příběhu smutno. Faja je totiž snad ještě lepší než Naslouchač! Začtení se už netrvalo tak dlouho jako u prvního dílu, protože se člověk v pojmech k místech orientuje. Uměla bych si ale představit, že v knize bude mapa světa... Ilan je úžasnou hrdinkou a já se nemůžu dočkat, jaké zázraky nám ukáže ve třetím díle! Snad vyjde co nejdříve, protože zkrátka musím vědět, jak to bylo dál!!!
Moje první, a rozhodně ne poslední setkání s oddělením Q.
Miluju vůni sušených bylin a ta mě provázela celou knihu. Pěkný melancholický zážitek.
Nejsem moc fanoušek fantasy a na knihu jsem narazila náhodou. Zaujala mě kombinace žánru, české autorky a vysokého hodnocení. Začátek knihy byl hodně náročný kvůli smyšleným pojmům. S postupem času jsem se ale zamilovala, do Ilan, Joela i Vargase. Kniha je tak jiná, a tak skvělá. Smyšlený svět se naprosto liší od čehokoli, co jsem kdy četla a viděla a myšlenka mi přišla velmi zajímavá. Nemůžu se dočkat, až přečtu Faju!
První myšlenka po dočtení byla stejná jako u předchozích dílů, a sice kde je sakra další díl!? Moc se těším, až do sebe vše zapadne.
Možná bych uvítala, kdyby místo prologu bylo vzhledem k časovému odstupu mezi díly spíše kratší shrnutí přechozího děje. Prolog bych naopak klidně vynechala, protože mně v průběhu čtení knihy napadalo, že to do něj někdy asi musí vyústit, a chvilkama mi to trochu sráželo zážitek.
I když byla Nasterea zatím neslabším dílem, další dva rozhodně nevynechám!
Tak tohle mi nesedlo. Slibný začátek, ale pak už nic co by mě bavilo. Dočetla jsem jen proto, že jsem doufala, že se to nějak zajímavě vyvrbí, ale ono ne. V ději jsem se ztrácela, postavy mi nijak neučarovaly a stylisticky mi kniha přišla nevyzrálá. Pokračování si přečtu, až zapomenu, že mě první díl nudil ze zvědavosti, jestli se autor někam posunul.
Knihu jsem otevřela nevěda, o čem je. Těšila jsem se na další bolestný zážitek od Hosseiniho a ... dostala jsem ho. Sice jsem si připadala oproti ostatním dílům trochu ošizeně, co se počtu stránek a písmen týče, ale je neuvěřitelné, kolik emocí může jedna krátká "modlitba" vyvolat!
Ilustrace jsou také moc povedené!
Kniha nutí se nad tématem uprchlictví hlouběji zamyslet a než příště v nějaké diskuzi vyslovím svůj názor, určitě si na ni vzpomenu.
Náhodný výběr autora v knihovně a velmi milé překvapení. Sympatický komisař a perfektní vykreslení doby. Těším se na další setkání s Rathem.
Pro mě nejslabší kniha autorky. Velmi čtivá, ale námět mě příliš neoslovil a děj mi přišel takový… plytký. (Zatím mne nenapadlo, jak jinak pojmenovat, proč mi kniha nesedla.)
Chvíli jsem si říkala, že tohle asi nedám, že jsem od posledního Keplera nějak vyměkla, ale stejně mi to nedalo, pokračovala jsem dál a nelituji. Kniha je strhující a já opět dávám plný počet. “Keplerovic” prostě umí!
I když na obálce stálo, že se jedná o pokračování bestsellerů, nevěnovala jsem tomu pozornost a knihu zhltla.
Teď mě ale mě nesmírně mrzí, že jsem poznámku o předchozích dílech na přehlídla, protože bych s Louisou Clarkovou moc ráda strávila více času.
Hezky vystavěný romantický příběh a já doufám v pokračování...
Taková veselá jednohubka o citech obyčejného chlapa a o tom, že být dobrým rodičem zkrátka není (_|_). Kapitoly o fotobuňce, mužství, Feliciině mamince a hypotetické historky mě teda moc bavily!
O knize jsem předem nic nevěděla a byla pro mě příjemným překvapením.
O jezení hub mám stejné mínění jako Sissi, při sběru by mě nazvala přizdisráčem, stejně jsem ale měla chuť hned vyrazit do lesa. Ruda mě neskutečně bavil.
"Druhá" dějová linka je děsivá! Po dočtení si říkám proboha, kolik lidí se stalo podobnou obětí a kolik lidí je zavřeno v léčebně jen proto, že je to pro ty venku snazší? Hrůza! Nečinnosti matky se snad ani nedá věřit...
Na to o jak tíživém tématu kniha je, se čte sama. Myslím, že ve mně dlouho zůstane.
Zhruba do půlky to bylo velmi slibné čtení a pak už následovalo jen zklamání. Kniha s takovým námětem s tolika silnými tématy a vyklube se z toho průměrná červená knihovna. Škoda.
Tato kniha je umělecké dílo. Milé čtení o přetěžkých dobách.
Neskutečné, kam se Japonsko dokázalo posunout za pouhých sto let.
Místy perfektní, místy snaha za každou cenu každičkou větu vypointovat k vtipu. Letní oddychovka, která ve mně ale milou vzpomínku jako na “Staříka” nezanechá.
Michel Bussi má svůj jedinečný styl. Moc se mi líbilo, jak tíživou atmosféru dokázal autor dosadit do tak malebného městečka, jako je Giverny. Kniha mě naučila pár nových slov a přiměla mě oživit si znalosti o impresionistech. Místy měla ale trochu pomalejší tempo a občas jsem nebyla nadšená z přeskakování ve vyprávění postav. Na konci do sebe vše krásně zapadlo.