Hzjena komentáře u knih

(SPOILER) ,,Mnohdy je legenda o nepoznaném lepší než samo nepoznané..."

Samozřejmě jsem měl mlhavou představu o čem kniha je, hodně jiných děl na ní odkazuje, nejedna kantorka u ní do dnes vlhne, všichni znají Velkého Bratra atp.

Jeden z problémů, proč mě kniha nijak neohromila, je ten, že jsem ji četl/poslouchal v roce 2022. Zajisté, měl jsem celou dobu na paměti že vyšla v roce 49, ale nelze úplně potlačit vědomosti a nutkání srovnávat čtenou věc s dnešní dobou. Možná kdybych ji četl před dvaceti lety, kdy jsem ještě neměl takové povědomí o všech Dolfíčcích, Kimech, Pepíčcích, Chánech apod., by ve mne zanechala větší dojem, ale takhle...

Takhle mi první polovina přišla jak severokorejská růžová knihovna a druhá, jako zbytečný výdej energie na mučení někoho, kdo ale svůj předělaný pohled na diktátorství stejně nikomu nepředá (ani na druhý poslech jsem nepochopil premisu toho, proč někoho předělávat, když ho stejnak zabiješ....a po třetí to poslouchat nehodlám).


Věřím že v devětačtyřicátém to byla pecka a dlouho potom, ale v dnešní době a s naší informační technologií a školstvím kniha dosti vybledá. Je mi to líto, čekal jsem od toho více.

16 04.02.2022

Underpunk 2077 obšlehnutá verze 2.0, aneb Vachtenova cesta tam a zase zpátky.....

V podstatě to samé co jednička s několika málo rozdíly.
Úchylných prepubertálních porno scén trochu ubylo, což hodnotím kladně.
Zato děr v ději trochu přibylo..(opravdu v roce 2107 nikdo nenosí ,,mobil,, s kamerou a svítilnou?)
,,Vtipná,, přirovnání už nejsou tři řádky dlouhá, takže sem tam i vtipná jsou, ale děj a celkový obsah musí člověk brát s rezervou, páč hloupějšího a naivnějšího ,,detektiva,, jsem neviděl. A co se týče té instantní relovuce - to v roce 2107 opravdu nemaj pořádkové služby kvalitní donucovací prostředky, jak zvládat davy?? Prostě mám stejný problém jako u jedničky...Je to sotva 14 dní co jsem to četl a už si skoro nepamatuji o čem to bylo. Sci-fi podle mě panu učiteli Kyšovi moc nesedí....


pozn. Taky nemám rád Zagorku a jí podobné rachejtle, ale musíte nám to cpát na každé druhé stránce?

15 07.09.2021

Opět mi trvalo dlouho než jsem si srovnal v hlavě hodnocení této ságy, která ve své době musela být něco, co by dnešní kritéria považovala minimálně za ,,odvážné,,. Samozřejmě jako většina lidí, jsem znal Asimova jakožto ,,otce,, robotů (vím že Čapek vymyslel to slovo, nebojte) s jeho zákony robotiky. Proto jsem byl zvědav na Nadaci, už jen kvůli referencím.


Mohu se přiznat, že je to opravdu nadčasové dílo ( narozdíl od ,,nevimpročtakstrašněpřeceňovanejm" Trifidum...), které nutí k zamyšlení a i přes propadliště času je a bude pořád aktuální. Leč technika se vyvíjí, žel bohu člověk zůstává stejný, bez ohledu na války, mory, evoluci či odlišnost planety, na které se narodí....

První kniha o Nadaci pokládá více otázek, než na které odpovídá, ale to je snad samozřejmou součástí kvalitních děl.

Pozn.
Přiznám se nebylo mi dobře po těle, když sem to četl/poslouchal, protože z toho cítím kus pravdy, pravdy kterou cítil sám Asimov, proto to napsal. Mohu jen doufat, že nikdy nebude zapotřebí Hariho Seldona, aby zachraňoval lidské pokolení na tisíce let dopředu.

16 11.05.2021

Opět naprosto souhlasím s komentářem uživatele Gordonlord. Naprosto vystihující a trefný komentář.

