Hyaenodon komentáře u knih

Knížku jsem si užil, to ne že ne. Moje babička a její rodina zažila odsun z Prahy, kdy je vlakem vyvezli do Žitavy a tam taktak utekli Rusům, kteří je chtěli poslat někam na východ, takže jinak působivý a dost přesný popis atmosféry odsunu a svinstev během něj u mě wtf moment nevyvolal. Spíš mě zaujaly paralely osudu Němců po válce s osudy židů. Zákaz chození do kin, divadel, zákaz použití MHD, ztráta majetku. Samotný přesun pěšky do Rakouska připomíná pochody smrti, kdy Němci hnali židy z tábora do tábora. Pracovní lágry pro Němce si podle všeho moc nezadaly s klasickými německými koncentračními tábory (odlišuji koncentrační a vyhlazovací). A samozřejmě, výměna obyvatelstva po válce připomíná období 2. republiky, kdy do vnitrozemí uprchly statisíce Čechů z pohraničí. Přístupy brněnských Němců k Československu - Gertino "neobčanství", Johannino lpění na němectví nebo snaha totálně splynout mi připomnělo postavy ze Stínů v ráji, kdy něměčtí emigranti volí různé strategie soužití.
Trochu mě rušilo nečekané střídání vypravěčů, které se náhle objevilo cca v půlce knihy, "přímé řeči" označené pouze pomlčkou mě zase mátly z hlediska promlouvající postavy.

Měl alespoň jeden Čech po divokém odsunu Němců morální kocovinu?

6 01.11.2024

Trochu zajímavější než Tanec smrti. Ale zase, Deml z mého čtenářského pohledu neví, co chce vlastně říct. Má jít o kritiku soudobých církevních představitelů, politiků, kapitalismu? Má jít o osobní zpověď? Komorní finále shakespearovské lásky k umírající Marii? Já nevím. Je to všechno dohromady, teologické pasáže se střídají s krvavým hlenem, latina s "hysterickou kurvou" a "hovny". Každý, kdo mu cokoliv vytkne, je debil, rozuměl mu jenum Březina, lituje se, miluje lidstvo, ale nesnáší lidi. Bavil mě jazyk, ironické postřehy o dobročinnosti, ale to je tak všechno.

6 03.10.2024

Příběh o ženě, která neví, co chce, a nedá pokoj, dokud toho nedosáhne... Bavila mě "malost" všech postav, kterými je Ema obklopena, s lékárníkem Homaisem v čele. Nuda a šeď, ze které se Ema snaží vymanit nakupováním luxusním předmětů a mileneckými vztahy, od kterých marně očekává naplnění.

6 21.04.2024

Moje druhá autorova kniha - podle mě obecně lepší průměr. Porno části mi nevadily (k Lady Fuckingham se to ani nepřibližuje), komentáře západní civilizace jsou jářku velmi trefné. Neskutečné pokrytectví naší (francouzské) společnosti, která předstírá spořádané rodiny (na sociálních sítích) a jejíž členové se nemohou vystát. Práce pro práci, zavírání očí před skutečnými problémy a morální cirkusy u pseudoproblémů, kde ukazujeme svou správnost... Nemůžu říct, že bych byl autorem ohromen, ale klidně po nějaké další knize sáhnu.

6 09.02.2024

Už to za mě napsali jiní; samotné informace o fyzice jsou podávány dostatečně blbovzdorně, takže jsem je pobral i já. Naprosto na sílu vkládané "vtipy" mi v 99 % případů přišly trapné. Za mě Okna vesmíru dokořán stále vedou. :)

6 17.10.2021

Velmi chutná "jednohubka", kterou jsem si šňupl na jeden zátah. Je znepokojivé, kolik toho, co sužuje George Bowlinga, otravuje život i dnes. A parafráze zásadní myšlenky: Před válkou se lidé budoucnosti nebáli, po ní už ano.

6 09.07.2021

O knize jsem nic nevěděl a po prvních stránkách jsem se trochu bál, že se bude jednat o nějakou lovestory, kdy se puberťačka zamiluje do tajemného Fredyho... Nakonec se kniha rozjela a totálně mě rozsekala svou syrovostí, kterou bych u filmů přirovnal k Pianistovi nebo Schindlerovu seznamu. I když mi u vypravěče trochu vadilo přeskakování z přítomného do minulého času při líčení příběhu, zasluhuje si tato kniha podle mě plný počet hvězd.

6 28.09.2020

Velmi potřebná a skvělá kniha, čte se sama.