Jsem rád, že čtenářům začíná pomalu docházet co došlo mě už u druhého dílu, že je to pořáddokolové hermetické čtení, kde jsou super hrdinové neomylní (pokud to není hlavní zápletka, jako u této knihy, kde jsou naopak lobotomičtí....) a záporáci proradní bez vykreslení jejich vnitřních pohnutek. Postavy se vůbec nerozvíjejí, jsou ploché a pořád dokola jim vše vychází. Samozřejmě se to bohužel netýká všech čtenářů (ano myslím hlavně čtenářky, které tím dávají zapravdu mému šovinismu), ale co bych mohl čekat že.... Jen je mi trochu do pláče, když si uvědomím, že jsem stejný živočišný druh jak někdo, kdo dokáže napsat ,,Tohle nejlepší kniha z celé serie..." nebo ,,Kniha je opět vynikající..."

Je to jedna z nejhorších knih celé serie a nemít jí v audio podobě, tak bych ji ani nedočetl. Dokonce i superhraničář Halt nechal mozek u lady Pauliny a nedojde mu že je otráven dokud doslova nepadne na hubu. Myslím že tato serie má špatné označení (yung and adult) a měla by nést označení - pohádka.

14 14.04.2021

Hele na rovinu, kdo z Vás to četl už jen proto, že Vám pan Sekerka napsal něco ve smyslu ,,Hele líbí se mi tvoje komenty k Žambochovi/Kopřivovi/Kotletovi/atp., proto by mě zajímal tvůj názor na moji první knihu...." ?

Samozřejmě, že jsem byl uchvácen svojí důležitostí, proto jsem šel, jak trotl (páč mi pan autor neposlal ani rukopis) a tu knihu si koupil a hned přečetl.

Asi tak v polovině knihy jsem zjistil, že podobnou (ne-li stejnou zprávu) dostalo víc lidí.... Nechtěl jsem proto dělat ukvapené závěry ze zraněné pýchy, pomstychtivosti, nebo tak.... Přečetl jsem tedy knihu ještě jednou a nechal si ji uležet v hlavě.

Takže....
Upřímně mohu říct že ,,To není vůbec špatný!"
Opravdu se mi líbí začátek, kdy jsme obeznámeni s první zápletkou a tím pádem minulostí hlavních hrdinů, aby čtenář pochopil důvod a příčinu rozvoje jejich charakterů. Ano, samozřejmě ,,velcí" autoři to dělají naopak, proto jsou často jejich díla tak hodnotná, ale u začínajícího pisálka by to byl holý nerozum. Za to musím autora pochválit. Přiznávám se, od začátku jsem se bál, že se pan Sekerka bude snažit ( jako ostatně hodně autorů před ním a určitě i po něm) napodobit mistra (jestli nevíte koho myslím, tak se stydťe), ale naštěstí si šel vlastní (podle mě celkem povedenou) cestou.

Nakonec je tu pár věcí, které musím vytknout.

Když nepočítám fakt, že nás pan Sekerka ubezpečoval o neprodlenosti pokračování, které bohužel stále nevyšlo [ :-( ], je z knihy neznatelně cítit snahu, aby ani v nejmenším nepřipomínal Mistra i přesto, že by se to zrovna OPRAVDU v některých pasážích hodilo. Taktéž některé vedlejší postavy působí ploše, jako kdyby to byly stereotypní archetypy použité jen pro dokreslení děje novely bez pokračování. Nakonec mě trochu zmátl konec, který byl trochu ,,head smash overpower,, což na mě působilo, jak už jsem zmiňoval, dojmem samostatné knihy.


Všehovšudy i přes malé nedostatky, smekám klobouk, jestli je to opravdu prvotina, tak zde máme talentovaného začínajícího spisovatele, a já se těším na jeho další tvorbu!

10 11.03.2021

Dlouho jsem přemýšlel proč ve mě kniha nezanechává něco hlubšího... Nevím přesně co bych jí vytkl, ale vím, že snaha autorů o smysl knihy (transcendence, duch ve stroji) nevyzněl tak, aby to zanechalo kýžený efekt. Došlo mi to až na druhé čtení, ale vyvrcholení knihy, kdy se má čtenář zamyslet na tím kdy začíná být stroj bytostí a bytost strojem, ve mě nevyvolávalo to co měli autoři nejspíše v plánu.


Možná kdyby sci-fi termíny byly spíše ke konci, než na začátku. Možná, kdyby přidali ještě jednu kapitolu, která by se touto problematikou zabývala více... Nevím, ale takto napsané to prostě nefunguje.


Na druhou stranu musím autory ocenit. Na to jak velké sousto si ukousli, to nedopadlo tak špatně, jak by mohlo. Silné tři hvězdy.

9 18.01.2021

Komentáře ostatních (některých) uživatelů (Set123, DickBach atp.) jsou dosti výstižné a nemá proto cenu omílat již zmíněné...

Za mě je Druhá kniha krve o něco málo slabší než jednička, ale v celku jsem měl stejný dojem z obou knih. Prostě nevyužitý potenciál vyplněný tvůrčím psaním z odložených zápisků. Vykradený Poe byl úsměvný, ale čekal bych víc, když vemu v potaz možnosti, které se autorovi otevřeli.

Celkově bych mohl zkopírovat hodnocení jedničky a vložit ho sem. Škoda, čekal jsem víc

10 23.07.2020

Ano, jedna z mála Kotletovek, která mě opravdu chytla a po dlouhé době jsem si užil českou brakovku. Mám rád postapo a tato serie knih je čistá esence degradace lidství, bezobalového jednání a živočišného boje o vůdčí pozice.

David Michálek jakožto živoucí kousek již neexistující historie se musí přizpůsobit a vzít otěže upadající společnosti do vlastních rukou a vdechnout do nového světa alespoň část starých časů.

Hlavní hrdina a postavy mají charakter, děj plyne krásně a svět je dobře promyšlený, a člověka rychle pohltí. Jen zápletka není nijak originální, ale celkový dojem nekazí. Byl jsem příjemně překvapen, že to vyšlo knižně i audio současně. Škoda jen, že ještě nebyl namluven Kulhánek...

Každopádně milovníkům brakovek a postapo žánru doporučuji.

22 07.07.2020

Kotleta/Kyša občas napíše pecku a občas vytrousí něco, co vím, že si už nikdy nepřečtu. Tato kniha je někde mezi. Je to takové nemastné, neslané. Něčeho je tam moc, něčeho zase málo a tak bych mohl pokračovat dlouho.

Nápad sice hezký ale, nedotažený. Hlavní hrdina mi k srdci nepřirostl ani za mák, děj mě nijak extra nezaujal a zápletka....o čem že to vlastně bylo? Asi tak.

Možná by tomu pomohl širší popis světa a postav. Více čtenáře seznámit s charaktery a klidně rozdělit knihu na dvě části. Ale takhle kniha proteče mezi prsty a nezanechá kýžený dojem. Škoda

18 18.06.2020

(SPOILER) Nevím jestli jsem při četbě trpěl víc já nebo Leichenberg…..

Pasáže kdy se hrdina vrací ke XIII. pěší byly poutavé a (páč hraju Day-Z) popisy zbraní mě bavili. Bohužel když jsem zjistil, že je to bojový mág, tak jsem očekával katarzi na téma ,,chcípněte mučitelky" ale nic takového se nekoná.

Pravda je, že ve Frostovi je Leichenberg již ,,ochočen,, a zmiňované mučitelky jsou naživu a zdravé, takže jsem alespoň doufal v nějaký podlý plán a rafinovanou pomstu na konci knihy. Bohužel....na rozdíl od Frosta (nevím proč a podruhé to rozhodně číst nebudu) je Leichenberg panáčkující pejsek, který přiběhne na lusknutí prstu a ještě zavrtí ocáskem.


Stylisticky je to zatím nejlepší kniha Fuchsova, ale obsahově.... Co se týče obsahu, tak by si měl pan autor zajít do specializovaného bordelu, nechat podvázat koule, nasadit roubík a nechat se opíchat dvaceticentimetrovým podpatkem v kůži oblečené dominy, aby neměl potřebu tyto svoje choutky neustále cpát do svých knih.


Průměrná brakovka, ale jestli ještě jednou budu číst o dominách na vůdčích pozicích všech organizací a chlapíkovi kterej z nich bude mít vítr a nezjedná si pořádek, tak s tímto autorem končím.

11 18.06.2020

Smutné.....:/

Tak hezky to začíná. Čtenář se pomalu seznamuje s hlavním hrdinou, obeznamuje se s jeho prací a okolím, a nakonec přichází zajímavá zápletka v podobě možnosti, která se nemůže nevyužít.