6 03.05.2020

Tak nějak nevím. Šestá autorova kniha a poprvé se nejsem schopen dobrat nějaké pointy. Bezcílnost života vypravěče - perfektní. Popisy zabíjení času - perfektní. Ale nějak mi tam chybí ono špátovské "že". Na jednu stranu rozumím tomu, že současní autoři vyžadují aktivního čtenáře a že mu nic nedarují (viz třeba VanderMeer), na druhou stranu se nemůžu zbavit pocitu, že se celý příběh dal vměstnat na méně stránek (a nebo alespoň větším písmem). A to nemluvím o postavách - Menšiki působí věrohodně, ale splníc svou roli hybatele už zbytečně. Třináctiletá Marie nedotaženě - člověk čeká, co z toho vyleze, ale není z toho nic. Její záchrana s nasazením vlastního vypravěčova života a následný nezájem o její další osudy na mě působí nevěrohodně. Krásná teta je tam jenom proto, aby její Prius kontrastoval s Menšikiho Jaguary, ale zase - podle mě zbytečná postava (ani se nedozvíme jméno knihy, kterou četla). Dále je tam spousta nedořešených zápletek (muž v Subaru, sám Komtur, kde se vzala jáma atd.). Jasně, příběh má být tajemný s nádechem nadpřirozena, které velmi pasívnímu vypravěči ukáže správnou cestu, ale přijde mi, že toho nevysvětlitelného tajemna je trochu moc. Čímž absolutně nevylučuji, že jsem primitiv, který nepochopil symboly a narážky. :) Ale za mě tři hvězdy za napětí a krásné metafory.

6 08.02.2019

Svižná jednohubka, možná až trochu hektická. A myslím, že mnohem děsivější je to, co nevidíme (viz Lovecraft). Škoda, že je samotná invaze vylíčena tak zkratkovitě, mohla to být super "zombie" atmosféra.

5 10.02.2024

Za mě osobně průměr. Kniha má vtipné momenty, ale na Forresta Gumpa nemá,

5 23.09.2022

(SPOILER) Nápad výborně jednoduchý, střídání vypravěčů trošku matoucí, ale zase rozvíjí psychologii postav. Na škodu je podle mě příliš americký konec, kdy se všichni ve zdraví setkají. Příjemná jednohubka, pochutnal jsem si.

5 20.05.2021

Čas poslední dobou šíleně peláší. Asi za to může i lockdown, ale mám pocit, že rok 2020 ani nebyl. Dnes, když jsem knihu dočetl, je mi jasné, že zloději času v nějaké podobě opravdu existují. A jsou stále hladovější...

5 21.02.2021

Musím říct, že jsem vůbec netušil, do čeho jdu (četl jsem jen Hlavu XXII), ale děsně jsem si knížku užil. Kromě výstřižků o Kissingerovi má kniha svižné tempo a díky vynikajícímu Žantovského překladu se čte sama. A pokud naše vlády fungují jen z poloviny jako v této knize, tak "To já nevím," jestli se vůbec dožijeme rána...

5 09.11.2020

Po více než dvaceti letech přečteno znovu. Knížka je to bezvadná, správně ironická, ale teď jsem zpětně pochopil, proč jsem si z ní skoro nic nepamatoval - postavy jsou trochu ploché. Ale i tak je to zajímavý pohled do složité doby. A parafráze myšlenky, která mě oslovila; stát je schopný probendit miliardy, aby tě potom zavřel za to, že nemáš zaplaceno 5 marek na daních. Geniální.

5 08.06.2020

Velmi potřebná kniha. Upřímně, i díky ní vím o Ukrajině alespoň něco stran její historie. Těžištěm knihy je samozřejmě hladomor, o kterém se tak nějak ví, ale málokdo si ho dokáže blíže představit. Brzy se vrhnu na další autorčiny tituly.

5 27.12.2019

Horko, dusno jednoho léta roku 1935. Příběh pomalinku graduje do "večerních událostí". Následují desítky stránek příběhu, který smrdí happy-endem, ale pak dojde k nečekanému zvratu a všechno je jinak. U mě nejlepší autorova kniha.

5 29.05.2018

Tahle knížka mě pobavila. Stejnojmenné postavy jsem při četbě řešil tak, že jsem si představil typizovanou Úrsulu a typizovaného Buendíu s pleší a knírem a už jsem jel. Docela dobré psycho. Magické prvky jsem ve "vážné" literatuře v té době ještě neznal, takže mě velmi příjemně překvapily. A na Rebecu lízající omítku ze stěn si vzpomenu i po letech s úsměvem.

5 29.05.2018

Tak nějak nevím. Jazyk, metafory - perfektní. Samotné řemeslné zpracování - perfektní. Ale na druhou stranu jsem se nedokázal ani s jednou z postav nějak blíže identifikovat a trochu mě i štvaly. Autistický stalker Florentino, který zpracuje každou ženu, jež před ním nevyleze na strom, ale "miluje" Ferminu, mi šel na nervy asi nejvíc. Fermina se pasivně nechala uhnat napřed Urbinem a později Arizou, aniž bych u ní měl pocit, že cokoliv z toho opravdu chce. Suchar Juvenal Urbino, který svou ženu štval tak dlouho, až si na sebe zvykli, působil alespoň trochu životně, ale také mi k srdci nepřirostl... Možná dílo plně docením v pokročilejším věku, ale za dané situace tři hvězdy za jazyk.

5 29.05.2018

Tahle kniha mi neskutečně sedla. Autor nechává spoustu věcí na čtenáři, aby si sám domýšlel, co jednotlivé postavy vidí, cítí, nebo co se jim stalo. Famózní jsou pasáže, kdy bioložka prchá noční bažinou před kvílícím "čímsi" a "špagety" na nebi po smrti psycholožky. Snad jen škoda, že nebyl dokončen (a v dalších aspoň naznačen) smysl nápisu v geografické anomálii...

5 12.04.2018