Náhodou jsem nedávno poslouchal Crichtonův Jurský park a opravdu jsem se těšil na srovnání, jak se s touto tématikou popasuje ,,náš,, v celku nadaný ,,brakař,,.


Někdo zde namítal, že prvních 100 stran můžete přeskočit, páč jsou nezáživné a ,,nic,, se neděje a jen probíhá již zmiňovaná seznamovačka s hlavním hrdinou. Mě to naopak bavilo a opravdu mi to připomnělo Crichtona. Následuje očekávaná jurská jízda, která mě přilepila ke knize a v duchu jsem uznale Žambocha začal plácat po rameni. A pak se to posr….pokazilo.

Charaktery byly povedené i když pár jich bylo dosti anonymních a autor je shrnul v pár větách, které tam humpolácky vlepil. Takže když došlo na mentální souboj vojáko/lovco/šamana poprvé jsem začal tušit že je zle. Pak už to šlo od desíti k pěti...Po prvním lovu se museli všichni 2 dny dávat dohromady a v jatkách které přijdou později si nikdo ani nestěžuje, že ho bolí rameno. Když hlavní rachatický hrdina vystřelí z pušky naládované nábojem .700 nitroExpress a není přeražený na dva (ani rameno si nevyhodí, klíční kost nezlomí, maso neodrazí, prostě nic), tak už jsem jen smutně čekal až přijde konec. A konec přišel, a bylo to, to nejhorší z celé knihy. Happy end kdy všichni špatňáci dostanou co si zaslouží a klaďáci (víceméně) přežijí (dokonce se vyléčí z rakoviny), nepočítám. Ale když bez vysvětlení přišel do restaurace stealth dino, přičemž autor o pár stránek dříve popisuje, že by se vektor či co musel zapnout z minulosti, aby tam, nebo odtud šlo znovu cestovat, tak to jsem šel do kolen a kdyby byla kniha moje tak jsem z ní ten epilog vytrhnul!

12 16.06.2020

Patejl, nedávno přijal nové klanové jméno Krvavý Patejl. Šílený doktor na Plutu mu za plného vědomí implantoval pseudometalické posilovače, díky kterým se stal bytostí... Jeden z mála Pilotů, kteří dobývali Protivnické základny za pomocí pravděpodobnostní singularity, též známé jako Slupky. Se svojí manželkou Ingrid, která jediná s ním dokázala spolupracovat.

,,Patejli, musíš ho odrazit. Jestli to nedokážeš, ani ty nejsi Pán Času a zemřeš v tomto jedenadvacátém století."
-Merlin

,,Kdyby mi někdo v mém čase řekl, že existují cesty časem, maximálně bych mu ustřelil hlavu, že tak nebetyčně lže..."
-Patejl

Myslím, že při této jízdě se Mistr musel neskutečně bavit. Ne že by to bylo jeho nejlepší dílo, ale já jsem se bavil královsky. První díl byl (pro mě) možná nejlepší. Hnusák a Elvíra jsou bytosti nezanedbatelné a přeci jen skok do minulosti musí ovlivnit budoucnost (ale kterou?).

Cynický ,,kyborg,, se musí smířit s tím, že je uvězněn v jedenadvacátém století. Nebo ne? Možná se musí účastnit dějin a tím nepřímo ovlivnit budoucnost a ne jen ji. Co si budem povídat, ale na Elfridu, pramáti alchemistů někdo musel vložit ruku, aby vznikla druhá rasa (ano lovci). Tudíž máme možnost pohlédnout na druhou stranu. Stranu o které by vám Tobiáš mohl vyprávět (ale to zase jindy).

14 05.06.2020

Jak už jsem naznačil u Frosta, je to to fous lepší. Je znát, že se autor dostává do tempa a zabrušuje hrany svého rukopisu.

Lišák mi nepřirostl k srdci jako Frost, což nic nemění na tom, že se to dalo číst a byl jsem ušetřen těch děsivých sexuálních scén (no pár jich bylo, ale dali se ,,pozřít,,).

Co se mi teda nelíbí (ani ve Frostovi a v Leichenbergovi obvzlášť) jsou ty dominy na každém rohu. To na žádném velitelství v žádné organizaci nemůže velet chlap? Chápu že autor je ujetej do silných žen na vysokých postech, ale nemusí nám to cpát v každé knize (a to si počkejte na Leichenberga....).

Příběh má tentokrát hlavu a patu, celkem slušnou zápletku a rozmanitou škálu charakterů (od královny Váhu po teplýho upíra). Co mě osobně štvalo (jsem dítko naštěstí televizí nepolíbené a za 32let života jsem se tomuto jazyku dokázal úspěšně vyhýbat) byla ta slovenská tortura...Do celkového hodnocení to samozřejmě nezahrnuji, ale dočítal jsem to se skřípáním zubů. Je to sice hezký detail, ale autor si musí uvědomit, že mladí lidé narození po roce 2000 s tabletem v zadku už by tomu vážně nemuseli všemu rozumět a mohlo by je to odradit.

Všehovšudy se Fuchs prokousává k českému brakovému průměru. Jen tak dál.

7 04.06.2020

Výborná záležitost.

Film jsem viděl kdysi jako kluk a moc si ho nepamatuju, takže když se mi do ,,ruky,, dostala audiokniha neváhal jsem ani okamžik.

Po předchozí zkušenosti s Kmenem Andromeda jsem věděl, že to bude dobré, ale jak moc jsem netušil. Je to napínavá a strhující četba, která nedá oddechu. Charaktery výstižně popsané a uvěřitelně chovající se v krizové situaci. Děj a atmosféra byli ještě více napínavé, než ve filmu a Crichton ani krví nešetřil, takže krásně dobarvovala (hezký dvojsmysl) celkový obrázek.
Určitě doporučuji alespoň jednou přečíst/poslechnout.

pozn. Později jsem se podíval na film a malinko mě zamrzelo, jak Spielberg uhnul od předlohy. Hlavně jak kdo umíral/neumíral a to, že prohodil role Timyho a jeho sestry (jaká malá holka se zajímá o počítače spíše než malý kluk?)

18 02.06.2020

Nebylo to špatné, bylo to doslova strašlivé....

Vím měli mě upozornit komenty (trudoš ví co říká), ale kamarád koupil všechny tři díly, tak jsem to prubnul.

Jak se říká, žádný učenec z nebe nespadl, ale tohle si pan Fuchs po sobě snad ani nepřečetl a nakladatel musel být sjetej víc než zimáky v létě, že to vydal, nebo nevím.
Pomíjím nespisovnou verzi českého jazyka, alespoň se to četlo opravdu rychle, ale všechno ostatní bylo mírně řečeno slátanina bez bližšího vysvětlování. Strašně to páchlo českými ikonickými brakovkami (tanky ve středověké bitvě, kde jsem to jen četl :D ).


Sexuální scény mnou hluboce otřásly a skoro donutili k pláči při vědomí, že tohle může napsat dospělí člověk mužského pohlaví.
Co se týče děje, tak se čtenář v podstatě nic nedozví, jen nevěřícně valí bulvy a čeká jestli autor něco vysvětlí....nic moc nevysvětlí, jen se žene dál a dál a ukončí to tím epilogem který je tady zmiňován.
Nebýt Wolfiho a toho že jsem už půlce Hitokiri (které je o poznání lepší), tak to rovnou letí do odpadu.

13 01.06.2020

No tak ani nevím jak začít, aby mě někteří čtenáři (mozek fyzicky neublíží, takže jsem v suchu...ale mozek..., komu se líbí toto, tak ho evidentně postrádá) neukamenovali.


Rok jsem ,,to,, nosil v telefonu jako audioknihu, posléze jsem si ,,to,, stáhnul v ebooku ve zdánlivém přesvědčení, že příčina byla v amatérském namluvení a to způsobilo můj despekt.

Bohužel.....měl bych asi přehodnotit Hraničářova učně a spol., páč tohle je (nemohu být sprostý, takže mi to znesnadňuje vyjadřování) infantilní, bezduchá a těžkotonážně naivní sr...ágora, která má bohužel hezky našlápnuto, aby všechen potenciál vzala a odrolovala z roličky, poskládala, utřela inkriminované partie a spláchla do haj...chtěl jsem říci WC.

Myšlenka a námět byli více než originální a dávali autorovi prostor a historické podklady, o to více mě to zklamalo. První kniha kterou jsem nedočetl/nedoposlouchal.


pozn. Občas to tu někdo srovnává s Gaimanem a jeho Americkými bohy. Abych pravdu řekl, tak mi toto srovnání na mysl vůbec nepřišlo, možná proto, že....Percy..... Když už, tak Američtí bohové vs. Perunova krev

7 28.05.2020

- ,,Doufám, že v příští knize tam tu holku nenechá...hrdina."

-Mazlík


Drsná cesta Maxmiliánova, aneb pokračování toho jak nepodstatné vyhlazení lidstva změní jednoho redaktora Zelených listů.

Pokračování Cest se veze na vlně cynismu a zoufalství. Strhující četba vás nenechá chvíli vydechnout a vývoj děje koresponduje s vývojem hlavního hrdiny. Děj lehce graduje a Mistr opět trefně dávkuje hlášky a napětí. Hlavní hrdina musí tentokrát překonat těžké časy bez pomoci Saladinu a samotný stroj bude vystaven ,,zátěžové,, zkoušce. Nečekaný záporák z lidského pokolení bude silným soupeřem a budoucnost zbývajících lidí nebude jistá. Konec druhého dílu doslova křičí o pokračování a dokončení.

I jednobuněčný organismus (Moudrý) pochopí, že autor měl v plánu dovršení a spojení všech knih (kromě Stroncia) třetím dílem Cest krve, které si schovával a piloval (alespoň v to pevně věřím) a mělo být dílem uzavírajícím všechny ty malé narážky a dějové linky. Bohužel pravdu se nikdy nedozvíme. Můžeme jen doufat, že se v Mistrovi něco zlomí a vydá ten poslední díl skládačky.


pozn. To si opravdu Moudrý myslí, že by Maxmilián jel k raketoplánu zrovna do Afriky vstříc vší té technice, jen aby to měl co možná nejtěžší???... Mohl by přece pohodlně přes moře na Mys Canaveral atp.

17 28.05.2020

Můj první odpad.


Ale nechápejte mne špatně, není to zas tak špatné čtení, možná i ucházející (MOŽNÁ, a to jen na první přečtení) pokračování/dokončení Cest, ale....


Ale, to že si někdo DOVOLIL dokončit něco, co dohromady Pan Mistr konstruoval 10 let a v každé knize (pro toho, kdo dokáže číst mezi řádky [nepočítám Stroncium] ) se přibližoval a naznačoval toto dokončení a definitivní spojení všech těch malých náznaků a vytvořit tak opravdu plnohodnotný zážitek a prozření vskutku (na českou literární scénu) nevídaných rozměrů, je prostě neodpustitelné. Jsem přesvědčen, že to měli být Cesty krve 3 s delší časovou prodlevou, už jen kvůli tomu, že Patejl u Magde četl The way of the blood 1, 2 a 3! Alespoň toho si pan Moudrý všiml.
Ono zakončit několik na sobě nezávislých dějů, které jsou nenápadně spojeny, není jen tak. Například já jsem objevil pár posledních ,,eastereggů,, a náznaků až po 10 (slovy ,,desátém,,) přečtení všech knih.

Pár nejvíce do očí bijících chyb:

Mistr: ,,Na planetě bylo ke dvanácti miliard lidí"
Moudrý: ,,Muselo opravdu zemřít všech sedm a půl miliardy lidí..."

Mistr: ,,....časem se jim bude říkat Saladiny a vstoupí do legend čtyřiadvacátého století."
Moudrý: Salazar, Salafer a bůhví jaká debilní jména.

Mistr: ,,Kde se tu vzal tatrgel? Byl tady tenhle. Merlin luskl prsty a ve vzduchu se zachvěl obraz obrovského stroje. Saladin, jak jinak, legendy mého čtyřiadvacátého století nelhaly..."
Moudrý: nic...:/

Mistr: ,,Jen o pár týdnů později uzrála v hlavě toho starce Velká teorie pravděpodobnosti. Můj učitel se jmenoval..."
Moudrý: ,,...proto dokážu zhmotnit tuto loď na jakémkoli místě ve vesmíru..."

Těch chyb je tam víc, ale nejpodstatnější chyba je, že se kvůli tomu Mistr na psaní vykašlal (z donucení napsal Vyhlídku, ale jen proto, že ho štvalo neustálé žadonění fanoušků o další díl Nočního klubu...tak ho nechal vychcípat a seknul se psaním definitivně)

S tímto faktem se musíme smířit a překousnout tu hořkou pilulku, že se pravdu, jakou zamýšlel Mistr nikdy nedozvíme....Jak říkám, neodpustitelné.


Takže díky za zprznění asi toho nejlepšího, co nám česká sci-fi scéna mohla nabídnout a nikdy se neuskutečněného završení Mistrova díla


P.S: Tím, že do dvaceti stránek člověk nacpe pětkrát ,,zjišťuji, že.." Mistra nenapodobí, spíš ukáže, že na to prostě nemá. Právě to, že Kulhánek umí ve správnou chvíli použít správnou hlášku a přitom se neopakovat, nebo nepřehánět, ho dělá tak výjimečným.

Na jednu stranu moje nejoblíbenější kniha mistrova, na stranu druhou, vždy když se do ní začtu, tak má hořkosladkou příchuť.

Pozor, opět budou spoilery!

Jsem si jist, že mistr chtěl uzavřít a propojit děj/e právě Cestami krve, už jen kvůli tomu, že Merlin se Patejlovi zmíní o tom, že se na Pláni stavil muž v Saladinu a přivezl tatrgel. A co víc, Spravedliví (mučedníci) Patejlovi prozradí, že v minulosti která přechází do jeho budoucnosti na zastavení Opony stačí obyčejný muž v neobyčejném stroji, jen o pár desítek let později (děj Vládců strachu - 2023, děj Divokých a zlých - 2024 [obě jedenadvacáté století], děj Cest krve 2060 ).

První kniha Cest krve je opět skvělé čtení, kterému není moc co vyčíst. Hrdina je tentokrát obyčejný člověk, ale s odhodláním a neobyčejným strojem o kterém zpočátku ani neví jestli vůbec existuje. Příběh vás vtáhne do děje, protože je neskutečně atmosférický (hlavně začátek) a nutí vás číst dál aby jste se dozvěděli (stejně jako hlavní hrdina) co se vlastně stalo. Postavy opět nádherně vykreslené a dokonale se vyvíjející. Jen mě z hloubi duše mrzí že zápletka, která měla splést jeho knihy dohromady, už nikdy nedojde správnému rozuzlení z ,,pera,, mistrova :/ (opět díky pane Moudrý)...

15 14.03.2020

Dlouho jsem si srovnával v hlavě hodnocení ,,Kulhánkovštin,, a i po letech musím říct, že je to prostě pecka! Určitě to chce začít touto knihou, protože narážky a easter eggy tam jsou a zpětně to nemá tu správnou přidanou hodnotu.

Pozor, další odstavce budou obsahovat spoilery!

Pan Kulhánek začal (nad)průměrnou upířinou, která neobsahuje ani tak hektolitry krve, jako spíš propracovaný děj, vcucávající atmosférou a bravurně zvládnuté charaktery, kterým okamžitě začnete fandit, nebo (v případě záporáků) nenávidět. Jak už jsem psal do autorova profilu, hlavní hrdinové mají neskutečně trefné a cynické narážky v ten pravý moment a nikdy nepůsobí nuceně, nebo předvídatelně. Prostě ten správný zásah v tu pravou chvíli.
V pozdějších knihách se objevují postavy a dokonce události z této knihy (Krysa Rolls, Slizounova pistole, kterou zdědí Patejl, události okolo masakru v TTS, upíři které si Tobiáš ,,vymyslel,, atd...). Všechny knihy, kromě Stroncia, spolu tak trochu souvisí a celé to rozdělují Divocí a Zlí na dvě paralely. V podstatě hlavní hrdina z Nočního klubu ,,napsal,, Vládce strachu a aniž by to zpočátku věděl, tak psal ,,pravdu,,. Taktéž je ,,autorem,, Divokých a zlých spolu s Cestami krve (ale o tom později), které spolu také úzce souvisí.

Pro pochopení tohoto mistrova multiversa doporučuji číst v pořadí:
Vládci strachu
Cesty krve
Divocí a zlí
povídky
Noční klub
Vyhlídka na věčnost

16 13.03.2020